Téměř na den přesně dva měsíce před volbami a za velké pozornosti lidí v několika krajích začnou poslanci projednávat důležitý zákon, který má posílit práva obcí postižených plány na stavbu úložiště radioaktivních odpadů.

Novela takzvaného atomového zákona by umožnila obcím a krajům, aby se podílely na rozhodování o úložištích radioaktivních odpadů na svém území. Návrhem se příští středu (5. dubna) začne zabývat klíčový výbor Poslanecké sněmovny odpovědný za životní prostředí^[1]. Postoje poslanců budou pozorně sledovat desítky tisíc voličů v postižených místech.

Sdružení Calla a Hnutí DUHA prosazovaly změnu zákona několik let. Návrh předložila senátorka Jitka Seitlová (Nezávislí - Přerov) se šesti dalšími členy horní komory. Podpořily jej desítky obcí. Senát novelu loni v srpnu přijal velkou většinou hlasů. V každém senátorském klubu pro ni hlasovaly alespoň dvě třetiny členů.

Pokud změnu zákona schválí také Poslanecká sněmovna, postižené obce a kraje budou formálními účastníky povolovacích řízení na úložiště radioaktivních odpadů.

Plánování úložiště vyvolalo vleklou válku mezi státem a obcemi. Úřady musely kvůli masivnímu odporu místních lidí hledání lokality pro úložiště dokonce pozastavit^[2].

Stavba úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, které je vysoce nebezpečné po desítky tisíc let, navždy změní život postižených obcí. Podle ekologických organizací místní lidé musí mít právo o stavbě účinně spolurozhodovat. Paradoxně nejdále se s budováním úložiště dostaly Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu.