Odborný posudek ve smyslu ustanovení §12 zákona č.114/1992 Sb.

Agentura ochrany přírody a krajiny
středisko České Budějovice
nám. Přemysla Otakara II č. 34, 370 01, České Budějovice

Správa CHKO Blanský les
Vyšný 59
381 01 Český Krumlov

30.4.2001

Na základě Vaší žádosti ze dne 25.4.2001 jsme provedli dne 29.4.2001 místní šetření za účelem posouzení záměru výstavby vysílače Radio Faktor Kleť-II. varianta z hlediska možného narušení krajinného rázu místa a oblasti a vydáváme následující odborný posudek:

1. Charakteristika záměru

Účelem záměru je výstavba základnové stanice pro umístění radiokomunikační techniky na okraji lesního porostu na východním svahu pod vrcholem hory Kleť v nadmořské výšce asi 1069 m. Stavba stanice je členěna na 3 objekty, tj. Kovový příhradový stožár, technologický objekt a příjezdovou komunikaci

Stožár má půdorys 8 x 8 m, celkovou výšku včetně anténního nástavce 100 m, konstrukce je navržena do výšky 80 m příhradová trubková, kónického tvaru a na povrchu je upravena stříbrošedým nátěrem, v horní třetině zvýrazněná červenobílým pruhování. V horní části stožáru budou umístěny paraboly a antény GSM na různých přídavných konstrukcích (konstrukční provedení a počet těchto zařízení není ve studii specifikován příslušnými výkresy).
Technologický objekt má půdorys 6,30 x 8,60 m a je dvojpodlažní se sedlovou střechou v povrchové úpravě charakteru srubové stavby je i příjezdová komunikace o délce cca 500 m.

2. Přírodní, kulturní, historická charakteristika oblasti a místa krajinného rázu

oblast krajinného rázu lze pro potřeby tohoto posudku vymezit jako území CHKO Blanský les, jehož podstatnou součástí je vlastní masiv Blanského lesa v němž tvoří hora Kleť a její vrcholek nejvýznamější pohledovou dominantu, která se uplatňuje v dálkových pohledech nejen z oblasti Blanského lesa a Budějovické pánve, ale i v pohledech ze vzdálenosti v řádu desítek kilometrů (centrální Šumava, Novohradské hory, Písecko). Pohledová expozice masivu Blanského lesa je určena zejména výrazným geomorfologickým předělem mezi Českobudějovickou pánví a předhůrčím a centrálním masivem Blanského lesa.

Na utváření krajinného rázu se dále výrazně podílí pohledová diverzita vegetačního krytu, který tvoří na vrcholcích předhůří a v centrální části souvislé lesní komplexy, pohledově diverzifikované relativně velkými plochami listnatých, převážně bukových porostů a fragmenty suťových lesů, které významně a ve všech ročních obdobích zpestřují monotónost hospodářských jehličnatých monokultur. Významné jsou i plochy porostů dřevin, rostoucí mimo les (porosty u vodních toků, vodních nádrží, agrárních teras, komunikací, lesních okrajů) s vysokou krajinně-estetickou hodnotou a plochy extenzívně využívaných lučních porostů, které ve svažitých polohách na úbočích horských pásem mají často charakter podhorských květnatých luk. V přírodní charakteristice krajinného rázu oblasti nelze opomenout jedinečný krajinářský fenomén údolnice řeky Vltavy, která tvoří část východní hranice oblasti. Na diverzitě vegetačního pokryvu se dále podílí i plochy zemědělských kultur, zejména v porostu Křemžské kotliny a v okolí Chvalšin, kde byly v minulosti provedeny rozsáhlejší rekultivační úpravy, které však negativně ovlivnily charakter krajinného rázu jen pomístně.

Pro oblast Blanského lesa je charakteristický relativně malý podíl urbanistických prvků, výrazněji narušujících krajinný ráz, tj. Větších aglomerací účelových objektů průmyslové a zemědělské zástavby. Tyto objekty se nacházejí ve větší míře na okraji zástavby města Český Krumlov, tedy většinou mimo území CHKO Blanský les.

Velmi výrazná je i kulturní a historická charakteristika oblasti krajinného rázu, která se jednoznačně odvíjí zejména od působnosti významných šlechtických rodů Rožumberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů v oblasti Blanského lesa, a která je součástí národního kulturního dědictví. Kulturní památky, které vznikly v období působení těchto rodů v oblasti se významně podílejí i na utváření krajinného rázu (Český Krumlov, Dívčí Kámen, Zlatá Koruna, Červený Dvůr).

Z výše uvedeného stručného hodnocení dochovaného krajinného rázu vyplývá, že jde o oblast s výrazně zachovanými harmonickými měřítky a vztahy v krajině ve smyslu ustanovení §12 zákona č.114/1992 Sb. Tento stav byl jedním z důvodů vyhlášení CHKO Blanský les, a proto je nutné problematice možného narušování krajinného rázu oblasti věnovat maximální pozornost.

Kulturní a historická charakteristika místa krajinného rázu, kterou lze vymezit jako vlastní vrchol hory Kleť je jednoznačně určována atraktivnost tohoto vrcholu jako nejvýznamnějšího vrcholu a s kruhovým panoramatickým výhledem do kraje včetně výhledu na podstatnou část hlavního hřebene rakouských Alp.

O významu vrcholu Kletě jako turistického cíle jednoznačně vypovídá i stavba první rozhledny v Čechách již v roce 1825 a výstavba turistické chaty v roce 1925. Tyto stavby jsou citlivým architektonickým ztvárněním vhodně zakomponovány do krajinné scenérie vrcholu, kterou lze popsat jako enklávu bezlestí, rozptýlených skalních útvarů granulitu a přilehlé lesní porosty.

K masivnímu rozvoji výstavby různých objektů a narušování dochovaného přírodního prostředí na vrcholu Kletě došlo v období po 2.světové válce, kdy byla vybudována hvězdárna (1958 a 1973), lanová dráha (1961) a zejména rozsáhlý areál podniku Radiokomunikace SSZ pod vrcholem Kleťe, jehož součástí je mohutný komplex budov a vysílač trubkové konstrukce o výšce 180 m (areál byl vybudován v letech 1959 a 1977), v devadesátých letech byl v areálu vybudován pomocný vysílač o výšce 60 m. Další stavbou pod vrcholem Kleťe je stožár vysoký 31 m a technologický objekt vysílače (dřevěná chata) Armády České republiky.

Z hlediska narušení krajinného rázu místa se negativně uplatňuje zejména plošně rozsáhlý komplex budov zmíněného areálu Radiokomunikací a oba stožáry, z hlediska narušení krajinného rázu oblasti se jednoznačně uplatňuje stožár, vysoký 180 m ve všech dálkových pohledech a dále pak částečně i druhý stožár vysoký 60 m. Je však nutné poznamenat, že negativní ovlivnění krajinného rázu oblasti je částečně kompenzováno trubkovou konstrukcí vysokého stožáru a malou vzdáleností obou stožárů, částečně pak relativně vhodným umístěním ve větší vzdálenosti a nižší úrovni pod vrcholem Kleťe.

Na narušení krajinného rázu oblasti se minimálně podílí stožár vysílače AČR, budovy hvězdárny a původní stavby na vrcholu (rozhledna a turistická chata), poslední dvě stavby se na narušení krajinného rázu oblasti prakticky nepodílí a na vlastním vrcholu Kleťe jsou vnímány spíše pozitivně

3. Vlastní hodnocení předpokládaného vlivu stavby na krajinný ráz

Z hlediska možného vlivu stavby na oblast krajinného rázu je jednoznačně prioritní posouzení vlivu výstavby konstrukce stožáru základnové stanice, za podstatně méně významný je možné považovat v dané lokalitě vliv stavby technologického objektu a příjezdové komunikace. Pro posouzení vlivu stavby byly hodnoceny následující konstrukční parametry (v sestupném pořadí podle významu):

• výška a půdorysný rozměr stožáru
• typ konstrukce stožáru
• počet a konstrukce instalovaných parabol, jejichž umístění vzhledem k ose stožáru
• barevné provedení konstrukce

1. Základním parametrem, který v dané lokalitě ovlivní narušení krajinného rázu oblasti, je výška stožáru, která činí včetně vrchního anténního nástavce 100 m. Protože výška stávajícího lesního porostu nepřesahuje v místě 22 m (dlouhodobější perspektiva v lokalitě maximálně 25 m), bude stožár převyšovat lesní porost o cca 75 m, z toho příhradová konstrukce o 55 m. Tento přesah je z hlediska krajinného rázu zcela negativní faktor, který nelze žádným způsobem kompenzovat a stožár bude v této úrovni přesahu výrazným dominantním prvkem a to podle našeho šetření zejména z dálkových pohledů od SZ a SV v obvodu obce Holubov, dále pak z porostu Křemžské kotliny a z dalších výhledových bodů(Kluk, Věncova Hora a další). Výstavbou účelové, technické konstrukce tak dojde k výraznému pohledovému znehodnocení jihovýchodní části vrcholu Kleťe, který dosud není dotčen umístěním podobných objektů.
   Přesto, že variantním umístěním bude stožár částečně pohledově odcloněn v prostoru vrcholu Kleťe, dojde k zásadnímu znehodnocení panoramatického výhledu z rozhledny v JV a částečně i v JZ kvadrantu, který zahrnuje Novohradské Hora a předhůří, Polušku, Č.Krumlov, Kájov a začátek hřebene Štýrských Alp a který je jedinečnou svou krajinářskou kompozicí a nedotčeností antropogenními vlivy. Negativní vliv stožáru na výhledové panorama bude značně zvýrazněn jednak pohledem shora na lesní porost, který v porostu vrcholku při pohledech ze země vliv stožáru částečně eliminuje, jednak relativně malou vzdáleností stožáru od rozhledny a značnou dimenzí konstrukce.
2. Příhradový typ konstrukce při navrženém půdorysném rozměru představuje z hlediska možného narušení krajinného rázu nevhodné řešení, které se výrazně podílí na narušení krajinného rázu a to jak značným zmnožením technických prvků (trubek), tak celkovou mohutností, neboť při navržených rozměrech (u paty konstrukce 8 m, v horní části minimálně 2 m) bude stožár při barevném zvýraznění vrcholu dobře viditelný i ze vzdálenosti do 10 km.
3. Počet, konstrukce a umístění vysílajících parabol je činitel, který často zhoršuje výsledné začlenění stavby do krajiny. Na tomto stavu se negativně podílí jednak pohledově nesourodé umístění různých typů parabol, jednak zejména jejich vzdálenost od osy stožáru (obecně platí, že umístění ve větší vzdálenosti je negativní činitel). V předložené studii není uveden počet parabol a jejich konstrukce, je však navrženo umístění kruhového nosiče pro paraboly GSM, kterým dojde k negativnímu ovlivnění celkového vzhledu konstrukce. Při celkově značné navržené dimenzi stožáru lze předpokládat, že vysílacích prvků a přídavných zařízení bude na stožáru instalován větší počet.
4. Z hlediska možného narušení krajinného rázu je zásadním negativním činitelem navržené barevné zvýraznění vrcholu stožáru červenobílými pruhy, bezpodmínečně nutné v dané lokalitě z hlediska bezpečnosti letového provozu. Tato barevná úprava nepochybně přispěje i k celkovému zvýšení negativního vlivu stavby stožáru na krajinný ráz.

Výstavbou základnové stanice dojde nepochybně i k závažnému narušení místa krajinného rázu, jehož charakter, typický pro horské partie utváří mohutné skalní útvary spolu se soliterními balvany, skalní sutí a lesním porostem. Vybudování mohutné příhradové konstrukce o půdorysu 8 x 8 m bude v místě představovat značně rušivý prvek, při výstavbě základnové desky přístupné komunikace a technologického objektu v značně obtížném terénu pak dojde k závažnému narušení a částečné likvidaci dochovaných přírodních prvků (narušení skalních útvarů, likvidace balvanů, změna konfigurace terénu při vytváření teréních zářezů aj.) a k značnému negativnímu ovlivnění původních přírodních prvků.

Závěr

Na základě vyhodnocení možného vlivu výstavby základnové stanice Radio Faktor Kleť-II.varianta na krajinný ráz místa a oblasti konstatujeme, že navržená stavba zejména vzhledem k umístění, dimenzím a celkovému konstrukčnímu provedení zásadně naruší dochované harmonické vztahy a měřítka v krajině a negativně ovlivní krajinný ráz, kulturní a historickou charakteristiku místa a oblasti. Z těchto důvodů realizaci stavby nedoporučujeme.

nahoru