Společná tisková zpráva sdružení Adra, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Člověk v tísni, Veronica, Ekumenická akademie Praha, Ekologický právní servis v rámci aktivit programu GARDE, Greenpeace, Glopolis, Hnutí DUHA, Charita Česká republika, Nadace Partnerství, Zelený kruh ze dne 4. 12. 2008

Globální změny podnebí by poškodily hlavně rozvojové země

Globálními změnami podnebí jsou nejhůře postiženi lidé v chudých zemích. Poukazuje na to nová publikace, kterou dnes společně vydávají přední české rozvojové, humanitární a ekologické organizace^[1].

Analýza Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba shrnuje vědecké výzkumy, jež se zabývaly vlivem přibývání skleníkových plynů na život lidí v různých částech světa^[2]. Připomíná, že český pohled je zkreslující, protože v Africe, Asii nebo Latinské Americe by další globální změny podnebí měly nesrovnatelně dramatičtější následky - větší sucho, méně vody v řekách, šíření malárie nebo častější hurikány a povodně - než ve střední Evropě.

Publikace mimo jiné podotýká, že:

• Miliarda lidí žije podél Gangy, Indu a dalších řek, pro které jsou hlavním zdrojem vody vysokohorské ledovce. Rychlé oteplování v Himalájích a jinde znamená, že jim už během několika desetiletí hrozí vážné sucho.

• Zemědělce v Africe či Asii, kteří životně závisí na chodu dešťů, může postihnout nedostatek vody - bude-li pokračovat rychlý růst znečištění skleníkovými plyny, na konci 21. století hrozí sucha na necelé třetině zemské souše.

• Pokud by se koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu zvyšovala o jedno procento ročně, kolem roku 2080 by v důsledku teplejšího podnebí horečka dengue zamořila místa obývaná pěti až šesti miliardami lidí.

• Zvýšení hladiny oceánů o pouhých 30 centimetrů by jen v Číně zaplavilo území větší, než je rozloha České republiky.

Domácí rozvojové, humanitární a ekologické organizace se poprvé spojily, aby poukázaly na důležitý díl odpovědnosti, který Česká republika nese. Se 12 tunami na obyvatele a rok Česko patří k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Publikace navrhuje tři klíčová opatření, kterými může česká vláda zmírnit důsledky globálních změn podnebí v chudých státech:

• Finančními prostředky pomoci chudým zemím, aby se lépe vyrovnaly se suchem, šířením chorob nebo častějším výskytem extrémních výkyvů počasí. Každoročně musí jít o peníze v řádu miliard korun nad rámec současného závazku, že Česká republika bude na oficiální rozvojovou spolupráci poskytovat 0,33 % HDP.

• V příštích měsících, zejména během českého předsednictví, přispět ke sjednání nové globální dohody o snižování exhalací skleníkových plynů, která naváže na Kjótský protokol. Klíčová smlouva má být podepsána na summitu v Kodani v prosinci 2009.

• Legislativou stanovit rozvrh postupného snižování domácích exhalací na několik příštích desetiletí, rok po roku, krok po kroku - a rozhýbat tak průmyslové inovace a investice do čistých odvětví i vysoce efektivních technologií.

Komentáře panelistů na prezentaci nové publikace v Praze:

Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni:
"Člověk v tísni realizuje dlouhodobě rozvojové projekty v mnoha zemích světa. Přímá pomoc však nestačí, pokud globální procesy zvyšují ohrožení chudých lidí v těchto zemích. V mnoha případech mohou mít větší a naneštěstí velmi negativní vliv na jejich život. Proto považujeme odpovědnost vůči změnám klimatu za zásadní. Pokud chceme od strmě se rozvíjejících ekonomik některých zemí, aby se chovaly odpovědně v této oblasti, musíme začít od sebe."

Jan Bárta, ředitel humanitární organizace ADRA:
"Učíme se vnímat rozvojovou pomoc v kontextu změn, které provázejí život nás všech. Bylo by krátkozraké myslet si, že ekologické problémy nemají vliv na naše směřování v pomoci i ostatních oblastech lidského života."

Pavel Gruber, vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity České republiky:
"Při své práci již nyní vidíme první přímé dopady změny klimatu, kdy jsou zemědělci v rozvíjejících se zemích zasaženi změnami v obdobích sucha a dešťů. Změna v budoucích desetiletích zasáhne několik miliard lidí a pokud chceme dostát svému poslání pomáhat nejohroženějším, je nejvyšší čas jednat již nyní."

Bedřich Moldan, senátor:
"Pro přípravu globálního režimu je nutno vycházet z podílu jednotlivých států na antropogenní změně složení ovzduší. Mají se počítat celkové emise skleníkových plynů, emise na hlavu nebo kumulativní emise?"

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA:
"Chudí lidé v Africe či Asii odnesou sucha nebo častější povodně a hurikány daleko víc než Středoevropané. Česká republika patří mezi nejhorší znečišťovatele. Proto je naší odpovědností nejen snížit exhalace, ale i přímo pomoci rozvojovým státům."

Petr Lebeda, ředitel Pražského institutu pro globální politiku - Glopolis:
"Ekonomická krize svádí k dalšímu omezení rozvojové pomoci i ke zpomalení přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Spíš než jako hrozbu zkusme ji vidět jako příležitost k odvážnější změně pravidel. Např. jak důsledný obchod s emisemi, tak zdanění rizikových měnových transakcí by stimulovaly stabilnější a čistší podnikání a zároveň přinesly veřejné zdroje na pomoc chudým."