Příroda
ve městě

Úvod

Trávníky

Městské trávníky obvykle příliš vysokou biodiverzitou neoplývají, jejich potenciál pro ochranu přírody je však překvapivě velký. Pohlížíme na ně často jako na zdroj alergenů nebo odkladiště psích exkrementů. Přitom by někdy stačilo jen mírně upravit péči o ně, aby na nich mohlo žít výrazně více bylin, motýlů a dalších zajímavých a krásných organismů. Přístup k trávníkům se však v řadě měst začíná měnit.

Příklady dobré praxe

Péči o trávníky a možnostem jejich využití v ochraně biodiverzity se věnuje prezentace Miloslava Jirků (BC AV ČR) „Přírodě blízká péče o městskou zeleň: Trávníky a voda ve městech“. Příspěvek vychází především ze zkušeností s péčí o areál Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích.

Mozaiková a extenzivní seč

V Českých Budějovicích se v poslední době zvyšuje počet travnatých ploch, které jsou sečeny mozaikově či extenzivně. V roce 2020 proběhl monitoring, který porovnával tyto bohatě kvetoucí trávníky s běžně sečenými plochami v okolí z hlediska výskytu vybraných skupin hmyzu (samotářské včely, denní motýli, býložraví brouci).

Výsledky shrnují následující dva grafy (abundance = počet jedinců).

Květnaté pásy

Změna přístupu k sečení může být doprovázena i dalšími opatřeními, např. výsevem pestrých květnatých směsí, které při správné péči přilákají množství zajímavých druhů živočichů a zkrášlí naše okolí.

Ve světě se přírodě blízká péče o městskou zeleň prosazuje dlouhodoběji. Pokud vás zajímá, jak podporují květnaté trávníky v městské a zemědělské krajině Němci či Britové, podívejte se na prezentaci Lenky Šebelíkové a Kláry Řehounkové (PřF JU) „Přírodě blízká péče o zeleň: inspirace ze světa“. Díky aktivitám pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU se rozbíhá experiment s květnatými pásy také v českobudějovickém parku Stromovka a ve vědeckém kampusu. Podrobnější informace najdete na těchto stránkách v rubrice Květnaté pásy.

Věnujete-li se péči o městskou zeleň, určitě vás zaujme také prezentace Natálie Čeplové (PřF & PedF MU) s názvem „Na velikosti záleží? Jak velikost sídla ovlivňuje druhové složení vegetace“.

Písečná duna

Naprosto unikátní experiment s obnovou suchých trávníků nyní probíhá na zahradě Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích, kde vznikla v roce 2013 umělá písečná duna. Její vegetační kryt byl vytvořen s pomocí shrabaného materiálu ze zachovalých písčin. Více se dozvíte z prezentace „Písečný přesyp ve městě aneb k čemu je dobrá hromada písku“, jejíž autorkou je Klára Řehounková (PřF JU).