Otevřený dopis ekologických organizací Calla, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA a Okrašlovacího spolku Zdíkovska ze dne 28. srpna 2013

Otevřený dopis sdružení Calla, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA a Okrašlovacího spolku Zdíkovska ve věci lanovky na Hraničník v Národním parku Šumava

Vážený pane ministře,
   jsme překvapeni Vaším vyjádřením k projektu lanovky se sjezdovkou na vrch Hraničník, který má rozetnout Národní park Šumava a to dokonce v 1. a 2. zóně ochrany přírody. Ačkoliv jste ve čtvrtek místo osobně navštívil, je zjevné, že Vám podřízení připravili nekvalitní informace a přítomní starostové dodali jen jednostranný pohled. Co jste se od nich nedozvěděl?
   Podle Vás jde jen o 80 stromů v 1. nejcennější zóně parku, které by kvůli projektu musely padnout. Také, ale zdaleka nejde jen o ně. Mnohem zásadnější je, že s lanovkou je spojený přes 2,5 km dlouhý průsek včetně „evakuační“ sjezdovky, který vytvoří migrační bariéru pro šumavská zvířata, vytvoří koridor pro šíření nepůvodních druhů a umožní rozvrácení okolních lesů větrem, jak jsme byli na Šumavě svědky na mnoha místech. Tato a další nebezpečí prokázalo i hodnocení provedené Prof. RNDr. Vladimírem Bejčkem, CSc., podle kterého má projekt lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2 700 lidí za hodinu významný negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava soustavy Natura 2000.
   Zvláště nežádoucí je rozdělení (fragmentace) jádrového území tetřeva hlušce, ke kterému by vybudováním liniové stavby došlo. Změna území a s tím související vyrušování by vytvořily bariéru, jejíž existence by tetřeví populaci významně zasáhla. Že se tetřevi lokalitám v okolí lanovek a sjezdovek vyhýbají, je opakovaně vědecky doloženo.
   Na pravém břehu Lipna, který by byl přílivem nových návštěvníků zasažen celoročně, je jedno z posledních útočišť kriticky ohroženého a ubývajícího losa evropského v naší přírodě. Žije zde asi 15 jedinců. Zjištěn byl významně negativní vliv projektu na chráněného rysa ostrovida a dopady na další chráněné druhy - čápa černého, datla  černého, datlíka tříprstého, jeřábka lesního, kulíška nejmenšího, sýce rousného.
   V případě realizace projektu nepadne jen zhruba 80 starých stromů v 1. zóně, především smrků, které by se díky své odolnosti vůči kůrovcové kalamitě mohly stát zárodkem přirozené a geneticky odolnější obnovy lesa v centru Šumavy. Pro dráhu lanovky a sjezdovky by měl být vyklučen les na ploše takřka 14 000 metrů čtverečních. V každém případě dojde k fragmentaci lesních porostů s rizikem otevření větru a jeho bořivým účinkům s pokračujícím narušováním lesa.
   Nazývat plánovanou sjezdovku „evakuační“ je podvod. Podle dokumentace předložené v EIA, se počítá s jejím běžným využíváním: „Výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení. Při dostatečně kvalitních službách v areálu lze očekávat i přejezdy rakouských a německých lyžařů na českou stranu …“. Sjezdovka má být také uměle zasněžována. S evakuací má tedy společný opravdu jen název.
   Sjezdovka navíc nemá být široká jen 20 m, jak jste uváděl, ale dokumentace uvádí 30 m. Že se na takové trati nedá dobře lyžovat? Pro srovnání - obě sjezdovky, které jsou na rakouské straně Hraničníku, mají šířku 20 až 35 m. Pokud bude projekt uskutečněn, ekonomická realita si stejně jako na jiných svazích vyžádá umělé osvětlení pro podvečerní a noční lyžování, které bude mít další negativní vlivy na přírodu Šumavy.
Zatímco negativní vlivy záměru lanovky a sjezdovky na životní prostředí jsou nesporné a zásadní, úvahy o nastartování rozvoje šumavských obcí pomocí tohoto projektu jsou čistě spekulativní. Jednak se šumavské obce rozvíjejí již dnes, není třeba nic startovat. Socioekonomické studie prokázaly, že obce v národním parku Šumava mají dvojnásobné a vyšší příjmy než srovnatelné obce za hranicí národního parku. Rovněž ostatní obce v lipenské oblasti CHKO mají vyšší příjmy než je celostátní průměr venkova. A za druhé v době, kdy se ukáže nereálnost představ o ekonomickém pozdvižení oblasti, budou již dopady na přírodu rozsáhlého území na dlouhou dobu nezvratné. Nezpochybňujeme, že by ekonomickou situaci obcí v oblasti ještě více zlepšilo využití penzionů a hotelů v zimní sezóně, vyřešením dopravy ubytovaných hostů na rakouské sjezdovky. Existují však i jiná, vůči přírodě šetrnější řešení. Podle předchozích dohod měly být zhodnoceny ekologické i ekonomické dopady šesti variant a vybrána ta nejlepší. Proč se neuskutečnilo?

   Vážený pane ministře, je nám líto, že jste se neseznámil s názory vědců a odborníků nevládních organizací, se studiemi a daty, které k problematice existují. Rádi bychom Vám je sdělili, předali a ukázali na místě. Přijměte proto, prosím naše pozvání na Hraničník ještě jednou. Ukážeme Vám, proč je projekt lanovky a sjezdovky na tomto místě pro šumavskou přírodu zhoubný.

S pozdravem

Edvard Sequens za Callu – Sdružení pro záchranu prostředí
tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz

Zdeněk Vermouzek za Českou společnost ornitologickou
tel.: 773 380 285, e-mail: verm(zavinac)birdlife.cz

Jaromír Bláha za Hnutí DUHA
tel.: 731 463 929, e-mail: jaromir.blaha(zavinac)hnutiduha.cz

Dagmar Kjučuková za Okrašlovací spolek Zdíkovska
tel.: 607 141 131, e-mail: kjucukovi(zavinac)tiscali.cz