Profil Cally na Facebooku

Tisková zpráva Hnutí DUHA a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí ze dne 9. února 2021

Podpoří zítra Sněmovna vládní zákon o podpoře jaderné energie? Zatížil by spotřebitele elektřiny i stát stovkami miliard na desítky let - pokud by se nový reaktor vůbec kdy postavil

Sněmovna má na programu třetí čtení zákona o podpoře jaderné energetiky

Zítra projedná Poslanecká sněmovna v závěrečném třetím čtení vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Jeho přijetí by přineslo vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a velkou zátěž pro státní rozpočet. Zásadní nedostatky návrhu zákona z pera energetických expertů ekologických organizací uvádí příloha “Připomínky”.

O spornosti návrhu vládního zákona svědčí i fakt, že se Andrej Babiš a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zásadně střetli o výši garantované výkupní ceny elektřiny ze zamýšleného reaktoru. Zatímco premiér na prosincovém jednání vládního výboru pro jadernou energetiku trval na zastropování ceny na  60 EUR/MWh přímo v zákoně, Daniel Beneš to odmítl. Ačkoli s touto cenou se jak ministr průmyslu Karel Havlíček,  tak zástupci ČEZ pokoušejí přesvědčit poslance, že by dopady nového reaktoru na cenu elektřiny byly minimální, ani ministerstvo průmyslu nechce podpořit  pozměňovací návrhy, které limitování ceny navrhují. Zátěž budoucích spotřebitelů elektřiny tak bude daleko větší, než dnes tvůrci zákona tvrdí. [2 plus příloha “Zastropování”].

Poslaneckou podporu by si zasloužil návrh poslance Jana Čižinského na zamítnutí zákona.  Částečné zlepšení mohou přinést pozměňovací návrhy Petra Třešňáka a Lukáše Černohorského (oba Piráti), které by omezily garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového reaktoru. Důležité jsou také „bezpečnostní pojistky“ v návrzích Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Jana Lipavského (Piráti), které mají zamezit, aby veřejná podpora směřovala do kapes naší zemi nepřátelských režimů [3]. Hlavní problematické body vládního návrhu zákona by ale zůstaly: nelimitovaná výhodná vládní půjčka na investici a na nejméně třicet let garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových reaktorů s možností prodloužení až do konce životnosti reaktorů.

Schválením vládního návrhu zákona by Parlament ztratil poslední možnost ovlivnit výši i adresáta bezskrupulózně štědré veřejné podpory. Podpora by byla následně pouze v rukou vlády. Konkrétní garantovaná cena má totiž být uvedena až ve smlouvě o výkupu elektřiny, která může být uzavřena až po vstupu zákona v platnost (viz příloha “Zastropování”).

Sázka na jadernou energii je problematická z řady důvodů: už dnes je několikanásobně dražší než elektřina z obnovitelných zdrojů, přičemž rozdíl stále narůstá [4]. Konzervuje zastaralou energetiku postavenou na velkých plýtvavých zdrojích namísto rozvoje decentralizované obnovitelné energetiky. Znamená energetickou závislost a bezpečnostní rizika na dodavatelích stavby i paliva. Jaderná energie stále nemá vyřešeno ukládání odpadu.

Plánovaný nový jaderný reaktor nemůže příliš přispět k náhradě odstavovaných uhelných elektráren. Pokud by byl vůbec dostavěn, stalo by se tak daleko za horizontem, kdy musíme přestat vyrábět elektřinu z uhlí. Aktuální praxe ukazuje, že stavby jaderných elektráren v západním světě se proti plánům 2-3x prodlužují a stejně o tolik zdražují. Tento trend bude spolu s nezadržitelnou proměnou zastaralé centrální energetiky dál narůstat a ČR nemůže kvůli propojenosti trhu s elektřinou stát stranou tohoto trendu [5].

V celosvětovém měřítku jsou v posledních patnácti letech investice do obnovitelných zdrojů výrazně vyšší než do jaderné energetiky [6]. Vzhledem k cílům pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Evropské unii je zřejmé, že se tento trend projeví i v České republice.

V porovnání podle charakteristiky LCOE (Levelized Costs of Electricity), která shrnuje všechny náklady spojené s výstavbou a provozem elektrárny (náklady na investici do výstavby, na palivo, obsluhu, údržbu i likvidaci) vztažené na počet megawatthodin vyrobených za dobu životnosti, vycházejí obnovitelné zdroje jako výhodnější. Pro aktuální projekty ve Velké Británii vychází LCOE pro větrné elektrárny na pevnině na  32 - 50 €/MWh, pro velké solární elektrárny na 51 - 76 €/MWh a pro jaderné elektrárny na 198 - 206 €/MWh. [7]
 
Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “Jestliže ministr Havlíček neustále opakuje, že vládou garantovaná cena elektřiny pro Dukovany bude v úrovni 50-60 eur/MWh, neměl by být pro vládní strany, které zákon navrhly, problém podpořit pozměňovací návrh, který ji bude limitovat na 60 eur/MWh. Tedy pokud nechtějí po poslancích vydat bianco šek, který budou splácet příští generace až dokonce století.”

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl: „Za pár let se skoro jistě ukáže, že odhady 160 miliard korun za reaktor byly nemístně optimistické. Vedoucí představitelé ČEZ přijdou za budoucí vládou jednat o další půjčce kolem stovky miliard. Místo argumentů budou mít v aktovce paragrafy zákona z roku 2020. Myslím, že tímto zákonem budou mít hlavní problém energetické firmy, které žádný reaktor stavět neplánují.“