Společná tisková zpráva nevládních organizací zabývajících se energetikou ze dne 12. dubna 2023

Vládní východiska energetické koncepce myslí na klima i energetickou chudobu, podceňují však rozvoj OZE a malují jaderné sny

Zvyšování energetické soběstačnosti domácností, obcí i firem, konec využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033 a všech fosilních paliv v roce 2050 - to jsou podle nevládních organizací pozitivní body východisek Státní energetické koncepce ČR, které dnes schválila vláda. Kritizují naopak objemově i časově nerealistické plány na výstavbu nových jaderných reaktorů. Upozorňují také na stále zbytečně malý důraz na rozvoj OZE, který zaostává za realitou poptávky po instalaci těchto zdrojů a odvolává se pouze na plnění cílů EU do roku 2030.

Východiska aktualizace Státní energetické koncepce a souvisejících strategických dokumentů (Politiky ochrany Klimatu a Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu) nově (a velmi správně) zařazují do způsobů zajištění energetické bezpečnosti i posilování energetické soběstačnosti domácností, obcí a firem jako způsobu snížení zranitelnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu také akceptovalo, že energetická koncepce bude cílit na “zapojení všech skupin obyvatel a všech regionů do transformace a umožnění maximálního snížení energetické náročnosti i nízkopříjmovým domácnostem.”

Oproti současné energetické koncepci je také výrazný posun v zaměření na snižování emisí skleníkových plynů a změnu klimatu. Východiska počítají s koncem spalování uhlí v energetice v roce 2033 a také s klimatickou neutralitou v roce 2050. Stále však chybí jasné stanovení co nejvyššího cíle pro obnovitelné zdroje a úspor energie a zaměření energetické koncepce na otevírání trhu a zajištění infrastruktury pro rychlé připojování těchto obnovitelných zdrojů a sdílení energie. Podle ekologických organizací nestačí jen odvodit cíle pro rok 2030 dle celoevropských cílů, ale zaměřit se na co nejrychlejší instalaci a výrobu.

Chybné je již předem do koncepce promítat politické přání silného rozvoje jaderné energetiky v České republice a stavbou nových velkých i malých atomových reaktorů podmiňovat scénáře budoucnosti české energetiky. Variantní modely, s nimiž ministerstva počítají, by měly sledovat parametry jako je ekonomická náročnost, rychlý pokles emisí skleníkových plynů, stabilita soustavy apod. a z nich teprve vyplyne vhodnost rozvoje konkrétních typů zdrojů.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Je dobře, že vládní východiska energetické koncepce cílí na snižování emisí skleníkových plynů, konec uhlí 2033 a klimatickou neutralitou - která vyžaduje ukončení spalování všech fosilních paliv - v roce 2050. Pozitivní je také cíl snižování energetické náročnosti bydlení nízkopříjmových rodin, které ohrožuje energetická chudoba. Aby se toho dalo dosáhnout, je potřeba stanovit co nejvyšší cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů a pro úspory energie (nejen se odvolávat na plnění cílů EU) a zaměřit koncepci na otevírání trhu a zajištění fungující a kapacitně dostačující infrastruktury pro rychlé připojování obnovitelných zdrojů a sdílení energie.”

Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí uvedl:
“Stavět naši energetickou budoucnost na silném rozvoji jaderné energetiky, což má být zadáním pro koncepci, přinese ve skutečnosti komplikace pro ochranu klimatu a nezbytnou transformaci naší energetiky. Jde o výrazně dražší a časově zdlouhavější řešení, než by byly investice do obnovitelných zdrojů, přičemž vláda by měla dobře vážit, kam peníze vkládat.  Nové reaktory přinesou také více vysoce radioaktivních odpadů, s nimiž si dost dobře neumíme poradit.”

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Oceňujeme, že se vláda chystá do státní energetické konce zahrnout odklon od uhlí v roce 2033. Důležité je, aby konec uhlí nezůstal jen na papíře a současně se nepodnikaly kroky, které tento záměr zpochybňují. Ukázkovým příkladem je aktuální snaha Severočeských dolů získat povolení na těžbu uhlí na dole Bílina až do roku 2035. Vláda by proto měla učinit konkrétní opatření, aby odklon od uhlí opravdu nastal. Místo uhlí je třeba prosazovat ambiciózní rozvoj obnovitelných zdrojů tak, aby vláda prokázala svůj závazek chránit lidi před kolísáním cen energie a před energetickou nejistotou a pomohla Evropě dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Nově navrhovanému evropskému cíli pro využívání energie z obnovitelných zdrojů 42,5 % v ČR odpovídá zdvojnásobení aktuálního využívání obnovitelných zdrojů na konečně spotřebe energie ze 17 na 34 % do roku 2030.”

Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Vláda má příležitost připravit strategii, která nasměruje Česko k čisté energetice založené na obnovitelných zdrojích a nezávislé na dovozu fosilních paliv. Poslední měsíce jasně ukázaly, jak drastické dopady může mít nastavení energetiky na domácnosti. Je proto zásadní, aby proces aktualizace strategických dokumentů byl transparentní a aby veřejnost měla možnost se do něj skutečně zapojit.”

Další informace může poskytnout:

Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku (CDE), tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 773 721 237, e-mail: jaroslav.bican@greenpeace.org
Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz