Tisková zpráva ze 14. února 2011

Rys za vaším plotem?

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Po staletích pronásledování se do naší krajiny začínají vracet vlci, rysi a medvědi. Mohou žít s námi? A dokážeme my žít s nimi?  To bude tématem přednášky a besedy s Kateřinou Ulmanovou z Hnutí DUHA, která se uskuteční ve čtvrtek 17. února od 18 hodin v českobudějovické galerii Měsíc ve dne, Nová ulice č. 3. Akci z cyklu Zelené čtvrtky pořádá sdružení Calla ve spolupráci se Společností Rosa.

Velké šelmy nejsou jen ceněným klenotem naší přírody. Zároveň plní nezastupitelnou úlohu v lesním ekosystému. Pomáhají totiž regulovat spárkatou zvěř a udržovat rozumný počet kusů. Pro růst zdravého lesa je přírodní rovnováha životně důležitá. Po vyhubení vlků a rysů došlo k přemnožení jelenů a srnců, kteří nadměrně spásají mladé stromky.
Návrat dravců proto patří mezi podmínky obnovy našich lesů. Některé šelmy se skutečně postupně vracejí. Rys už dokázal zabydlet Šumavu a široké okolí i některá další pohoří. Vlci a medvědi přecházejí ze Slovenska do hlubokých beskydských lesů.
V cestě jim ovšem stojí lovci, kteří ohrožená zvířata nemilosrdně střílí:

• Odhaduje se, že za posledních dvacet let bylo u nás celkem ilegálně odstřeleno nejméně 500 rysů. Ze čtrnácti zvířat označených na Šumavě vysílačkou kvůli sledování pytlačící myslivci pravděpodobně zabili už sedm.
• Populace rysů na jihozápadě Čech byla v polovině devadesátých let odhadována na 120 kusů. Při posledním sčítání vědci nalezli pouze do 80 zvířat.
• Pytláci ohrožují také malou skupinku vlků v Beskydech.
• V anonymním průzkumu Akademie věd z oslovených 204 myslivců na Šumavě, v severních Čechách a Jeseníkách dvacet přiznalo, že zastřelilo rysa, z toho tři ulovili více než jedno zvíře.

Kateřina Ulmanová z Hnutí DUHA k problematice řekla: „Ačkoliv je Evropa hodně zalidněný kontinent, velké šelmy dokázaly,  že zde dovedou žít. Stovky až tisíce vlků žijí i v relativně hustě obydlených státech, jako je Itálie nebo Španělsko, dokonce i v německé Lužici žijí tři až čtyři smečky, více než v našich Beskydech. Je tedy nyní na nás, zda šelmám umožníme život i přesto, že nemusí být vždy bezkonfliktními sousedy. O lepší osvětu, informovanost a ochranu usilují i naše projekty v Beskydech a na Šumavě.“