Příklady dobré praxe - Přírodní památka Pískovna na cvičišti

Obec: Jindřichův Hradec (k.ú. Jindřichův Hradec)

Lokalizace: Jindřichův Hradec, Jiráskovo Předměstí, severovýchodně od silnice Jindřichův Hradec - Nová Bystřice

Rozloha: 2,5 ha

Ochranné statuty: maloplošné zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka

Historie lokality: Těžba štěrkopísku byla ukončena v první polovině 90. let minulého století. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1998, v letech 2006 a 2007 pak proběhly rozsáhlé managementové zásahy (blíže viz odstavec "Management"). Patronát nad pískovnou a jejím okolím má občanské sdružení Hamerský potok a studenti jindřichohradeckého gymnázia.

Geologie: V pískovně se těžily fluviální štěrkopísky kvartérního stáří. Podloží je tvořeno pararulami, které ovšem nikde nevystupují na povrch.

Botanika: Na území Přírodní památky Pískovna na cvičišti se nacházejí pouze nelesní rostlinná společenstva. Velkou část lokality zabírají ruderální porosty. K nejzajímavějším patří naopak společenstva oligotrofních mokřadů a raných sukcesních stadií. Ze vzácnějších druhů byly nalezeny např. bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), bělolist rolní (Filago arvensis), blatěnka vodní (Limosella aquatica), prlina rolní (Lycopsis arvensis), zdravínek jarní (Odontites versus), bublinatka jižní (Utricularia australis) nebo rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata).

Mykologie: Pískovna na cvičišti je významnou mykologickou lokalitou. Mykologický průzkum odhalil výskyt desítek druhů hub. K významnějším taxonům patří např. strmělka Clitocybe herbarum, čepičatky Galerina embolus a Galerina permixta, třepenitka vřesovištní (Hypholoma eriaeoides), ryzec bažinný (Lactarius lacunarum) nebo kalichovka šedobledá (Phaeotellus griseopallidus).

Zoologie: V přírodní památce a jejím ochranném pásmu proběhla již řada biologických průzkumů. Z obratlovců byl zjištěn výskyt deseti druhů obojživelníků, tří druhů plazů, osmi druhů ptáků a tří druhů savců. Velký význam má lokalita pro obojživelníky, kterým vyhovují mělké nezastíněné vodní nádrže. Vyskytuje se zde čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha krátkonohá (Epidalea calamita), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan hnědý (Rana temporaria) a zelení skokani (Pelophylax esculentus synkl.). Za zmínku určitě stojí také velká kolonie břehulí říčních (Riparia riparia), na kterou je potravně vázán pár ostřížů lesních (Falco subbuteo), dále bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), koroptev polní (Perdix perdix) a vydra říční (Lutra lutra), jejíž výskyt byl zaznamenán s pomocí pobytových značek. Negativem je výskyt tří druhů ryb v největší tůni, které zde byly evidentně vysazeny uměle. Z bezobratlých byla pozornost věnována hlavně brouků, vážkám či rovnokřídlým (a příbuzným skupinám). Mezi vážkami patří k zajímavým nálezům např. vážka jarní (Sympetrum fonscolombei), šídlo rákosní (Aeschna affinis) či šídlatka brvnatá (Lestes barbarus). Faunistický průzkum brouků byl zaměřen hlavně na střevlíky. K zajímavějším druhům patří Omophron limbatum, Dyschiriodes politus, Chlaenius vestitus, Europhilus thoreyi, Elaphrus cupreus, Epaphius secalis, Amara curta, Licinus depressus, Lebia cruxminor, Panagaeus bipustulatus, Synuchus vivalis či Bembidion humerale. Z dalších skupin lze určitě zmínit nálezy vyklenulce Simplocaria semistriata, potápníka Nebrioporus canaliculatus, vodního brouka Georissus crenulatus z čeledi Georissidae, brouka Orthocerus clavicornis z čeledi Colydiidae, rákosníčka Donacia dentata a mnohých dalších. Z rovnokřídlého hmyzu je nejvzácnějším zjištěným druhem saranče Myrmeleotettix maculatus.

Management: Pro výskyt ohrožených druhů a společenstev v pískovně jsou nezbytně nutné managementové zásahy, které blokují sukcesní změny na lokalitě, případně sukcesi vracejí na začátek. Jedná se především o udržování a vytváření oligotrofních tůní pro rozmnožování chráněných druhů obojživelníků. Dále se jedná o pravidelné úpravy hnízdní stěny pro břehule říční. Těžká technika, která se při těchto zásazích používá, samozřejmě narušuje i další plochy v pískovně, což přispívá ke vzniku poměrně jemnozrnné mozaiky stanovišť a udržení vysoké biodiverzity. Hlavní managementové zásahy proběhly v pískovně v letech 2006 a 2007, kdy byly vytvořeny stěny pro břehule a nové tůně pro obojživelníky. Zásadní vizuální změnou se stalo vykácení dřevin rostoucích v pískovně, bez něhož by nebylo možné hnízdění břehulí a obojživelníci by v tůních neměli optimální podmínky. Na plošině nad pískovnou došlo také ke stržení vegetačního pokryvu, což by mělo potlačit rozvoj ruderální vegetace. Na území přírodní památky probíhají přírodovědné průzkumy, v současné době se jedná o jedno z nejlépe prozkoumaných zvláště chráněných území Jihočeského kraje.

Poznámka:Pískovna na cvičišti má díky studentům jindřichohradeckého gymnázia také vlastní webové stránky, které najdete na adrese http://piskovna-jh.ic.cz.

Hnízdní stěna břehulí v roce 2008

Kolonie břehulí na počátku hnízdní sezóny 2010

Tůně na dně pískovny v roce 2010

Pískovna leží přímo na okraji Jindřichova Hradce

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
Fond NNO podporuje projekt "Postindustriální prostory jako příležitost pro ochranu přírody".

       

Projekt "Ochranářský management drobných pískoven v jižních Čechách" byl podpořen Ministerstvem životního prostředí,
projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.