výstava k zapůjčení
Tváře uranu
Výstava přibližuje prostřednictvím velkoformátových fotografií těžbu uranu a současně dokumentuje její vlivy na životní prostředí a krajinu. Je určena spíše starším žákům, středoškolákům a dospělým.
Tvoří ji 21 ks barevných fotografií formátu 60x40 cm a 10 ks černobílých fotografií 70x70 cm. Vytištěné fotografie jsou lepené na velmi lehké kapa desky a umístěné ve stříbrných rámech beze skla. Ke každé fotografii náleží informační popisek komentující danou problematiku z různých pohledů.
Součástí výstavy je doprovodná a informační brožurka.
Výstava je pro převoz uložena do 2 objemných beden a k převozu je třeba auto. Konkrétní podmínky zapůjčení dohodou.
Bližší informace k výstavě a jejímu putování
Souhlasíte s názorem, že jaderná energie je čistá a levná? A zajímali jste se někdy o to, za jakých okolností se vlastně získává URAN - základní surovina na výrobu paliva pro jaderné elektrárny? Co znamená těžba uranu pro krajinu? Kolik tun nebezpečných odpadů vznikne z jednoho kilogramu vytěžené rudy? Že následky po těžbě uranu jsou jednou z našich největších starých ekologických zátěží?
Výstava "Tváře uranu" přibližuje prostřednictvím fotografií těžbu uranu a současně dokumentuje její vlivy na životní prostředí a krajinu. Portréty lidí, jejichž životy ovlivnila těžba uranu, doplňují celkový obraz a dávají tak výstavě lidský rozměr. V souboru fotografií jsou vzpomenuti i političtí vězni odsouzení k otroctví nucených prací při těžbě uranu. Tisíce jejich životů zmařil komunistický režim v honbě za uranem pro sovětské atomové zbraně.Méně » Více »
Na základě dohody mezi ČSSR a SSSR o dodávkách uranu podepsané už v roce 1945 bylo z naší země vyvezeno téměř 100 000 tun uranového koncentrátu. Národní bohatství však díky "velkorysosti" tehdejší doby zmizelo bez patřičné protihodnoty a znamenalo ztráty nejen ekonomické. Na následky práce v uranových dolech zahynuly stovky horníků a dopady po těžbě uranu v krajině jsou jednou z největších ekologických zátěží pro naši krajinu. Po roce 1989 převzal stát zodpovědnost za sanace následků těžby uranu a ročně plyne ze státního rozpočtu na vypořádání se s naší uranovou minulostí kolem 3 miliard korun. Z nich jsou placeny nejen sanace, ale i sociální dávky horníků.
Jaderná energetika bývá často považována za energetický zdroj budoucnosti a je uváděna jako tzv. bezemisní technologie s minimálním dopadem na životní prostředí. Při této úvaze však nelze opomíjet nezbytnou součást jaderné energetiky, kterou je těžba uranu. K výrobě 1 kilogramu uranového koncentrátu je totiž třeba zpracovat přibližně 1 tunu uranové rudy za použití značného množství chemických látek, jejichž pomocí se uran z rudy uvolňuje. Po chemickém louhování je více než 99 % zpracovaného materiálu odkládáno na odkaliště.
Bezpečné zajištění obrovského množství toxických odpadů z výroby uranového koncentrátu je jednou z neproblematičtějších částí zpracování uranové rudy. Argument o malém objemu odpadů z jaderné elektrárny je tak zcela falešný. K chronickým následkům zpracovávání uranových rud patří trvalé, jak chemické tak radioaktivní zamoření prostoru vlastní úpravny rud i odkalovacích nádrží a nejbližšího okolí.
Sen o renesanci jaderné energie k nám přivádí zahraniční investory, kteří si pohrávají s myšlenkou obnovit u nás těžbu v uranových dolech. Žádosti o geologické průzkumy radioaktivních nerostů už byly projednány na několika lokalitách na Vysočině (Jamné, Polná, Brzkov) či v Podještědí (Ploužnice, Osečná-Kotel). Lokalita Osečná-Kotel byla v roce 2008 vyhlášena jako tzv. chráněné ložiskové území, což pro tamní obyvatele představuje mj. stavební uzávěru a omezení při rozvoji obcí. Na protest proti tomu vzniklo v Podještědí občanské sdružení, které vystupuje proti těžbě a pořádá přednášky na školách informující o rizicích těžby. Hlavním mottem jejich kampaně je VODA nad URAN!
Fotograf Václav Vašků zdokumentoval nejdůležitější místa těžby a zpracování uranu v České republice. První cyklus fotografií byl pořízen pro organizaci WISE v červnu a čevenci roku 2006 u Dolní Rožínky, Mydlovar, Ralska a v okolí Příbrami. Ve spolupráci se sdružením Calla vznikl na jaře v roce 2009 další cyklus fotografií zaměřený na osudy lidí, kteří na uranu pracovali obohacený o oblast Jáchymovska.
Václav Vašků je profesionální fotograf působící v Praze. V roce 2005 získal za soubor dokumentárních fotografií z okolí Černobylu druhou cenu v soutěži Czech Press Photo.
Náhled fotografií:
http://fotomat.cz/uranium
TOUR VÝSTAVY v roce 2009:
TOUR VÝSTAVY v roce 2010:
- 2.-25.2. Městská knihovna, hudební oddělení, Třebíč
- 1.-14.3. Café 87, Denisova 47, Olomouc (ve spolupráci s Hnutím DUHA) skrýt » zobrazit »
- 15.-31.3. Brno (ve spolupráci s Hnutím DUHA)
skrýt » zobrazit »
- Duben - květen - kláštera v Ostrově www.klasterostrov.cz | skrýt » zobrazit »
- Červen - Čajovna Nazemi v Příbrami
- Srpen - Krajský úřad Jihlava
- Září - 6.-30. 9. - knihkupectví , Kanovnická 3, Č. Budějovice
vernisáž 6. září od 17 hod spolu s Kanzelsbergerpromítáním dokumentárního filmu o dopadech těžby uranu v Nigeru - Arlit, druhá Paříž
- Říjen - Kulturní dům Přibyslav
- Listopad - Dům kultury Ralsko Mimoň, nám. ČSL armády 173
471 24 Mimoň (odkaz na mapy.cz)
- Prosinec - Krajská vědecká knihovna v Liberci, Rumjancevova 1
VÝSTAVA v roce 2011:
- Říjen - Místní centrum pro setkávání a pořádání kulturních vzdělávacích
a sociálních programů v Ralsku
Fotogalerie z vernisáž výstavy na Ekofilmu
Článek v Libereckém deníku o této výstavě.
Plakát formátu A3 k tisku - ke stažení zde (pdf, 2 695 kB).
Informační skládačka k výstavě - ke stažení zde (pdf, 4 960 kB).
Prezentace k výstavě - souhrn fotografií s popisky
VÝSTAVA v roce 2014:
- 27. 6. Kulturní dům v Brzkově
- 24. 9. - 31. 10. Knihkupectví Kuba & Pařízek, Polná. Pozvánka zde. Fotogalerie z vernisáže zde. Tisková zpráva zde.
V případě zájmu o zapůjčení výstavy nás prosím kontaktujte.
Za vznik této výstavy děkujeme sdružení Naše Podještědí, Janu Beránkovi z organizace WISE, členům Konfederace politických vězňů Františku Zahrádkovi a Zdeňku Mandrholcovi, starostovi Mydlovar panu Ciglbauerovi, Aleši Roubíčkovi, panu Sedláčkovi - řediteli o.z. GAEM s.p. Diamo, horníkům dolu Rožná a všem ostatním kteří se na výstavě podíleli .
Výstava vznikla díky podpoře a spolupráci organizace WISE
a za laskavé finanční podpory Nadace Partnerství a rakouské vlády.