Dnes je 20.10.2017  Hlavní stránka - Calla | Energetika | Ochrana přírody | Doprava | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE 

Vyhledávání


Facebook Profil Cally na Facebooku
Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

button enviroskop.cz

Dutiny a hlavaté stromy

Pravidelný ořez větví a výmladků, které vyrážejí z kmene nebo hlavních větví (vrškové hospodaření, též ořez na hlavu, angl. pollarding) je nejen efektivním způsobem tvorby dutin, ale také ideálním způsobem péče o stromy. Ořezávané stromy se dožívají vyššího věku, než stromy neořezávané, přitom již v mladém věku mohou hostit převážnou většinu našich saproxylických organizmů vázáných na listnaté stromy. Ořez vede ke vzniku obnaženého dřeva v různém stupni rozpadu, k oslunění dřeva, ke zduření ořezávaných partií kmene a relativně rychlé tvorbě dutin v nich. Vytváří tak stanoviště, jejichž nedostatek je v dnešní krajině naprosto kritický. Někdy je navíc vytváří až neuvěřitelně rychle. Zatlučením vrbových kůlů a jejich následným ořezem lze můžeme "na zelené louce" vytvořit dutiny během 20-30 let. Jinou cestou by jejich vznik trval staletí.

U nás se vrškové hospodaření nejčastěji dochovalo na vrbách a topolech, ale v západní a jižní Evropě jde dodnes o místy praktikovaný a především intenzivně obnovovaný způsob obhospodařování většiny listnatých dřevin, včetně dubů a buků. Dříve šlo i u nás o naprosto běžnou praxi. Stromy byly ořezávány ve výšce, kam nedosáhne dobytek, což umožňovalo na jednom místě pást i pěstovat dřevo na topení. Běžně byly ořezávány stromy kolem cest a vodních toků. A protože téměř každý pravidelně ořezávaný strom (angl. pollard) má dutinu, byly i zcela bezlesé kraje jihu Moravy a středních Čech protkány liniemi stromů s dutinami, což umožňovalo plošné rozšíření mnoha dnes vymírajících organizmů.

Výšku ořezávaného stromu můžeme ovlivnit, takže nestíní a je stabilní. Nehrozí, že někoho zraní, nebo spadne na dům. Jde o ideální způsob péče o dřeviny v blízkosti staveb, v místech se zvýšeným pohybem lidí i na zahradách.. Hlavně starší stromy bývají bizarně tvarované, příroda tak občas předčí surrealistické sochaře. Její dílo je levnější, vyžaduje pouze trochu trpělivosti. Pomocí ohroženým organizmům můžeme získat zajímavě upravenou zeleň i dřevo na topení. Ořezávané stromy potřebují pravidelnou péči, jež ale nemusí být nijak častá. Dutý kmen je křehký a výmladky nedrží tak pevně, jako větve původní. Necháme-li větve přerůst, hrozí rozlomení kmene nebo jejich odlamování vlastní vahou. Rychle rostoucí, měkké dřeviny - například vrby - vyžadují ořez jednou za 5-7 let, pomaleji rostoucí stromy s tvrdým dřevem jednou za 15 - 30 let. A většinou nebývá problém se dohodnout s někým, kdo za dřevo ořez provede. Nové hlavaté stromy můžeme vytvořit ze vzrostlých stromů, mladých jedinců nebo výsadeb. Zavedení ořezu na vzrostlých stromech (průměr kmene > 30 cm) je možné u dřevin, které snadno obrážejí (vrba, topol). V zimě kmen uřízneme v požadované výšce a pak už jen doufáme, že strom obrazí. Vrby se s takovým zásahem většinou vyrovnají nejsnáze, mají-li dost vody a světla. U hůře obrážejících dřevin je třeba postupovat pomaleji. Vitalita a schopnost zmlazovat se liší nejen mezi druhy a kultivary stromů, ale závisí i na místních podmínkách a konkrétním jedinci (obrázek vitální x méně vitální strom).

Jak vytvořit nový hlavatý nebo ořezávaný strom?

  • Výchova (řezat) v co nejnižším věku, začít nejlépe když strom dosáhne požadované výšky.
  • Většina druhů v mládí snadno obráží. Čím lépe strom zmlazuje, tím starší jedince můžeme seříznout.
  • Obrážející větve nesmíme řezat příliš blízko a u křehčích druhů ani příliš daleko od kmene nebo "hlavy" (obrázek Ořez hlavaté vrby).
  • Ořezávaní jedinci i ořezaná místa na stromech musejí mít dostatek světla, konkurence jiných stromů je může snadno zabít. Lokální zástin třeba větvemi téhož stromu snižuje pravděpodobnost, že ořezané místo obrazí. Platí i pro stínomilné dřeviny (snad krom habru).
  • Je třeba pečlivě vážit, v jaké výšce řez provedeme. Výmladky chutnají býložravcům, takže je užitečné držet je mimo jejich dosah. Srnec dosáhne do výsky ca 1,3 m, kráva do 2 m a kůň až do 3 m.
  • Vchod do dutiny obvykle vzniká v místě ořezu, ve městech je proto lépe stromy ořezávat mimo dosah kolemjdoucích.
  • Hůře obrážející stromy většinou obrážejí pod řezem, první řez je třeba vést výše, než kde chceme nechat korunu větvit (Obrázek - Výchovné řezy).
  • Hůře obrážející druhy (dub, buk) vyžadují ponechání několika tzv. vodících větví na kmeni. Tedy prořezávat postupně, část větví ponechat a uříznout teprve když strom obrazí. Ponechané větve se musí navzájem vyvažovat - tedy ponechávat alespoň dvě.
  • Stromy můžeme, podle druhu a potřeby, ořezávat každoročně nebo v intervalech zhruba 5-30 let. Mladší jedince ořezáváme častěji než staré.
  • Starší jedinci obrážejí hůře, než mladí. Začínáme-li s výchovou stromu ve vyšším věku, ponecháváme více větví (obrázek - Postupný ořez).
  • K překlenutí mezery v kontinuitě výskytu starých stromů mohou být ořezány i stromy ve věku 100-150 let. V takovém případě musejí nižší větve zůstat neořezány. Strom (i dub a buk) pak většinou neobráží z kmene, ale právě z nich.
  • Stromu bychom zároveň s ořezem neměli změnit podmínky, třeba vyřezat okolní vegetaci. Napřed je třeba strom uvolnit, ořezat ho až když se na novou situaci adaptuje.
  • Zkušenosti získané na jednom místě, nemusejí platit jinde, takže postup je vždy třeba napřed vyzkoušet, poradit se s dendrologem a/nebo pamětníky (Obrázek - Jak odhadnout reakci stromu na ořez).
  • Většinu stromů je vhodné ořezávat v zimě, někdy (jasan) může být vhodnější ořez v pozdním létě.
  • Při výsadbách zachovávat průhledy a nesázet stromy příliš blízko dosud živých starých stromů.
  • Stromy (hlavně jasan) někdy obrážejí až druhým rokem. Zachovejte klid.
  • Veřejnosti je třeba zásah i jeho důvody pečlivě vysvětlit

 

Jak a které stromy ořezávat?

Buk - Vhodný strom, ale choulostivý. Při ořezu mladých jedinců musí zůstat několik větví zachováno, právě ty nejvíce porostou a z nich vyraší výmladky. Starší jedinci prakticky neobrážejí, ale ponechané větve rychle rostou. U starších jedinců je vhodné najednou odstranit max. 25 - 50 % koruny. Reakce bývá velmi individuální.
Bříza - Spíše nevhodný strom. Starší jedinci zřejmě obrážejí špatně, mladší dobře. Nutno vyzkoušet.
Dub - Vhodný, ale choulostivý strom. Ořez i mladých jedinců raději rozfázovat do více let (Obr. Výchovné řezy). U starých stromů postupovat velmi opatrně. Výsledky ořezu se liší místo od místa a také druh od druhu. V suchých letech a na sušších lokalitách pravděpodobnost přežití zásahu klesá.
Habr -Vhodný strom, jedinci do průměru kmene 45 cm přežijí i úplné odstranění koruny a to i v zástinu. U starších je vhodné ponechat kratší větve nebo pahýly až 2 m dlouhé. Prořezávat v zimě. Někdy dobře obrazí a po několika letech uschne, takže místně vhodný postup je třeba testovat delší dobu. Odstranění větví na jaře strom většinou nepřežije. Mohutné, dříve ořezávané habry u nás najdeme např. na sušších místech v luzích na Břeclavsku.
Hloh - Vhodný strom, obráží velmi dobře.
Jasan - Výmladky často vyrážejí nízko na kmeni, takže první řez je potřeba vést vysoko, nechat růst 4-5 let a pak znovu ořezat níže. U mladších stromů je někdy možné odstranit celou korunu, ale lepší je pracovat postupně (Obr. Výchovné řezy). Jasan obráží pozdě, může lépe reagovat na řez v pozdním létě. Někde jsou i vzrostlé stromy zcela ořezávány, ale reakce jasanu se mohou lokálně velmi lišit. Jasany se stopami ořezu u nás potkáme hlavně ve vyšších polohách.
Javor babyka - vhodný strom, obráží velice dobře, hlavně mladí jedinci, u starších nutno vyzkoušet a raději dočasně ponechat několik větví. Na jižní Moravě občas najdeme i staré "hlavaté" babyky.
Javor klen - vhodný strom, pravděpodobně ale obráží poněkud hůře, než babyka. U starších jedinců nutno vyzkoušet a raději dočasně ponechat několik větví. Mohutné kleny se stopami ořezu potkáme hlavně ve vyšších polohách.
Javor mléč - vhodný strom, přinejmenším mladí jedinci obrážejí velmi dobře. V Terezíně žijí páchníci v dutinách mladých hlavatých mléčů (ca 30 cm průměr kmene).
Jehličnany - krom tisu naše domácí druhy ořez nesnášejí.
Jilmy - Vhodný strom, naše jilmy obrážejí velmi dobře, většinou i staré stromy. Ztráty ale bývají vysoké kvůli grafióze. Prosvětlení může zvýšit aktivitu xylofágních brouků přenášejících houbu způsobující tuto chorobu, proto starší jedince raději neprořezávat. Dříve ořezávané jilmy najdeme např. v NPR Křivé jezero.
Jírovec maďal - Méně vhodný strom, má křehké dřevo, střední schopnost obrážet, např. v Roztokách u Prahy existují mohutné kmeny, které po ořezu dobře obrazily.
Lípa - Velmi vhodný strom, výborně obráží z kmene, korunu je možné kompletně ořezat, u starých jedinců stromů pro jistotu ponechat 20 - 30 cm dlouhé pahýly větví.
Morušovník - Velmi vhodný strom, běžně ořezávaný na hlavu. Podobně jako lípa.
Olše - Mladé by měly obrážet dobře, starší jedinci pravděpodobně také. Běžnější než ořez bylo u olší zřejmě pařezení, jak ukazuje podoba mnoha olší v nivách.
Ovocné dřeviny (Prunus, Pyrus, Malus etc.)- zejména mladí jedinci a divoké nebo zplanělé formy obrážejí velmi dobře. Sadaři a zahradníci mají většinou dostatek zkušeností, konzultujte s nimi.
Platan - Velmi vhodný, i starší stromy reagují dobře, ořez větví u starých jedinců raději postupný, často ořezávané platany (každé 2 - 3 roky) nakonec zřejmě začnou trpět nedostatkem spících pupenů.
Topoly - Vhodné stromy, vedle vrb snad nejčastěji ořezávané stromy u nás. Většinou obrážejí velmi dobře, zejména mladí jedinci. U starších je vhodné ponechávat část koruny.
Vrba - Zejména úzkolisté formy většinou obrážejí velmi dobře. Strom umožňující rychlou náhradu dožívajících stromů, vhodný zejména pro dutinové specialisty. Pravidelný ořez vede ke vzniku dutin už ve věku 15 - 25 let (zasazeny byly větve o průměru do 5 cm). Vrby (například vrba bílá) navíc velmi ochotně zakoření, což umožňuje usazení kůlů o průměru 10-25 cm (snad i silnějších, je třeba vyzkoušet) a tím vznik dutin dále urychlit. Velkou vrbovnu najdeme např. ve Vojkovicích nad Svratkou nebo v NPR Křivé jezero. Stromy ořezávané na hlavu většinou sloužily jako zdroj paliva, pruty pro košíkářství se získávaly v tzv. prutnících.

Podle H. Read: Veteran Trees: A guide to good management

 

Ořez hlavaté vrby

Pravidla pro ořez vrb a dalších, dobře obrážejících, zejména měkkých listnáčů (lípa, babyka, jilm , morušovník atd.).

 

Špatně – příliš vysoko vedený řez
Je-li řez veden příliš vysoko (jsou ponechány  „pahýly“ vyšší než 7 cm) dochází k neúměrnému narůstání mohutnosti a hmotnosti hlavy, a ta se potom rozlamuje vlastní vahou.

Špatně – příliš nízko vedený řez
Je-li řez veden příliš nízko (řeže se až do kmene) dochází k odstranění pupenů v oblasti větevního kroužku, vrba není schopna obrazit a následně odumírá.

Správně vedený řez
Řez je veden asi 4-7 cm od kmene, plynule, mírně šikmo v závislosti na posazení větve. Na kmeni nezůstávají dlouhé pahýly, nedochází k řezání do kmene.

(kresba a text M. Drobílková)

Literatura:

Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management, http://naturalengland.etraderstores.com/NaturalEnglandShop/IN13

Zlatý řez - esteticky optimální poměr délky částí ořezávaného stromu, tzv. zlatý řez. Poměr délky jednotlivých částí je vždy stejný (62:38)
(převzato z Read H. 2000)

Postupný ořez stromu (převzato z Read H. 2000)

 

Jak odhadnout reakci staršího stromu na ořez? Strom vpravo je vitální, pravděpodobně na ořez zareaguje dobře, strom vlevo je méně vitální, zřejmě zareaguje hůře. (převzato z Read H. 2000) 

Výchovné řezy k tvorbě hlavatého stromu nebo jinak pravidelně ořezávaného stromu ze starších jedinců nebo citlivějších druhů dřevin (převzato z Read H. 2000)


Ořezávané vrby (Vojkovice nad Svratkou), foto Lukáš Čížek


Ořezávaný topol (Vojkovice nad Svratkou), foto Lukáš Čížek


Ořezávané vrby (Vojkovice nad Svratkou), foto Lukáš Čížek


Starý selský buk v Beskydech (Soláň) nese stopy pravidelného ořezu. Podobné stromy jsou zásadními nositeli biodiverzity saproxylických organizmů. Foto Lukáš Čížek

 

a

 

 © 2006 - 2017 Calla  Calla Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice  tel.: 384 971 934, fax: 384 971 939 calla(at)calla.cz
TOPlist