|
Poznámky k protipovodňové ochraně Č. Budějovic
Prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc., KTH Stavební fakulty ČVUT v Praze.
Chtěl bych se vyjádřit k některým aspektům protipovodňové ochrany v Č. Budějovicích. Především pohled historický. Od doby svého vzniku se Č. Budějovice na soutoku Vltavy a Malše nějakým způsobem vyvíjely v kontaktu s těmito dvěma řekami. Teprve průmyslový rozvoj konce 19. a počátku 20. století přiměl kapitány místního průmyslu, kteří byli nositeli rozvoje, aby se zhodnocené území více chránilo. Z toho vznikly návrhy na protipovodňové úpravy Vltavy a Malše z počátku století. Pak ovšem přišlo období po roce 1950, kdy zde bylo bez přičinění Č. Budějovic vybudováno z hlediska protipovodňové ochrany něco, co by dneska stálo obrovské peníze a mimořádné úsilí, aby se dospělo ke konsensu.
Na Horní Vltavě vzniklo Lipno s obrovským protipovodňovým potenciálem a když se podíváte na Malši, tak i když Římov ten význam nemá, stejně jako dílčí opatření na Stropnici, je jasné, že např.objem transportovaného spláví z povodí je s minulostí neporovnatelný, protože to přes tyto překážky prostě neprojde. To je skutečnost, a tak je dnes asi obtížné srovnávat návrhy z počátku 20. století s dnešním stavem.
Z pohledu technického je třeba zmínit se o jedné velmi důležité věci. Je fakt, že pro srovnání různých variant je důležité se dohodnout na nějakém návrhovém průběhu povodně, což je např. povodeň, jak zde uvedl Ing. Koťátko, z roku 1888. Je nutné si ovšem uvědomit, že pojmy jako 20letá, 50letá nebo 100letá povodeň jsou odhady, kde 30 % odchylka není žádná velká chyba. A druhá věc, mezi 100letou povodní a možným potenciálním maximem je ještě obrovský prostor. Neberte mě za slovo, ale zde místo 422 m3/s může téct např. 800 m3/s. A fixovat se na to, že uděláme protipovodňová opatření na 422 m3/s a máme vystaráno, to je iluze. Obyvatelstvo žijící v tomto území nutně musí být schopno reagovat na situace podstatně složi-tější, vyplývající jaksi ze souhry přírodních okolností.
Ještě jedna věc. Chtěl bych říci něco k úvahám o rozdílu 20 cm ve výsledku řešených variant. Já jsem si prošel řešené území. 20 cm je sice číslo, které stojí za pozornost, ale např. při nahodilém seskupení několika spadlých stromů se může proudnice usměrnit a dojde k místnímu vzdutí třeba o 10 cm, takže těch 20 cm zase není až tak velký přínos, zejména ve srovnání s obvykle volenými rezervami.
A ještě pohled ekonomický. Malše protéká městem neškodně při 20leté povodni. Tzn. pro to, aby nějaká další technická opatření přinesla něco navíc, zbývá strašně malý prostor ve srovnání s případem, kdyby se zde vyskytovaly povodně, které by škodily častěji, tj. ročně nebo několikrát do roka. Když vy ale máte situaci, kdy do dvaceti let škody nevznikají a teprve potom mohou vzniknout, to by tedy muselo být chráněno velmi cenné území, včetně přímého ohrožení životů, aby se nějaká nákladná opatření vyplatilo realizovat.
Poslední poznámka. Protipovodňová ochrana v demokratickém systému je záležitost konsensuální. V tomto městě je to tedy otázka shody obyvatel, kteří nejsou ohroženi a obyvatel kteří ohroženi jsou, zda jsou ochotni jim na to přispět. Jistě přeháním, protože všude ve světě se protipovodňová opatření dělají s vydatnou subvencí státu, ale kdybychom to vzali doslova, protipovodňová opatření by měla být hrazena především těmi, komu slouží. Z tohoto hlediska mi zde připadá trochu paradoxní situace, že iniciativa která vystupuje proti navrhovaných úpravám, sdružuje obyvatele právě z ohroženého území.
Ostatní příspěvky:
nahoru
|
