|
Pravobřežní berma v Havlíčkově kolonii
Ing. Pavel Kolář, Petiční výbor Malše
Ve svém příspěvku k protipovodňovým opatřením v Č. Budějovicích se soustředím na problematiku terénních úprav na pravém břehu Malše v Havlíčkově kolonii, označovaných také jako pravobřežní berma, které mají být realizovány v rámci I. etapy protipovodňových opatření. Tyto terénní úpravy, které by přinesly likvidaci stávající zeleně na pravém břehu řeky, byly příčinou značného odporu obyvatel a zavdaly podnět k petiční akci.
Položme si otázku, zda park podél Malše, nebo, chcete-li, nadregionální biokoridor, se svou nepopiratelnou rekreační funkcí stojí za zachování, nebo zda jsou hydrotechnické důvody pro jeho likvidaci natolik silné, aby převážily ostatní hlediska. Pokusím se na tuto otázku odpovědět ve svém příspěvku.
Navrhované terénní úpravy, spočívající v rozšíření koryta řeky o cca 10 m a snížení nivelety přilehlého parku o cca 2 m, jsou navrhovány v úseku mezi lávkou pro pěší v ulici M. Vydrové a vyústěním dětského koupaliště pod Malým jezem (obr. 1). Cílem těchto úprav je snížení hladiny návrhové povodně v řešeném úseku a dále proti toku.
Jednotlivé varianty protipovodňových úprav byly posuzovány na povodňovém modelu města, který byl dokončen v loňském roce firmou Hydroinform. Pro Malši byla jako návrhová povodeň zvolena reálná povodňová vlna z roku 1888, která se na Malši poměrně dobře shoduje se stoletou vodu. Při této povodni by měly protipovodňové úpravy ochránit město před zátopou a vznikem škod.
Výsledky výpočtu na povodňovém modelu jsou prezentovány v podélném řezu, kde vypočtená hladina představuje kulminaci (tj. nejvyšší úroveň) povodňové vlny. Pokud vypočtená hladina v řece překračuje břehovou hranu, řeka zde vybřežuje a ohrožuje svým rozlivem zástavbu.
Pro řešený úsek byly postupně vypočteny dva rozdílné návrhy úprav označené BIII-1 a BIII-1/r, přičemž podmínky výpočtu byly identické. V obou případech je z průtočného profilu řešeného úseku odstraněn teplovod. Oba návrhy předpokládají pročištěné dno řeky (obr. 2).
Návrh BIII-1/r, označovaný také jako "redukovaná varianta", představuje v podstatě stávající stav koryta bez větších terénních úprav. Návrh BIII-1 pak představuje původní návrh VH TRES, tj. rozšíření stávajícího koryta a vytvoření pravobřežní bermy z přilehlého parku.
Pravobřežní berma je navrhována od profilu 1,133 ř km a končí u dětského koupaliště pod Malým jezem na profilu 1,663 ř. km. Zástavba v Havlíčkově kolonii končí ulicí K. Buriana, tj. na profilu 1,558 ř. km. Schematizovaný podélný profil je zobrazen na obr. 3 a 4.
Řekněme si nyní, co platí (obr. 3):
- Malše při povodni opouští řešený úsek na profilu 1,133 ř. km s hladinou 387 m n.m. Tato hladina je fixní a jakékoli terénní úpravy proti toku nemohou tuto hladinu ovlivnit.
- Sklon dna řešeného úseku můžeme aproximovat přímkou se sklonem 2,8 .
- Stejně tak můžeme stanovit sklon vypočtené hladiny v řešeném úseku pro variantu BIII-1/r, který činí 1,4 .
Co lze z těchto údajů dovodit:
Pokud sklon hladiny v řešeném úseku nekopíruje sklon dna, ale je prakticky poloviční, jedná se zcela nepochybně o úsek řeky ovlivněný vzdutím. Hladina je zde vynucována něja-kou překážkou nebo méně kapacit-ním místem dále po toku a platí, že hladina je zde pouze v omezené míře ovlivněna vlastním průtočným profilem.
Vzdutí hladiny v řešeném úseku má alespoň dva zřejmé důvody. Z malé části je způso-beno konstrukcí mostu Kosmonautů, z větší části se na něm podílí sklon dna, který má v navazujícím úseku délky cca 400 m nulový až negativní sklon.
Tvrdím tedy, že zvětšování průtočného profilu v řešeném úseku má velmi omezený vliv na snížení hladiny.
Podívejme se, jak tomuto tvrzení odpovídá další výpočet, tj. výpočet hladiny pro návrh s pravobřežní bermou BIII-1. Sklon hladiny je pro tuto variantu v řešeném úseku 1 . Znamená to tedy, že prakticky zdvojnásobení průtočného profilu (viz obr. 2) přineslo v řešeném úseku zmenšení sklonu hladiny o 0,4 , což představuje snížení hladiny o 19 cm na konci zástavby, nebo o 25 cm pod Malým jezem. Vidíme, že účinek na snížení hladiny je skutečně malý a navíc nad Malým jezem o tento zisk přicházíme.
Ještě jednou zopakuji uvedený poznatek:
Protože je mezi lávkou pro pěší a Malým jezem hladina řeky při povodni ovlivněna vzdutím, nelze zde významně snížit hladinu zvětšováním průtočného profilu. Zjednodušeně řečeno: nelze snižovat hladinu v rybníku tím, že jej rozšíříte, protože klíčem k výšce hladiny je stavidlo, tj. překážka na odtoku.
Na závěr se podívejme na klady a zápory vytvoření pravobřežní bermy:
| + |
- |
| snižuje hladinu podél zástavby až o 19 cm |
závažná ekologická újma |
| snižuje hladinu pod Malým jezem o 25 cm |
náklady řádu 20 mil Kč |
| |
efekt snížení hladiny je malý, protože hladina řeky je ovlivněna vzdutím a nad Malým jezem se efekt snížení nepropaguje |
| |
parková úprava bermy bude vzhledem k vysoké hladině podzemní vody problematická
|
| řeka v řešeném úseku nevybřežuje do zástavby !? |
|
Na závěr svého příspěvku musím konstatovat, že nevidím silný hydrotechnický důvod, proč by měla být v Havlíčkově kolonii vytvořena pravobřežní berma jako protipovodňové opatření.
Ostatní příspěvky:
nahoru
|
