Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a sdružení Calla ze dne 20. července 2020

Vládní podklady ukazují, že reaktor v Dukovanech bude dražší, než tvrdí ministr průmyslu Havlíček

Podle vládních podkladů, podle kterých má dnes vláda rozhodnout o modelu financování nového jaderného reaktoru v Dukovanech, má stavba přijít na nejméně 230 miliard korun. Tedy výrazně více, než doposud opakovaně uváděl ministr Karel Havlíček, tedy 140-160 miliard korun [1].   Kromě v této chvíli „návratné finanční výpomoci“, kterou Babišova vláda hodlá poskytnout na stavbu firmě ČEZ, připravilo Ministerstvo průmyslu návrh zákona, kterým má poskytnout garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let [2]. Tu zaplatí české domácnosti a firmy v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou a firmou ČEZ změnily. Konkrétní podmínky, kterými nás vláda zaváže, se dozvíme až po dnešním podepsání smluv, které byly doposud také drženy v utajení.

Vládní materiál k modelu financování nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany uvádí, že státní finanční výpomoc – půjčka firmě ČEZ, která má činit maximálně 70 % celkových investičních nákladů atomového reaktoru, má do konce roku 2037 narůst až na 6,58 mld. eur. To při použitém kurzu [3] činí cca 162 mld. Kč. Celkové investiční náklady (včetně 30 % financovaných ČEZ z vlastních prostředků) pak vycházejí na 231 mld. Kč.  Odhad ministerstva průmyslu je ovšem velmi optimistický. Při porovnání s pokročilými projekty v Evropě a ve Spojených státech vycházejí náklady na blok s výkonem 1200 MW na částku přes 230 miliard korun i v teoretickém případě, že by byl postaven za jednu noc a finanční náklady se tím pádem podařilo eliminovat.

Zásadním problémem celé urychlené přípravy stavby v Dukovanech jsou chybějící věrohodné ekonomické analýzy, které by ukázaly na skutečné náklady, které by měli zaplatit jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví poplatníci. Základem by ale především měla být nová státní energetická koncepce, která by nezbytnost tak vysokých investic a nemožnost levnějších, bezpečnějších a čistějších alternativ doložila.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “O co více na vodě jsou předkládaná tvrzení o nákladech na nový reaktor a výhodnosti zvoleného řešení pro spotřebitele, tím silněji narážíme na všeprostupující snahy utajit a skrýt fakta – od chystaných smluv mezi státem a ČEZem, přes materiály připravované pro rozhodnutí vlády až po analýzy vybraného modelu stavby reaktoru. Ke škodě všech.“

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl: „Nápad půjčit elektrárenské společnosti peníze na nový reaktor, aby vyráběla levnější elektřinu, měla i vláda Spojených států v případě elektrárny Vogtle. Jenže elektrárna se prodražila na dvojnásobek a sen o levné elektřině se rozplynul.“