Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, Greenpeace, Cally, Centra pro dopravu a energetiku a Zeleného kruhu ze dne 8. března 2021
Ministr Havlíček nesplnil úkoly z energetické koncepce. Doplatí na to ovzduší, klima i teplárny.
Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR [1] - které dnes odpoledne projednává vláda - ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo stěžejní úkoly, jako je zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích (kde neplatí emisní povolenky), které měly pomoci udržet a transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani svůj vlastní velmi omezený cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečištění ovzduší, ČR je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.
V platné Státní energetické koncepci se hned na šesti místech (viz str. 46, 49, 60, 67 a 2 x 68) píše, že stát má znevýhodnit samostatnou výrobu elektřiny z hnědého uhlí v elektrárnách (s obvyklou účinností 30 - 40 %) a přednost ve využívání uhlí má dostat kombinovaná výroba elektřiny a tepla v teplárnách (s obvyklou účinností přes 60 %). MPO mělo prosadit novelu zákona o hospodaření energií, která měla "Zajistit co nejrychlejší zavedení malusů pro nízkoúčinně kondenzačně vyrobenou elektřinu z uhlí" (úkol 6.1.c, termín 31. 12. 2015). MPO s návrhem novely narazilo v roce 2016 v Poslanecké sněmovně PČR a od té doby se plnění úkolu nepohnulo.
Podobně Státní energetická koncepce ČR, část 5.4 (Výroba a dodávka tepla), hlavní cíl D.1., říká: “Dlouhodobě udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit (uhlíková daň, povolenky, emise). Podporovat vysoce účinnou kogenerační výrobu zejména u tepláren na hnědé uhlí.” Ve shodě s dalšími státním strategiemi (Politika ochrany klimatu v ČR, Národní plán snižování emisí ČR) to znamená navýšení energetické daně u fosilních paliv mimo systém EU ETS (zdroje pod 20 MW). Návrh růstu sazby energetické daně musí být odvozen od minimální předpokládané ceny emisní povolenky v systému EU ETS (aktuálně již přes 30 EUR/tCO2). K této úpravě daně v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů však nedošlo.
Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla v roce 2019 o 1,5 TWh nižší než předpoklad optimalizovaného scénáře SEK pro rok 2020, především v důsledku nižší výroby vodních elektráren a bioplynových stanic a pomalého rozvoje větrných elektráren. U hrubé výroby elektřiny z OZE nedochází v poslední letech k růstu. V případě zachování současného trendu nemůže být dosažena ani spodní hranice navrhovaného koridoru pro výrobu elektřiny z OZE.
Velkým problémem je zejména nesplnění úkolu “Novelizace zákona o podporovaných zdrojích energie”. Zákon v tuto chvíli teprve projednávají výbory a pak jej čeká 2. čtení v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k blížícím se volbám je velké riziko, že bude muset proces začít znovu na konci roku 2021 nebo až v roce 2022. Zákon měl přitom nastavit mechanismy od letoška. Je tedy potřeba přípravu urychlit.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Současná Státní energetická koncepce byla zastaralá už v době svého schválení. Ale Ministerstvu průmyslu a obchodu se podařilo nesplnit ani konkrétní úkoly a zaostat tak i za velmi nízkými cíli. Výsledkem je, že energetika dnes poškozuje naše zdraví i globální klima ještě více, než koncepce předpokládala. Již pět let měla být finančně penalizována výroba elektřiny v plýtvavých uhelných elektrárnách a také špinavé vytápění lokálními uhelnými kotly. Nestalo se a místo toho skomírají efektivnější teplárny. Novelu zákona o podporovaných zdrojích pekli úředníci několik let a teď hrozí, že se nestihne do voleb. A mezitím perspektivní odvětví větrných elektráren stagnuje a rozvoj fotovoltaiky je pomalý.”
Daniel Vondrouš, ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh řekl:
“Za touto vládou zůstává hromada nesplněných úkolů v oblasti modernizace energetiky, ochrany ovzduší a ochrany klimatu. Důsledky její neschopnosti bude zřejmě možné začít napravovat až po podzimních volbách.”
Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku, dodal:
“Je nezbytné napravit současný stav, kdy spolu klíčové strategické dokumenty v oblasti energetiky a ochrany klimatu neladí, nebo si dokonce přímo protiřečí. Budoucí podoba Státní energetické koncepce tak musí odrážet také závazky obsažené v Politice ochrany klimatu v ČR, a zároveň ve svých ambicích odpovídat navýšeným evropským cílům snižování emisí do roku 2030.”
Edvard Sequens, předseda Cally - Sdružení pro záchranu prostředí, řekl:
“I velmi střídmé cíle k modernizaci české energetiky, které obsahuje vládní koncepce, ministerstvo průmyslu plnit nezvládá. Namísto úsilí věnované přípravě jednoho atomového reaktoru v Dukovanech potřebujeme všechny síly napřít na reálnou náhradu spalování uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů a využití možností energetických úspor.”
