Příklady dobré praxe - pískovna u Žemličky (Hluboká u Borovan)
Obec: Hluboká u Borovan (k. ú. Hluboká u Borovan)
Lokalizace:
Rozloha:
Ochranné statuty: žádné
Historie lokality: Jedná se o pískovnu v majetku Lesů ČR, kde probíhala občasná těžba podle potřeb lesní správy Nové Hrady. V roce 2008 vznikla v pískovně nevhodná deponie allochotnního materiálu, naštěstí se však výrazněji neprojevila ruderalizací vegetace. V tomto roce také proběhly poslední těžební aktivity a poté přešla pískovna pod Lesní správu Třeboň. Se souhlasem majitele pozemků provedla Calla na podzim 2009 obnovu velké centrální tůně, která je významná pro rozmnožování obojživelníků.
Botanika: Pískovna je významná výskytem několika druhů rostlin vázaných na vlhké i suché písčiny. Z nich vynikají dva pískomilné druhy červeného seznamu - bělolist nejmenší (Filago minima) a třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum). Část pískovny porůstá náletem běžných pionýrských dřevin, zejména borovice lesní (Pinus sylvestris), topolu osiky (Populus tremula), olše lepkavé (Alnus glutinosa) aj. V tůních a jejich okolí rostou některé ostřice a především orobinec širolistý (Typha latifolia), jehož porost byl ovšem z velké části redukován managementovým zásahem v roce 2009.
Zoologie: Pískovna je významným místem pro rozmnožování obojživelníků. Z nich se zde vyskytují tři druhy čolků, konkrétně čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a čolek horský (Mesotriton alpestris). Z žab se můžeme setkat s rosničkou zelenou (Hyla arborea), skokanem štíhlým (Rana dalmatina), skokanem zeleným (Pelophylax esculentus) a skokan krátkonohým (Pelophylax lessonae). Na obojživelníky je potravně vázaná užovka obojková (Natrix natrix), z plazů se dále v pískovně vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis). Lokalita je zajímavá také výskytem bezobratlých živočichů, např. dvou druhů rákosníčků, konkrétně rákosníčka vodního (Donacia aquatica) a rákosníčka Donacia versicolorea, který je zařazen do červeného seznamu bezobratlých ČR. Z chráněných druhů hmyzu se běžně vyskytují svážnici (svižník polní - Cicindela campestris, svižník Cicindela silvicola), na přelomu jara a léta můžeme zastihnout také motýla batolce červeného (Apatura ilia).
Management: Zásadním momentem pro vývoj vegetace v pískovně se stalo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od umělého zalesňování pískovny, ke kterému mělo dojít. Umělé zalesnění by ovšem znamenalo negativní zásah do společenstev vzácných organismů, která se v pískovně vytvořila a dramatický zhoršení biodiverzity. Po dohodě s Lesy ČR, lesní správou Třeboň proto na podzim 2009 provedlo sdružení Calla managementový zásah spočívající především v prohloubení velké centrální tůně a potlačení orobincových porostů. Obnova tůní a udržení bezlesí alespoň v části pískovny by měly být prioritami v péči o tuto lokalitu i do budoucna. V roce 2010 byla u pískovny z iniciativy sdružení Calla umístěna informační tabule o jejích přírodních zajímavostech. V roce 2015 Calla přistoupila k opětovné obnově centrální tůně a k vyřezání části náletových dřevin v jejím okolí.
Stav pískovny v roce 2008
Obnova centrální tůně v roce 2009
Pískovna u Žemličky na jaře 2010
Nejmladší tůně vzniklé těžbou v severní části pískovny
Obnova centrální tůně v říjnu 2015
Obnovená centrální tůň a plochy s vyřezaným náletem na jaře 2016
|