Společná tisková zpráva sdružení
Calla, Jihočeské Matky, V havarijní zóně JETE a OIŽP ze dne 7. 5.
2008
Jihočeské nevládní organizace nesouhlasí
s umístěním skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu JE Temelín.
Jihočeské nevládní organizace Jihočeské matky, Calla, V havarijní zóně JETE a OIŽP pořádají dnes před budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje happening, na kterém chtějí upozornit na způsob, jakým se rozhoduje o umístění skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu jaderné elektrárny Temelín.
Krajský úřad Jihočeského kraje, který je v této věci stavebním úřadem, zahájil územní řízení již v roce 2006, hned po ukončení procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA - zákon č. 100/2001 Sb.).
Do povolovacích řízení se nevládní organizace zapojily jako řádní účastníci a od samého počátku upozorňovaly na zásadní nedostatky, které jak proces EIA, tak i vlastní územní řízení doprovázejí (viz příloha tiskové zprávy).
Zástupci sdružení jsou přesvědčeni, že dokumentace, která byla i přes výše uvedené nedostatky opakovaně ve stále stejné "kvalitě" předkládána stavebnímu úřadu k vydání územního rozhodnutí, nemůže být dostatečným podkladem pro to, aby mohl stavební úřad v této záležitosti kvalifikovaně rozhodnout.
Stavební úřad však naše připomínky uvedené v odvoláních opakovaně zamítá a 14. dubna 2008 vydal, v pořadí již třetí, územní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že námitky jednotlivých sdružení opět nebyly stavebním úřadem akceptovány, podala sdružení znovu odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj.
"Stavební úřad požaduje, aby dokumentace pro následné stavební řízení řešila např. umělé osvětlení haly skladu či prostorové řešení WC pro zaměstnance. To je samozřejmě nutné, na druhé straně však považujeme za absurdní, že se stavební úřad nezabývá vyhodnocením rizik spojených s pádem velkého dopravního letounu či cíleným teroristickým útokem na budovu skladu. Za největší perličku považujeme tvrzení, že: "...otázka terorismu a z něho vyplývajících rizik má globální a nikoli lokální charakter. Opatření snižující rizika teroristických útoků nelze řešit v rámci umisťování jedné konkrétní stavby...", říká Hana Gabrielová ze sdružení Calla.
Monika Machová - Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky k tomu dodává: "O tom, že naše požadavky nejsou přemrštěné nebo neadekvátní svědčí i vyjádření pracovníka SÚJB během ústního jednání 8. 4. 2008. Ten do protokolu uvedl, že problematika nadprojektové havárie spojené s pádem velkého dopravného letounu musí být řešena v následném stavebním řízení. Podle mého názoru však měly být dopady takovéto havárie vyhodnoceny již v procesu EIA. Je také zarážející, že tuto podmínku stavební úřad do územního rozhodnutí neuvedl."
"Musíme, bohužel, konstatovat, že - stejně jako v případě kolaudace obou bloků JETE - se ukazuje, že stavební úřad nerozhoduje objektivně, místo toho bagatelizuje problémy a prosazuje projekt ČEZu za každou cenu. V této souvislosti jsme již několikrát v minulosti formou odvolání poukazovali na podjatost úředníků stavebního úřadu, kteří mají agendu JETE a skladu vyhořelého jaderného paliva na starosti. Na všechny tyto aspekty chceme veřejnost upozornit na dnešním happeningu," říká Vladimír Halama ze Sdružení V havarijní zóně JETE.
"Nechceme povolovací proces zdržovat, jak je nám často jadernou lobby podsouváno. Chceme jen, aby řízení ve věci umístění skladu vyhořelého jaderného paliva probíhalo seriózně a objektivně. Povoluje se přece stavba jaderného zařízení. Ti, kdo ve skutečnosti celý proces brzdí, jsou ČEZ a stavební úřad. Ti se totiž zarputile a vehementně brání přijmout jakoukoli připomínku podanou nejen nevládními organizacemi, ale i připomínky podané některými občany," uvádějí shodně zástupci sdružení.
Příloha tiskové zprávy:
Nedostatky dokumentace předložené k územnímu řízení:
- Nejsou vyhodnoceny dopady nadprojektové havárie skladu způsobené např. pádem velkého dopravního letounu nebo cíleným teroristickým útokem na životní prostředí a člověka. Neuvažuje se ani s vybudováním skladu jako skladu podzemního, což by zvýšilo jeho odolnost proti výše zmíněným rizikovým faktorům.
- Chybí vyhodnocení možných dlouhodobých negativních vlivů skladu na životní prostředí v případě, kdy v době předpokládaného ukončení provozu skladu (dle stanoviska Evropské komise č. 2005/C 293/08 má být doba skladování přibližně 60 let) nebude nalezeno trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. Nejsou také vyhodnoceny tzv. kumulativní a synergické vlivy škodlivin na životní prostředí spojené s provozem dalšího jaderného zařízení (JETE) a MAPE Mydlovary, kde se potýkají s následky zpracování uranové rudy.
- Není znám konkrétní typ obalových souborů (kontejnerů), ve kterých bude vyhořelé jaderné palivo ukládáno, ani jejich výrobce. Samotná budova skladu přitom nepředstavuje žádnou bariéru proti případnému úniku radionuklidů, tou jsou právě kontejnery. Je přitom logické posuzovat stavbu (v tomto případě budovu skladu) a technologii (v tomto případě kontejner) jako celek.
- Za uvedeného stavu dokumentace předložené k řízení žadatelem o vydání územního rozhodnutí nemělo být správní řízení vůbec zahájeno (§ 35 Stavebního zákona). Pokud se tak stalo, mělo být po písemném upozornění řádných účastníků řízení na uvedené skutečnosti přerušeno.
