Tisková zpráva ze dne 19. prosince 2016
Podzemní laboratoř Bukov - může být znehodnoceno dalších 313 milionů z jaderného účtu
Vláda dnes má odsouhlasit poskytnutí 313 milionů korun (259 mil. Kč bez DPH) z jaderného účtu bez výběrového řízení pro s.p. DIAMO pro zajištění provozu Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2019 [1]. To nechala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybudovat v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce, kde by jí mělo sloužit pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Nebyly však doposud zpracovány a předloženy výsledky technicko-ekonomické studie vhodnosti lokality Bukov pro výzkumný program pro hlubinné úložiště, která měly být dle usnesení vlády č. 50/2016 dokončeny v tomto roce s konečným vyjádřením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), Ten sám před rokem investice do výzkumného pracoviště Bukov zpochybnil [2]. Návrh projektového řešení PVP Bukov včetně potřebného technického zázemí má být také teprve zpracován v rámci kontroverzního projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“, který má pro SÚRAO zajišťovat ČVUT [3].
Pochybnosti vzbuzuje, že geologická stavba na lokalitě Kraví hora, kde je PVP Bukov vybudováno, se výrazně liší od ostatních šesti pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice. Zatímco štola pro PVP Bukov je v metamorfovaných horninách, všude jinde jde o magmatické horniny. Navíc, jak se ukázalo, je v případě Bukova horninové prostředí velmi komplikované, narušené, takže projekt podzemní laboratoře musel být během krátké doby dvakrát zásadně změněn z důvodu vážných potíží při ražbě [4]. Dochází také k pronikání vody v množství, které nebylo předpokládáno a která je navíc propojena s důlními prostory, což by vylučovalo vybudování úložiště [5]. Výrazně se tak zvyšuje riziko, že plánované až 1,8 miliardy z veřejných prostředků tu zůstanou doslova pohřbeny pod zemí.
Stavba PVP Bukov není v souladu s platnou, vládou schválenou „Koncepcí nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR“. Ta počítá se stavbou podzemní laboratoře až v místě budoucího hlubinného úložiště, když stanoví cíl: „Připravit veškerou projektovou a podpůrnou dokumentaci pro zahájení výstavby podzemní laboratoře a realizaci dlouhodobých experimentů pro doložení a potvrzení bezpečnosti hlubinného úložiště“ v termínu do roku 2030 [6].
Na další možné rozpory rozhodnutí o stavbě laboratoře se zákonem jsme upozornili v tiskové zprávě 8. ledna 2016 [7].
Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Podporujeme investice do výzkumu zaměřeného na nalezení co nejbezpečnějšího řešení problému jaderných odpadů. Projekt podzemní laboratoře Bukov však vzbuzuje stále větší pochyby, zda nejde o vyvádění peněz z jaderného účtu, aniž by posloužily deklarovanému cíli.“
Další informace může doplnit:
Ing. Edvard Sequens, Calla - tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Poznámky:
[1] Zadání veřejné zakázky jednacím řízením bez uveřejnění, z důvodu ochrany výhradních práv, (s využitím § 63 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) - Zajištění provozuschopnosti a běžné údržby Podzemního výzkumného pracoviště Bukov
[2] V rámci připomínek k dokumentu „Návrh řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná v Dolní Rožínce“, který obsahoval také návrh na další rozvoj podzemního výzkumného pracoviště v Bukově z veřejných prostředků, uvedlo SÚJB: „SÚJB vyjadřuje vážné obavy, že při současném nekoncepčním čerpání prostředků jaderného účtu, příkladem kterého je i výstavba a provoz podzemního výzkumného pracoviště Bukov (dále PVP), může v budoucnosti dojít k úplnému vyčerpání jaderného účtu před výstavbou, event. zahájením provozu HÚ v roce 2065. Tudíž v ČR nebude ani HÚ, ani peníze na jeho další vývoj.
SÚJB se v současné době nemůže vyjadřovat k vhodnosti nebo nevhodnosti lokality Bukov pro potřeby výstavby a provozu PVP, protože nebyl ve věci výstavby PVP Správou nikdy kontaktován. Obecně ale nelze vyloučit situaci, že výsledky budoucích průzkumných prací na vybraných lokalitách v požadovaných hloubkách prokážou nevhodnost lokality PVP a nutnost vybudování úplně nového podzemního pracoviště. Proto je nutno v návrhu uváděné ekonomické výhody související s existující důlní infrastrukturou v lokalitě Bukov považovat za hypotetické a nelze vyloučit úplné znehodnocení investic do PVP. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že k této situaci může dojít a pro minimalizaci její pravděpodobnosti je optimálním řešením situovat výzkumné pracoviště přímo v lokalitě budoucího HÚ (Finsko, lokalita Onkalo).“
[3] Projekt „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ měl pro ČVUT zprostředkovat za podvody odsouzený Miroslav Elfmark bez vědomí uvedených odborných řešitelů, viz „Pan Šíbr. Tentokrát na univerzitě“, Magazín Reportér 10. 10. 2016, „ČVUT se zbavuje šíbra Elfmarka. Nejspíš pod tlakem médií a akademiků“, Lidové noviny, 13. 10. 2016, pořad „Reportéři ČT“, 21. 11. 2016 a další
[4] Názor Mgr. Matěje Machka Ph.D., odborného zástupce obcí ve vládní Pracovní skupině pro dialog o úložišti, Geofyzikální ústav AV ČR v.v.i.
[5] Hydrogeologický výzkum v Podzemním výzkumném pracovišti Bukov v dole Rožná, Lenka Rukavičková a kol., Zprávy o geologických výzkumech, 49, 2016
[6] Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR ke stažení: http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/odborne-studie/koncepce-nakladani-s-radioaktivnimi-odpady-a-vyhorelym-jadernym-palivem-v-cr.html
[7] „Tisková zpráva Cally a spolku Nechceme úložiště Kraví hora z 8. ledna 2016 „Tunel pro úložiště za 1,8 miliardy - potřebný, ekonomický a zákonný?“
Informace o výběru úložiště a jednotlivých lokalitách najdete na: www.nechcemeuloziste.cz
