Profil Cally na Facebooku

Společná tisková zpráva spolků Calla - Sdružení pro záchranu prostředí a Nechceme úložiště Kraví hora ze dne 9. listopadu 2020

Nejvyšší kontrolní úřad kriticky k podzemním aktivitám Správy úložišť

Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ [1] Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO [2].

    Navzdory podivnému vzniku se vláda později přihlásila k dalšímu odčerpávání financí z jaderného účtu na pokračování projektu, jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný [3]. Podle NKÚ na přípravu a vybudování podzemního výzkumného pracoviště Bukov, jeho provoz a na realizaci výzkumného experimentálního programu vynaložilo SÚRAO z jaderného účtu do roku 2019 celkem 506 mil. Kč, z toho 444 mil. Kč na vylepšení ekonomiky GEAM o.z. (s.p. DIAMO). Vláda také v dubnu 2020 souhlasila, že DIAMO získá za zajištění provozuschopnosti PVP Bukov do roku 2030 dalších 2,8 mld. Kč.

   NKÚ ve své zprávě uvádí: „SÚRAO měla k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na slabé stránky podzemního výzkumného pracoviště Bukov, jako je obecnost výzkumného experimentálního programu, technické řešení, nepřenositelnost části výsledků experimentů, geologická odlišnost vybrané lokality, nízká efektivnost výdajů a technické a personální prolínání provozu pracoviště a provozu dolu Rožná včetně prolínání příslušných nákladů.“ [1]

    Pochyby nad účelně vynaloženými prostředky vyjádřil již dříve také Státní úřad pro jadernou bezpečnost s tím, že výzkumné pracoviště by mělo být vybudováno až ve finální vybrané lokalitě a jak uvedl, považuje PVP Bukov: „z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště.“ [4].  Blízká lokalita Kraví hora, kterou SÚRAO navzdory doporučení geologů zařadilo mezi lokality pro vyhledávání hlubinného úložiště, je nyní s vůbec nejhorším výsledkem v celkovém hodnocení navržena k vyloučení.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Podporujeme investice do dalšího výzkumu zaměřeného na nalezení bezpečného řešení problému jaderných odpadů.  Avšak projekt PVP Bukov vzbuzuje pochyby z hlediska skutečné přínosnosti záměru a ekonomičnosti vynaložených prostředků, k čemuž se již kriticky vyjádřil Státní úřad pro jadernou bezpečnost i Nejvyšší kontrolní úřad. Rozkrytí souladu vzniku tak drahého projektu vyvádějícího peníze z jaderného účtu se zákonem a vyvození adekvátních důsledků, by mělo být na pořadu dne.“

Martin Schenk, předseda a mluvčí OS Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Miliarda sem, miliarda tam. Koho to trápí, když se neutrácí z vlastních peněz? Zdá se, že mezi takové patří i ministr průmyslu, který nereflektuje zásadní výhrady Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a nedokáže zastavit již jednou rozjetý vlak v tunelu Bukov.”