Příroda
ve městě

Úvod

Silniční okraje

Liniové stavby, zejména silnice a dálnice, mají na přírodu a krajinu nepochybně negativní dopad. Různé typy silničních okrajů, zejména dopravní náspy a zářezy, však vytvářejí v krajině propojený systém, který tvoří obvykle nějaká forma zeleně. I proto se mohou stát především nové stavby příležitostí pro ochranu biodiverzity, pokud se nepodcení výsev a výsadba rostlin. Zkušenosti z jiných zemí to jasně potvrzují.

Aktuálně se v ČR na dálničních tělesech využívá při výsevech travní směs několika druhů trav, často včetně nepůvodních kultivarů. Takto vzniklé trávníky přirozeně hostí zhruba tolik druhů jako golfový pažit a pro ochranu biodiverzity mají nulový význam.

Přitom by bylo možné jednoduchou úpravou vysévaných směsí vytvořit květnaté trávníky, které by byly nejen hezké na pohled, ale také by ožily motýly, včelami a dalšími krásnými a užitečnými tvory. Z naší krajiny se vytrácejí i běžné druhy živočichů a rostlin, proto je třeba se chopit každé příležitosti pro změnu tohoto neblahého trendu. Další  možností je využití spontánní sukcese, tedy samovolného vývoje bez výsevů, pokud to stabilita svahů dovolí.

Na mnoha místech se u dopravních staveb vysazují pásy dřevin. U nich by mělo být samozřejmostí využívání geograficky i stanovištně původních druhů. Mnohdy je však tato výsadba zbytečná. Peníze ušetřené za výsadby dřevin by pak bylo lepší investovat do obohacení vysévaných směsí o kvetoucí byliny.

Tam, kde je násep či zářez tvořen skálou, netřeba vysévat vůbec nic. Mnohdy jsou výsevy spíše kontraproduktivní, obzvláště pokud se používají nepůvodní druhy rostlin. Rostliny se uchytí samy a jejich složení bude odpovídat přírodním podmínkám. Skalní stanoviště ocení samozřejmě i živočichové, kterým ho dokonce můžeme připravit uměle, když na některých místech pro stabilizaci svahu využijeme namísto travních směsí kamenný zához.