Příklady dobré praxe - pískovna Záblatí
Obec: Záblatí (k.ú. Záblatí)
Lokalizace: V lese 1,5 km jihozápadně od obce
Záblatí, u silnice Záblatí - Mazelov
Rozloha: 1,5 ha
Ochranné statuty: Chráněná
krajinná oblast Třeboňsko
Historie lokality: Jedná se o obecní pískovnu
s víceméně občasnou těbou, která se přizpůsobuje potřebám
ochrany přírody. Písek je vyuíván převáně na úpravy lesních cest.
Na jaře 2009 a 2010 proběhla obnova hnízdní stěny pro břehule, na
podzim 2009 obnova rozsáhlejí tůně.
Geologie: V pískovně se občasně těí
terciérní a pleistocénní světle rezavě hnědé těrkopísky, jejich
loisková hloubka se pohybuje od 1 do 4 metrů (zvětuje se směrem
k severovýchodu). Pod nimi se nacházejí bělavě, lutavě a
červeně zbarvené jílovité písky klikovského souvrství křídového
stáří. Podloí loiska tvoří písčité jíly klikovského
souvrství.
Botanika: Pískovna má rozsáhlé plochy s
iniciálními stadii sukcese. Jiní část byla lesnicky rekultivována
výsadbou borovice lesní (Pinus sylvestris). Ze spontánně
uchycených dřevin je kromě ji zmíněné borovice častá také bříza
bělokorá (Betula pendula) a některé vrby, předevím vrba
popelavá (Salix cinerea) a v. jíva (S. caprea). Na
dně se nachází tůň s přilehlým mokřadem, která se stala v roce
2009 předmětem rozsáhlého managementového zásahu Správy CHKO
Třeboňsko - odbahnění a prohloubení tůně (po předchozím odstranění
souvislých porostů křovin). Během zásahu dolo k potlačení
značné části vegetace, která vak neměla z botanického
hlediska zásadní význam, bez zvlátě chráněných druhů rostlin.
Vyskytovaly se zde běné mokřadní druhy - ostřice měchýřkatá
(Carex vesicaria), ostřice tíhlá (Carex acuta),
zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), rdest vzplývavý
(Potamogeton natans), okřehek trojbrázdý (Lemna
trisulca), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea),
halucha vodní (Oenanthe aquatica), zevar vzpřímený
(Sparganium erectum), ostřice áchorovitá (Carex
bohemica), abník jitrocelový ( Alisma
plantago-aquatica) a náletové druhy vrbin - předevím vrba
popelavá (Salix cinerea) a vrba jíva (Salix caprea).
Lze očekávat opětovný výskyt těchto druhů v průběhu sukcese.
Větina plochy pískovny je dnes tvořena iniciálními a mladými
sukcesními stadii. Z nepůvodních invazních druhů se v pískovně
vyskytuje lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) a mení
ohnisko křídlatky japonské (Reynoutria japonica).
Zoologie: Severní stěna slouí jako tradiční
hnízditě břehulí říčních (Riparia riparia), jejich počet
se po posledních managementových zásazích opět zvýil. V rámci
monitoringu lokality bylo v roce 2009 napočítáno 686 hnízdních nor
(průměrná obsazenost nor činí u břehulí 75 %), co bylo nejvíce v
celém Jihočeském kraji. V pískovně se rozmnouje několik zvlátě
chráněných druhů obojivelníků. Jedná se o čolka velkého
(Triturus cristatus), čolka obecného (Triturus
vulgaris), kuňku obecnou (Bombina bombina), blatnici
skvrnitou (Pelobates fuscus), rosničku zelenou (Hyla
arborea), skokana tíhlého (Rana dalmatina), skokana
meního (Pelophylax lessonae) a skokana zeleného
(Pelophylax esculentus).
Management: V posledních letech byla místní
kolonie břehulí malá a v roce 2008 zcela zanikla. V roce 2009 byla
proto v pískovně z iniciativy sdruení Calla upravena hnízdní stěna
pro břehule a podobný zásah byl zopakován i před hnízdní sezónou
2010. Managementové zásahy ve prospěch břehulí bude vhodné opakovat
i v dalích letech. V sezóně 2010 také probíhá zhodnocení
významu managementových úprav hnízdních stěn pro dalí ivočichy,
předevím pro blanokřídlý hmyz. Koncem roku 2009 dolo v pískovně
díky zásahu Správy CHKO Třeboňsko k obnově rozsáhlejí tůně, která
má slouit k rozmnoování několika druhů obojivelníků. Podle
prvních pozorování se obnova tůně na populacích obojivelníků
projevila pozitivně.
![](praxe/zablati/1.jpg)
Hnízdní stěna břehulí v roce 2006
![](praxe/zablati/2.jpg)
Hnízdní stěna břehulí v roce 2009
![](praxe/zablati/3.jpg)
Plocha nad stěnou se zajímavými společenstvy blanokřídlých (rok 2010)
![](praxe/zablati/4.jpg)
Tůň půl roku po managementovém zásahu (jaro 2010)
|