Profil Cally na Facebooku

Tisková zpráva spolků Calla - Sdružení pro záchranu prostředí a Nechceme úložiště Kraví hora ze dne 27. dubna 2020

Provozování podzemního Bukova pohltí další miliardy

Sporný projekt tak odčerpá výrazně víc peněz z jaderného účtu, než tvrdilo ministerstvo

Na programu jednání dnešní vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030. Celkem tedy mají hornické práce a provoz přijít na více než 3,2 miliard korun. To je výrazně více, než uvádělo ministerstvo průmyslu v roce 2016 [1]. Tehdy to mělo být  1,8 miliardy korun a to navíc oproti výše zmíněným částkám včetně výzkumných experimentů. Pokračuje tak odčerpávání financí z jaderného účtu na projekt, který od počátku provázela řada pochybností a jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný.

    Pochyby nad účelně vynaloženými prostředky vyjádřil již dříve v první řadě Státní úřad pro jadernou bezpečnost s tím, že výzkumné pracoviště by mělo být vybudováno až ve finální vybrané lokalitě a jak uvedl, považuje PVP Bukov: „z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště. [2].  Rozhodnutí o stavbě v Bukově padlo v rozporu s vládou schvalovanými ročními Plány činnosti SÚRAO, s projektem nepočítala ani tehdy platná vládní Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR.

    Geologická stavba na lokalitě Kraví hora, dodatečně přidané mezi lokality, na nichž SÚRAO hledá místo pro hlubinné úložiště a která přímo sousedí s PVP Bukov, je problematická. Navíc se výrazně liší od ostatních pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice.  Získané informace z prováděných výzkumů budou proto přenositelné na jiné lokality jen v omezené míře. V samotném Bukově je horninové prostředí velmi komplikované, narušené, což dvakrát vedlo vedlo k vynucené změně projektu podzemní laboratoře z důvodu vážných potíží při ražbě a bylo příčinou i citelného zdražení stavby. Na tyto problémy upozorňuje geolog Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu AV ČR [3].

    Podezření vzbuzuje přístup SÚRAO, když Calle odmítlo v rozporu se zákonem o přístupu k informacím poskytnout technicko-ekonomickou studii realizace výzkumného programu PVP Bukov. Od roku 2017 se tak spolek pokouší o získání důležitých dokumentů soudní cestou.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Nemohu říci, že všechny výzkumné práce probíhající nebo plánované v podzemí Bukova přijdou vniveč. Ale obrázek nenahraditelného zařízení, jak jej vykresluje propaganda Správy úložišť, není vůbec na místě. A pokud by došlo k vyřazení lokality Kraví hora z dalších průzkumů, tím méně zde získaných poznatků by šlo využít k doložení bezpečnosti finálního místa.“

Martin Schenk, předseda a mluvčí OS Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Miliarda sem, miliarda tam. Koho to trápí, když se neutrácí z vlastních peněz? Zdá se, že mezi takové patří i ministr průmyslu, který nereflektuje zásadní výhrady Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a nedokáže zastavit již jednou rozjetý vlak v tunelu Bukov.”