Příklady dobré praxe - Pískovna u Dračice
Obec: Rapšach (k.ú. Rapšach)
Lokalizace: Levý břeh Dračice, cca 1,5 km SSV
od centra obce Rapšach, západně od silnice III. třídy
Rapšach-Františkov, nedaleko od křižovatky s komunikací
Františkov-Paris
Rozloha: 7,5 ha
Ochranné statuty:
CHKO Třeboňsko (III. zóna)
Ptačí oblast Třeboňsko
Přírodní památka (zřízená vyhláškou Správy CHKO Třeboňsko 1/2001
dne 21.6.2001, číslo ÚSOP 2135)
Historie území: Hlavním antropogenním činitelem
modelujícím současný charakter území byla "suchá" těžba kvartérních
štěrkopísků prováděná v 80. letech 20. století na východní části
ložiska Rapšach víceméně živelně Státním statkem Třeboň a později
dalšími subjekty. Těžbou byla zcela zničena původní stanoviště na
tehdejším terénu (hospodářský les, pastvina, louka, pole), zároveň
však byly těžbou odkryty zajímavé geologické a geomorfologické jevy
a vytvořila se unikátní xerothermní stanoviště a sukcesní plochy.
Území bylo z podnětu státní ochrany přírody uchráněno před
plánovaným zavezením stavebními odpady a výkopovými zeminami a
plošnou lesnickou rekultivací. Cíleně zde byly v podmáčených
místech vybudovány tři tůně.
Geologie: Zbytková nerekultivovaná težebna
štěrkopísku při východním okraji bývalého dobývacího prostoru
Rapšach (nyní vytěženého a rekultivované na louky a pastviny).
Těžba kvartérních fluviálních štěrkopísků z teras říčky
Dračice obnažila původní dno sedimentární pánve, vystupující zde
v podobě skalních výchozů tvořených biotitickými ortorulami.
Výchozy jsou částečně překryty kvartérními fluviálními písky a
štěrkopísky teras říčky Dračice, na kterých lze sledovat způsob
sedimentace (např. proměnlivost zrnitostní, křížové zvrstvení aj.)
nebo geomorfologické tvary způsobené recentní činností (ronové
rýhy, osypy, eolický reliéf - písečné duny s povrchovou
mikromodelací atd.).
Botanika: Pro lokalitu jsou charakteristická
suchá a výslunná stanoviště skalních výchozů a obnažených písků
včetně biotopů otevřených trávníků písčin s Corynephorus
canescens (2330 - Natura2000).
Typické druhy: paličkovec šedavý (Corynephorus canescens),
nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), ostřice
vřesovištní (Carex ericetorum), pavinec horský (Jasione
montana), čilimník řezanský (Chamaecytisus
ratisbonesis).
Na dně pískovny se vyskytují tři mělká jezírka udržovaná
v rámci managementu MZCHÚ, v jejich okolí se vyvíjejí
mokřadní stanoviště s výskytem význačných rostlinných druhů:
míčovka kulkonosná ( Pilularia globulifera), nehtovec
přeslenitý (Illecebrum verticilatum), pobřežnice jednokvětá
( Litorella uniflora), sítina klubkatá (Juncus
capitatus).
Písčité území se kupodivu stává známou mykologickou lokalitou.
Po deštivých podzimních dnech zde můžeme spatřit desítky, vesmě
zřídka se vyskytujících, druhů hub. V rozsáhlých plochách ploníku
chluponosného rostou hojně lysohlávky horské (Psilocybe
montana), v odumřelém porostu orobince u jednoho z jezírek
vzácné třepenitky vlhkožijné (Hypholoma subericaeum).
Pískovna je jediným místem v jižních Čechách, kde se vyskytuje
další druh z červeného seznamu hub, břichatkovitá houba škárka
hvězdicovitá (Mycenastrum corium).
Zoologie: Společenstva bezobratlých vázaná na
extrémně suchá a teplá stanoviště písečných svahů a dun zahrnují
řadu vzácných druhů, především ze skupiny Hymenoptera či
Orthoptera - např. saranče modrokřídlá (Oedipoda
coerulescens) nebo vzácnější Sphingonotus coerulans a
svým významem staví lokalitu na úroveň známých písečných přesypů
v severní části CHKO Třeboňsko (PR Pískový přesyp u Vlkova, PP
Slepičí vršek). V nezpevněných pískových zrnech na úpatí osypů
pod vysokými stěnami pískovny žije pavouk slíďák písečný
(Arctosa perita).
Řada cenných druhů živočichů je vázaná i na plošně nepříliš
rozsáhlá mokřadní stanoviště, tři v minulosti Správou CHKO
vybudované tůně i srážkami periodicky zaplavované malé deprese. Zde
se pravidelně rozmnožuje např. ropucha krátkonohá (Bufo
calamita - kriticky ohrožený druh), která tu vytváří významnou
populaci v rámci jihočeského regionu, na mokřadní stanoviště
jsou dále rozmnožováním vázány další zvláště chráněné druhy
obojživelníků - blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan
štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla
arborea), čolek velký (Triturus cristatus) a čolek
obecný (Triturus triturus). Těsně za hranicí přírodní
památky dochází ve zbytkových deponiích skryté ornice k hnízdění
břehulí říčních (Riparia riparia) v počtu max. 20-30
párů. V roce 2002 zde zahnízdila vlha pestrá (Merops
apiaster). V lokalitě byl v hnízdní době v r. 2008
opakovaně pozorován i dudek chocholatý (Upupa epops).
Management:
- Údržba volných ploch s písčitým substrátem potlačováním
sukcese dřevin (periodické vyřezávání náletu dřevin, obnova
sterilního písčitého povrchu).
- Umožnění drobné periodické těžby písku soukromými vlastníky
(obnova kolmých stěn s ukázkami zvrstvení)
- Periodická obnova zazemňujících mělkých jezírek (vyřezávání
náletu, odbahnění, prohloubení)
- Využití jako genofondová plocha pro záchranné kultivace
vybraných zvláště chráněných mokřadních druhů rostlin ve spolupráci
s BÚ AV ČR v Třeboni
- Instalace informačních tabulí, ochrana hnízdišť břehulí
v hnízdní době
Celkový pohled na suchou část pískovny
Písčina
Skalní výchozy a písčiny koncem května
Suchá část pískovny počátkem května
Zarostlá tůň ve vstupní části pískovny
| 
Profil Cally na Facebooku
Calla