Přírodovědné aspekty území navrženého za nemovitou kulturní památku - Podskalská a Poříčská louka
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR
organizační složka státu
Středisko ČESKÉ BUDĚJOVICE
nám. Přemysla Otakara II.č. 34, 370 01 Č. Budějovice
Ministerstvo kultury ČR
Oddělení ochrany kulturních památek
P.O. BOX 214
Milady Horákové 133
Praha 6
Č.Budějovice, dne 31.5.2000
RNDr. Matoušková
Ing. Šámal
Území navrhované za nemovitou kulturní památku zahrnuje Podskalskou a Poříčskou louku a rybník Naději v k.ú. Hluboká nad Vltavou. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jde o cenné území, jehož hodnoty je třeba zachovat.
Jedná se o území již několik století osídlené a tedy přetvářené lidskou činností. Z fyzickogeografických faktorů se při jeho využívání výrazně uplatňují specifické hydrogeologické poměry, zejména vysoká hladina podzemní vody v prostoru mezi řekou Vltavou a výše položenými rybníky (Munický, Zvolenov), dále pak špatné odtokové poměry území, dané prakticky nulovým spádem. Ve středověku se zde nacházely rybníky, po jejich zrušení bylo provedeno několik víceméně neúspěšných pokusů o odvodnění. Ještě v nedávné minulosti nebyla plocha intenzívně zemědělsky využívána a systém dříve vybudovaných odvodňovacích stok nebyl udržován. Poloha v bezprostřední blízkosti zámku Hluboká byla klíčovým momentem pro uskutečnění velkorysých krajinářských úprav v minulém století. Výsledkem je člověkem přetvořené, přesto však z přírodovědeckého a krajinářského hlediska velmi cenné území, kde se zachovala mozaika ekosystémů podmáčených luk, mokřadů, rozptýlených porostů dřevin a přilehlých rybníků.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny ve smyslu zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen "zákona") jsou při posuzování tohoto území významné následující aspekty :
- památné stromy
- chráněné a ohrožené druhy
- prvky ÚSES
- významné krajinné prvky
- krajinný ráz
Na lokalitě Podskalská louky jsou vyhlášeny památné stromy podle § 46 zákona. Jedná se o 68 exemplářů dubu letního (Quercus robur) rostoucích soliterně i ve skupinách, jejichž obvod ve výčetní výšce přesahuje 300 cm (nejmohutnější exempláře mají obvod až 460 cm) a jejich stáří je 150 - 200 let. Ochranu těchto stromů zajistila Vyhláška ONV v Č. Budějovicích ze dne 24.9.1990, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "chráněné stromy" podle § zák. č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. S účinností zák.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny přešly tyto stromy podle § 90 do kategorie "památný strom". Tyto stromy plní v krajině řadu ekologických funkcí od poskytování životního prostředí řadě živočišných druhů (viz dále) až po krajinně-estetickou úlohu. Každý strom má základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Stromy na Podskalské louce byly cca před 9 lety odborně ošetřeny a při eliminaci rušivých zásahů před sebou mají dlouhou perspektivu. Klíčový význam má zejména zachování dlouhodobě stabilního režimu spodní vody, na jehož změny jsou duby citlivé.
Na území zahrnujícím Podskalskou a Poříčskou louku a rybník Naději bylo uskutečněno podrobné biologické mapování, které dokumentuje bohatství a pestrost stanovištních podmínek, podmiňujících značnou druhovou diverzitu. Jsou zde zastoupena následující stanoviště :
- mezofilní ovsíková louka s vysokou druhovou bohatostí a navazující porost mokřadních olšin kolem rybníka a vodoteče
- porost olšin v terénní depresi
- fragment moliniové louky a přechody do litorálních společenstev
- mezofilní louka s druhy horských poloh - rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta), trojštět žlutavý (Trisetum flavescensb var. villosum)
- terénní deprese s vysokobylinnými nepravidelně kosenými společenstvy s tužebníkem jilmolistým (Filipendula ulmaria)
- xerotermní travobilinná společenstva
- mokřadní olšiny
Výsledkem po několik desetiletí ustáleného režimu údržby a způsobu využívání krajiny je soubor biotopů s výskytem mnoha druhů rostlin a živočichů zvláště chráněných ve smyslu § 48 zákona, které spadají do kategorií kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů a jsou specifikovány ve Vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb.
V západní části Poříčské louky se nacházejí polopřirozené středněstébelné porosty s bohatším výskytem vzácnější žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum), roztroušeně je zastoupen chráněný prstnatec májový (Dactalorhiza majalis).
Na dřevo starých dubů, rostoucích na lokalitě soliterně nebo ve skupinách, je svým výskytem vázána významná ekologická skupina druhů (z níže uvedeného seznamu druhy č. 3-9, pravděpodobně i 14 - Formica rufibarbis v trouchnivých kmenech a v zemi kolem nich). Za unikátní lze označit i druhové bohatství převážně listožravých bezobratlých vázaných na koruny stromů na uvedené lokalitě - odhadem několik set druhů. Entomofauna v bylinných společenstvech je v oblasti Podskalské louky poměrně bohatá, zejména v jednosečných či nekosených porostech ve skupinách dubů a jiných dřevin, kam není možný přístup těžší mechanizace.
Rekapitulace ohrožených druhů bezobratlých živočichů podle vyhlášky č.395/1992 Sb: (OD - ohrožený druh, SOD - silně ohrožený druh)
- Střevlík Carabus scheidleri - OD
- Krajník hnědý - Calosoma inquisitor - OD
- Kovařík Lacon querceus - OD
- Kovařík Elater ferrugineus - SOD (v cit. vyhlášce = Ludius ferrugineus)
- Roháč Lucanus cervus - OD
- Páchník hnědý (Osmoderma eremita) - SOD
- Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) - OD
- Zdobenec Gnorimus nobilis - SOD
- Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - SOD
- Otakárek fenyklový (Papilio machaon) - OD
- Batolec duhový (Apatura iris) - OD
- Batolec červený (Apatura ilia) - OD
- Bělopásek topolový (Limenitis populi) - OD
- Mravenci rodu Formica, druh nespecifikován - OD
- Čmeláci rodu Bombus, druh nespecifikován - OD
Z pestrého druhového spektra obratlovců je významný výskyt skokana zeleného (Rana esculenta), skokana skřehotavého (Rana ridibunda), žluvy hajní (Oriolus Oriolus), strakapouda prostředního (Dendrocopus medius) a lejska šedého (Muscicapa striata). Všechny tyto druhy jsou podle výše uvedené vyhlášky silně nebo kriticky ohroženy.
Území Podskalské a Poříčské louky zaujímá významné místo v územním systému ekologické stability krajiny (ÚSES). § 3 zákona vymezuje tento systém jako "vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability". Jeho základními skladebnými prvky jsou biocentra a biokoridory. Biocentrum je, nebo cílově má být tvořeno ekologicky významným segmentem krajiny, který svou velikostí i stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Biokoridor je další skladebnou částí ÚSES, která je, nebo cílově má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje a podporuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Funkčnost biocenter a biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry, stav trvalých ekologických podmínek a struktura i druhové složení biocenóz. Územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovně byl stanoven v Územně technickém podkladu MMR a je závazným dokumentem ochrany přírody a územního plánování. Tok Vltavy je nadregionálním biokoridorem s vodní a souběžnou nivní osou a přilehlé území se nachází v ochranném pásmu tohoto biokoridoru. Rybník Naděje a větší část Poříčské louky jsou součástí regionálního biocentra Hluboká.
Ochrana systému ekologické stability je podle § 4 zákona "povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Vytváření systému ekologické stability je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát."
Na území navrhovaném za nemovitou kulturní památku se nachází také významné krajinné prvky ve smyslu odst.b) §3 zákona. Tyto prvky jsou definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Jsou chráněny před poškozováním a ničením a využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Konkrétně se jedná o rybník Naděje a údolní nivu Vltavy.
V neposlední řadě je zájmem ochrany přírody a krajiny chránit krajinný ráz předmětného území, jak to ukládá §12 zákona. Krajinným rázem se rozumí "zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti". Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Krajinný ráz území je určován polohou v Českobudějovické pánvi v krajině dlouhodobě kultivované s mnoha rybníky. Symbolem bohaté kulturní historie je zámek Hluboká, který je výraznou dominantou krajiny.
Dochovaný krajinný ráz místa, tedy prostoru Podskalské a Poříčské louky, je výsledkem staletí trvající cílevědomé snahy majitelů panství Hluboká o optimální začlenění zámku do okolní krajiny při maximálním zvýraznění pohledové expozice zámeckého komplexu. Hlavní charakteristikou krajinného rázu je zejména střídání velkých ploch lučních porostů s rozvolněnými výsadbami skupin a soliter dubu letního, které se v pohledově monotónních plochách lučních porostů svou mohutností a habitem výrazně uplatňují. Kompozici přírodních prvků dotváří pohledová dominanta zámku Hluboká, zdaleka se rýsující nad údolnicí Vltavy.
Proces kultivace krajiny završily krajinářské úpravy v polovině 19. století. Jejich výsledkem je ojedinělý harmonický celek, jehož hodnota je srovnatelná s Lednicko-valtickým areálem. Krajina, členěná alejemi, stromovými skupinami, solitery a lesními porosty je promyšleně komponována na vnímání z nadhledu od zámku i pro pohledy z cest, tedy z běžného horizontu. Krajinářské úpravy harmonicky navazují na kulturní zemědělskou krajinu Českobudějovicka. Z hlediska přírodovědného lze konstatovat, že vhodnou kompozicí výsadeb dřevin, travních a vodních ploch byly přírodní hodnoty území umocněny. Z hlediska komplexního hodnocení představuje prostor Podskalské a Poříčské louky unikátní krajinářský celek s výjimečně dochovanou harmonickou kompozicí přírodních a antropogenních prvků.
Z výše uvedené charakteristiky vyplývá, že území zahrnující Podskalskou a Poříčskou louku a rybník Naději vykazuje přírodní, kulturní a historické hodnoty nadregionálního významu. Jeho ochrana před vlivy, které by mohly narušit jednotlivé složky či celkovou kompozici krajiny, je v zájmu obyvatel i návštěvníků jižních Čech.
Mgr. Josef Albrecht vedoucí střediska
Na vědomí :
Památkový ústav Č. Budějovice - Ing. Pavlátová
nahoru
|
