výstava k zapůjčení
    Tváře uranu
 
    
      Výstava přibližuje prostřednictvím velkoformátových fotografií těžbu uranu a současně dokumentuje její vlivy na životní prostředí a krajinu. Je určena spíše starším žákům, středoškolákům a dospělým.
        
    
   
 Tvoří ji 21 ks barevných fotografií formátu 60x40 cm a 10 ks černobílých fotografií 70x70 cm. Vytištěné fotografie jsou lepené na velmi lehké kapa desky a umístěné ve stříbrných rámech beze skla. Ke každé fotografii náleží informační popisek komentující danou problematiku z různých pohledů.
  
Součástí výstavy je doprovodná a  informační brožurka.  
  
Výstava je pro převoz uložena do 2 objemných beden a k převozu je třeba auto. Konkrétní podmínky zapůjčení dohodou. 
    
  Bližší informace k výstavě a jejímu putování
  Souhlasíte  s názorem, že jaderná energie je čistá a levná? A zajímali jste se někdy o to,  za jakých okolností se vlastně získává URAN - základní surovina na výrobu  paliva pro jaderné elektrárny? Co znamená těžba uranu pro krajinu? Kolik tun  nebezpečných odpadů vznikne z jednoho kilogramu vytěžené rudy? Že následky  po těžbě uranu jsou jednou z našich největších starých ekologických zátěží? 
Výstava  "Tváře uranu" přibližuje prostřednictvím  fotografií  těžbu uranu a současně dokumentuje její vlivy na životní prostředí  a krajinu. Portréty lidí, jejichž životy ovlivnila těžba uranu, doplňují  celkový obraz a dávají tak výstavě lidský rozměr. V souboru fotografií  jsou vzpomenuti i političtí vězni odsouzení k otroctví nucených prací při  těžbě uranu. Tisíce jejich životů zmařil komunistický režim v honbě za  uranem pro sovětské atomové zbraně.Méně » Více »
  
Na  základě dohody mezi ČSSR a SSSR o dodávkách uranu podepsané už v roce 1945 bylo  z naší země vyvezeno téměř 100 000 tun uranového koncentrátu. Národní  bohatství však díky  "velkorysosti"  tehdejší doby zmizelo bez patřičné protihodnoty a znamenalo ztráty nejen  ekonomické. Na následky práce v uranových dolech zahynuly stovky horníků a  dopady po těžbě uranu v krajině jsou jednou z největších ekologických zátěží  pro naši krajinu. Po roce 1989 převzal stát zodpovědnost za sanace  následků těžby uranu a ročně  plyne ze  státního rozpočtu na vypořádání se s naší uranovou minulostí kolem 3  miliard korun. Z nich jsou placeny nejen sanace, ale i sociální dávky horníků. 
Jaderná  energetika bývá často považována za energetický zdroj budoucnosti a je uváděna  jako tzv. bezemisní technologie s minimálním dopadem na životní prostředí.  Při této úvaze však nelze opomíjet nezbytnou součást jaderné energetiky, kterou  je těžba uranu. K výrobě 1 kilogramu   uranového koncentrátu je totiž třeba zpracovat přibližně 1 tunu uranové  rudy za použití značného množství chemických látek, jejichž pomocí se uran  z rudy uvolňuje. Po chemickém louhování je více než 99 % zpracovaného  materiálu odkládáno na odkaliště. 
Bezpečné  zajištění obrovského množství toxických odpadů z výroby uranového koncentrátu  je jednou z neproblematičtějších částí zpracování uranové rudy.  Argument o malém objemu odpadů z jaderné  elektrárny je tak zcela falešný. K chronickým následkům zpracovávání  uranových rud patří trvalé, jak chemické tak radioaktivní zamoření prostoru  vlastní úpravny rud i odkalovacích nádrží a nejbližšího okolí. 
Sen  o renesanci jaderné energie k nám přivádí zahraniční investory, kteří si  pohrávají s myšlenkou obnovit u nás těžbu v uranových dolech. Žádosti  o geologické průzkumy radioaktivních nerostů už byly projednány na  několika lokalitách na Vysočině (Jamné, Polná, Brzkov) či v Podještědí  (Ploužnice, Osečná-Kotel). Lokalita Osečná-Kotel byla v roce 2008 vyhlášena  jako tzv. chráněné ložiskové území, což pro tamní obyvatele představuje mj.  stavební uzávěru a omezení při rozvoji obcí. Na protest proti tomu vzniklo v Podještědí  občanské sdružení, které vystupuje proti   těžbě a pořádá přednášky na školách informující o rizicích  těžby. Hlavním mottem jejich kampaně je VODA nad URAN!
 
Fotograf Václav Vašků zdokumentoval nejdůležitější  místa těžby a zpracování uranu v České republice. První cyklus fotografií byl  pořízen  pro organizaci WISE  v červnu a čevenci roku 2006 u Dolní Rožínky,  Mydlovar, Ralska a v okolí Příbrami. Ve spolupráci se sdružením Calla vznikl na jaře v roce 2009 další cyklus fotografií zaměřený na osudy  lidí,  kteří na uranu pracovali obohacený  o oblast Jáchymovska.
Václav Vašků je profesionální fotograf působící v Praze. V roce 2005 získal za soubor  dokumentárních fotografií z okolí Černobylu druhou cenu v soutěži Czech  Press Photo.
Náhled fotografií:
    http://fotomat.cz/uranium
TOUR VÝSTAVY v roce 2009:
TOUR VÝSTAVY v roce 2010:
  - 2.-25.2. Městská knihovna, hudební oddělení, Třebíč
- 	    1.-14.3. Café 87, Denisova 47, Olomouc (ve spolupráci s Hnutím DUHA) skrýt » zobrazit »
    
-       15.-31.3. Brno (ve spolupráci s Hnutím DUHA) 
      skrýt » zobrazit »
    
- Duben - květen - kláštera v Ostrově www.klasterostrov.cz | skrýt » zobrazit »
    
- Červen  - Čajovna Nazemi v Příbrami
- Srpen  - Krajský úřad Jihlava
- Září - 6.-30. 9. - knihkupectví , Kanovnická 3, Č. Budějovice
 vernisáž 6. září od 17 hod spolu s Kanzelsbergerpromítáním dokumentárního filmu o dopadech těžby uranu v Nigeru - Arlit, druhá Paříž
- Říjen  - Kulturní dům Přibyslav
-  Listopad -   Dům kultury Ralsko Mimoň,   nám. ČSL armády 173
 471 24 Mimoň (odkaz na mapy.cz)
- Prosinec - Krajská vědecká knihovna v Liberci, Rumjancevova 1
VÝSTAVA v roce 2011:
  - Říjen - Místní centrum pro setkávání a pořádání kulturních vzdělávacích
    a sociálních programů v Ralsku
Fotogalerie z vernisáž výstavy na Ekofilmu
Článek v Libereckém deníku o této výstavě.
Plakát formátu A3 k tisku - ke stažení zde (pdf, 2 695 kB).
Informační skládačka k výstavě - ke stažení zde (pdf, 4 960 kB).
Prezentace k výstavě - souhrn fotografií s popisky
VÝSTAVA v roce 2014:
  - 27. 6. Kulturní dům v Brzkově
-  24. 9. - 31. 10. Knihkupectví Kuba & Pařízek, Polná. Pozvánka zde. Fotogalerie z vernisáže zde. Tisková zpráva zde.
V případě zájmu o zapůjčení výstavy nás prosím kontaktujte.
 
Za vznik této výstavy děkujeme sdružení Naše Podještědí,  Janu Beránkovi z organizace WISE,  členům  Konfederace politických vězňů Františku Zahrádkovi a Zdeňku Mandrholcovi, starostovi  Mydlovar panu Ciglbauerovi, Aleši Roubíčkovi, panu Sedláčkovi - řediteli  o.z. GAEM s.p. Diamo,  horníkům dolu Rožná a všem ostatním kteří se  na výstavě podíleli . 
Výstava vznikla díky podpoře a  spolupráci organizace WISE
 
  a za laskavé finanční podpory Nadace Partnerství a  rakouské vlády.
   
 