| Příklady dobré praxe - pískovna u Žemličky  (Hluboká u Borovan)Obec: Hluboká u Borovan (k. ú. Hluboká u Borovan) Lokalizace:  Rozloha: Ochranné statuty: žádné Historie lokality: Jedná se o pískovnu v majetku Lesů  ČR, kde probíhala občasná těžba podle potřeb lesní správy Nové Hrady.  V roce 2008 vznikla v pískovně nevhodná deponie allochotnního  materiálu, naštěstí se však výrazněji neprojevila ruderalizací vegetace.  V tomto roce také proběhly poslední těžební aktivity a poté přešla  pískovna pod Lesní správu Třeboň. Se souhlasem majitele pozemků provedla Calla  na podzim 2009 obnovu velké centrální tůně, která je významná pro rozmnožování  obojživelníků. Botanika: Pískovna je významná výskytem několika druhů  rostlin vázaných na vlhké i suché písčiny. Z nich vynikají dva pískomilné  druhy červeného seznamu - bělolist nejmenší (Filago minima) a třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum). Část pískovny porůstá náletem běžných  pionýrských dřevin, zejména borovice lesní (Pinus  sylvestris), topolu osiky (Populus  tremula), olše lepkavé (Alnus  glutinosa) aj. V tůních a jejich okolí rostou některé ostřice a  především orobinec širolistý (Typha  latifolia), jehož porost byl ovšem z velké části redukován  managementovým zásahem v roce 2009. Zoologie: Pískovna je významným  místem pro rozmnožování obojživelníků. Z nich se zde vyskytují tři druhy  čolků, konkrétně čolek velký (Triturus  cristatus), čolek obecný (Lissotriton  vulgaris) a čolek horský (Mesotriton  alpestris). Z žab se můžeme setkat s rosničkou zelenou (Hyla arborea), skokanem štíhlým (Rana dalmatina), skokanem zeleným (Pelophylax esculentus) a skokan  krátkonohým (Pelophylax lessonae). Na  obojživelníky je potravně vázaná užovka obojková (Natrix natrix), z plazů se dále v pískovně vyskytuje  ještěrka obecná (Lacerta agilis). Lokalita  je zajímavá také výskytem bezobratlých živočichů, např. dvou druhů rákosníčků,  konkrétně rákosníčka vodního (Donacia  aquatica) a rákosníčka Donacia  versicolorea, který je zařazen do červeného seznamu bezobratlých ČR.  Z chráněných druhů hmyzu se běžně vyskytují svážnici (svižník polní - Cicindela campestris, svižník Cicindela silvicola), na přelomu jara a  léta můžeme zastihnout také motýla batolce červeného (Apatura ilia). Management: Zásadním momentem pro vývoj vegetace v pískovně  se stalo rozhodnutí, kterým bylo upuštěno od umělého zalesňování pískovny, ke  kterému mělo dojít. Umělé zalesnění by ovšem znamenalo negativní zásah do  společenstev vzácných organismů, která se v pískovně vytvořila a  dramatický zhoršení biodiverzity. Po dohodě s Lesy ČR, lesní správou  Třeboň proto na podzim 2009 provedlo sdružení Calla managementový zásah  spočívající především v prohloubení velké centrální tůně a potlačení  orobincových porostů. Obnova tůní a udržení bezlesí alespoň v části pískovny by  měly být prioritami v péči o tuto lokalitu i do budoucna. V roce 2010  byla u pískovny z iniciativy sdružení Calla umístěna informační tabule o  jejích přírodních zajímavostech. V roce 2015 Calla přistoupila k opětovné obnově centrální tůně a k vyřezání části náletových dřevin v jejím okolí.  Stav pískovny v roce 2008
  Obnova centrální tůně v roce 2009
  Pískovna u Žemličky na jaře 2010
  Nejmladší tůně vzniklé těžbou v severní části pískovny
  Obnova centrální tůně v říjnu 2015
  Obnovená centrální tůň a plochy s vyřezaným náletem na jaře 2016
  
 
 
 
 
 
   |