Tisková zpráva Zeleného kruhu, Dopravní federace, Calla a Hnutí DUHA ze dne 18. října 2016

Vláda navrhuje neprůhledné rozhodování o stavbách

Vládní návrh na zásadní novelu stavebního zákona je v rozporu s programem vlády a názory veřejnosti. Paradoxně vede ke složitějšímu, rizikovějšímu a méně transparentnímu rozhodování o stavbách, k oslabení veřejné kontroly a v důsledku také ke zbytečnému zhoršování stavu životního prostředí, varují ekologické organizace. Zatímco avizované spojení územního a stavebního řízení zákon umožňuje již dnes, složité výjimky a nové úřední postupy by přinesly zmatek, nejistotu a v konečném důsledku zpomalení rozhodování. Poslanecká sněmovna návrh začne projednávat na dnes zahájené schůzi.

Kvůli mnoha novým výjimkám a zvláštním režimům rozhodování je návrh novely stavebního zákona v rozporu se zadáním vlády, s návrhy investorů i doporučeními ekologických organizací. Ti všichni požadovali zjednodušení, sjednocení a zpřehlednění stávající legislativy. Novela navíc skrytě omezuje možnosti lidí hájit svá práva, takže je i v rozporu s programovým prohlášením vlády, které uvádí: „Vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí ...“ [1].

Za problematické považují ekologické organizace zejména tyto body:

Posílení střetu zájmů při rozhodování o elektrárnách a dálnicích
O konečné podobě dopravních a energetických staveb mají podle novely i nadále rozhodovat ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu. Nově by navíc povolovala také jejich umístění. Ovšem podle zadání vlády měly o těchto (i ostatních) stavbách rozhodovat stavební úřady. Vedle výrazného zjednodušení rozhodování by byl také odstraněn střet zájmů, kdy například ministerstvo dopravy plánuje dopravní stavby, připravuje je a pak si je samo sobě povoluje. Novela ale tento střet naopak posiluje.

Zrušení povinnosti svolat ústní veřejné projednání projektu
Veřejné jednání v rámci posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) je důležité pro osobní seznámení veřejnosti se stavbou a s investorem. Zároveň může sloužit jako nástroj překonávání nedorozumění mezi ním a veřejností již od počátku, což je prospěšné pro obě strany. Zrušení povinnosti slyšení pořádat by výrazně omezilo účast veřejnosti při rozhodování úřadů.

Zrušení možnosti uložit investorovi zpracování variant záměru
Krajský úřad či MŽP nyní mohou v rámci procesu EIA uložit investorovi zpracovat účelné a technicky možné varianty stavby/technologie s ohledem na jejich vliv na životní prostředí. Novela to přímo zakazuje, takže nebude možné za účasti veřejnosti vybrat nejvhodnější variantu a splnit tak základní princip procesu EIA. Varianty se mají posuzovat jen u stavebních záměrů s vlivem na evropsky chráněná území, neboť to výslovně evropská legislativa požaduje. Došlo by tak k omezení účasti veřejnosti, neboť lidé by se již nemohli vyjadřovat k variantám.

Omezení možnosti navrhnout zrušení špatného územního plánu
Návrh na zrušení územního plánu nebo jiné územně plánovací dokumentace budou nově moci podat pouze ti, jejichž vlastnická práva jsou dotčena a zároveň podali v průběhu projednávání námitku či připomínku. Dosud přitom návrh mohl podat i ten, kdo je dotčen např. na svém právu na zdravé životní prostředí. To novela zakazuje. Omezuje tak veřejnou kontrolu a vytváří nerovnost před zákonem, která je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky ČR [1]. Navíc novela nepřiměřeně zkracuje lhůtu, ve které lze návrh na zrušení podat (jen do 6 měsíců od schválení oproti stávajícím 3 rokům).

Kácení dřevin bez účasti veřejnosti
Rozhodnutí o kácení dřevin kvůli stavbám se má nově stát jen závazným stanoviskem. To však připravuje a vydává úřad sám na základě žádosti investora, tj. bez účasti veřejnosti. Občané se tak nebudou moci ke kácení přímo vyjádřit. Přitom právě o veřejnou zeleň ve svém okolí se lidé zajímají nejvíce.

O soukromých palácích už úřady rozhodovat nebudou 
Mezi stavby, pro které se nevyžaduje ani ohlášení stavebnímu úřadu, jsou v novele zařazeny veškeré bazény a skleníky „na pozemku rodinného domu“ a dále „stavby pro rodinnou rekreaci“ bez jakéhokoliv omezení velikosti. Dále bude možné stavět rodinné domy a stavby bez ohledu na velikost pouze na základě ohlášení, což bylo dosud možné jen, pokud nebyly větší než 150 m2 (paradoxně podmínka do 150 m2 zůstala u bytových domů). Není důvod, proč by rodinné vily měli být povolovány jednodušeji než bytové domy.

Práva nájemníků stále ignorována
Novela stále neřeší dlouhodobý problém nesouladu české právní úpravy s požadavky Listiny základních práv a svobod a s Aarhuskou úmluvou (o účasti veřejnosti na rozhodování v otázkách životního prostředí), na který ve svém doporučení upozornil i Výbor pro dodržování této úmluvy. Totiž, že územního i stavebního řízení se ze sousedů, jejichž životní prostředí je záměrem dotčeno, mohou účastnit jen ti, kdo mají v místě věcná majetková práva, nikoliv tedy např. nájemníci. Je to stejné, jako kdyby se vrátil majetkový census ve volbách - kdo má větší majetek, má víc hlasů ve volbách, a „bezzemci“ nemají hlas žádný. Jedná se o jasný rozpor s požadavky kladenými na demokratický a právní stát. 

Většina uvedených bodů je v rozporu s programovým prohlášením vlády, které jakékoliv omezení účasti veřejnosti na rozhodování výslovně vylučuje [2]. Deklarovaný závazek vlády má přitom oporu i v názorech občanů. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění (http://bit.ly/pruzkumEIA), který v dubnu 2016 zpracovala agentura Stem/Mark, více než dvě třetiny dotázaných se domnívají, že veřejnost by měla mít možnost vyjadřovat se ve všech povolovacích řízeních velkých staveb.

Snaha výjimečným postupem vyřadit z rozhodování obce a občany může být odůvodňována předpokladem, že jejich připomínky by mohly rozhodování prodloužit. Ve skutečnosti ale o využití či nevyužití připomínek a o délce řízení rozhoduje příslušný úřad. Případné odvolání účastníků řízení může následně uspět jen tehdy, je-li vydané úřední rozhodnutí nezákonné. Soud může nezákonné povolení ke stavbě zrušit v zákonné lhůtě nejpozději do 3 měsíců. Ostatní zdržení nesouvisí s účastí veřejnosti, nejčastěji vznikají v důsledku chyb investora při přípravě dokumentace. Příčiny zdržování staveb stručně ukazuje infografika (http://bit.ly/infolistEIA).

Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu řekl: „Poslanci by měli největší chyby návrhu opravit nebo jej zamítnout. Nepřináší totiž deklarované zjednodušení, zpřehlednění a zrychlení rozhodování o stavbách při zachování účasti veřejnosti.“

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: „Lidé chtějí mít právo vyjadřovat se u velkých staveb, které se týkají prostředí, v němž žijí. Vláda ve svém programovém prohlášení navíc slibuje, že jim toto právo neomezí. Současná podoba návrh novely stavebního zákona tomu však neodpovídá.“