Hlavní stránka - Calla  Energetika  Ochrana přírody  Doprava  Ekoporadenství  Zpravodaj Ďáblík  Atlas OZE 
  • » Aktuality
  • » Akce
  • » Seznam lokalit
  • » Seznam rostlin a živočichů
  • » Příklady dobré praxe
  • » Ke stažení
  • » Odkazy
  • » Legislativa
  • » English
  • » Deutsch
  • » Autoři a spolupracovníci
  • » Kontakt


    Seznam lokalit podle okresu:
    Vyhledávání


    Facebook Profil Cally na Facebooku
    Vznik stránek finančně podpořila Evropská unie - program Transition Facility a Telefónica O2. EU není zodpovědná za uvedené informace ani za jejich použití.




    Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
    Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

    Aktivity Cally v ochraně přírodovědně cenných pískoven podporuje EOG - Association for conservation.
    Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

    button enviroskop.cz
  • Příklady dobré praxe - pískovna Cep II

     Lokalizace: Cep (k. ú. Cep), 300 m severně od obce Suchdol nad Lužnicí, západně od silnice Majdalena - Suchdol nad Lužnicí; rozloha pískovny cca 100 ha, z toho vodní plocha těžebního jezera cca 30 ha, plocha přírodě blízké obnovy cca 9 ha (převážně podél jezera, ostrůvek v jižní části a jihozápadní část těžebny) (48°91'80''N, 14°87'4''E)

    Ochranné statuty: CHKO Třeboňsko (III. zóna), Ptačí oblast Třeboňsko

    Historie území: V pískovně Cep II se těží od roku 1979. Stala se prvním územím v ČR, kde byla cíleně ve větší míře využita přírodě blízká obnova pískovny, a to v roce 1998 z iniciativy Správy CHKO Třeboňsko. Namísto vysázení borové monokultury až k břehové linii těžebního jezera byla pobřežní část pískovny pouze rozčleněna zálivy, poloostrovy a jezírky a poté ponechána spontánní sukcesi. V roce 2005 byl v jezeře navržen jílovitý ostrov, na němž od roku 2009 probíhá experimentální obnova suchých trávníků s využitím řízené sukcese. Na tento projekt navázal v roce 2012 tým jihočeských biologů, který v rámci soutěže Quarry Life Award porovnával plochy lesnické rekultivace s územím přírodě blízké obnovy (Řehounková a kol. 2012). Tento projekt má dnes výrazný vliv na probíhající rekultivační práce, zejména v ponechání převážné části rekultivovaných ploch ochraně přírody a vědeckému výzkumu. Botanici a entomologové zde vytvořili experimentální plochu, která byla modelována cíleně na podporu ohrožených druhů otevřených stanovišť. Nyní zde sledují vývoj těchto stanovišť a jejich osídlování rostlinami a bezobratlými v závislosti na podmínkách prostředí (sklon a členitost reliéfu, vlhkost, typ obnovy). V další části vzniklo několik desítek tůní, v nichž biologové zkoumají vývoj společenstev vodních bezobratlých. Na zatím poslední experimentální ploše ověřují botanici detailněji možnosti obnovy suchých trávníků a navazují tak na pilotní experiment z ostrůvku.

    Geologie: Ložisko fluviálních štěrkopísků se nachází v levobřežní části terasového systému Lužnice. Jde o staré přehloubené koryto Lužnice v křídových sedimentech. V podloží najdeme druhohorní sedimenty klikovského souvrství (především pestré jíly a jílovité pískovce), které těžba obnažila a jejichž výchozy zvyšují stanovištní pestrost. Část území tvoří druhotné navážky nevyužitelných materiálů po těžbě.

         Botanika: Botanický průzkum odhalil výskyt 189 druhů vyšších rostlin, z toho 15 je zařazeno do červeného seznamu, např. bělolist nejmenší (Filago minima), b. rolní (F. arvensis), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), trávnička obecná (Armeria elongata subsp. elongata), třezalka rozprostřenná (Hypericum humifusum), úpor šestimužný (Elatine hexandra), ú. trojmužný (E. triandra) aj. Na několika místech spontánně vznikla také malá rašeliniště. Na experimentálně založených plochách s přenesenou biomasou ze zachovalých suchých trávníků v regionu se uchytila celá řada cílových druhů typických pro tento biotop, které pozvolna kolonizují i okolí, např. paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). Na první pokusné ploše umístěné na ostrůvku se rozšířil také štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), který nasměroval sukcesní vývoj směrem k mezičtějšímu travnímu porostu. Současně se výrazněji zvýšila pokryvnost spontánně se šířících dřevin (zejména borovice lesní). Proto byly v roce 2015 dřeviny zásadně prořezány a proběhl první pokus s pastvou ovcí s cílem nasměrovat vývoj vegetace opět k suchým trávníkům. V roce 2014 došlo k založení další pokusné plochy (tzv. "šachovnice"), kde probíhá experiment sledující obnovu suchých trávníků na odlišném typu substrátu (jíl, písek) s různou mírou narušování. Jeho výsledky zatím naznačují, že k úspěšnému uchycení většiny cílových druhů již v prvním roce stačí tenká vrstva přeneseného materiálu bez ohledu na typ podloží. Narušování podporuje větší členitost povrchu, v případě jílových ploch však zřejmě přispívá k větší podpoře ruderálních druhů, zejména v drobnějších sníženinách s větší vlhkostí, např. podbělu lékařského (Tussilago farfara) nebo vratiče obecného (Tanacetum vulgare).

    Mykologie: Během orientačního mykologického průzkumu bylo zaznamenáno 51 druhů hub. Do červeného seznamu patří ze zdejších hub outkovka žlutavá (Diplomitoporus flavescens), kozák bílý (Leccinum holopus) a místy velice početná mísenka oranžová (Aleuria aurantia).

    Zoologie: Díky podrobnému zoologickému průzkumu několika týmů existuje z pískovny Cep II velké množství dat. Jen během podrobného biologického průzkumu v roce 2012 zde biologové identifikovali 349 druhů bezobratlých a 40 druhů obratlovců, z toho 45 bezobratlých a 17 obratlovců je zařazeno do červených seznamů. Za poslední dva roky druhů dále významně přibylo. Některé ohrožené druhy bezobratlých tvoří na Cepu II neobvykle početné populace, např. slíďák břehový (Arctosa cinerea), střevlík Nebria livida, krasec Anthaxia chevrieri či uzlatka písečná (Cerceris arenaria). Význam pískovny je zřejmý i z výjimečnosti některých nálezů. Křižák dvouhrbý (Gibbaranea bituberculata) zde byl nalezen poprvé v jižních Čechách a šídlatec Bembidion testaceum podruhé v celých Čechách. Z dalších ohrožených druhů jmenujme alespoň skákavku pozemní (Sitticus saltator), roupce Rhadinus variabilis a Laphria gibbosa, šíronožku štíhlou (Crabro scutellatus), pakutilku Nysson niger, kutilku pečlivou (Ammophila pubescens), zednici Osmia nigriventris, majku fialovou (Meloe violaceus), krasce osmiskvrnného (Buprestis octoguttata), rákosníčky Donacia versicolorea a Donaciella cinerea, nosatce Bagous petro aj. Pískovna je zajímavá i díky kombinaci teplomilných druhů typických pro písčiny (např. uzlatka písečná) a druhů horských, spíše chladnomilných (např. čmelák drobný - Bombus jonellus). Na písčinách pravidelně hnízdí kulík říční (Charadrias dubius) a v tůních se rozmnožují obojživelníci, např. čolek horský (Ichthyosaura alpestris) nebo blatnice skvrnitá (Pelobatex fuscus).

         Management: Na většině území pískovny ochranářský management aktuálně neprobíhá. Dílem proto, že některé plochy založené před nedávnem ho zatím nepotřebují, na starších sukcesních plochách ho zase často nahrazují svahové pochody, vodní eroze nebo sešlap koupajícími se rekreanty. Právě posledně jmenovaný "rekreační" management se ukázal na Cepu II jako klíčový faktor pro dlouhodobé zachování otevřených stanovišť a ochranu mnoha ohrožených druhů a pískomilných specialistů, navíc bez vynaložení dalších finančních prostředků. Sešlap však musí být různě intenzivní, aby vytvářel mozaiku různých stanovišť. Toho můžeme dosáhnout např. vhodnou modelací terénu po ukončení těžby.  Pokusy o vytvoření hnízdní stěny pro břehule byly neúspěšné kvůli nevyhovujícím vlastnostem písku v aktuálně těžené části. Výjimkou je experimentální plocha s obnovou suchých trávníků na ostrůvku uprostřed jezera, kde expandoval štírovník růžkatý. Kvůli jeho potlačení byla v roce 2015 vyzkoušena krátkodobá pastva ovcí, s níž se počítá i do budoucna v rámci dlouhodobějšího experimentu, a vyřezání náletových dřevin i expandujících trav. Na nejstarších sukcesních plochách podél západního břehu jezera by byly vhodné prořezávky kvůli udržení otevřenějšího charakteru stanoviště, případně likvidace plodných invazních dřevin uvnitř pískovny (akát) i v jejím bezprostředním okolí (dub červený), které v pískovně zmlazují.


    Pohled na severní část pískovny


    Detail pobřežní linie v části pískovny obnovené v roce 1998


    Zajímavou písčinu na východě pískovny udržuje vodní eroze a svahové pochody


    Experimentální plochy přírodě blízké obnovy založená v roce 2012


    Tůně na plochách přírodě blízké obnovy

     
     
     
     
     
     

    Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
    Fond NNO podporuje projekt "Postindustriální prostory jako příležitost pro ochranu přírody".

    Fond pro NNO   NROS   Nadace Partnerství     Nadace Partnerství

    Projekt "Ochranářský management drobných pískoven v jižních Čechách" byl podpořen Ministerstvem životního prostředí,
    projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

    MŽP

     

     © 2006 - 2018 Calla  Calla Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice  tel.: 384 971 934, fax: 384 971 939 calla(at)calla.cz
    TOPlist