Tisková zpráva Cally ze dne 19. ledna 2015

Krok po kroku k atomovému státu

Kdo se bojí debaty nad strategií rozvoje jádra v ČR?

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Ministerstva průmyslu a financí připravily „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR“. Přestože dokument, jak i z jeho obsahu vyplývá, by měl navazovat na zatím neschválenou Aktualizaci státní energetické koncepce, je tato strategie chystána do vlády způsobem, který by neměl uniknout pozornosti.  Ačkoliv se s ním ministerstva ani odborná veřejnost nemohly podrobně seznámit, dostaly na připomínky pouhých pět dnů [1].

Obsah dokumentu prozrazuje důvod - má být zahájena příprava výstavby až 4 nových reaktorů v Temelíně a v Dukovanech, ale rozhodnutí o formě a výši nezbytných garancí pro investora, které uhradí spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci, bude odsunuto až k horizontu roku 2025. Do té doby však bude utraceno až 32 miliard korun za přípravu a získání povolení obou projektů.  Další rozhodování tak bude výrazně předurčeno již utracenými prostředky.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky ale vychází z chybných předpokladů a tedy rozhodnutí na jeho základě jimi budou zatíženy. Zejména:

• Investice na výstavbu nových bloků nejsou 4 500 EUR/kW, z nichž budoucí ekonomiku počítá strategie, ale reálně vyšší a budou růst. Předpokládaná investice do dvou reaktorů EPR od AREVA v britském Hinkley Point dosahuje 6 500 EUR/kW [2], náklady na reaktory, které staví Westinghouse ve Vogtle v USA narostly již na bezmála 6 100 EUR/kW [3] a investice do reaktorů v maďarském Paksu, které dodá Rosatom, má být v přepočtu 5 000 EUR/kW [4].
• Rozhodnutí Evropské komise, které umožňuje Velké Británii a firmě EDF postavit dva bloky jaderné elektrárny Hinkley Point za pomoci garantovaných cen elektřiny [5] je v předkládané strategii považováno za souhlas s podobným mechanismem i jinde v Evropě, tedy i v ČR. Ve skutečnosti bude každý případ posuzován samostatně a není zdaleka jisté, že podpora pro český jaderný průmysl bude schválena. Při schválení pak hrozí, že při preferované 35-leté době garance ceny by čeští spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci ročně podporovali provozovatele dvou reaktorů částkou až 1 miliardy EUR [6].

Podle předkládané strategie mají také výrazně posílit zásahy státu ve prospěch jaderné energetiky – od vzniku stálého vládního výboru v čele s premiérem, jmenování vládního zmocněnce, přes legislativní úpravy pro jednodušší povolování jaderných elektráren až po nasměrování další veřejných financí na vědu a výzkum výlučně pro jadernou energetiku.

Plán i nadále uvažuje se zachováním velmi omezené odpovědnosti za jadernou škodu pro ČEZ, chce pouze kosmetické navýšení z dnešních 8 miliard korun na necelých 9, aby se vyhnul tlaku Euroatom na podstatně vyšší krytí.  Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek. Po Fukušimě jsou škody odhadovány na 4,3 bilionu korun [7], po Černobylu 4,6 bilionu korun [8], francouzský státní institut pro jadernou bezpečnost IRSN odhadl možnou škodu po havárii v jedné z tamních elektráren na 10,9 bilionu korun.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Metoda, kterou navrhuje strategie rozvoje jádra, se nazývá salámová.  Ministr Mládek ji vyzkoušel už v případě přípravy nové těžby uranu u Brzkova, kdy budou utraceny nemalé prostředky na přípravu a povolení a pak teprve má dojít k rozhodnutí o miliardách na nový důl.  Teď to tedy zkouší ve velkém a bez potřebné diskuse.“

„Strategie nepokrytě říká, že pro posilování role jaderné energetiky je klíčové i posilování role státu. To vše na úkor jiných, perspektivnějších energetických odvětví i svobody občanů.“