Příklady dobré praxe - pískovna Cep II

 Lokalizace: Cep (k. ú. Cep), 300 m severně od obce Suchdol nad Luľnicí, západně od silnice Majdalena - Suchdol nad Luľnicí; rozloha pískovny cca 100 ha, z toho vodní plocha těľebního jezera cca 30 ha, plocha přírodě blízké obnovy cca 9 ha (převáľně podél jezera, ostrůvek v jiľní části a jihozápadní část těľebny) (48°91'80''N, 14°87'4''E)

Ochranné statuty: CHKO Třeboňsko (III. zóna), Ptačí oblast Třeboňsko

Historie území: V pískovně Cep II se těľí od roku 1979. Stala se prvním územím v ČR, kde byla cíleně ve větąí míře vyuľita přírodě blízká obnova pískovny, a to v roce 1998 z iniciativy Správy CHKO Třeboňsko. Namísto vysázení borové monokultury aľ k břehové linii těľebního jezera byla pobřeľní část pískovny pouze rozčleněna zálivy, poloostrovy a jezírky a poté ponechána spontánní sukcesi. V roce 2005 byl v jezeře navrľen jílovitý ostrov, na němľ od roku 2009 probíhá experimentální obnova suchých trávníků s vyuľitím řízené sukcese. Na tento projekt navázal v roce 2012 tým jihočeských biologů, který v rámci soutěľe Quarry Life Award porovnával plochy lesnické rekultivace s územím přírodě blízké obnovy (Řehounková a kol. 2012). Tento projekt má dnes výrazný vliv na probíhající rekultivační práce, zejména v ponechání převáľné části rekultivovaných ploch ochraně přírody a vědeckému výzkumu. Botanici a entomologové zde vytvořili experimentální plochu, která byla modelována cíleně na podporu ohroľených druhů otevřených stanovią». Nyní zde sledují vývoj těchto stanovią» a jejich osídlování rostlinami a bezobratlými v závislosti na podmínkách prostředí (sklon a členitost reliéfu, vlhkost, typ obnovy). V daląí části vzniklo několik desítek tůní, v nichľ biologové zkoumají vývoj společenstev vodních bezobratlých. Na zatím poslední experimentální ploąe ověřují botanici detailněji moľnosti obnovy suchých trávníků a navazují tak na pilotní experiment z ostrůvku.

Geologie: Loľisko fluviálních ątěrkopísků se nachází v levobřeľní části terasového systému Luľnice. Jde o staré přehloubené koryto Luľnice v křídových sedimentech. V podloľí najdeme druhohorní sedimenty klikovského souvrství (předevąím pestré jíly a jílovité pískovce), které těľba obnaľila a jejichľ výchozy zvyąují stanoviątní pestrost. Část území tvoří druhotné naváľky nevyuľitelných materiálů po těľbě.

     Botanika: Botanický průzkum odhalil výskyt 189 druhů vyąąích rostlin, z toho 15 je zařazeno do červeného seznamu, např. bělolist nejmenąí (Filago minima), b. rolní (F. arvensis), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), trávnička obecná (Armeria elongata subsp. elongata), třezalka rozprostřenná (Hypericum humifusum), úpor ąestimuľný (Elatine hexandra), ú. trojmuľný (E. triandra) aj. Na několika místech spontánně vznikla také malá raąeliniątě. Na experimentálně zaloľených plochách s přenesenou biomasou ze zachovalých suchých trávníků v regionu se uchytila celá řada cílových druhů typických pro tento biotop, které pozvolna kolonizují i okolí, např. paličkovec ąedavý (Corynephorus canescens). Na první pokusné ploąe umístěné na ostrůvku se roząířil také ątírovník růľkatý (Lotus corniculatus), který nasměroval sukcesní vývoj směrem k mezičtějąímu travnímu porostu. Současně se výrazněji zvýąila pokryvnost spontánně se ąířících dřevin (zejména borovice lesní). Proto byly v roce 2015 dřeviny zásadně prořezány a proběhl první pokus s pastvou ovcí s cílem nasměrovat vývoj vegetace opět k suchým trávníkům. V roce 2014 doąlo k zaloľení daląí pokusné plochy (tzv. "ąachovnice"), kde probíhá experiment sledující obnovu suchých trávníků na odliąném typu substrátu (jíl, písek) s různou mírou naruąování. Jeho výsledky zatím naznačují, ľe k úspěąnému uchycení větąiny cílových druhů jiľ v prvním roce stačí tenká vrstva přeneseného materiálu bez ohledu na typ podloľí. Naruąování podporuje větąí členitost povrchu, v případě jílových ploch vąak zřejmě přispívá k větąí podpoře ruderálních druhů, zejména v drobnějąích sníľeninách s větąí vlhkostí, např. podbělu lékařského (Tussilago farfara) nebo vratiče obecného (Tanacetum vulgare).

Mykologie: Během orientačního mykologického průzkumu bylo zaznamenáno 51 druhů hub. Do červeného seznamu patří ze zdejąích hub outkovka ľlutavá (Diplomitoporus flavescens), kozák bílý (Leccinum holopus) a místy velice početná mísenka oranľová (Aleuria aurantia).

Zoologie: Díky podrobnému zoologickému průzkumu několika týmů existuje z pískovny Cep II velké mnoľství dat. Jen během podrobného biologického průzkumu v roce 2012 zde biologové identifikovali 349 druhů bezobratlých a 40 druhů obratlovců, z toho 45 bezobratlých a 17 obratlovců je zařazeno do červených seznamů. Za poslední dva roky druhů dále významně přibylo. Některé ohroľené druhy bezobratlých tvoří na Cepu II neobvykle početné populace, např. slíďák břehový (Arctosa cinerea), střevlík Nebria livida, krasec Anthaxia chevrieri či uzlatka písečná (Cerceris arenaria). Význam pískovny je zřejmý i z výjimečnosti některých nálezů. Křiľák dvouhrbý (Gibbaranea bituberculata) zde byl nalezen poprvé v jiľních Čechách a ąídlatec Bembidion testaceum podruhé v celých Čechách. Z daląích ohroľených druhů jmenujme alespoň skákavku pozemní (Sitticus saltator), roupce Rhadinus variabilis a Laphria gibbosa, ąíronoľku ątíhlou (Crabro scutellatus), pakutilku Nysson niger, kutilku pečlivou (Ammophila pubescens), zednici Osmia nigriventris, majku fialovou (Meloe violaceus), krasce osmiskvrnného (Buprestis octoguttata), rákosníčky Donacia versicolorea a Donaciella cinerea, nosatce Bagous petro aj. Pískovna je zajímavá i díky kombinaci teplomilných druhů typických pro písčiny (např. uzlatka písečná) a druhů horských, spíąe chladnomilných (např. čmelák drobný - Bombus jonellus). Na písčinách pravidelně hnízdí kulík říční (Charadrias dubius) a v tůních se rozmnoľují obojľivelníci, např. čolek horský (Ichthyosaura alpestris) nebo blatnice skvrnitá (Pelobatex fuscus).

     Management: Na větąině území pískovny ochranářský management aktuálně neprobíhá. Dílem proto, ľe některé plochy zaloľené před nedávnem ho zatím nepotřebují, na starąích sukcesních plochách ho zase často nahrazují svahové pochody, vodní eroze nebo seąlap koupajícími se rekreanty. Právě posledně jmenovaný "rekreační" management se ukázal na Cepu II jako klíčový faktor pro dlouhodobé zachování otevřených stanovią» a ochranu mnoha ohroľených druhů a pískomilných specialistů, navíc bez vynaloľení daląích finančních prostředků. Seąlap vąak musí být různě intenzivní, aby vytvářel mozaiku různých stanovią». Toho můľeme dosáhnout např. vhodnou modelací terénu po ukončení těľby.  Pokusy o vytvoření hnízdní stěny pro břehule byly neúspěąné kvůli nevyhovujícím vlastnostem písku v aktuálně těľené části. Výjimkou je experimentální plocha s obnovou suchých trávníků na ostrůvku uprostřed jezera, kde expandoval ątírovník růľkatý. Kvůli jeho potlačení byla v roce 2015 vyzkouąena krátkodobá pastva ovcí, s níľ se počítá i do budoucna v rámci dlouhodobějąího experimentu, a vyřezání náletových dřevin i expandujících trav. Na nejstarąích sukcesních plochách podél západního břehu jezera by byly vhodné prořezávky kvůli udrľení otevřenějąího charakteru stanoviątě, případně likvidace plodných invazních dřevin uvnitř pískovny (akát) i v jejím bezprostředním okolí (dub červený), které v pískovně zmlazují.

Pohled na severní část pískovny

Detail pobřeľní linie v části pískovny obnovené v roce 1998

Zajímavou písčinu na východě pískovny udrľuje vodní eroze a svahové pochody

Experimentální plochy přírodě blízké obnovy zaloľená v roce 2012

Tůně na plochách přírodě blízké obnovy

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
Fond NNO podporuje projekt "Postindustriální prostory jako příležitost pro ochranu přírody".

       

Projekt "Ochranářský management drobných pískoven v jižních Čechách" byl podpořen Ministerstvem životního prostředí,
projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.