Trávníky

Městské trávníky obvykle příliš vysokou biodiverzitou neoplývají. Pohlížíme na ně často jako na zdroj alergenů nebo odkladiště psích exkrementů. Přitom by někdy stačilo jen mírně upravit péči o tyto plochy, aby na nich mohlo žít výrazně více kvetoucích bylin, motýlů a dalších zajímavých a krásných organismů. Změna přístupu k sečení může být doprovázena i dalšími opatřeními, např. výsevem pestrých květnatých směsí, které při správné péči přilákají množství zajímavých druhů živočichů a zkrášlí naše okolí.

Foto: Na jaře trávníky často krásně rozkvetou, bohužel vetšinou jen do první seče, České Budějovice

Foto: Městský trávník zbytečně posekaný po několika týdnech letního sucha, Hodonín

Péči o trávníky a možnostem jejich využití v ochraně biodiverzity se věnuje prezentace Miloslava Jirků (BC AV ČR) „Přírodě blízká péče o městskou zeleň: Trávníky a voda ve městech“. Příspěvek vychází především ze zkušeností s péčí o areál Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích.

Foto: Mozaiková seč trávníku v areálu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích

Foto: Kvetoucí trávník na fakultní zahradě PřF JU

Ve světě se přírodě blízká péče o městskou zeleň prosazuje dlouhodoběji. Pokud vás zajímá, jak podporují květnaté trávníky v městské a zemědělské krajině Němci či Britové, podívejte se na prezentaci Lenky Šebelíkové a Kláry Řehounkové (PřF JU) „Přírodě blízká péče o zeleň: inspirace ze světa“. Díky aktivitám pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU se rozbíhá experiment s květnatými pásy také v českobudějovickém parku Stromovka a ve vědeckém kampusu. První výsledky jsou více než slibné – v roce 2018 pásy kvetly jako o život a lákaly ohromné množství hmyzu, což ostře kontrastovalo zejména s krátce střiženými trávníky ve Stromovce. Podrobnější informace najdete na těchto stránkách v rubrice Květnaté pásy.

Foto: Květnatý pás v areálu Biologického centra AV ČR a PřF JU v létě

Foto: Květnatý pás v českobudějovickém parku Stromovka na jaře

Věnujete-li se péči o městskou zeleň, určitě vás zaujme také prezentace Natálie Čeplové (PřF & PedF MU) s názvem „Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace“.

Naprosto unikátní experiment s obnovou suchých trávníků nyní probíhá na zahradě Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích, kde vznikla v roce 2013 umělá písečná duna. Její vegetační kryt byl vytvořen s pomocí shrabaného materiálu ze zachovalých písčin. Více se dozvíte z prezentace „Písečný přesyp ve městě aneb k čemu je dobrá hromada písku“, jejíž autorkou je Klára Řehounková (PřF JU).

Foto: Umělá písečná duna na zahradě PřF JU v Českých Budějovicích

Foto: Porosty trávničky obecné a lnice kručinkolisté na písečné duně v zahradě PřF JU v Českých Budějovich

Foto: Nechte trávníky kvést!, zahrada PřF JU, České Budějovice

Projekt „Nové přístupy k ochraně urbánních a postindustriálních stanovišť“ byl podpořen Ministerstvem životního prostředí,
projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.