Tisková zpráva ze dne 19. listopadu 2020

Reaktor za 230 miliard se štědrou veřejnou podporou do roku 2070?
Záleží na poslancích

Úsilím části poslanců, zejména KSČM a SPD, byla na pátek 20. listopadu na 10 hodinu svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny s cílem projednat ve druhém čtení návrh vládního zákona [1], který má zajistit bezprecedentní veřejnou finanční podporu pro stavbu nových velkých jaderných reaktorů.  Poslanci však dostali návrh bez věrohodných ekonomických analýz, ukazujících na skutečné náklady, které v budoucnu zaplatí jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci. Parlament se schválením zákona v navržené podobě zbaví poslední možnosti jak ovlivnit výslednou výši veřejné podpory i jaké projekty budou podpořeny.

Mezi zásadní problémy návrhu zákona, pro které by měl být buď přepracován nebo zamítnut, patří:

• Návrh poskytuje neoprávněnou konkurenční výhodu investorům do jaderných zdrojů ve srovnání s investory do ostatních zdrojů elektřiny a to po dobu 30 let od doby zahájení výroby elektřiny s možností opakovaného prodlužování vždy o 10 let až do konce životnosti reaktoru.
• Zákon by měl dopad na budoucí míru zadlužení případně i ratingové hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky po poskytnut výhodné, po dobu stavby bezúročné státní půjčky pro investory, která i v případě 75% limitu bude ve výši cca dvou set miliard korun.
• Návrh zákona upravuje jen velmi málo obsahových parametrů finanční podpory. Přesouvá jádro právní úpravy do soukromoprávních smluv o výkupu elektřiny a tak znemožňuje zákonodárné moci ovlivnit výslednou výši a dobu trvání podpory. V případě smluvně garantované ceny vykupované elektřiny tato závisí zcela na dohodě investora a vlády.
• Zákon neřeší situace v případě prodražení projektu, které je v případě výstavby jaderných elektráren obvyklým jevem. Toto by měla řešit smlouva s investorem o dodávce na klíč s pevnou cenou, ale takový mechanismus návrh zákona neobsahuje.
• Nárok na podporu formou výhodné půjčky a garantované výkupní ceny vyrobené elektřiny neobsahuje podmínku, že investor musí minimalizovat riziko prodlužování harmonogramu spojené s projekty, které jsou první svého druhu. Což by řešil požadavek vyžadovat jako podmínku podpory dle zákona jen funkční referenční projekt, který v návrhu také není.
• Nárok na podporu formou výhodné půjčky a garantované výkupní ceny vyrobené elektřiny se v návrhu zákona vztahuje také na využití dodávek od geopoliticky kontroverzních dodavatelů. Již v zákoně by mělo být definováno, jaký typ projektů bude ze štědré veřejné podpory vyloučen.
• Návrh zákona nijak neupravuje transparentnost uzavírání smluv o podpoře nového jaderného zdroje – není dána povinnost Ministerstva průmyslu a obchodu ani vlády o tomto postupu informovat jak zákonodárce, tak veřejnost.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “V případě jediného reaktoru se s ohledem na jiné srovnatelné projekty bavíme o investici ve výši nejméně 230 miliard korun. Veřejná podpora tak bude mít citelné dopady do ceny elektřiny a na státní rozpočet. Veřejná podpora pro jadernou energetiku se však po schválení zákona dostane mimo kontrolní mechanismy veřejné správy a výkonu státní moci.“