» Seznam lokalit
» Seznam rostlin a ľivočichů
» Příklady dobré praxe
» Ke staľení
» Odkazy
» Legislativa
» English
» Deutsch
» Autoři a spolupracovníci
» Kontakt
Seznam lokalit podle okresu:
Vyhledávání
Profil Cally na Facebooku
|
Vznik stránek finančně podpořila Evropská unie - program Transition Facility a Telefónica O2. EU není zodpovědná za uvedené informace ani za jejich pouľití.
|
|
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenątejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
|
|
Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení M®P. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska M®P.
|
Aktivity Cally v ochraně přírodovědně cenných pískoven podporuje EOG - Association for conservation. |
|
Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SF®P a M®P.
|
|
Stanovisko vědců
a dalších odborných pracovníků k problematice obnovy těžbou
narušených území
Na
základě
dosavadních vědeckých poznatků můžeme jednoznačně
konstatovat, že převážná část těžbou
narušených ploch
a deponií
materiálů horninového či nerostného původu má
potenciál k obnově ekologických i estetických funkcí cestou
spontánní ekologické sukcese. Ta většinou vede ke vzniku výrazně
hodnotnějších, stabilnějších a přírodě bližších
ekosystémů, než jaké vznikají po provedení technické a
následně zemědělské nebo lesnické
rekultivace. Spontánní nebo řízená (usměrňovaná) sukcese,
stejně jako další přírodě
blízké formy obnovy těžbou
narušených území, by proto měla být považována za jeden
z
možných způsobů rekultivace.
Aby
se přírodě
blízké formy obnovy těžbou narušených území a deponií staly
skutečně rovnocennou alternativou technických rekultivací,
považujeme za nutné podniknout následující kroky:
-
Ministerstva
životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu by měla ve
vzájemné součinnosti vypracovat důkladnou právní analýzu všech
relevantních zákonů a podzákonných norem v oblasti těžby
nerostných surovin a rašeliny, ochrany zemědělského půdního fondu,
ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny. Analýza by měla ukázat slabá
místa existující právní úpravy ve vztahu k přírodě blízkým
formám obnovy. Na základě provedené právní analýzy by zmíněné resorty
měly neprodleně navrhnout a do legislativního procesu předložit
novelizaci příslušných právních předpisů tak, aby účinně podporovaly
přírodě blízké formy obnovy území narušených těžbou a deponií.
-
Zmíněná
ministerstva by měla problematiku neprodleně promítnout také do
vnitřních předpisů a resortních metodik. Problematika přírodě blízkých
forem obnovy těžbou narušených území a deponií by se měla stát napříště
součástí zkoušek pro osoby oprávněné ke zpracování dokumentací a
posudků v procesech posuzování vlivů na životní prostředí
podle zákona č. 100/2001 Sb. (EIA) a pro osoby autorizované ke
zpracování biologického hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a
zpracování posouzení hodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky
významné lokality podle § 45i téhož zákona.
-
U
každého těžbou narušeného území nebo deponie materiálů horninového či
nerostného původu by měl být stanoven podíl přírodě blízkých forem
obnovy (spontánní
sukcese, řízená
sukcese, managementové
zásahy ve
prospěch některých druhů organismů nebo společenstev) na minimálně 20
%. Především u menších lomů, odvalů, pískoven, hliníků a těžeben
kaolínu by se mělo stát „dobrou praxí“, že po dohodě zúčastněných stran
budou celé ponechány pro přírodě blízké formy obnovy. Během plánování obnovy je třeba zajistit zachování přírodě blízkých ekosystémů v blízkém okolí, které se po ukončení těžby stanou zdroji šíření cílových druhů do těžebních prostorů.
Nezbytným
předstupněm obnovy by mělo být zachování členitosti povrchu
vzniklé během těžby, případně její podpoření vhodnými terénními
úpravami.
-
Finanční
prostředky odváděné těžebními organizacemi do rezervních fondů na
rekultivaci území po těžbě by měly být používány na přípravu a
realizaci kvalitních projektů obnovy s využitím jejích přírodě
blízkých forem. Peníze ušetřené za nerealizované zemědělské či lesnické
rekultivace se dají využít např. pro managementové
zásahy zaměřené na udržení některých cílových druhů či společenstev
v delším časovém horizontu, popřípadě pro vytváření náhradních
přírodních stanovišť v jiných lokalitách jako kompenzační
opatření za území zabraná těžbou na základě požadavků orgánů ochrany
přírody.
Kromě zvýšení
biologické diverzity (rozmanitosti přírody na druhové i
ekosystémové úrovni) a celkové přírodní hodnoty obnovovaných
území může vyšší podíl přírodě blízkých forem obnovy
území po těžbě významně přispět také k úspoře
finančních prostředků z veřejných zdrojů.
V Českých
Budějovicích, Třeboni, Praze a Brně 18. 9. 2008
RNDr. Václav Cílek,
CSc. (GÚ AV ČR, Praha)
Mgr. Tomáš Gremlica
(Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha)
RNDr. Miroslav Hátle,
CSc. (AOPK ČR – Správa CHKO Třeboňsko, Třeboň)
prof. RNDr. Pavel
Kovář, CSc. (PřF UK, Praha)
prof. RNDr. Karel Prach, CSc. (PřF
JU, České Budějovice & BÚ AV ČR, Třeboň)
RNDr. Jiří Řehounek
(Calla, České Budějovice)
RNDr. Klára Řehounková, Ph.D.
(PřF JU, České Budějovice & BÚ AV ČR, Třeboň)
Mgr. Lubomír Tichý,
Ph.D. (PřF MU, Brno)
Autoři textu
vyjadřují své osobní názory, nikoli oficiální stanoviska
institucí.
Připojte se
Seznam signatářů
Komentáře signatářů
|