Příklady dobré praxe - Sukcesní plocha v pískovně DP Cep I
Obec: Cep (k.ú. Cep)
Lokalizace: Severozápadní okraj jezera
v dobývacím prostoru Cep I, jižně od hydrologického
pilíře oddělujícího jezera Cep a Cep I. Sukcesní plocha se rozkládá
paralelně s ochranným pilířem hlavní silnice I/24 přibližně na
úrovni železničního přejezdu, před kterým je ve směru od Třeboně
vjezd do pískovny.
Rozloha: přibližně 6 ha (cca 500 x 120 m)
Ochranné statuty:
CHKO Třeboňsko (III. zóna)
Ptačí oblast Třeboňsko
Součást navrženého rozšíření regionálního biocentra ÚSES Cep -
Na Ivance
Historie území: Dobývací prostor Cep I pro
těžbu kvartérních štěrkopísků na výhradním ložisku B 3010500
Suchdol nad Lužnicí byl stanoven v roce 1981 v návaznosti na
starší rozsáhlý DP Cep nacházející se severně. V polovině 90.
let byl upraven plán rekultivace a na základě požadavku Správy CHKO
Třeboňsko zde bylo navrženo území ponechané pro obnovu přirozenou
sukcesí, zejména pro vývoj mělkých mokřadů v navrženém
rozšíření regionálního biocentra. Přibližně v letech 2002 - 2006
zde byla provedena rozsáhlejší "organická" modelace terénu
(jezírka, mělké mokřady) při okraji jezera, která dále pokračuje
v návaznosti na těžbu. Na ploše postupně vznikají sukcesní
stádia společenstev písčin a živinami chudých mokřadů. Svahy
ochranných pilířů jsou zalesněny borovicí lesní s příměsí dubu
letního v rámci klasické lesnické rekultivace (kompromisní
řešení).
Geologická charakteristika:
Ložisko fluviálních štěrkopísků se nachází v levobřežní části
terasového systému Lužnice. Jedná se o výplň přehloubeného říčního
koryta kvartérního stáří. Podloží je tvořeno druhohorního
uloženinami klikovského souvrství (především pestré jíly a jílovité
pískovce), které jsou místně obnažené těžbou a jejich výchozy
zvyšují pestrost přírodních podmínek (substrát, vlhkost,
mikromodelace terénu). Část území tvoří druhotné navážky
nevyužitelných materiálů po těžbě.
Botanika: V současné době na obnaženém dnu
probíhá sukcese mokřadních společenstev v pestré mozaice
(Typha latifolia, Juncus effusus, Juncus articulatus, Peplis
portula, Eleocharis acicularis, Eleocharis palustris, Alisma
plantago-aquatica, Utricularia australis, Ranunculus flammula,
Juncus bulbosus, Elatine hydropiper, Scutellaria galericulata)
s vegetací vlhkých i suchých písků a jílovitých půd, při
okraji společenstva s Vulpia myuros, Avenella flexuosa,
Agrostis capillaris. Po ploše nálety vrb, při okraji borovice,
břízy a osiky. Částečně postupuje šíření expanzivních druhů:
Calamagrostis epigeios, Phalaris arundinacea, Bidens frondosa,
Tussilago farfara.
Zoologie: V lokalitě se vyskytuje kriticky
ohrožená ropucha krátkonohá (Bufo calamita). Na mokřadní
stanoviště jsou rozmnožováním vázány další zvláště chráněné druhy
obojživelníků - blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan
štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla
arborea) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Písčité
břehy v raných sukcesních stádiích využívá k hnízdění
kulík říční (Charadrius dubius).
Management: Plocha je poměrně nedávno založena
a na části dosud probíhá modelace terénu. Ochranářský management
zde zatím neprobíhá.
Výhledově přichází v úvahu periodická obnova zazemňujících
jezírek, odstraňování náletu a obnova sterilního písčitého povrchu
na části území. Část může být využita jako genofondová plocha pro
záchranné kultivace vybraných zvláště chráněných mokřadních druhů
rostlin ve spolupráci s BÚ AV ČR v Třeboni.
Biocentrum v roce 2008
Sušší část v roce 2008
V okolí biocentra proběhla běžná rekultivace na borovou monokulturu
| 
Profil Cally na Facebooku
Calla