Tisková zpráva sdružení Calla a Českomoravského štěrku ze dne 3. června 2014

Pracovní skupina ekologie vodních bezobratlých při katedře biologie ekosystémů PřF JU

Biologové zkoumají na Třeboňsku obnovu tůní po těžbě

Soustava pískoven u Suchdola nad Lužnicí v CHKO Třeboňsko se stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Tým doc. Davida Boukala z Přírodovědecké fakulty JU zde ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR zkoumá osídlování nově vytvořených tůní vodními živočichy.

Během postupné rekultivace dobývacích prostorů Cep I a Cep II bylo vytvořeno několik desítek tůní, v nichž nacházejí útočiště vodní živočichové, především hmyz a obojživelníci. Řada z nich přitom patří mezi chráněné a ohrožené druhy. V posledních letech společnost Českomoravský štěrk, která v obou pískovnách těží, s biology konzultuje umístění i parametry tůní, aby co nejlépe vyhovovaly nárokům na ochranu přírody i vědecký výzkum.
„Tůně v pískovnách jsme si vybrali z několika důvodů. Jsou pro nás ukázkovým příkladem nových vodních ploch, které osidlují specializované druhy hmyzu. Takových druhů není moc, takže výsledné hmyzí společenstvo je jednoduché a dá se dobře studovat. Nově zbudované tůně neslouží navíc jen výzkumu, ale přispějí i k ochraně vzácných druhů bezobratlých a obojživelníků, které jsou jinde vytlačovány rybami,“ říká vedoucí týmu David Boukal.

Biologové již v tůních na cepských pískovnách objevili několik ohrožených druhů typických právě pro živinami chudé vodní plochy, např. celoevropsky chráněnou vážku jasnoskvrnnou. Jako dočasná stanoviště tyto tůně využívá i další celoevropsky chráněný druh potápník dvoučárý, jehož známý výskyt je v ČR omezen na nevelký počet lokalit na Třeboňsku.

„Mokřady a tůně s nízkým obsahem živin patří dnes v krajině k velmi vzácným stanovištím, na která je vázáno velké množství ohrožených druhů. Právě obnova těžebních prostorů nabízí příležitost, jak těmto druhům pomoci s vynaložením minimálních finančních nákladů,“ říká Jiří Řehounek, který se tématikou obnovy území po těžbě zabývá ve sdružení Calla.

„Výsledky těchto výzkumů najdou i praktické uplatnění. Při budování nových tůní budeme zase o něco lépe vědět, co které druhy potřebují a jak pro ně vytvořit co nejvhodnější stanoviště. Věřím, že znalosti získané v suchdolské pískovně budou využitelné i na jiných lokalitách,“ dodává Petra Konvalinková ze společnosti Českomoravský štěrk.