Ďáblík číslo 1 (říjen 1999)

Úvodník

Břehule v maltě aneb jak dál v pískovně u Třebče

D 3 přiblíží Jihočechům moře, ale problémů

Různé "Byl jsem na EKOFILMU".

Krátce z naší další energetické činnosti

Grégrova energetická politika na tapetě

Stanovisko k posouzení vlivu návrhu energetické politiky na životní prostředí

Co může znamenat golfové hřiště pro přírodu a krajinu ?

Více Dobré vody od HBSW

Přežije lišovská skládka ?

Krátce z naší činnosti v ochraně přírody a krajiny

Budou na Smrčině místo lesů sjezdovky?

Rok na Stropnici

Budou někdy v jižních Čechách větrné elektrárny?

Úvodník 

Vážení přátelé,

konečně jste se někteří dočkali a Ti další jste snad mile překvapeni. Dostalo se k Vám první číslo nového informačního občasníku, kterému jsme dali jméno Ďáblík. Jak jistě víte, calla palustris, rostlina po níž je pojmenováno naše sdružení, se česky nazývá ďáblík bahenní. Jméno bulletinu má zároveň symbolizovat, kterak se možná jevíme mnohým úředníkům nebo investorům, při naší snaze bránit a zachraňovat stále více ohroženou přírodu.

Do vydávání jsme se pustili, protože si uvědomujeme, že ne vždy víte, co všechno podnikáme nebo na co se chystáme. Rovněž Vás takto budeme moci lépe informovat, jaké problémy jsou právě akutní. Protože by podoba zpravodaje měla co nejvíce vyhovovat Vám čtenářům, prosíme o kritickou odezvu, jak se Vám toto první číslo líbí. Velmi nás pak potěší, pokud nás i Vy sami začnete zásobovat svými příspěvky. Děkujeme předem.

Za autory Ďáblíka

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Břehule v maltě aneb jak dál v pískovně u Třebče

Bývalá pískovna u Třebče je letitým a na Borovansku patrně již jediným hnízdištěm ptáků, které se velmi podobají známým vlaštovkám - břehulí říčních. Každoročně přilétají, aby si do strmých stěn pískovny vyhrabaly své hnízdní nory. Ty mají průměr 4 až 6 cm a dosahují hloubky 60 až 160 cm. Nora je ke konci rozšířena a vystlána suchou travou a peřím. Břehule tu hnízdí dvakrát ročně - v květnu až červnu a v červenci až srpnu. Živí se hmyzem uloveným ve vzduchu, zejména nad vodní hladinou. Protože míst vhodných k hnízdění pro břehule ubývá, klesá i jejich populace. Dnes je z tohoto důvodu tento zajímavý pták zařazen mezi zvláště chráněné živočichy.

V letošním roce jich v třebečské pískovně zahnízdilo mnohem více, než v uplynulých letech. Jejich kolonie čítá přes 200 nor. Všechny jsou lokalizovány v levé části pískovny, kde je písek více hlinitý a patrně vhodnější k hrabání. Bohužel se zároveň letos pískovna stala cílem stavebníků poněkud ve velkém. Od konce dubna se zde těžil písek několikrát za pomoci těžké mechanizace a to i v části, kde hnízdí břehule. Bylo zničeno několik desítek hnízd právě v čase prvního hnízdění. Jde o nepochopitelné barbarství a vzhledem k ochraně břehulí i o protizákonné jednání. Těžit písek bylo navíc možno v jiné části, kde břehule nejsou. Záležitostí se na naši výzvu zabývají státní orgány ochrany přírody, byl zjištěn i jeden pachatel.

Zabránit problematické těžbě mohlo obnovení závory na vjezdu do pískovny a realizace dalších zábran, aby se tato nedala objíždět. Když už se o zabezpečení svého majetku nepostarali majitelé (třeba jenom proto, že do pískovny někdo vozí svůj odpad, by se starat měli - hrozí jim pokuta z porušení zákona o odpadech), začal jednat Okresní úřad a vyčlenil na realizaci zábran vlastní finanční prostředky. To již v květnu, ale k vlastní realizaci došlo bohužel až na sklonku léta. Pro příští bezproblémové hnízdění bude nutno dokončit zábrany k zamezení vjezdu a dále část stěny odtěžit, což břehule vyžadují. V zimě hodláme opětovně oslovit Okresní úřad a dále pak Agenturu ochrany přírody kvůli lepší ochraně celé lokality. Údajně je totiž zimovištěm i vzácných žab blatnic skrnitých.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

D 3 přiblíží Jihočechům moře, ale problémů  

Honosné titulky a mediální kampaň vedená zejména exprimátorem Českých Budějovic Ing. Miroslavem Benešem má přesvědčit veřejnost a politiky o jediné možné záchraně regionu a jeho přiblížení se nejen Evropě, ale i celému světu. Touto spásou má být dálnice z Prahy na státní hranici s Rakouskem. Po roce 1996, kdy vláda vyškrtla z ekonomických důvodů výstavbu dálnice D3 se tento krok letos neopakoval a schválená koncepce dopravních sítí bohužel nerespektovala ani alternativní návrh ministerstva životního prostředí, ke kterému se po diskusi připojily nevládní organizace, včetně sdružení CALLA i když prioritu mělo variantní řešení Dětí Země s rychlostní komunikací R 4 přes Písek.

Co znamená toto vládní rozhodnutí v praxi? Koncepce dopravních sítí zahrnující propojení Prahy přes Benešov a Tábor pomocí dálnice, z části na okrese České Budějovice ve stávající trase a České Budějovice se státní hranici pomocí tzv. rychlostní komunikace, ale mimo stávající trasu, je sice schválena, ale chybí finance. Ty nejsou zatím ani na zpracování projektové dokumentace. Schválená koncepce neznamená schválenou stavbu. Před prvním buldozerem musí být celá stavba posouzena dle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Zdůrazňuji celá stavba a ne pouze části, na které byla trasa rozdělena. I když na některé úseky na Táborsku EIA byla již zpracována, požadují ekologické nevládní organizace a věřme , že i ministerstvo ŽP, posouzení celé trasy, abychom předešli tzv. "salámové" metodě, nechvalně známé z D8. Pak teprve v kladném případě, může být zahájeno územní řízení a následně vydáno stavební povolení. A ve všech těchto správních řízeních mohou mít nevládní organizace, tj. občanská sdružení, která se do řízení přihlásí, pozici účastníka a přímo rozhodovat o jejich průběhu. Zatím není schválen ani koncept změny územního plánu velkého územního celku českobudějovické sídelní aglomerace, ke které jsme se rovněž negativně vyjadřovali.

Řeklo by se "nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko" , ale "čert nikdy nespí"! Takže aktivitu poslanců a všech měst, Českými Budějovicemi počínaje, Kaplicí a Táborem konče, o vybudování obchvatů měst za státní peníze, ale bez dalšího dořešení vnitřního systému dopravy, je nutno brát naprosto vážně. Alarmující je rovněž postoj některých profesionálních ekologů vyjádřených v tzv. regionální rozvojové strategii mající otevřít měšec Evropské unie pro výstavbu dálnice. Útěchou může být posunutí tzv. IV. železničního koridoru ve zmíněné koncepci na třetí koridor, nesouhlas některých obcí s navrhovanou trasou dálnice a rychlostní komunikace, ale to spíše ze zásady, "dálnici ano, ale ne okolo nás". Takto odmítavě s důrazem na objektivní posouzení všech variant právě z hlediska vlivu na životní prostředí, se k dálnici staví např. obec Dobrá Voda, Roudné, Markvartice, Zubčice. V problémovém úseku na Benešovsku pak sdružení obcí Klid, chránící doposud nedotčenou přírodu Posázaví.

Z vlastní zkušenosti musíme sebekriticky přiznat, že od roku 1996, kdy aktivita zejména Hnutí Duha a Jihočeského sdružení ochránců přírody pomohla informovat veřejnost a získat na stranu odpůrců dálnice nejen veřejnost, ale i politiky, aktivita v našem regionu ustoupila. Ne snad z nezájmu, ale z nedostatku času věnovat se systematicky této kampani. V současné době se podařilo zajistit koordinátora kampaně a bude záležet jenom na přijetí projektu, což by garantovalo finanční zabezpečení kampaně v celé trase. Jednou z příležitostí, jak "oprášit tento problém D3" by se mohl stát Den bez aut 5. listopadu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Různé "Byl jsem na EKOFILMU"

Po loňské "rozpačité" návštěvě Ekofilmu v Českém Krumlově jsem letos opět podlehl lákavému doprovodnému programu v podobě semináře "Nevíte co s PET láhvemi" a "Odpadovému happeningu". Nevýrazná propagace v dějišti Ekofilmu mne spolu s Jarkou Brožovou a Věrou Horskou zavedla do akreditační místnosti, odkud jsme si odnesli řadu propagačních , k festivalu se mnohdy nevážících, brožur a tiskovin. Hlavní sponzor Telecom nás provázel na každém kroku a jeho vlaječka byla umístěna u každé obrazovky "soukromého promítání na přání", kterého jsme využili před vlastním seminářem. Moderátor semináře Ing. Stoklasa, známá osobnost v ekologickém vědeckém dění, se snažil vtipně přehrát problém separace PET láhví na problém domácností , avšak heslem "U spotřebitele vše začíná i končí", mne rozhodně nepřesvědčil o snaze vést seminář v duchu řešení problému recyklace PET láhví, omezení jejich výroby a donucení výrobců k "předzákonné spolupráci" na minimalizování tohoto odpadu.

Vystoupení zástupců Silon Planá nad Lužnicí, představující nejdelší část semináře, mne pouze utvrdilo v dojmu, že spotřebitel je vlastně brzdou rozvoje tohoto zpracovatele PET láhví, neboť z 20 000 tun PET láhví v ČR spotřebovaných se jich vrátí k recyklaci pouze 3000 t , recyklační kapacity rostou rychleji než láhve a předpokládaný objem není naplněn, a proto se např. letos muselo 30 % suroviny , rozumějme PET láhví, dovést ze zahraničí ! Ing. Vlasta Mikulová z MŽP ČR se nás snažila přesvědčit, že věcný záměr zákona o odpadech a zákona o obalech je ten největší kus práce, kterou ministerstvo v odpadech vykonalo a zatím se musíme smířit s tzv. přechodným obdobím, které lze řešit dobrovolnou dohodou mezi Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí, jehož členy je mimo jiné PEPSI, TETRAPAK, HBSW a MŽP. Dohoda byla podepsána 1. 4. 1999 a jejím cílem je vytvořit systém, jenž by zabezpečil podíl výrobců obalů na ekonomických nákladech spojených s tříděním a využitím obalů v odpadech.

Vyvolaná diskuse směřovala zejména k problému snížení výroby PET láhví, zodpovědnosti producentů tohoto odpadu a k aktuální můře v podobě omezení výkupu skleněných láhví. Upozorněním na plánované rozšíření výroby Dobré vody a prohloubení separačního kolapsu s PET láhvemi jsem podnítil Ing. Durdíka z MŽP a vyprovokoval ho k prezentování myšlenky využívat PET flašky na "vkusné vázičky". Pozn. nechtěl bych zažít renesanci "pneumatikových záhonků".

Po semináři měla být překonána Guinessova kniha rekordů, což se ale nestalo, neboť vytvoření největšího hada z PET láhví v ulicích města radnice nepovolila. No a protože Ekofilm je většinou společenskou událostí odehrávající se v Máselnici a dalších zámeckých komnatách, odjel jsem zpět do Českých Budějovic s přáním promítnout si pěkné filmy na ROSE.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Krátce z naší další energetické činnosti

• V poslední době jsme za pomoci našeho právního poradce Stanislava Pazderky z Ekologického právního servisu udělali několik správních kroků, které se vztahují ke stavbě Jaderné elektrárny Temelín. Nejdůležitější se týká Budovy aktivních pomocných provozů, bez které by nebyl budoucí provoz atomového kolosu možný. Jihočeským matkám se letos podařil husarský kousek - podáním u Vrchního soudu a jeho následným rozsudkem zrušit vydané stavební povolení na změny v této části, protože nebylo provedeno posouzení vlivu na životní prostředí. Referát regionálního rozvoje se problém neplatného stavebního rozhodnutí snaží řešit tak, že rozhodl o zahájení řízení o odstranění stavby. V takovém řízení je ovšem ze zákona jediným účastníkem kromě stavebního úřadu jen stavebník, tedy ČEZ. A zákon umožňuje kličku, která se v praxi užívá - stavebník dodá chybějící podklady, v tomto případě výsledek posouzení vlivů na životní prostředí, který je nezávazný a stavba je dodatečně povolena. Abychom takto nebyli vyšachováni ze hry, podali jsme vůči rozhodnutí o zastavení změnového stavebního řízení, které zahájení řízení o odstranění stavby předcházelo, odvolání. Máme šanci na pozitivní konec, protože stavební úřad v tomto případě pochybil ve výkladu zákona.
• Náš spolupracovník Martin Halama právě dokončil sbírání informací pro aktualizovanou verzi našeho Atlasu instalací využívajících obnovitelné zdroje energie - region Jižní Čechy. Přibyly některé zdroje, zejména biomasové kotelny a dále jsme objevili několik mlýnů s turbínami a malých větrných elektrárniček, které unikly našemu prvnímu mapování. Nyní nastane nejhorší část projektu (podpořila opětovně Nadace Partnerství), která obnáší přepisování dat do počítače a příprava pro tisk. Tentokrát budeme publikaci patrně vydávat ve spolupráci s budějovickým EnergyCentrem a měla by být hotova během listopadu. Uvítali bychom pomoc s převodem publikace na internetové stránky.
• Podíleli jsme se na připomínkování vznikajícího zákona o hospodaření s energií a dále nového zákona o podnikání v energetice.
• Pro Jihočeské matky připravujeme část studie o těžbě uranu v České republice a o jejích následcích.
• V Hornorakouském Spörbichlu, kde jsme zapojeni do společnosti Neue Energie, která bude provozovat tamní dvě větrné elektrárny Vestas, každou o instalovaném výkonu 660 kW, se vše blíží do finále. V době, kdy budete číst tyto řádky by již oba stroje měly vyrábět první kilowathodiny ekologicky čisté elektřiny.
• Pro lokalitu Pavlov na Českomoravské Vysočině, kde bylo dokončeno měření větrného potenciálu plánujeme ve spolupráci s Petrem Kuřinou a rakouskými kolegy nejvhodnější model společnosti vhodný pro financování výstavby a další provoz větrné elektrárny.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Grégrova energetická politika na tapetě

Naší republice již roky chybí koncepce v energetice. Ministr Grégr hned po příchodu do úřadu vyhodil práci svého předchůdce a připravil politiku svou. Je založená na využívání domácích paliv - tj. uhlí a uranu (byť tam mu neprošlo prodloužení jeho těžby, takže půjde o uran zahraniční). K úsporám a obnovitelným zdrojům energie se rovněž nesměle hlásí, ale zase jim tolik nevěří a nenastiňuje kroky, jak jejich užití zvýšit. Nyní je tato koncepce podrobována hodnocení vlivů na životní prostředí. Firmou March Consulting byla připravena dokumentace, která je plná chyb a tak jsme po vládě požadovali zastavení procesu posuzování. Níže přetiskujeme stanovisko osmi nevládních organizací, které zůstalo oslyšeno. Dokumentace byla přes svou tragickou podobu zveřejněna na internetu (dostanete se na ni přes naši stránku http:\\www.ecn.cz\calla) a rozeslána nevládním organizacím, které se věnují energetice k připomínkování. Vlastní koncepci i dokumentaci je nyní možno připomínkovat do 5. listopadu na odbor energetické politiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jde však o proces, který shazuje vše, co se událo ještě loňského roku při posuzování Kühnlovi varianty energetické politiky. To jest široké zapojení veřejnosti do hodnocení vlivů již při přípravě dokumentace. Grégrovo lidem patrně vyhovuje pouze formální naplnění zákona. Jedinými nahlas protestujícími jsou zatím jen nevládní ekologické organizace.

Edvard Sequens

Zpět na obsah  

Stanovisko k posouzení vlivu návrhu energetické politiky na životní prostředí

Dokumentace posuzující vlivy návrhu energetické politiky na životní prostředí, která má být v nejbližších dnech zveřejněna k připomínkování, dostává celý proces hodnocení do slepé uličky. Dokument zpracovaný firmou March Consulting s.r.o. na zakázku Ministerstva průmyslu a obchodu není možné považovat za seriózní podklad pro diskusi. Firma odvedla špatnou práci jak po metodické, tak i po obsahové stránce.

Vyhodnoceny jsou pouze cíle návrhu energetické politiky bez jakéhokoliv výpočtu konkrétních dopadů, pouze v obecné rovině. Výběr hodnocených záměrů je navíc neúplný, například vypadlo vyhodnocení dostavby JE Temelín a záměru modernizovat a prodloužit provoz JE Dukovany. Dokumentace není ani vypracována variantně, jak je v takovýchto případech obvyklé. Ve vlastním hodnocení, v komentáři i v doporučeních pro eliminaci rizik je velká řada chyb i zcela nesmyslných tvrzení - viz příloha. Zpracovatel například zcela vážně rozebírá a hodnotí možné následky odstavení elektráren, které nesplňují požadavky zákona č.309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, přestože všechny tyto zdroje byly odstaveny již do 31.12.1998. Na jiném místě autoři vyvozují, že záměr podporovat domácí těžbu uhlí a jeho dlouhodobé užití může mít pozitivní vlivy na množství a koncentrace emisí v ovzduší, na zábor půdy, biodiverzitu a dokonce pozitivně ovlivní možnost vyhlášení nových chráněných území.

Celkový výsledek práce je naprosto nepoužitelný, Ministerstvo průmyslu a obchodu tak jen promrhalo peníze daňových poplatníků. Navíc zcela zbytečně zdrželo vytvoření tolik potřebné energetické koncepce o celý rok, když odmítlo navázat na loňský proces hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí.

Níže podepsané nevládní ekologické organizace vyzývají Ministerstvo průmyslu a obchodu k zastavení celého procesu posuzování již v této fázi a k předložení seriózní energetické koncepce České republiky, která bude v souladu se Státní politikou životního prostředí. Nedílnou součástí celého procesu musí být také kvalitní dokumentace hodnotící vlivy energetické politiky na životní prostředí.

Edvard Sequens za Sdružení pro záchranu prostředí CALLA
Daniel Vondrouš za Hnutí DUHA
Karel Srdečný za Rosu - jihočeskou nadaci pro ochranu přírody
Petr Hlobil za Program energetických úspor
Dana Kuchtová za Jihočeské matky
Tomáš Nenička za Greenpeace ČR
Miroslav Patrik za Děti Země
Martin Robeš za Český a Slovenský dopravní klub

do 5. listopadu je třeba připomínkovat energetickou koncepci a dokumentaci hodnotící její vlivy na životní prostředí

Zpět na obsah

 

Co může znamenat golfové hřiště pro přírodu a krajinu ?

Na tuto otázku nedokáží zatím bezpečně odpovědět ani příznivci výstavby golfových hřišť ani jejich odpůrci. Jisté je, že přesto, že se jedná o krajinářské úpravy minimálně sedmdesáti hektarových pozemků spočívající v rekultivaci, odvodnění, modelování, změny druhové skladby případných luk, vytvoření umělých, byť biologických překážek a výstavbu patřičného zázemí s kluby a parkovišti, nemá dosud tato stavba své místo mezi tzv. vyjmenovanými stavbami v zákoně č. 244 / 1992 Sb., o posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Na druhé straně zkušenosti s provozem již vybudovaných hřišť a předkládanými projekty na hřiště nová vedly tvůrce novely tohoto zákona, aby se posuzování EIA stalo pro golfová hřiště povinná.

Hnacím momentem se stal i případ golfového hřiště na Bystřicku kopírující snahu o výstavbu Rajchéřova. V praxi to znamená, že na golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou i na Lipně se zpracová tzv. biologické hodnocení dle zákona č. 114/1992 Sb., na jehož základě vydají orgány ochrany přírody, tj. referáty okresních úřadů, ale i nevládní ekologické organizace, svá stanoviska k územnímu řízení. Obě golfová hřiště mají společnou výměru, cca 70 ha a 18 jamek, což je řadí do mezinárodních standardů. Každé má ale jiné přírodní podmínky. Hlubocké hřiště má být vybudováno na Podskalské louce, kde krajinářskou dominantu tvoří soliterní duby s extenzivní loukou a prvky charakteristické pro krajinu Hlubocka. Pro hřiště u Lipna má být u obce Slupečná zčásti využita nevyužívaná orná půda. Součástí výstavby bude revitalizace upraveného potoka s nivou. Společným problémem, který rovněž zneklidňuje ekologické nevládní organisace je aplikace herbicidů, fungicidů a rodenticidů, tedy chemických látek zachovávající druhovou jednoduchost lučního porostu, v jamkovištích, odpalištích a drahách, chránících tyto monokulturní trávníky před plevely, včetně přirozených bylin .

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Více Dobré vody od HBSW

V současné době probíhá posouzení rozšíření výroby "pramenité vody z Novohradských hor" dle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Co toto rozšíření znamená? Pro investora stavby rozšíření výroby, respektive zvýšení čerpání vody z 6 l/ s na 31 l / s. Toto čerpání bylo již vodohospodářským orgánem, tj Okresním úřadem České Budějovice povoleno! Nyní se jedná o povolení výstavby dalších objektů a posouzení dopadů na životní prostředí, počítaje v to jednak nivu Stropnice, ale i zatížení komunikací kamiony přepravující tento výrobek. Problém spatřujeme ale zejména v rozšíření nevratných PET láhví před novým zákonem o obalech, který by ukládal výrobci zabezpečit recyklaci. Ostatně, k tomu se výrobce zavázal již při uvedení této "ekologické" stavby do provozu. V současné době má veřejnost možnost seznámit se s dokumentací EIA a to buď na stavebním úřadě Nové Hrady nebo na RŽP Okresního úřadu České Budějovice.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Přežije lišovská skládka ?

Z "nevinného" požadavku společnosti A.S.A. České Budějovice na modernizaci skládky v Lišově, která je od roku 1998, kdy A.S.A. "zvítězila" ve výběrovém řízení na likvidaci komunálního odpadu v Českých Budějovicích vlastníkem této skládky, se stal případ se dvěma "EIAma" . Protože tento případ bude mít delší pokračování o jehož průběhu Vás budeme informovat a pro jeho náročnost se stal tématem podaného projektu na nadaci Partnerství, omezím se na základní informace a uvedení do problému.

Do vytěžených hliníků se v Lišově skládkovalo "odjakživa a všechno". Komunální i průmyslový odpad z místní Jitony, dřevem počínaje, acetyláty konče. Vše neorganizovaně, do vody, zdarma a bez problémů. Ty nastaly až v roce 1987, kdy budějovický Švábák se naplnil a město České Budějovice potřebovalo nadále likvidovat komunální odpad tímto způsobem, tedy na skládku. Velké město zapůsobilo na menší město a straničtí a státní funkcionáři se zhlédli v lišovské krajině, kterou hodlali zarovnat odpadky. Petice na záchranu Klení, tak se jmenuje romantické údolí s potokem a lesem za třemi lišovskými školami, zažehnala záměr skládky, ale Lišov se budějických odpadků nezbavil. Přijatelnější variantou bylo vybudovat řízenou skládku ve zmíněných hlinících. Stalo se a po dvou starých, nezajištěných skládkách zahájila provoz skládka "nová, zajištěná, bezpečná ....." Kapacita 240 000 metrů krychlových představovala životnost do roku 1999. Ale již v roce 1996 poznala budějovická radnice, že tato kapacita nebude stačit, zvláště, když se veřejnost staví proti spalovnám a to i zde v Lišově a separace pokračuje pomalu. Proto další tlak "velkého města na malé", s jiným politickým podtextem a s důrazem na ekonomickou prospěšnost pro Lišov. Zastupitelstvo města Lišov souhlasí s rozšířením skládky z 240 000 kubíků a navýšením na 5 metrů nad terén!

V roce 1999 přichází poprvé společnost A.S.A nyní již ne čistě rakouská společnost, ale společnost A.S.A. České Budějovice, kde 25 % majetku vlastní stále město České Budějovice s žádostí na rozšíření kapacity o 150 000 kubíků a navýšení na 15 metrů nad terén, vybudování tzv. biodegradačních ploch pro likvidaci kontaminovaných zemin aromatickými uhlovodíky, PCB apod. Tento balík projektů, kterým zavalila A.S.A. stavební úřad se postupně začal třídit a zprůhledňovat. Díky otevřeným dopisům se začaly otevírat oči místním zastupitelům a výstavba biodegradačních ploch neprošla. Zatím ale prošlo rozšíření skládky, ale nesouhlas veřejnosti představující 600 občanů podepsaných pod peticí rozhodl spolu s požadavkem sdružení CALLA o tom, že i toto rozšíření bude stejně jako výstavba biodegradačních ploch posuzováno dle zákona č. 244/1992 Sb. z hlediska vlivu staveb na životní prostředí. Podařilo se upřednostnit odplynění skládek, rekultivaci a zabezpečení starých skládek a rekonstrukci těsnění a meliorací provozované skládky.

Před námi jsou tedy dvě veřejná projednání EIA, pokračování v petici pro skládce, ovlivňování veřejnosti a zastupitelů, předávání informací mediím a hlavně řada dalších správních řízení., jejichž smyslem je zabránit dalšímu skládkování v lokalitě, která leží v Chráněné oblasti podzemní akumulace vod Třeboňsko a kde jsou výsledky dosavadního provozu skládky více než varující, což dokládají zprávy GEOTESTU Brno. Chceme městu Lišov pomoci dostat se z područí velkých Českých Budějovic a mocné společnosti A.S.A. a přesvědčit občany o možnostech omezení produkce komunálního odpadu a jeho separace.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Krátce z naší činnosti v ochraně přírody a krajiny

• Na úrovni orgánů státní správy v okrese České Budějovice a Český Krumlov, kde má sdružení CALLA tzv. generální žádost o účast v řízení dle _ 70 zákona č. 114/1992 Sb. ,probíhá za naší účasti cca 15 správních řízení dotýkající se ochrany přírody a krajiny. Jedná se zejména o výstavbu ve volné krajině, při které může být narušen tzv. krajinný ráz. Sem patří např. vysílače Eurotelu, ale i architektonicky nevhodná " rodinná sídla" . V řízení je např. chata Na Podholci u Benešova nad Černou.
• Stále nesouhlasíme s rekonstrukcí bývalých pohraničních dvojdomků v Dolní Příbrání - Ulrichově na rekreační objekty. Jedná se o dotčení přírodní rezervace Horní Malše, ohrožení biotopu perlorodky a nežádoucí rekreaci v I . zóně ,bohužel ,, dosud pouze navrhované CHKO Novohradské hory.
• K našemu návrhu o odnětí oprávnění zpracovávat dokumentaci a posudky na stavby posuzované dle zákona č. 244/1992 Sb. pro Ing. Talavaška a Ing. Kapošvariovou, se MŽP dosud nevyjádřilo. Oba jmenovaní se " podepsali" pod projekt výstavby " Obchodního střediska s multikinem v Boršově nad Vltavou. Ministerstvo mlčí i k žádosti o zrušení kladného stanoviska Okresního úřadu České Budějovice k procesu EIA na tuto stavbu.
• Výstavba Mezinárodní školy v Hluboké nad Vltavou na lokalitě Pahorek byla schválena v územním i stavebním řízení, po předchozím řízení o dotčení krajinného rázu. Přesto, že se nepodařilo výstavbě znovu zabránit, došlo ke změně projektu v duchu našich požadavků vycházejících z odborného posudku Památkového ústavu.
• Roztrhl se pytel s protipovodňovými opatřeními. Tvrdá technická opatření hrazená ze státních prostředků jsou upřednostňována před citlivým revitalizačním a biologickým řešením. V jednání je protipovodňová ochrana České Budějovice - Havlíčkova kolonie na Malši, Tričlův jez na Vltavě a Hluboká - Zámostí.
• Sdružení Calla předalo stanovisko k návrhu nového územního plánu města České Budějovice, kde nesouhlasíme s dopravním řešením, které upřednostňuje opět dálniční obchvat a účelové komunikace, jako např. tzv. Zanádražní komunikaci . Územní plán postrádá strategii rozvoje supermarketů a okrádá město o zelené plochy. Tento trend se markantní zejména v okleštění pěší zóny na Lannově třídě ve prospěch parkoviště k nádraží ČSD a vedení účelové komunikace přes Staroměstský park.
• Supermarkety a hypermarkety rostou jako houby po dešti. Po megalomanské žluté stavbě u Hrdějovic vede město České Budějovice spor s Úřadem města České Budějovice o výstavbu Glóbusu za sídlištěm Vltava. Město i nový územní plán by zde rádo vidělo smíšené bydlení z " menším" obchodním střediskem" . Naopak supermarket by měl stát v Husově kolonii a v Rožnově.
• V Benešově nad Černou budou mít v bývalém kravíně pravděpodobně kuřata, protože proces EIA dopadl v náš i Blanky Michl.ové neprospěch. Novohradské hory tak získají nový kolorit. Místo pasoucích se krav na podhorských lukách, budou louky zarůstat a místní občané nakupovat levnou drůbež.
• Nový obchvat silnice v Trhových Svinech vedený paradoxně středem města přes park nivou Trhosvinenského potoka se nelíbí ani nám ani některým místním občanům, kteří proti stavbě protestují peticí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Budou na Smrčině místo lesů sjezdovky?

Starostové lipenských obcí se již několik let snaží prezentovat záměr přeměnit šumavské hvozdy na Smrčině v lyžařský ráj. V poslední době je jejich tlak zvláště intenzivní, až se skoro zdálo, že v regionu není bláhovce, který by tomu chtěl bránit. Proto jsme spoluiniciovali vznik petice, která se proti záměru vyslovuje. Signatáři petice projevují zásadní nesouhlas s připravovaným záměrem a žádají odpovědné orgány (ministerstva pro místní rozvoj a životní prostředí, Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu), aby neustupovaly aktivitám směřujícím k porušování či účelové úpravě platné legislativy. Realizací záměru by došlo k hrubému narušení jedné z nejzachovalejších oblastí na jihovýchodní Šumavě mezi vrcholy Smrčina a Hraničník s cennými lesními ekosystémy. Nachází se zde řada pralesovitých zbytků původních porostů tzv. hercynské směsi - jedle, buku a smrku. Takové porosty jsou v oblasti Šumavy velmi vzácné, neboť byly již v minulosti vytěženy a nahrazeny smrkem. Zachovaly se zde mimo jiné i proto, že jde o porosty na extrémně exponovaných stanovištích. Proto bylo toto území, které by měla protnout lanovka a sjezdovky, zahrnuto do 1. a 2. zóny Národního parku Šumava.

Přírodní hodnota tohoto území je výjimečná a nadčasová. V případě jakéhokoli narušení, zejména takového rozsahu, jak se předpokládá, nelze tyto hodnoty obnovit. V tomto případě by měl změnit své chování člověk a z pohledu ochrany přírody změnit tzv. "tvrdé" sportovní nebo turistické aktivity na aktivity, které nepoškozují trvale přírodu. Tomu by pak měla být přizpůsobena strategie územního rozvoje dané oblasti.

V rámci přípravy územního plánu VÚC pravého břehu Lipna zpracoval Ing. Arch. Karel Vepřek v roce 1996 na zakázku tehdejšího Ministerstva hospodářství ČR Urbanistickou studii Smrčina, Hraničník, Nová Pec. Mimo jiné v ní uvádí: "využití lůžkových kapacit na rakouské straně, těžící z již 30-leté existence areálu zimních sportů Hochficht, se pohybuje jen velmi mírně nad zřejmě dnes dosahovaným využitím v oblasti Lipna (cca o 2 - 5 %)." Na základě rozborů a šetření šesti variant lyžařského areálu nedoporučil tento autor realizaci žádné z variant. Záměr lyžařského areálu na Smrčině je v rozporu se zákony č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, č. 289/1995 Sb., o lesích, i s nařízením vlády č. 163/1991 Sb., o zřízení Národního parku Šumava.

První etapa sběru podpisů pod petici proti záměru vybudovat lyžařský areál a lanovou dráhu na Smrčině skončila a podepsané petiční archy byly odeslány na všechny zodpovědné státní orgány, jimž byla určena v září. Od té doby nám přišla jen formální odpověď ze Senátu a z Úřadu vlády, že se peticí budou zabývat (snad) a obšírnější odpověď z Ministerstva pro místní rozvoj. Ta jediná zatím stojí za zmínku. Vrchní ředitel nevímčeho Jiří Novák v ní popisuje vývoj kolem zpracování a schvalování územního plánu velkého územního celku (ÚPN VÚC) Pravý břeh Lipna, kam se Sdružení lipenských obcí snaží lyžařský areál protlačit. Jenže tomu brání existence NP Šumava a postoj orgánů ochrany přírody. Takže situace je patová. Pan ředitel v odpovědi dále píše, že ministerstvo pro místní rozvoj jako pořizovatel ÚPN VÚC se chce k záměru prosazovanému obcemi a Svazem lanovkářů vrátit v rámci ÚPN VÚC jednotlivých okresů, tj. i prachatického a českokrumlovského, při respektování všech zákonných ustanovení.

Pokud se podaří udržet NP Šumava v současné rozloze, sjezdovek se patrně bát nemusíme. Útok proti parku lze však předpokládat, zvláště když jsou do záležitosti zainteresováni mnozí regionální politici. Jedna z věcí, kterou můžeme dělat, je dávat najevo svůj názor. Pokračujeme ve sbírání podpisů pod petici. K 18.říjnu ji podepsalo již 1190 lidí. Pomozte nám toto množství zvýšit! Petičních archů Vám pošleme kolik jen budete chtít.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Rok na Stropnici

I když ne doslova, ale téměř celý rok tráví členové sdružení CALLA na Stropnici a okolo Stropnice. Tato naše aktivita v povodí stejnojmenné řeky souvisí s několikaletou tradicí podílet se na managmentu v národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn a v letošním roce i s realizací projektu podpořeného nadací partnerství zabývající se ochranou mokřadů. I když není dosud "ochranářské léto", jak jsme si zvykli nazývat pravidelné letní akce na Stropnici uzavřeno, můžeme konstatovat, že přes počáteční problémy s uzavřením hospodářské smlouvy přes Prahu, se nasmlouvané práce podařilo zajistit. Jednalo se zejména o ruční termínové kosení mokrých a rašelinných luk, z nichž některé pocítily kosu poprvé po několika letech. Dále pak dvě seče rákosin, které tímto postupem dostávají původní charakter nivních rašelinných luk s typickými společenstvy. Tyto práce nám pomohla zabezpečit skupina Tomanovců a parta studentů z Jablonce nad Nisou. Převážná část prací ale zůstává na bedrech Cally. Tím se nechválíme ani si nestěžujeme. Je to náš chleba a ke Stropnici patříme, stejně jako komáři a Jirka Marek ze sdružení Strom a Robert Blíženec z GEMINI. Nyní doufáme, že nás zima nezaskočí a v klidu budeme moci dokončit všechny práce ke spokojenosti naší i Agentury ochrany přírody a krajiny České Budějovice, která akci financuje .

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Budou někdy v jižních Čechách větrné elektrárny?

Jak jsme si ověřili při našem nedávném mapování stávajících instalací využívajících obnovitelné zdroje energie, větší větrné elektrárny v našem regionu nepracují. Jižní Čechy vesměs nemají dostatečný potenciál větrné energie, ale jsou místa, kde lokální podmínky mohou být lepší. Že taková existují, lze vidět v Horním Rakousku, jen několik kilometrů od našich hranic. Zde jsou velké větrné elektrány s úspěchem provozovány a další k nim brzy přibydou. Vhodné větrné podmínky jsou však jen jedním z předpokladů úspěšného rozvoje větrné energetiky. Největší překážkou masivnějšího využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice jsou přetrvávající ekonomické deformace v české energetice a nízká podpora využití takovýchto čistých zdrojů ze strany státu.

V letošním roce jsme se ve spolupráci s odbornou firmou SAPO a za peněžní podpory Nadace Partnerství pustili do projektu, ve kterém se pokoušíme některá vhodná místa nalézt. Po první etapě, kdy byla vytipována řada potenciálních míst jihočeského regionu, byly pečlivým výběrem upřednostněny 4 lokality - Prostřední Svince u Velešína, Husův vrch u Malont, Kapličky nedaleko Přední Výtoně za Lipnem a konečně Žihobce až skoro u Sušice. Zde jsme během srpna a září na vlastní 20 eventuelně 10 metrů vysoké stožáry (kromě Kapliček, kde jsme využili bývalou vojenskou hlásku) naistalovali speciální přístroje - anemometry, které zaznamenávají rychlosti větru. Naši spolupracovníci z vybraných lokalit nyní zajišťují pravidelný odečet dat z těchto přístrojů. Po nejméně deseti měsících budou získané údaje vyhodnoceny a teprve poté zjistíme, jestli je daná lokalita vhodná pro případný provoz větrných elektráren nebo nikoliv.

Výsledky budou mít k dispozici i spolupracující obce, v jejichž blízkosti se měření provádí a budou je moci využít pro své případné záměry ve větrné energetice. V rámci projektu hodláme dále v zimních měsících uspořádat ve všech těchto obcích informační a diskusní večery. Pátého listopadu organizujeme návštěvu některých fungujících větrných elektráren v Horním Rakousku (Schenkenfelden, Spörbichl a Eberschwang) pro představitele místních samospráv, státní správy, novináře a další zájemce. Na únor příštího roku chystáme seminář věnovaný větrné energetice zde v Českých Budějovicích, kde mimo jiné představíme předběžné výsledky měření.

Edvard Sequens

Zpět na obsah