Golf Hluboká

Posouzení návrhu na výstavbu 18-ti jamkového golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou z hlediska vlivu na krajinný ráz dle ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Posouzení vlivu navrhované stavby golfového hřiště na krajinný ráz je zpracováno na základě vyzvání Sdružení pro záchranu životního prostředí CALLA z Českých Budějovic jako porovnání vyhodnocení původního návrhu s návrhem novým.

Vzhledem k tomu, že v dubnu 2000 bylo zpracováno "Posouzení vlivu stavby golfového hřiště v lokalitě Podskalská a Poříčská louka v k.ú. Hluboká na krajinný ráz…" (Vorel,Hendrych, FA ČVUT 2000) a vzhledem k tomu, že nově předkládaný návrh hřiště je situován do téže lokality, bude vyhodnocení provedeno porovnáním nového návrhu se specifikovanými konflikty a se závěry z předchozího posouzení.

Původní závěry k zásahu do krajinného rázu byly členěny do čtyř aspektů :

1. zásahy do přírodní charakteristiky
2. zásahy do kulturní a historické charakteristiky
3. snížení významu kulturní dominanty
4. narušení harmonických vztahů v krajině

Tyto čtyři aspekty jsou vyjmenovány v závěrech a zdůvodněny v předcházejících rozborech, jejichž části dále připojujeme.

a) navrhovaná stavba golfového hřiště bude zásahem do přírodní charakteristiky krajinného rázu (nadregionální a regionální ÚSES, památné stromy). Přírodní hodnoty budou různě silnými vlivy sníženy, přičemž intenzitu zásahu nelze z předložené dokumentace dobře odvodit..

Po okraji (resp. v blízkosti) lokality navrhovaného golfového hřiště ve směru severojižním probíhá nadregionální biokoridor ÚSES - vodní a nivní (K 118 - řeka Vltava) a ve směru východozápadním nadregionální biokoridor ÚSES - nivní a vodní (K 119 - Bezdrevský potok). Ochranná pásma těchto biokoridorů zaujímají území o šířce 2 km po obou stranách osy koridoru. Z materiálů, které jsou k dispozici je patrné, že navrhovaná stavba bude určitým způsobem zasahovat do charakteru přírodního prostředí ochranného pásma nadregionálního biokoridoru, ve kterém leží i dotčený krajinný prostor. To bude znamenat, že dojde ke změně v krajinném rázu tohoto koridoru a to nikoliv ke změně, zvyšující biodiverzitu krajiny. Takový zásah do krajinného rázu musí být hodnocen (do určité míry) negativně.

Areál hřiště zasahuje do území regionálního biocentra RBC 760 Hluboká (viz §3 dost. a) a § 4 odst.(1) zák. 114/1992 Sb.), které zahrnuje plochu rybníka Naděje a některé okolní porosty včetně části Poříčské louky. Pro ráz krajiny je důležité vizuální uplatnění ekosystémů, resp. prostředí s převahou přírodních prvků. Navrhovaná stavba do určité míry změní ráz krajiny a bude se uplatňovat spíše snížením významu přírodních scenerií a snížení biodiverzity krajiny. Proto je nutno hodnotit její vliv na krajinný ráz (do určité míry) negativně.

V dotčeném krajinném prostoru jsou registrovány významné krajinné prvky (§ 6 zák. 114/1992 Sb.). Podle dokumentů, které měl zpracovatel k dispozici, se jedná zejména o dubové, jírovcové a lipové aleje a soliterní duby v okolí Vondrova (MÚ Hluboká nad Vltavou 16.6.1999, 2.10.1999), přičemž žádný z těchto registrovaných VKP neleží v lokalitě navrhované stavby. Vliv navrhované stavby na tyto VKP proto nebude žádný. Navrhovaná stavba nebude ani vizuálně snižovat přírodní hodnotu VKP ze zákona (§3).

V dotčeném krajinném prostoru je vyhlášena celá řada památných stromů (viz § 46 zák. 114/1992 Sb.), které byly již v roce 1990 vyhlášeny podle zákona 40/1956 za chráněný přírodní výtvor a dle § 90 zák. 114/1992 přešly do výše uvedené kategorie památných stromů. V dokumentaci navrhované stavby nejsou tyto památné stromy ani zaměřeny, ani přibližně zakresleny. Nelze se ztotožnit s písemným vyjádřením zpracovatele z vnitřní oponentury Biologického hodnocení, že ochranná pásma památných stromů budou zachována a to proto, že prosté porovnání zákresů památných stromů a návrhu golfového hřiště ukazuje, že řada stromů a jejich ochranných pásem zřejmě bude v konfliktu s hracími drahami.

Vzhledem k tomu, že návrh hřiště nezohledňuje tuto skutečnost a že j výkresová část nedokumentuje textová vyjádření, je nutno předpokládat konflikt a tento vliv považovat za negativní.

Nový návrh golfového hřiště (G.C.A. Project K. Pilát X.2000) pozměňuje uspořádání hracích drah tak, že nedochází ke střetům návrhu s existujícími skupinami a soliterními stromy, které tvoří krajinářskou kompozici Podskalské a Poříčské louky. Nejsou ani navrhovány nové keřové či stromové výsadby. Tím návrh přechází konfliktu s památnými stromy a jejich ochrannými pásmy a respektuje jednu z nejpodstatnějších připomínek.

Navrhovaná stavba a nové intenzivní využití lokality bude vždy do určité míry představovat zásah do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru a zásah do regionálního biocentra. Celkově je však možno nově předložený návrh hodnotit jako slabý zásah do přírodních hodnot krajinného rázu.

b) navrhovaná stavba golfového hřiště bude silným zásahem do kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu (dochovalost historických krajinářských úprav, zřetelnost a slohová čistota parkové kompozice)

c) navrhovaná stavba ovlivní hlavní pohledy na zámek a ze zámku do architektonicky upravené krajiny a tím z určitých směrů sníží význam kulturní dominanty zámku Hluboká.

Dotčený prostor je svým charakterem určujícím prostředím kulturní památky a jakákoliv činnost, mimo běžně nutných prací spojených s udržováním luk a porostů je v příkrém rozporu s filosofií krajinářského parku, a měla by negativní dopad na vlastní charakter parku a tedy i na celkový charakter a vypovídací schopnost památky jako celku, památky jejímž historickým a kulturním prostředím popisovaný park neoddiskutovatelně je. Tento fakt potvrzuje i dostihová dráha s tribunami a další nevhodné stavby v prostoru parku na Podskalské louce, zcela degradující a poškozující smysl a význam parku, jeho jedinečné vazby na komplex zámku a města.

Prostorově nejvýznamnější, vzhledem ke kompozičnímu uspořádání areálu zámku a jeho zasazení do krajinného rámce, je prostor parku na Podskalské a Poříčské louce. Právě odtud je Hluboká Hlubokou, zde byla zcela záměrně a poučeně vytvořena její přírodně krajinná scéna, jak bylo ilustrováno výše. Zachování této významné a jedinečné charakteristiky znamená především zachování původního a po dlouhou dobu respektovaného režimu prostoru parku, režimu odpovídajícímu autenticitě, ochraně a věrohodné prezentaci jedinečné památky. Památky, jejíž význam přesahuje hranice České republiky, a krajinářského parku, jehož tvůrci stáli při realizaci nejvýznačnějších parků kontinentální Evropy.

Svou povahou a charakterem odpovídá funkce využití parku citlivě organizovaným rekreačním účelům, tzv měkké rekreace bez dopadu na prostorové uspořádání parku, na soliterní a skupinové kompoziční výsadby stromů a na charakter a chemismus extenzivně obhospodařovaných lučních porostů. Vznik přírodě vzdálených sterilních trávníků na úkor přírodě blízkých kvetoucích lučních porostů v komponovaných prostorech idealizované krajiny parku, by byl na základě výše popsaných skutečností neomluvitelný počin, neslučitelný s povahou a charakterem lokality Podskalské a Poříčské louky, území parku určujícího charakter kulturní památky.

Jakékoliv, i drobné, terénní úpravy v prostorech parkových luk by vizuálně a prostorově znehodnotily významnou parkovou kompozici a měly by za následek narušení hodnoty prostředí památky a krajinného rázu prostředí krajiny Hluboké. Stejně nemístné by byly i jakékoliv nové výsadby a dosadby dřevin, které by nevycházely z původního záměru rozvržení parku a byly by v rozporu s druhy a kultivary v době založení parku používanými. Podobným snahám o rehabilitaci parku musí předcházet důkladný historický a dendrologický průzkum, včetně využití dobové ikonografie a archivního leteckého snímkování z první poloviny století.

Respektování výše uvedených skutečností je tedy požadavek nejen pro případné využití parku jako golfového hřiště, ale i pro jiné účely. Ve spojení s režimem předepsaným a nutným pro provoz golfových hřišť je nutno upozornit na nemožnost přístupu veřejnosti na takto využívané plochy, v opačném případě přímo hrozí i smrtelný úraz. Specielní předepsaný režim úpravy ploch odpališť a jamkovišť, a vzhledem k charakteru ploch nutné terénní úpravy, mohou narušit jak v prostoru vymezené biokoridory, tak nutně negativně ovlivní scénické kvality parku a změní i jeho celkový charakter. To je nežádoucí z hlediska významu parku jako nedílného prostředí kulturní památky, dokonce jejího celého souboru.

Změna složení, struktury a textury přírodě blízkých lučních porostů, výrazné lokální rozdíly v barevnosti a výšce těchto porostů, nová modelace řady exponovaných míst a vizuální zvýraznění hracích drah se podle zkušeností s podobnými provozy opticky projeví i do značné vzdálenosti a sníží nezanedbatelně hodnotu prostředí památky. Výrazné pohledové prvky v podobě pískových a vodních překážek zcela změní kompoziční rozvrh parku, vzniknou nové dominantní plochy a body, vizuelně rozbíjející jednotlivé parkové prostory a v dálkových pohledech park jako celek. Pro pohledy od zámku Hluboká by tyto nové dominanty byly nevhodnými a negativně působícími prvky v rámci komponované parkové scenérie.

Zámek Hluboká je díky krajinné poloze, architektonickému ztvárnění a významu historie místa bezesporu kulturní dominantou dle § 12 zák. 114/1992 Sb. Zámek je dominantou a symbolem Hlubocka a Českobudějovicka. Průhledy z parkově upravené krajiny na zámek jsou výrazným rysem jedinečnosti a nezaměnitelnosti pozorovaných scenerií. Tyto scenerie s rámováním průhledů byly záměrně komponovány. Stejně tak pohledy ze zámku a z vyhlídek na hraně svahu zámeckého parku byly určeny k pohledům na přírodně krajinářský park na Podskalské a Poříčské louce a na parkově upravenou krajinu mezi Vondrovem a Municemi. V těchto pohledech se navrhovaná stavba hřiště uplatňuje zřetelně a snižuje, resp. znehodnocuje tak význam kulturní dominanty zámku Hluboká.

Nové navrhované řešení nepřineslo změnu, která by znamenala menší intenzitu využití lokality, menší rozsah hřiště (např. snížení počtu drah na 9 a jejich umístění převážně mimo Podskalskou a Poříčskou louku, snížení počtu drah na Podskalské louce a maximální zachování jejího charakteru atd.).

I když se v Doplnění návrhu (G.C:A. Project, bez data) uvádí a situace (Masterplan) to dokládá, že "jezírka a pískové překážky jsou důsledně umístěny mimo pohledové osy ze zámku" a že "překážky v pohledových osách ze zámku jsou řešeny v přírodní travnaté úpravě", je třeba počítat s tím, že tyto prvky golfového hřiště (jak dokazuje fotodokumentace i znalost lokality) budou při pohledech ze zámku do značné míry měnit charakter scenerie romantické krajinářské úpravy.

To znamená, že zásah do charakteru komponované idealizované krajiny, která tvoří prostředí významné kulturní památky areálu zámku Hluboká, zůstává dále zřetelný. Je nutno proto počítat se snížením významu kulturní dominanty a se silným zásahem do hodnot kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu.

d) navrhovaná stavba se bude vizuálně výrazně uplatňovat v krajinné scéně, zejména v nejcennějších partiích krajiny a tím naruší zachování harmonických vztahů v krajině. K narušení harmonických vztahů přispěje i znepřístupnění prostoru krajinářského parku.

Vycházíme li z obecné definice estetické hodnoty krajiny, uvedené v kapitole "Základní pojmy" , můžeme konstatovat, že v dotčeném krajinném prostoru se nacházejí partie s převahou přírodních prvků, že zde existuje zřetelné vymezení prostoru, výrazné uplatnění dominanty, kontrast horizontality luk a rybníků s dynamickou povahou terénního ostrohu a hrany s dominantou zámku. Existuje zde již více zmiňovaná jedinečnost a neopakovatelnost vnímaných scenerií.

Je možno proto jednoznačně konstatovat, že v dotčeném krajinném prostoru jsou přítomny estetické hodnoty krajiny, chráněné dle § 12 zákona č. 114/1992. Navrhovaná stavba jednoznačně zasáhne do existujících vztahů krajinné scény a proto je nutno ji považovat za zásah do estetických hodnot krajiny.

Jestliže vycházíme z toho, že harmonické měřítko krajiny je dáno harmonickým souladem měřítka prostorové skladby krajiny (celku) s měřítky staveb, zařízení a stop hospodářské činnosti (prvků), můžeme vidět, že dynamika a působivost krajiny Hlubocka spočívá v proměnlivosti měřítka krajiny. V širších vazbách vtiskují krajině velké měřítko dva její výrazné rysy - rozsáhlé otevřené plochy Bezdreva a Munického rybníka s dlouhými liniemi souvislých břehových porostů, otevřené louky a pole a výrazná lesnatá hrana Táborské pahorkatiny s velkým převýšením nad hladinou rybníků.

Na druhé straně zde existuje členitost krajiny, která v detailních pohledech při pobytu v krajině vytváří menší měřítko prostorů, kde se dominantně uplatňují jednotlivé prvky rybniční krajiny.

V dotčeném krajinném prostoru neexistují stavby a zařízení, které by výrazněji vybočovaly z měřítka krajiny, jako např velké zemědělské stavby, sila, výrazné tovární komíny, stožáry hlavních sítí VVN apod. Nejsilnějším prvkem, vybočujícím z měřítka krajiny je násep silnice II/105.

Je možno konstatovat, že se jedná o krajinu s harmonickým měřítkem. Navrhovaná stavba golfového hřiště počítá s takovými úpravami krajiny, které nemohou negativně zasáhnout do harmonického měřítka krajiny.

Harmonické vztahy v krajině jsou dány na jedné straně estetickými hodnotami emocionálními a obsahovými, vyjádřenými působivostí prostorového uspořádání a jedinečností krajinné scény (tzv. estetický soulad), na druhé straně požadavky na ekologickou hodnotu krajiny, na soulad charakteru, intenzity a měřítka lidské činnosti s přírodním prostředím (ekologický soulad).

Působivost prostorového uspořádání a jedinečnosti krajinné scény je již popsána otázce estetických hodnot krajiny. Je možno jednoznačně konstatovat, že v dotčeném krajinném prostoru existuje estetický soulad a že lidská činnost v plochách, upravených formou přírodně krajinářského parku je doposud co do intenzity a měřítka činnosti přijatelná, i když značně narušená, jak svědčí jednotlivé studie "Biologického hodnocení". Jsou zde přítomny harmonické vztahy krajiny.

Je nutno předpokládat, že navrhovaná stavba změnami, které do uspořádání krajiny přinese (vztah k přírodně cenným polohám, vztah k památným stromům, vztah k umělecky a esteticky náročně ztvárněné kompozici parku) nové prvky, které negativně ovlivní harmonické vztahy v krajině.

Na rozdíl od formální barokní a renesanční zahrady, kde pohyb návštěvníků je usměrněn nejčastěji tvarovanými vegetačními prvky a ornamentální partery jsou určeny pouze k pozorování, je jedním z principů přírodně-krajinářského parku volnost otevřených ploch a neomezenost pohybu. Omezení volného pohybu na hřišti dává parkovému prostoru zcela jiný smysl. Jedná se o velmi silný zásah do vztahů v krajině.

Dnešní podoba krajiny, do které zasahuje navrhovaná stavba golfového hřiště, představuje kompozičním uspořádáním, vazbou na dominantu Hluboké a na okolní historicky kultivovanou krajinu významné a nezaměnitelné hodnoty estetické. Navrhované hřiště bude nesporným silným zásahem do těchto (estetických) hodnot. V jiných případech by bylo možno diskutovat o tom, že navrhovaná stavba přinese do krajině nové estetické hodnoty. To ale není možné v případě, kdy existující hodnoty jsou spojeny s dlouhodobou kultivací krajiny, která je svojí identitou a uměleckou hodnotou dokumentem kulturního vývoje. Ze stejných důvodů, jako u původního návrhu (viz výše), je nutno považovat nový návrh za silný zásah do harmonických vztahů v krajině.

Souhrnem závěrů předchozího hodnocení bylo vyjádření nepřijatelnosti navrhované stavby golfového hřiště . Vzhledem k předpokládanému zásahu stavby golfového hřiště dle nového návrhu do hodnot krajinného rázu, výslovně chráněných dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. (přírodní a estetické hodnoty, kulturní dominanta, harmonické vztahy v krajině) je nutno konstatovat, že nový návrh nepřinesl takové změny, které by výrazně snížily nebo vyloučily zásah do uvedených hodnot.

Závěr :

Je nutno očekávat, že realizací navrhované stavby v podobě dle předložené situace (Masterplan X.2000) dojde ke snížení a změně krajinného rázu krajinného segmentu nad přijatelnou míru a že navrhovaná stavba je proto nepřijatelná z hlediska ochrany krajinného rázu dle ust. § 12 zák. č. 114/1992 Sb.

Poznámka :
Stejně jako původní návrh, ani nově předložený návrh golfového hřiště (jedná se o dokumentaci pro územní řízení) neřeší doprovodné funkce golfového hřiště, umístění parkovišť pro běžný provoz a pro turnaje, umístění golfového klubového domu, šaten hráčů a skladu náčiní, technického zázemí a garáží mechanizace, zázemí zaměstnanců, kancelářských prostor apod. Není řešeno zapojení areálu v širších vztazích do okolních funkcí zástavby a volných ploch.

V Praze dne 28.1. 2001 Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc

nahoru