Tisková zpráva sdružení Calla a Jihočeské matky ze dne 28. ledna 2013

I neúplné testy ukázaly deficit bezpečnosti jádra

Evropský Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku schválil drtivou většinou návrh usnesení k zátěžovým testům jaderných elektráren, o němž bude 7. února hlasovat Evropský parlament1). Konstatuje, že prakticky všechny hodnocené jaderné elektrárny by měly prodělat zdokonalení v oblasti bezpečnosti.  I přesto, že zátěžové testy měly jen „omezený rozsah a jsou primárně zaměřeny na hodnocení odolnosti a připravenosti jaderných elektráren proti závažným vnějším událostem, nenahrazují tedy komplexní bezpečnostní hodnocení“.  Přiznává, že pouze čtyři státy zahrnuly do hodnocení bezpečnosti zřícení letadel na objekt elektrárny. Česká republika mezi nimi nebyla.

Návrh usnesení zdůrazňuje, že v EU je 47 jaderných elektráren se 111 reaktory, v jejichž okolí do vzdálenosti 30 km žije více než 100 000 obyvatel, a vyjadřuje proto politování nad tím, že oblast zátěžových testů nebyla rozšířena na havarijní připravenost mimo areál elektráren.

Všechny zúčastněné subjekty musí učinit příslušné a okamžité následné kroky na základě všech nálezů a doporučení, které jsou v závěrech zátěžových testů obsažené. To by mělo stát 10 – 25 miliard EUR. Při všech 132 reaktorech, které jsou na území Evropské unie provozované, by mělo zvýšení bezpečnosti stát v průměru 1,9 až 4,8 miliard Kč na jeden jediný reaktor. Tedy až 10 miliard korun na JE Temelín a 20 miliard korun na JE Dukovany.

Sdružení Calla a Jihočeské matky prezentovaly „Stanovisko ke konečným zprávám ČEZ o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren Temelín a Dukovany“2) po jejich zveřejnění.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Veřejnost je uklidňována tvrzeními o velmi vysoké bezpečnosti jaderných elektráren. I rozsahem omezené zátěžové testy ukázaly, že bude třeba nemalých investic do opatření, která vlastně již měla být dávno hotova.“

Monika Machová Wittingerová z Jihočeských matek doplnila: „Nabízí se logická úvaha. Je lepší utápět finanční prostředky v nekonečném dovybavování jaderných elektráren na takovou bezpečnostní úroveň, aby obstály v dnešním světě, kde reálně hrozí například teroristické či kybernetické útoky? Nebo je lepší se v energetice vydat směrem k bezpečné energetice založené hlavně na vysoké energetické efektivnosti a využívání obnovitelných zdrojů?"