Tisková zpráva spolků Nechceme úložiště Kraví hora a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí ze dne 25. ledna 2019

Budoucí úložiště vyhořelého paliva těsně vedle uranových dolů – fakt anebo jen finanční injekce pro DIAMO?

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a Ministerstvo průmyslu a obchodu by měly v příštím týdnu oznámit před starosty a obyvateli dotčených obcí doposud utajovaný seznam lokalit, ve kterých mají pokračovat geologické práce s cílem najít nejvhodnější místo pro stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.  Jak ale již prozradil ředitel státního podniku DIAMO Tomáš Rychtařík, mezi vybranými bude lokalita Kraví hora, která leží v místech uranových dolů Rožná na Žďársku na Vysočině [1].   Takové rozhodnutí je z hlediska potřeby najít geologické prostředí, které zaručí bezpečné uložení vysoceradioaktivních odpadů po statisíce let, velmi překvapivé. Nejde spíše o peníze z jaderného účtu, které mají finančně pomoci podniku DIAMO?

Lokalita Kraví hora byla k prvním šesti lokalitám přidána až později a to navzdory jasnému doporučení geologů neprovádět zde další práce směřující k vybudování hlubinného úložiště, protože ze všech tehdy zkoumaných lokalit má nejméně vhodné podmínky [2]. Z podobných důvodů je kritizováno i zde nově vybudované Podzemní výzkumné pracoviště Bukov, jehož geologické prostředí je komplikované, nehomogenní a výrazně se liší od ostatních, pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice [3].

Rovněž Státní úřad pro jadernou bezpečnost nevnímá lokalitu jako vhodnou a z toho důvodu se opakovaně vyjadřuje nesouhlasně k plýtvání peněz na projekt Podzemního výzkumného pracoviště Bukov [4].

Podle nepotvrzených informací, které spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora získaly od některých členů Rady SÚRAO, stala se právě urputná snaha SÚRAO zařadit lokalitu Kraví hora mezi vybrané předmětem sváru na prosincovém jednání a důvodem, proč bylo rozhodnutí odloženo na konec ledna. Nakonec z toho důvodu mají být navzdory všem předchozím prohlášením do výběru zařazeny nikoliv 4, ale rovnou 5 lokalit.

Možným vysvětlením, proč se Kraví hora ocitá mezi finalisty na úložiště, je snaha odůvodnit si další existenci vybudovaného tunelu v Bukově, jehož stavba, provoz a prováděné experimenty mají dle materiálu předloženého vládě stát až 1,8 mld. Kč [5].  S tím patrně souvisí spotřeba udržet přečerpávání peněz z jaderného účtu určeného na budoucí uložení radioaktivních odpadů ve prospěch státního podniku DIAMO. Ten je již nyní největším dodavatelem zakázek pro SÚRAO. Podle informací z veřejného registru smluv už byly mezi oběma firmami uzavřeny smlouvy za půl miliardy korun nejen na práce v lokalitě, ale i na zajištění potřebných povolení na těch ostatních.

Martin Schenk, předseda a mluvčí spolku Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Kraví hora byla několikrát v odborných studiích vyhodnocena z pohledu bezpečnosti jako nevhodná pro vybudování projektu, jakým je hlubinné úložiště a přesto byla zařazena mezi vybrané. Vypadá to, že pro SÚRAO není nejdůležitějším kritériem výběru bezpečnost, ale spíše jiné, politické zájmy a zájem na účelovém utrácení peněz z jaderného účtu. Nelze se pak divit, že ředitel DIAMO, které má velký zájem, aby SÚRAO utratilo co nejvíc peněz na zakázkách, které bude realizovat právě tato firma, je rád z výběru.“

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Věřím, že se jednou dočkáme, že počínání SÚRAO spravedlivě posoudí Nejvyšší kontrolní úřad. Ale peníze na jaderném účtu, které jsou tak problematicky utráceny jako na Kraví hoře, na něm prostě budou ve finále chybět a přijde ruka natažená po penězích daňových poplatníků.“