Zprůjezdnění tzv. Modrého mostu u Havlíčkovy kolonie úzce souvisí s povodněmi. Město České Budějovice totiž po zničení původní lávky původně pouze pro chodce a cyklisty získalo dotace na postavení nového mostu. Od počátku výstavby však bylo podezřelé, jakých stavba dosahuje rozměrů a parametrů. Obyvatelé začali vznášet pochybnosti o tom, jak dlouho bude most sloužit pouze pěším a cyklistům jako tomu bylo doposud. Radní sice ujišťovali občany, že most rozhodně automobilové dopravě zprůjezdněn nebude, maximálně bude možný vjezd sanitek a hasičů, ovšem netrvalo dlouho a zastupitelstvo města schválilo změnu územního plánu, kterou byl most rázem otevřen oboustrannému provozu pro automobily. Důvod - rozmělňování dopravy. Následně již stačilo zahájit stavební řízení (zcela bez územního řízení) a přes most začala auta jezdit díky nesčetným výjimkám překvapivě benevolentním úřadům ještě před samotným vydáním stavebního povolení. Občanské sdružení Modrý most, kterému Calla dlouhodobě pomáhala v boji proti nezákonnému postupu města po neúspěchu u všech správních instancí včetně ombudsmana (který dané úřady napomenul, aby ve věci zjednaly nápravu, což však tehdejší tajemník magistrátu hrubě odmítl), podalo žalobu za pomoci Cally ke krajskému soudu a následně po zamítnutí žaloby na této místní úrovni podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Až u této instance sdružení uspělo, NSS mu dal za pravdu a judikát z května roku 2010 se dokonce stal precedentem v nahlížení účasti občanských sdružení ve stavebních řízeních. Na faktický stav věci však rozsudek neměl vliv veskrze žádný. Ačkoliv totiž soud přikázal zahájit nové řízení ve věci, auta přes most jezdí nadále a dopravní situace se v jeho okolí zhoršuje, protože rozptýlení automobilové dopravy i do klidných čtvrtí pod záminkou odlehčení dopravních uzlů vnitřního města nikam nevede. Maximálně k naprosté devastaci městského prostoru, kde již není místa pro pěší a cyklisty.
