Senátoři by měli v pátek (29.7.) hlasovat^[1] o změně takzvaného atomového zákona, která může otevřít cestu k dohodě mezi státem a obcemi o úložišti radioaktivních odpadů z jaderných reaktorů.

Plánovaná stavba vyvolala zákopovou válku, kde proti úřadům stojí postižené obce a kraje. Stát musel kvůli masivnímu odporu hledání místa pro úložiště dokonce pozastavit. Novela zákona by dala obcím právo vyjadřovat se k takovým projektům v povolovacích řízeních.

Stavba úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, které je vysoce nebezpečné po desítky tisíc let, navždy změní život postižených obcí. Ekologické organizace proto prosazují, aby místní lidé měli právo o stavbě účinně spolurozhodovat. Paradoxně nejdále se s budováním úložiště dostaly Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta.

Změnu zákona prosazují desítky obcí^[2] a podpořily ji tři postižené kraje^[3].

Další navrhovaná změna by zajistila, že provozovatelé jaderných elektráren ponesou plnou finanční odpovědnost za případné následky havárie reaktoru. Podle současného atomového zákona mají platit jen šest miliard korun. Zbytek uhradí daňoví poplatníci nebo zůstane na poškozených. Přitom podle nové studie Evropské agentury pro životní prostředí činí nejnižší odhad škod asi 80 miliard eur - tedy čtyřistakrát více.

Omezenou odpovědností za škody stát provozovatelům jaderných elektráren prakticky dotuje pojistné.