Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou ze dne 2. května 2023
Proběhlo první jednání k energetické a klimatické strategii
Dnes odpoledne proběhlo první jednání Platformy a Komise pro strategie v oblasti energetiky a klimatu [1] na Ministerstvu průmyslu a obchodu za účasti ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, generálního ředitele firmy ČEZ a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Daniela Beneše či zástupců Ministerstva životního prostředí a dalších resortů. Ministr Síkela potvrdil, že chce konec uhlí do roku 2033, rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a úspory energie. Trvá však také budování na nových jaderných reaktorů.
Ekologické organizace zastupuje v Platformě jejich asociace Zelený kruh, která vznesla na úvodním jednání zejména požadavek, aby energetická a klimatická strategie vycházela ze strategických potřeb ČR. Evropské cíle by měly podle asociace sloužit jako minimální požadavky, které může ČR v mnoha oblastech překonat. Podle ekologických organizací je v zájmu ČR dosáhnout maximálních úspor energie (a tedy i účtů domácností, obcí či podniků), posílit soběstačnost domácností, obcí a firem pomocí rychlejšího rozvoje OZE a zajistit rychlejší odklon od dovozu energetických surovin z rizikových oblastí. Ekologické organizace také žádají jasný plán zapojení veřejnosti do připomínkování jednotlivých fází tvorby energetické a klimatické strategie. Ministerstvo průmyslu a obchodu přislíbilo předložit plán zapojení veřejnosti a slíbilo vycházet z odborného modelování české energetiky. Další jednání se má konat za dva týdny.
Platforma a Komise by podle ekologických organizací měly usilovat o to, aby Česko získalo opravdu moderní energetickou koncepci, která se zaměří na otevírání trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Koncepce musí narýsovat odklon od uhlí do roku 2033, ale počítat i s rychlejším scénářem (před rokem 2030), na nějž upozorňují například experti ČEZ nebo Sokolovské uhelné [2]. Mezi pilíři moderní udržitelné energetiky nesmí chybět zahrnutí všech sociálních skupin a všech regionů do spravedlivé transformace energetiky. Energetická bezpečnost by měla být založena na posilování soběstačnosti rodin, obcí a firem a zároveň posílení evropského propojení energetiky. Strategii také nelze fixovat na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů [3].
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, který na dnešním jednání zastupoval ekologické organizace, říká:
”Cílem energetické a klimatické strategie nemá být minimální obhajitelné přispění České republiky k cílům EU. Je náš bytostný zájem maximálně rozvíjet obnovitelné zdroje a co nejvíce srazit plýtvání energií. Závislost na fosilních palivech, klimatická krize a sociální a ekologické dopady tohoto stavu jsou i naše domácí problémy. Je dobře, že ministr průmyslu chce konec uhlí 2033. Na náhradu jádrem bych však nevsadil a rozhodně s ní nemůžeme pracovat jako s jedinou variantou.”
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Po dnešním jednání stále není jasný plán pro zapojení veřejnosti do procesu připomínkování energetické a klimatické strategie ČR, které je základní podmínkou transparentnosti celého procesu. Je proto nevyhnutelné, aby ministerstvo průmyslu plán zapojení zveřejnilo co nejdřív, aby byla veřejnosti umožnena efektivní účast vzhledem na deadline pro odevzdání Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, který je Evropskou komisí stanoven na konec června.”
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Česká republika by měla být v otázkách transformace energetiky a klimatických cílů ambiciózní a využít aktualizace Státní energetické koncepce mimo jiné k ukončení mnoha let stagnace v rozvoji obnovitelných zdrojů. Na transformaci energetiky je k dispozici rekordní množství finančních prostředků, což je příležitost, která se již nemusí nikdy opakovat.”
Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, doplňuje:
“Nadcházející modelování možných budoucích podob české energetiky by nemělo být podmiňováno stavbou nových velkých i malých atomových reaktorů. Potřeba rychlého snížení emisí skleníkových plynů, rozumná ekonomická návratnost nebo například posilování nedostatečné energetické efektivity našeho hospodářství by mělo mít přednost před sny politiků, že se Česko stane novým jaderným tygrem Evropy."
Kontakty:
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 771 154 362, e-mail: miriam.macurova@greenpeace.org
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz
Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Zdroje:
[1] Platformu a Komisi pro strategie v oblasti energetiky a klimatu zřídila vláda při schválení východisek Státní energetické koncepce ČR [1]. Komisi tvoří zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a dalších ministerstev, Úřadu vlády ČR a Energetického regulačního úřadu. Platformu pak doplňují zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR, asociace ekologických organizací Zelený kruh, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR.
Usnesení vlády č. 257 ze dne 12. dubna 2023 https://www.odok.cz/portal/zvlady/usneseni/2023/257/
[2] Dopad ceny emisních povolenek na budoucnost uhlí v Česku popsal ve svém článku hlavní ekonom ČEZ: “V diskusích o konci uhelných elektráren v ČR se objevují různé roky. Vládní prohlášení uvádí rok 2033, někdejší uhelná komise kdysi doporučila rok 2038 a zastánci uhlí věří v jejich provoz ještě dlouho poté. Politické rozhodnutí přitom určí jen nejzazší možný termín, kdy může být uhelná elektrárna v provozu. Reálná tržní situace však může stanovit mnohem dřívější stopku. Je dokonce velmi pravděpodobné, že mnoho českých uhelných elektráren začne mizet z trhu už dávno před rokem 2030. Důvodem bude ekonomika.”
https://oenergetice.cz/nazory/kdy-skonci-uhelne-elektrarny
„Dostáváme se k závěru, že uhelné elektrárny skončí dřív než v roce 2033. Tedy dřív, než ve své studii předpokládá ČEPS,“ uvedl Jan Kalina (člen představenstva skupiny ČEZ) během svého vystoupení na 22. energetickém kongresu, organizovaném firmou Business Forum. Stejného názoru je také místopředseda představenstva SUAS Group David Najvar.
https://ekonomickydenik.cz/cez-varuje-uhelne-elektrarny-mohou-skoncit-behem-pristich-ctyr-let-kvuli-drahe-povolence/
Sokolovská uhelná počítá s koncem těžby a spalování uhlí do roku 2030 i přes dočasnou vyšší poptávku po uhlí. „Neměníme sice pohled na 2030 jako na rok ukončení těžby uhlí, ale museli jsme přehodnotit těžební postupy. Změna musela přijít kvůli rostoucí ceně plynu a vývoji na trhu po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu,“ řekl šéf Sokolovské uhelné a její sesterské skupiny SUAS Pavel Tomek.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-krize-vraci-do-hry-uhli-na-sokolovsku-nabiraji-horniky-a-navysuji-tezbu-209612
[3] Pozitivní body východisek Státní energetické koncepce ČR, kterých by se následná příprava měla držet, jsou zvyšování energetické soběstačnosti domácností, obcí i firem, konec využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033 a všech fosilních paliv v roce 2050. Nevládní organizace naopak kritizují nerealistické plány na výstavbu nových jaderných reaktorů, které by uzamkly ekonomiku do nové závislosti. Realizace vládních představ by zatížila účty spotřebitelů a daňových poplatníků na desítky let a jejich vysoký podíl by brzdil rozvoj i možnosti uplatnění obnovitelných zdrojů energie. Organizace upozorňují také na stále zbytečně malý důraz na rozvoj OZE, který zaostává za realitou poptávky po instalaci těchto zdrojů a odvolává se pouze na plnění cílů EU do roku 2030.
Celý komentář ekologických organizací k usnesení vlády: https://hnutiduha.cz/aktualne/vladni-vychodiska-energeticke-koncepce-mysli-na-klima-i-energetickou-chudobu-podcenuji-vsak