Ďáblík číslo 14

1. 7. 2003

Ďáblík číslo 14 (červenec 2003)

Napsali jsme své připomínky k dálnici D3/R3

Pálení papíru nebo jeho recyklace?

Ekologické aktivity na Česko-anglickém gymnáziu III - aneb Cesta do Anglie

Se starosty, zastupiteli a úředníky za větrnou energií

Montáž svépomocného kolektoru je za námi

Sdružení spotřebitelů elektřiny a dotazy zájemců

Komiks Káji Saudka a F. Witzanyho "Velký den v Temelíně".

Problém jaderného úložiště nespí

Červená, žlutá, zelená? Urbanův energetický semafor!

Stanovy Sdružení Calla u Ústavního soudu!

Právníci diskutovali o novelách správního řádu

Borovanský seminář o NPR Brouskův mlýn

Z moderní učebnice dějepisu - 4. díl

dostavilo se pro většinu z vás tolik očekávané léto a s ním čas dovolených, volných dní a nebo alespoň volných chvilek, které trávíme posezením někde venku při skleničce něčeho lahodného a hlavně chladného. Procházkami po lesních cestách vydlážděných smrkovým, borovým, modřínovým a sem tam i jedlovým jehličím si doufám patřičně unavíte své nožky a pak vám právě pro tu chvilku posezení přijde vhod naše letní číslo Ďáblíka. Třeba vás i osvěží v těchto velmi horkých dnech.

Já osobně mám raději jaro a podzim, kdy rtuť teploměru nevystupuje do závratných výšek 30ti stupňů a dá se i dělat bez toho, aniž by byl člověk dušený ve vlastní šťávě. A snad proto si raději beru dovolenou už v květnu anebo až v září a říjnu. To jsou měsíce s teplotou akorát tak pro mě. Ovšem nesmí si počasí ze mě udělat dobrý den a měsíc plný květů nesmí být nejteplejším za posledních 50 let s denními teplotami 33°C a říjen naopak nejchladnější za uplynulých 40 let s teplotami okolo 10°C (ani jedno nepamatuji, je mi teprve 30 let). Když jsem probírala vhodné datum pro mou dovolenou, tak jsem si položila otázku "Co takhle mateřská dovolená?". To je volno celých 1095 dní a nestrefte se při 157 týdnech alespoň do jednoho, kdy mi bude okolní teplota šitá, jak se říká na míru. Tak si už dva roky "dovolením" u plotny, pračky, žehlení s vysavačem v ruce jedné a s Radankou na ruce druhé. Namísto romantických zamilovaných melodií, které k létu neodmyslitelně patří, poslouchám dokolečka "Maminko, co to je a maminko co to děláš, já chci také." Právě nyní o víkendu se zdá, že si budu moci udělat dovolenou na dovolené. Malou dcerku pošlu i s tatínkem k babičce a dědovi, ať se o sebe starají, jak umí. Hádejte, kde si budu užívat? No přeci v kanceláři u počítače budu pro vás sestavovat prázdninové číslo a jako první se budu osvěžovat jeho obsahem. A nejen obsahem, ale i zdejší příjemně chladnou teplotou.

Přeji všem, co budou číst následující řádky příjemně strávené chvilky, které si vyšetří v denním kolotoči.

Romana Panská

Zpět na obsah

Exkurze do Rakouska

Třináctého června jsem se zúčastnila exkurze po zklidněných průtazích obcemi Dolního Rakouska. Účelem akce bylo ukázat jak je možné jednoduchými úpravami komunikací (zúžení, malé okružní křižovatky, dělicí ostrůvky, vybočení silnice na vjezdu do obce) zvýšit bezpečnost jejich provozu a také estetickou kvalitu. Pořadatelem byla Nadace Partnerství v rámci programu Doprava pro 21. století. Odborný výklad zajišťoval Ing. Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu .

První zastávkou na trase byla obec Laa an der Thaya. Tady jsme mohli obdivovat malou okružní křižovatku s působivou fontánou uprostřed obklopenou pestrobarevnými květinovými záhony. Dále jsme pokračovali přes Kleinengersdorf, Bisamberg, Langenzerdorf do Korneuburgu a dále pak do Tullnu.

V Korneuburgu jsme byli přijati zástupcem místní silniční správy ing. Lehnerem. Ten nás seznámil s tím, že v posledních letech bylo v Dolních Rakousích realizováno kolem 500 tzv. zklidňujících opatření. Především šlo o malé okružní křižovatky průměru 30 - 35 m, kterých bylo vybudováno 170. Díky podstatnému snížení nehodovosti je ekonomická návratnost nákladů na výstavbu takové křižovatky odhadována na 2 roky. Korneuburg má i dobře propracovaný systém cyklistických stezek. Některé z nich mohly vzniknout díky zúžení původní nadbytečně široké vozovky (o 1,5 m). Ostatně v celém Rakousku mají cyklisté "zelenou".

V obci Hagenbrun jsme si prohlédli vzorně přestavěný silniční průtah podle zásad zklidňování dopravy v obcích. Novým přerozdělením prostoru (zúžením vozovky pro motoristy ze 7,5 m na 5,6 m), se rozšířilo místo pro chodce a zeleň. Parkující auta v odstavných pruzích tak mohou být docela "nenápadně" skryta za zelenými ostrůvky.

Obec Tulln nás přivítala velkou okružní křižovatkou uprostřed s vodotryskem připomínajícím rozevřený paví ocas a opět záplavou barevných květů. Ještě jsme si stačili prohlédnout podunajskou cyklostezku a pak se spustil velký liják, který nás zahnal zpátky do autobusu.

Exkurze se zúčastnilo celkem 61 zájemců. Největší podíl přitom tvořili zástupci policie. Což je povzbuzující, vzhledem k tomu, že oni jsou často jedni z těch, kteří brání zavedení něčeho nového. Bohužel, počet účastníků z Jihočeského kraje (3) zdaleka neodpovídal potřebám úprav zdejších komunikací.

Závěrem ještě trochu statistických údajů. Zklidňujícími opatřeními došlo na sledovaných komunikacích ke snížení počtu osobních nehod o 26%, počet zraněných se snížil o 31%, těžce zraněných o 50% a počet usmrcených o 72%. Škoda jen, že tato opatření neřeší také problém stále narůstajícího automobilismu.

Markéta Šubrtová

Zpět na obsah

Napsali jsme své připomínky k dálnici D3/R3

Dlouho diskutovaná výstavba dálnice z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště, začíná pomalu nabírat obrátky. V červnu byla zveřejněna Dokumentace o hodnocení vlivu dálnice na životní prostředí (tzv. EIA).

A tak jsme si rychle pořídili kopie nejdůležitějších částí dokumentu a pustili se do studia. Tedy, abych to trochu upřesnila, do dokumentace jsem "zabořila hlavu" především já. A to doslova a do písmene, protože zmíněný materiál je hodně obsáhlý. To mě sice zpočátku odrazovalo, ale přesto jsem v práci setrvala. Při čtení jsem se vůbec nenudila a dokonce jsem se i několikrát zasmála. Bohužel to nebyl smích, který by přinesl úlevu, ale spíš smích zoufalce, který se snaží zachytit padající sněhovou lavinu.

Možná vás také pobaví doporučení Státního zdravotního ústavu Zemědělskému družstvu v Roudném:" Pěstování plodin, zejména zelí, v okolí komunikace pokládáme za možné, pokud hranice pozemku bude od okraje komunikace vzdálena 3,5 m." Při překročení doporučených limitů olova a polycyklických aromatických uhlovodíků, SZÚ doporučuje toto: " ... při hodnotách vyšších musí pěstitel upozornit odběratele na nutnost odstranění vyššího podílu povrchových listů." Z přečtené dokumentace jsem byla také poučena o tom, co to znamená tzv. "nevyhnutelná daň za rozvoj automobilové dopravy". Je to kontaminace půdy v okolí dálnice těžkými kovy (platinou a kadmiem) z posypových solí. Z textu jsem ale nepochopila, komu se ta daň platí a kdo z ní má prospěch.

Jako očekávané přínosy dálnice jsou v textu dokumentace uvedeny dnes již překonané fráze: zlepšení dopravního spojení mezi Prahou a významnými městy jihočeského regionu a vyřešení místních dopravních závad na stávající silnici I/3. Předpoklad, že nově vybudovaná dálnice vyřeší místní dopravní závady komunikace I/3, považuji za značně naivní. Jak vyplývá z posudku dopravního odborníka Ing. T. Otepky, doprava na současné komunikaci I/3 se sníží pouze o 25%. Naopak výstavba dálnice bude mít za následek, že se část tranzitní dopravy mezi severem a jihem Evropy, která v současné době probíhá po německých dálnicích, přesune na naše území. Nelze souhlasit ani s tvrzením, že výstavba dálnice povede k ekonomickému rozvoji regionu. O tom se snadno přesvědčíte přečtením studie Jak dálnice (ne)prospívají regionálnímu rozvoji od Českého a slovenského dopravního klubu. Zde je uvedeno, že rozvoj regionu není podmíněn vybudováním nové silniční infrastruktury, ale splněním jiných klíčových faktorů (pracovní síla, veřejná infrastruktura, prostorové uspořádání, inovační materiál atd.).

Nesouhlasím také s tvrzením, že výstavba dálnice povede ke zvýšení životní úrovně obyvatel. Jistě se mnou budete souhlasit, že o pojmu "životní úroveň" by se dalo dlouze polemizovat. Navíc zde není uvedeno, kterých obyvatel se autor studie dotazoval. Moje životní úroveň se naopak značně sníží. A to nejen novým hlukovým zatížením a emisemi, ale i znehodnocením nejen mnou oblíbených cyklistických tras směrem na Římov a Kamenný Újezd.

Dalším negativním dopadem dálnice bude velký zásah do krajinného rázu a znehodnocení četných biokoridorů. V oblasti plánované dálnice se vyskytují i některé druhy ohrožených živočichů a chráněných rostlin. Výstavbou dálnice má být nenávratně zničena velká rozloha lesní a zemědělské půdy. Mohla bych vyjmenovat ještě spoustu dalších negativ, ale myslím si, že už to stačí. Na závěr bych ještě připomněla náš požadavek, který jsme ve svém vyjádření také uvedli. Chceme, aby do dokumentace EIA byla dodatečně doplněna varianta, která by respektovala Posouzení vlivů na životní prostředí návrhu koncepce rozvoje dopravních sítí do roku 2010 vypracované RNDr. Martišem:

"Ekologicky nejzranitelnější úsek je mezi Českými Budějovicemi a Dolním Dvořištěm. Zde je s ohledem na četná křížení s biokoridory a mimořádně cenné přírodní podmínky možno akceptovat vedení trasy jen v co nejtěsnějším souběhu se stávající stopou I/3 a při naplnění odpovídajících zmírňujících, nápravných a kompenzačních opatření. Z důvodu omezené ekologické proveditelnosti i předpokládané dopravní zátěže lze uvažovat jen o dvoupruhu s potřebnými přídavnými pruhy (a obchvaty sídel). Ekologicky optimální je varianta, jenž předpokládá modernizaci silnice I/3 ve zhruba stávající stopě (s obchvaty sídel a potřebnými přídavnými pruhy)."

Markéta Šubrtová

Zpět na obsah

Vyjížďka na kole

Každý rok na jaře netrpělivě sleduji sloupek náplně teploměrové kapiláry a prosím, aby si dala tu práci a postoupila trochu výše. Je to ze zcela zištných důvodů. Mám určenou hranici, kam až musí vystoupit, abych mohl dofoukat duše na svém kole, trochu oprášit sedlo a rám, kápnout pár kapek oleje do přehazovačky a na řetěz, zazvonit na zkoušku starým zvonkem, který jsem odmontoval z kola, na kterém jsem se kdysi učil jezdit, a poprvé šlápnout do pedálů. Je to vždy stejné. Zpočátku mám pocit, že někde něco dře, že splaskla duše kola nebo že sklon kopce za domem se přes zimu zvětšil. Až když se přesvědčím, že ani v kole, ani náhlých tektonických změnách to nevězí, smířím se se změnou v čísle udávajícím můj věk a s funěním, s koleny blízko vrchlíku křivky povoleného břicha, zahajuji cyklistickou sezónu. Bývá to neobyčejně krásný pocit. Zpravidla začínají kvést stromy a také svítí sluníčko. To jsem zapomněl udat, to je další podmínka - musí svítit sluníčko. Zatím jakoby zkušebně, ale přece už jenom hřejivé, co právě rozpustilo poslední zbytky sněhu, a to i v nejskrytějších roklích na Kleti, a které hřeje do zad, když mu je nastavíte v úseku, kdy dojíždíte vlastní stín. Hmyzu ještě moc nelítá a protože rychlost je rekreační, stačím se dívat okolo a kochat se vším, co se oku, uším i chřípí nabízí.

A právě smysly, které se podílejí na zachycení a přenosu informací do mé lebky, to byly, které mi letos slavnostní náladu trochu pokazily. Když mne předjížděl rychle jedoucí náklaďák, všiml jsem si, jak mu za koly něco vylétá do vzduchu a dopadá zpět na vozovku, jiné kusy popojely jenom ke krajnici. Když jsem přijel blíže uviděl jsem, že se jedná o preparovaná žabí těla. Jistě znáte ten pohled, tedy pokud chodíte pěšky nebo jezdíte na kole. Tělo obojživelníka, několika desítkami kol automobilů zploštělé na maximálně pět milimetrů, dodatečně sluníčkem vysušené - a je tu nezničitelný kousek kůže, který se tu více tu méně pohybuje po silnici podle velikosti či rychlosti projíždějících aut. Ty žáby z minulé noci jsou ještě příliš těžké. Ale až zítra budou nahrazeny těmi z příští noci a sluníčko bude pěkně svítit, stanou se také součástí pohyblivého povrchu vozovky než je větší závan definitivně odnese do příkopu. Možná padesát, možná že jenom čtyřicet mumií tu roztroušeně leželo na stometrovém úseku vozovky.

Raději jsem se díval do příkopu, jestli tam nezahlédnu podběl nebo blatouch. Zajíce jsem uviděl. Ne však pěkně schouleného do klubíčka, aby unikl náhodnému zraku, který na zlomek vteřiny přestane hypnotizovat krajinu zpoza předního skla automobilu, ale křečovitě zhrouceného do sebe. S polovinou zakrvácené hlavy s vyhřezlým okem zde ukončil život ve snaze si nezpůsobovat další bolest jakýmkoli pohybem. Žádné podběly, blatouchy či pampelišky.

Zvedám hlavu. Na poli pod Loučejí se pase skupinka srnek, nad lesem krouží káně, dva skřivani soutěží o to kdo výš, kdo déle a hlasitěji. Napravo od silnice se prochází čáp a pomaloučku prohledává nízkou trávu pod nohama. Občas se rychle skloní, aby si následným záklonem hlavy hodil sousto blíže k jícnu.

První paví oko! Ale proč se na kraji vozovky třepotá stále dokola? Sbírám je ze země a vidím, že mu chybí polovina levého křídla. Tak proto jsi přečkal celou zimu schován někde ve skulině, kde jsi se díky náhodě nestal něčí kořistí, proto jsi přečkal patnáctistupňové mrazy a prudké vánice?

Když jsem opustil Brloh směrem na Jaroně, jak zdejší obyvatelé nazývají Jaronín, minul jsem mez na kraji lesa, kam se sluníčko opírá obzvláště silně. Koutkem oka jsem zaznamenal pohyb. To samička ještěrky obecné se mne lekla a popoběhla. Netušil jsem, že před chvílí ovdověla. Přejeté tělo pestře vybarveného samečka jsem uviděl o několik málo metrů dále. Nedostal šanci.

V lese nad Chmelnou se z poloviny silnice ke kraji táhne vlhká stopa. Na jejím konci v místě, kde asfalt pokrývá vrstva loňského jehličí, ukončila své krátké bytí loni vyklubaná užovka. Stopa pomalu osychá.

Opodál bzučí na asfaltu jedna ze tří sražených matek čmeláka, které jsem na své cestě zaznamenal. Vedle živého plotu ve Stupné leží na zádech s nepřirozeně stočenou hlavou ke křídlu kos. Jeho světlé nožky strnule ční k nebi, na kterém by mu to slušelo rozhodně lépe. V ozdobném žebrování chladiče protijedoucího auta uvízli dva žluťásci...

Mojí první jarní cyklistickou vyjížďkou je dvacetikilometrový okruh po málo frekventovaných silničkách Křemežské kotliny. Délka komunikací různých úrovní v naší republice je přes 55.000 km.

Petr Resch

Zpět na obsah

Co je pracovní skupina BYPAD

Dne 23. června se konalo setkání pracovní skupiny BYPAD, kterého se zúčastnili:

Ing. Popelová a Mgr. Thoma, Ing. Plíšková z Centra dopravního výzkumu, Ing. Bártová z krajského úřadu, Ing. Lacina a Ing. Voráčková z odboru územního plánování, Ing. Šeda z investičního odboru, dopravní poradce Ing. Otepka, Ing. Stráský z firmy Ateliér SIS, Mgr. Cepák z biskupského gymnázia, M. Šubrtová ze Sdružení Calla a Ing. Hejzlarová z o.p.s. Rosa.

Základní informace týkající se auditu BYPAD (bicycle policy audit) zazněly z úst Ing. Plíškové. Pro nezasvěcené tuto zkratku trochu objasním. Jedná se o evropský výzkumný úkol v rámci programu SAVE II při DG TREN (Generální ředitelství pro dopravu a energii Evropské komise). V České republice jsou do projektu kromě Českých Budějovic zapojeny ještě Pardubice, Ostrava a Olomouc. Cílem je vyhodnotit cyklistickou politiku města. Audit má tři fáze: plánování, posouzení jednotlivých akcí a vyhodnocení. Funkční jednotkou BYPADu je tzv. hodnotící skupina, která je rozdělena na podskupinu politickou, uživatelskou a úřednickou. Každá z těchto skupin bude v dohledné době zpracovávat dotazník, který bude sloužit k zadání vstupních údajů auditu. Po vyhodnocení jednotlivých dotazníků bude svoláno další setkání, jehož součástí bude i společná cyklojízda městem.

V rámci setkání pracovní skupiny byl také projednán další postup při realizaci cyklistických stezek (tras) ve městě. Vycházet bude z materiálu zpracovaného Ing. Stráským z Ateliéru SIS. Bylo dohodnuto, že se vypracuje dokumentace následujících cyklistických tras:

- Jírovcova ulice - stará Nádražní ulice - překonání Pražské ulice v místě světelné signalizace a zpět Neplachovou ulicí

- dopracování okruhu pro cyklisty okolo centra

Markéta Šubrtová

Zpět na obsah

Další posila Cally

Ocitnul jsem s v Calle, a tak mi dovolte abych o sobě něco napsal. To aby jste věděli, koho se nemáte leknout, až někdy navštívíte kancelář či NPR Brouskův mlýn a uvidíte tam divoce vyhlížející tvář, jejíž čelisti se už už otvírají, aby do vás zakously zuby, či alespoň aby jazyk polechtal vaší nervovou soustavu.

Jsem tu, abych splnil své povinnosti ke státu (aby měl náš pan prezident radost). Ti bystřejší už tuší, že jsem tu na civilce. Callu jsem si vybral, protože je mi organizací sympatickou a lidé v ní jsou fajn (alespoň doufám). A Calla si pro změnu vybrala mě, protože jsem pro ni osobou zabarvenou tím správným odstínem zelené barvy. Nutno poznamenat, že tento odstín je pro laika k nerozeznání podobný barvě khaki, ale profesionální voják už letmým pohledem odhalí, že je to jen zdání, a že tato barva vůbec nezapadá do vojenské uniformity - a jistý nejmenovaný aktivista V. M. dokáže zjistit, že tato barva se velice podobá barvě zblochanu, trochu líznuté odstínem rákosu, nacházejících se v rezervaci Brouskův mlýn.

Než jsem se na civilku dostal, tak jsem stačil vystudovat obalovou techniku na střední škole ve Štětí a po ní i technologii výroby papíru a buničin na Chemicko-technologické fakultě Univerzity Pardubice. Proto kdokoliv bude mít nějaký dotaz k papírenské problematice, ať se klidně zeptá. Budu-li vědět, odpovím. Však už jsem se v Ďáblíku začal trošku projevovat.

A jak jsem se dostal k ekologii? No bylo to přes hádku s Jihočeskými matkami při 9. výročí nehody Černobylu. To jsem byl ještě dítě vychovávané propagandou ČEZu. Půl roku na to už ne. A tak jsem byl od té doby k zastižení u Temelína, v Českém krasu, na Šumavě (kde můj divoký výraz byl naneštěstí zachycen fotoaparátem i kamerou a proletěl snad všemi médii), na Kokoříně (na lesoochranářských táborech) a i všude možně jinde.

Poslední roky mi však škola ubírala času víc a víc a ze mě se stával spíš ekologický pasivista. Ani na svou kytaru už jsem nemíval tolik času. No, ale to se právě mění.

Pepa Polívka

Zpět na obsah

Pálení papíru nebo jeho recyklace?

Poslední dobou se čím dál tím častěji hovoří o sběrovém papíru. Nejvíce tomu přispěla, podle mě, Arnika svou kampaní za šetrné papírování (tím nechci ubírat zásluhy jiným organizacím, jako je třeba odpadová kampaň olomoucké Duhy a pod.). Na přetřes se také dostala otázka pálení či recyklace papíru. A tady se plno lidí v ekologické sféře dopouští nepřesností a mylných závěrů.

Jeden z prvních přehmatů pramení ze správného názoru, že recyklace je lepší, než pálení. S tímto názorem snad nesouhlasí jenom lidé mající zájem na provozu spaloven. Ovšem základním omylem je mluvit u papíru o recyklaci, pakliže tímto pojmem rozumím cyklus [materiál I - spotřebitel/uživatel - "přepracovna" - materiál II, mající totožné vlastnosti s materiálem I]. Tento cyklus je u papíru možný jen při uvažování tzv. široké recyklace (tj. koloběhu surovin zahrnujících jako článek přírodu - v případě papíru: papír - popel - les - celulózka - papírna - papír). U znovu využití papíru je totiž nutné hovořit o downcyklaci (tento pojem sice ještě není oficiálně užíván, ale postupně se do povědomí lidí dostává) - tj. nový výrobek má vlastnosti vždy horší, než výrobek předchozí. Přirozeně ne vždy to vadí.

Možná vás bude zarážet, jak to, že se tyto vlastnosti mění. K objasnění budu muset využít trochu chemie. Základem papíru je několik molekul celulózy spojených ve vlákno. Celulóza je zpolymerovaná glukóza (glukóza = jeden z druhů cukru). Proto obsahuje mnoho alkoholických (HO-) skupin. A při výrobě papíru z vodné suspenze voda tyto skupiny nasměruje tak, aby se mohly alkoholické skupiny přiblížit za vzniku vodíkové vazby (neboli vodíkového můstku). A tyto vazby drží papír pohromadě. (Nejsou to sice chemické vazby, ale jsou natolik silné, že díky nim má například voda bod varu o 150 - 200 °C vyšší, než by měla bez nich.) Tato vodíková vazba je způsobena tím, že kyslík z HO- skupiny si přitáhne jediný elektron svého vodíku blíž k sobě, a proto se vodík chová jako kladný náboj. O tento zájem má však zájem úplně cizí kyslík. Ale protože se mu jej nepodaří nikdy úplně přitáhnout, nevznikne tu chemická vazba. Ale protože se mu to z části daří, vzniká tu vodíkový můstek.

Teď, když jsme si ujasnili, co to je vodíková vazba (těm, co to věděli se moc omlouvám za ten obšírný výklad, ale bojím se, že spousta věcí pro mě, jako chemika, samozřejmých je nechemikům nejasná) si snadno představíme, že dokud je vlákno celulózy čerstvě uvolněné ze dřeva v dostatečném množství vody, vznikají vodíkové vazby mezi ním a vodou. Jakmile se však papír vyrobí, a tím pádem se většina vody od celulózových vláken odstraní, vzniknou vodíkové vazby mezi jednotlivými vlákny i mezi HO- skupinami jednoho vlákna - ty se pak uspořádávají za vzniku velice odolných a tuhých krystalických podílů. Při dalším rozvláknění papíru však už vodíkové vazby v rámci jedné molekuly nemají důvod zanikat, zvláště proto, že krystalické podíly velmi dobře drží pohromadě. Pak se papír znovu vysuší a vlákno bude mít méně vodíkových vazeb s jinými vlákny ale víc se sebou samým. Navíc pomalinku zaniká dutina původně přítomná uvnitř vlákna z doby, kdy vlákno bylo ještě buňkou - tzv. lumen. A čím více recyklací, tím to bude horší.

A důsledky? Vlákno vázané samo se sebou se stává tuhým a křehkým. Papír po několikeré reakci se bude lámat, rozpadat, bude mít minimální povrchovou pevnost (tj. při tisku bude pouštět vlákna na tiskové válce a na potištěné ploše se pak budou objevovat skvrny i prázdná místa) a tak podobně.

K tomu je nutno dodat, že jsem zatím mluvil jen o tom, jak se chová vlákno za předpokladu, že zůstane neporušeno. Ale v papírenském průmyslu je třeba vlákna i papíry všelijak upravovat a to jak mechanicky (krátit vlákna, hladit papír, obrušovat papír) tak chemicky (klížení, plnění, biocidní úpravy, zušlechťování papíru - při recyklaci pak deinking procesy - to vše často způsobuje částečnou hydrolýzu celulózového řetězce), což dohromady krátí vlákna a často i likviduje alkoholické skupiny HO- potřebné k vytvoření listu papíru.

Protože se tedy vlastnosti vláken s počtem recyklací mění, bylo odhadnuto, že průměrně snese vlákno čtyři až pět recyklací. Takže kdyby se sběrový papír využíval v co největší míře, muselo by celkovou produkci papíru tvořit minimálně 17 % nových vláken. Ale ani to není možné. Jsou papíry, kde je nutné využívat vysoké procento čerstvých vláken. Jedná se obvykle o papíry u nichž jsou vyžadované vynikající mechanické vlastnosti - hlavně pevnosti. To jsou například pytlové papíry, nebo obecně tenké obalové papíry. Občas také není možné využívat sběrový papír z hygienických důvodů - jedná se zejména o papíry pro přímý styk s potravinami. Ale i zde se uvažuje o využití či se již využívají recyklovaná vlákna. Nikdy to však nepůjde na sto procent. Tato škála výrobků se ovšem do sedmnácti procent nevejde. Papíry s několikrát recyklovanými vlákny by v neposlední řadě dělaly neplechu i v ofsetových či knihtiskových tiskárnách, kde je požadovaná vyšší povrchová pevnost papírů.

Proto sdružení výrobců papíru CEPI, určilo jako reálnou hranici produkce maximálně 60 % papírenské výroby ze sekundárních vláken.

A co se vybere navíc, to bude potřeba likvidovat, ideálně pálením či kompostováním. Pro pálení pak svědčí i výhřevnost suchého papíru. Kdy zisk energie u papíru je 15-30 MJ/kg. Pro srovnání: černé uhlí - 30-35 MJ/kg, dřevo 20 MJ/kg, hnědé uhlí 20 MJ/kg. A protože jsou celulózová vlákna materiálem z obnovitelných zdrojů, vzniklý oxid uhličitý, je pouze plynem, který v naší atmosféře byl před pár desetiletími, dokud jej stromy nespotřebovaly pro svůj růst (to vám ale klidně objasní každý, kdo se zajímá o využití biomasy pro energetické účely).

Při odsuzování pálení papíru se mnoho lidí dopouští i dalšího přehmatu. Poukazuje na škodlivost množstvím popela při pálení vzniklém. Toto množství bývá občas celkem značné. Ale přesto je potřeba se zamyslet, o co vlastně jde. Při hoření papíru se spálí všechny jeho složky, co pochází ze dřeva (možná až na nějaký zanedbatelný podíl minerálních látek, který se ze dřeva při výrobě stejně vylouhoval). Spálí se i některé přidané syntetické látky (jako organická klížidla některé nátěry, plastové fólie a pod.). Zůstane však většina plnidel (nejčastěji titanová běloba či kaolin), pigmenty z tisku a nátěrů a anorganické pomocné látky. V popelu samozřejmě zůstanou i takové věci jako sponky, kousky kovových fólií a podobně.

Teď ale udělám odbočku a podívám se na recyklaci papíru. Ten se rozvlákní a většinou je snaha získat z něj jen čistá vlákna. Vše ostatní zůstane v kalu. A čím je to ostatní? No, plnidla, pigmenty, barviva, kousky fólií (ale i plastových!), sponky, smotky vláken - prostě vše nerozpustné. Naopak čistička je zahlcena rozpustnými barvivy, klížidly a tak podobně. Ovšem v kalu a odpadní vodě jsou navíc obsaženy i různé látky umožňující oddělit špínu od vláken (jedná se například o louhy, peroxidy, siřičitany, komplexony, mýdla, vodní sklo).

Tak kal v papírně, vyrábějící recyklovaný papír, obsahuje velké množství vody (40-60 %), zanedbatelné množství spalitelných látek a ten zbytek je prakticky totožný s popelem po spálení papíru. V tomto porovnání tedy dopadá hůře papírna, než spalovna (ale naštěstí toto není jediné kritérium, podle něhož se dají srovnávat).

Možná stojí za to poznamenat, že tento popel respektive kal je velký problém. Teoreticky by se dal použít jako hnojivo (mnoho lidí již o tom psalo). Bohužel smutnou skutečností je (jak mi ji potvrdili na exkurzi v Harmaneckých papírnách), že tento kal nikdo nechce. Já se ani nedivím, protože složení je nejisté a riskovat v hnojivech těžké kovy z tiskových barev nikdo nechce. A tak se v současné době většinou skládkuje.

No, rozepsal jsem se trošku více, než jsem chtěl, ale snad se mi podařilo vyvrátit některé mýty ohledně pálení papíru a snad jsem vás nepřesvědčil, že pálení je nejlepší cesta likvidace starého papíru, protože tomu tak není. Vždy bude nejlepší snažit se minimalizovat spotřebu, a pak se snažit o (úzkou) recyklaci. A je-li možná jen downcyklace, je potřeba kruh točit, dokud je to únosné, ale pak nezbývá, než nevyužitelné zbytky pálit.

Pepa Polívka

Zpět na obsah

Obchod se sběrovým papírem

Jak jsem se již zmínil v článku o pálení sběrového papíru, čím více cyklů vlákno absolvuje, tím jsou jeho vlastnosti horší až po pěti cyklech je zcela nepoužitelné. Tohoto jsou si výrobci papíru velmi dobře vědomi, a tak se rozjel velký evropský obchod se sběrovým papírem. Směr tohoto obchodování by se asi nejlépe dal popsat jako Sever - Západ - Východ.

O co tedy jde? Jde o to, mít co nejkvalitnější surovinu a zároveň vybírat dostatečné množství sběrového papíru, aby nás svět nepomlouval. A tak se skandinávské země mohou chlubit, kolik papíru nasbírají. Ovšem to, že recyklovaný papír používají minimálně, o tom se už moc nešíří. A co se tedy děje s jejich sběrovým papírem? Prodá se do západní Evropy! Tam jej uvítají, protože vlákna severského papíru jsou dlouhá a kvalitní. A co víc - ještě prakticky neprošla recyklací, tím pádem sběrový papír z nich vyrobený má nejlepší vlastnosti, jaké lze u sběrového papíru dosáhnout.

Ale tak, jako kdysi Avarové zapříčinili stěhování národů, způsobuje přísun severského sběrového papíru stěhování sběrového papíru po Evropě. Protože na západě Evropy je sběrového papíru moc. Co s ním? No přeci prodat o kousek na východ! Jenže ouha. Sběrový papír ze západu už nějakou recyklací prošel, vlákna už nemají tu kvalitu. Tak směrem na východ při stejné technologii i kvalitě práce je sběrový papír horší a horší a odpadu na vyrobenou tunu recyklovaného papíru přibývá. Dost neradostné, co?

Pepa Polívka

Zpět na obsah

Ekologické aktivity na Česko-anglickém gymnáziu III - aneb Cesta do Anglie

(pokračování z čísla 13)

Další den dopoledne máme čas na prohlídku Coventry, kde jsme téměř po celou dobu pobytu v Anglii ubytováni. Město bylo v roce 1940 z velké části vybombardováno Němci, proto většina budov je nových a moderních. Vybombardována byla také katedrála z 15. století, zůstaly jen obvodové zdi a věž. Vedle byla později postavena nová moderní naprosto úchvatná katedrála! Je zde také velký dřevěný Ježíš na kříži od českého umělce Jindřicha Severy. Na náměstí stojí socha nahé Lady Godivy na koni. Lady Godiva je patronkou města - v době, kdy Coventry bylo jen malou vesnicí, vsadila se se svým manželem - starostou, že když projede městem nahá na koni, zruší daně. Stalo se a Lady to samozřejmě přineslo velkou vděčnost obyvatel.

Odpoledne odjíždíme kousek za Coventry do Brandon Marsh Nature Reserve. Je to chráněný mokřad s rybníky, který obhospodařuje The Warwickshire Wildlife Trust. Kromě ochrany přírody slouží i jako vzdělávací a výchovné centrum. Žije zde na ploše asi 92 hektarů 220 druhů ptáků, z toho 60 druhů tu hnízdí, dále zde najdeme 460 druhů rostlin a přes 1000 druhů hmyzu. U rybníků vystavěli dřevěné pozorovatelny, tzv. "hides", odkud lze za jakéhokoli počasí pozorovat ptáky, kteří navíc pozorováním "ze skrytu" nejsou vůbec rušeni.

Přehoupli jsme se přes polovinu pobytu a odjíždíme do Walesu. Zdejší kraj má úplně jinou atmosféru, než jsme dosud zažili - zelené pastviny, bílé ovce rozeseté po nich jako korálky a mezi tím oslnivě žluté porosty hlodaše. Dvojjazyčné nápisy - zjišťujeme, že "velština" se spíše než angličtině podobá maďarštině! Naším cílem je Centre for Alternative Technology v Machynlleth, kde se máme seznámit s nejrůznějšími alternativními zdroji energie a technologickými postupy.

První, co nás fascinuje, je soustava dvou lanovek poháněných vodou - nahoře se do nádrže v kabině načerpá voda přímo z přírodního pramene, těžší kabina tedy vytáhne lehčí kabinu bez vody nahoru, dole se voda vypustí a teče do řeky. (Mají to vymyšleno lépe než Cimrman, když dopravoval dělníky z dolu. Pak už se na nás jen valí informace o tom, jak a kde se dá ušetřit životní prostředí - sluneční kolektory, kořenová čistírna, kompostování "materiálu" ze suchého záchodku, budova postavená ze slisované hlíny, izolovaná ovčí vlnou a omítnutá jílem (to vše z místních zdrojů, životní prostředí se nezatěžuje nadměrně dopravou), vegetariánská restaurace s produkty rovněž převážně z místních zdrojů (to také podporuje místní zemědělce), model příbojové elektrárny, kde si můžeme sami vyrobit vlny a pomocí jejich energie rozsvítit majáček, větrné turbíny, králíkárna, slepice, tzv. "eco-cabins", kde studenti musí týden vyžít jen s malým množstvím vody (kterou si musí sami nanosit) a energie (když ji spotřebují první den, další dny si neuvaří ani se neohřejí)... Trávíme zde dva dny a přesto nestíháme všechno si důkladně prohlédnout.

Nabiti informacemi se večer vydáváme k Atlantickému oceánu do městečka Aberdovey vzdáleného odsud jen několik mil. Někteří odvážlivci se vrhají do dvanáctistupňové vody, ostatním stačí jen smočit nohy, nasbírat mušle, projít se po dunách a kochat se západem slunce do moře. Večer se vracíme do typické anglické venkovské vily s vybavením jako na zámku a velikou fotografií královny matky s manželem z roku 1932 na chodbě...

Z Walesu se nám nechce, ale další den absolvujeme v Coventry exkurzi po sídlišti podobném našemu sídlišti Máj, kde nám nadšený Andy vysvětluje, jak bojují s kriminalitou a rozvíjejí místní komunitu, navštěvujeme "City Farm", kde si městský člověk může pohladit kůzle a ovečku a pochovat králíčka. Odpoledne navštěvujeme místní Comprehensive School, kde pro nás studenti připravili různé seznamovací a konverzační hry a velmi přívětivě nás přijali. Den ukončujeme v "The Admiral Codrington Pub" - a opravdu v jedenáct hodin barman zazvoní na zvonek, zavolá "Last orders!" a ve čtvrt na dvanáct zavírá.

Pobyt se chýlí ke konci. Navštěvujeme Leamington Spa, kde se seznamujeme se společností "Regenesis" pracující s místní komunitou, a pokračujeme do Londýna, kam se všichni těšíme, snad nejvíce na večerní Londýn. Osvětlený Parlament s Big Benem, vyhlídkové kolo London Eye, tajemné Westminster Abbey na nás asi působí nejimpozantněji. A ještě londýnské metro se 14 trasami a stovkami stanic! Snad se tu neztratíme! Náš youth hostel nakonec nacházíme a v noci nás ze zaslouženého spánku budí požární poplach - naštěstí planý.

Celý poslední den trávíme v Londýně, největším zážitkem je asi návštěva Westminster Abbey, pohled na Londýn ze 135 metrové výšky z London Eye a návštěva Natural History Museum, kde nás nejvíce fascinuje výstava dinosaurů - kostry, pohyblivé modely, animace, poutavé popisy. Vrcholem je Tyranosaurus, který se hýbe, otvírá tlamu, chrčí a vrčí. Rozkošné je také hnízdo dinosauřích mláďat právě se líhnoucích z vajíček. V "Darwin Centre" stovky, možná tisíce živočichů v lihu. Minerály, horniny, sekce o ekologii... Už nemůžeme. Vnímat ani chodit. Je to famózní! Jsme rádi, že usedáme do autobusu, usínáme a frčíme domů (kdo by řekl, že jsme na cestách už 14 dní, tedy od 30. března do 14. dubna), přičemž "plni dojmů z Anglie" je velmi nedostačující vyjádření...

Lucie Zimmlová a kolektiv

Zpět na obsah

Se starosty, zastupiteli a úředníky za větrnou energií

Již delší dobu jsme zvažovali nápad uskutečnit exkurzi u fungujících větrných elektráren pro zástupce obce Pavlov, kde mají stát ty naše. Řízením osudu se na nás obrátila firma ELDACo, abychom jí pomohli se zajištěním exkurze v Rakousku pro starosty dalších obcí Českomoravské vysočiny. Firma tu má záměr rozvíjet větrnou energetiku. Slovo dalo slovo a my se ujali domluvy na rakouské straně včetně provedení přednášky a starosta s dalšími zastupiteli obce Pavlov se stali účastníky společného autobusového zájezdu.

Celá akce se konala v pátek 30. května, kdy autobus plný představitelů obcí, ale i úředníků krajských úřadů přistál v Č. Budějovicích. V Budvarském salonku Malého pivovaru už jsem všechny netrpělivě očekával s nachystanou přednáškou o větrné energetice. Po ní a obědě jsme pokračovali v cestě na hranice. Bohužel, náš pečlivě vypracovaný časový rozpis podle metody, která dosud nikdy nezklamala, vzal tentokrát za své již ráno. Zpoždění má na triku řidič autobusu. Nejenže jej šoféroval abnormálně pomalu, ale nereagoval na pokyny k odbočení na několika křižovatkách, takže jsme si nakonec zajeli více, než bylo nutné.

Nu nakonec jsme šťastně dojeli do cíle putování, rakouského Spörbichlu, kde společnost Neue Energie provozuje dva stroje VESTAS každý o výkonu 2 x 660 kW (tedy přesně tytéž, jaké mají stát u Pavlova). Sice nás hned při spatření elektráren v horkém letním slunečném dni zamrazilo, protože elektrárny v bezvětří mrtvě stály. Nicméně, než jsme došli až k nim, začalo foukat a lopatky se začaly otáčet, až postupně nabraly obvyklou rychlost. To žertéř vítr chtěl vyzkoušet naše nervy.

Přivítal nás starosta obce pan Alfred Klepatsch, který se ochotně ujal výkladu. V technických věcech, zejména u řídícího panelu v útrobách stožáru mu zdatně sekundoval správce elektráren Franz Zacharias. Diskuse nebrala konce. Nejen starostové, ale třeba i přítomná hygienička s přenosným přístrojem na měření hluku, byli překvapeni tichostí obou elektráren. Po všech nesmyslných argumentech v neprospěch větrné energetiky, které se občas publikují v českém tisku, se nelze poznání skutečného stavu divit. Úředníci, kteří hlídají krajinný ráz zase kladně zhodnotili nerušící umístění obou strojů do kopcovité krajiny, zčásti zalesněné a to i z dálkových pohledů. Potěšilo nás, že jako neproblematickou vnímají i volbu našeho stanoviště u Pavlova. Brzy jsme si povšimli nápadného úbytku všude trčících stožárů mobilních operátorů hned po přejezdu hranice do Rakouska, aniž se ztrácí signál. Spíše naopak dostupných sítí operátorů v nabídce mobilního telefonu přibylo. Je vidět, jak rozdílně je vnímána ochrana krajiny na obou stranách hranice a co je schvalováno a čemu naopak bráněno. Jsou ty priority nějak převrácené a výsledek jasně patrný.

Nedařilo se nám ukončit diskusi včas, starosta navíc ještě předvedl návštěvníkům svůj domácí kotel na biomasu a ukázal nám zajímavé umělecké dílo na rozvodí. Vůz, který napršená voda na dunajské straně svou vahou rozpohybuje a vylije se na straně vltavské a nastavená miska začíná čekat na potřebné množství srážek ze strany vltavské, aby se cyklus donekonečna opakoval. Pak už jsme se sunuli pomalou jízdou k domovu. Znaveni horkem, ale spokojeni z úspěchu akce.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Montáž svépomocného kolektoru je za námi

Jak již bylo avizováno, připravili jsme v rámci projektu SOLAR-NET / Sluneční síť pracovní workshop spojený s montáží svépomocného solárního kolektoru u pana Karla Murtingera v Českých Budějovicích. Sejít jsme se původně měli už v polovině června, ale pro problémy s původně vybranou instalatérskou firmou, která měla zabezpečit odborné pájení a taktéž montáž zbylých částí systému, jsme vše o dva týdny museli posunout. Kromě vlastních kolektorů, které jsme měli montovat my, je k fungujícímu solárnímu systému ještě zapotřebí dodat zásobník, regulaci, expanzní nádrž, čerpadlo, ventily a další komponenty. Tady je možná též určitá míra svépomoci, ale protože chceme i na tento systém prosadit dotaci Státního fondu životního prostředí, jako na kterýkoliv plně profesionální, rozhodli jsme se s vlastníkem, že bude vhodnější dodávka zbytku systému firmou.

Seminář nebyl veřejně prezentován. Pozváni byli zájemci, o nichž jsme během let práce okolo solárního ohřevu věděli, že by je toto téma mohlo zajímat. Nakonec takoví byli čtyři. Dále přijeli naši kolegové a zkušení stavitelé podobných kolektorů z brněnské Veronicy a autor stavebnice a stavitel nejzkušenější Armin Themeßl z rakouského Villachu. Koordinace všeho se chopil Karel Polanecký, který doprovodil i materiál kolektoru z celnice, kde musel vyřídit nezbytné formality.

Sešli jsme se v pátek večer v salonku českobudějovické restaurace Filip, kde proběhlo úvodní seznámení a povídání s promítáním o svépomocných systémech. Kolektory měly z důvodu přístupnosti a také vhodné, na jih orientované střechy přijít na zahradní domek vedle domu, na němž jsme hned po ránu začali odstraňovat střešní hliníkové šablony. Už jsme byli na místě všichni, jen instalatéři od firmy Animatrans nikde. Věděli jsem, že firma slíbila do tohoto data montáž zajistit a přesto odjela na něco většího do Finska, ale byl přislíben jiný její smluvně zajištěný člověk, který na místě vše obhlédl a slíbil svou přítomnost. O to větší šok jsme měli, když jsme se dozvěděli, že jede někam s manželkou. Fakt, že se kvůli montáži sjedou lidé nejen z celé ČR, ale i z Rakouska, ho nechalo chladným. Inu, český řemeslnický socialismus 14 let po jeho oficiálním konci.

Naštěstí A. Themeßl dovezl i pájecí potřeby a tak jsme se mohli věnovat stavbě kolektoru. Jednalo se o nový typ kolektoru se selektivní vrstvou TINOx (oxid titanu), kde nebylo pájení tak mnoho zapotřebí. Práce šla pěkně od ruky. Počasí nám naštěstí přálo a drobná přeháňka vedla pouze k jedinému stěhování rozdělaného díla velikosti 2 x 6 m pod střechu postaveného stanu. Konečně dochází ke slavnému přesunu na střechu a připájení přívodních potrubí. Ještě nezbytné oplechování a tato část práce je hotova. Že se ještě v rámci worskhopu nepodařilo postavit a zprovoznit celý systém a názorně ukázat přítomným funkčnost, jde na vrub nespolehlivosti firmy Animatrans.

Dnes je již systém ohřívající 400 l zásobník na teplou vodu v rodinném domě Karla Murtingera plně v provozu. Chcete-li jej vidět, máte možnost v ulici U cihelny 5 v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích. Raději se s ním ale předem domluvte na telefonu 387 412 272 nebo 603 731 139. O stavbě svépomocného kolektoru vyjde i knížka v nakladatelství Grada. Aktuální nakladatelský plán hovoří o počátku roku 2004. K systému je připojeno měření výkonu, takže po čase budeme moci zhodnotit, kolik náš kolektor získal ekologicky čisté energie a ušetřil tak původně užívaného zemního plynu. A jistě Vás zajímá i cena. Materiál vlastního kolektoru o velikosti 6 m2 stál včetně daně cca 22 tisíc Kč. To je nejméně o 6 až 7 tisíc Kč méně, než se dá pořídit kolektor továrně vyrobený srovnatelných parametrů. Rezervy bude třeba hledat ještě ve zbývající části systému, která ve variantě u pana Murtingera nebyla ta z nejlevnějších. Stála 88 tisíc Kč s daní, z čehož je zapotřebí odečíst měřící turbínku výkonu za 5 tis. Kč, neboť měření výkonu není nezbytné, čerpadlo a další komponenty v ceně nejméně 7 tisíc Kč, které slouží k nestandardní cirkulaci v tomto systému atd. Pokud budete chtít podrobnější informace, napište si o ně. V nejbližší době se chystáme propagovat tuto uskutečněnou instalaci a připravit podklady pro žádost o podporu ze Státního fondu životního prostředí.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Sdružení spotřebitelů elektřiny a dotazy zájemců

Sdružení spotřebitelů elektřiny má spolu se Sdružením Calla (díky jedinému člověku, Miladě Podpěrové, se tyto aktivity prolínají) na Praze 3 spotřebitelskou poradnu, jejíž specializací je oblast energetiky - problémy týkající se dodávky elektřiny, využívání obnovitelných zdrojů energie a úspory energie. Tato poradna je funkčně propojena s telefonickým a e-mailovým energetickým poradenstvím českobudějovické kanceláře Sdružení Calla. Vedle dotazů z oblasti energetiky se však na poradnu obracejí i lidé s normálními spotřebitelskými problémy týkající se nevyřízené reklamace, záruční doby apod.

V první polovině roku 2003 jsme odpověděli celkem na 104 dotazů a z toho bylo 48 dotazů týkajících se právě energetiky. Téměř polovina jich byla řešena e-mailem a polovina telefonicky. Z oblasti energetiky se ve 34 případech jednalo o dotazy na obnovitelné zdroje energie. Nejvíce se spotřebitelé zajímají o možnosti využití solárních systémů v praxi, dále to jsou tepelná čerpadla a několik dotazů na větrnou a vodní elektrárnu. 14 dotazů se týkalo problémů spotřebitelů s jejich regionálními distribučními společnostmi, zejména možnosti odvolání se na nadřízený orgán z důvodu nespokojenosti s poskytovanými službami.

Vedle těchto dotazů však lidé řeší problémy hlavně při uzavírání "běžných" denních smluv v obchodech při nákupu zboží. V těchto situacích si často ani neuvědomují, že uzavírají kupní smlouvu, která na sebe váže spoustu paragrafů jak občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), tak Zákona na ochranu spotřebitelů č.634/1992 Sb. Ty přicházejí na řadu, až když se vyskytne nějaký problém a zákazník se chce proti jednání s protistranou nějak bránit. Mezi nejproblémovější zboží patří bezesporu obuv, dále jsou to mobilní telefony a potřeby do domácnosti. Problémová část, se kterou spotřebitelé přicházejí, je špatné nebo nedostatečné vyřízení reklamace a dotazy na platnost dvouleté záruční doby, která má v letošním roce přechodné období a začne být naplno využívána od 1. 1. 2004.

Síť spotřebitelských poraden v rámci Sdružení obrany spotřebitelů ČR má pobočky ve všech krajích ČR. V některých krajích působí i ekologické organizace, které působí částečně také jako poradny a zaměřují se hlavně na problémy spotřebitelů z pohledu ochrany životního prostředí. Je to Veronica Brno (tel: 542 218 351), Vita Ostrava (tel/fax: 596 611 158), ROSA České Budějovice (tel: 387 432 030), Zelený kruh Praha (tel: 222 518 352) a Arnika Praha (tel/fax: 222 781 471). Sdružení Calla Vám může nabídnout poradenství v oblasti energetiky a to buď přímo v naší českobudějovické kanceláři, e-mailem edvard.sequens@ecn.cz nebo přes Sdružení spotřebitelů elektřiny, Chlumova 17, Praha 3, tel/fax: 222 781 471, email: spotrebitele.elektriny@ecn.cz.

Milada Podpěrová

Zpět na obsah

Komiks Káji Saudka a F. Witzanyho "Velký den v Temelíně".

V pátek 18.7. 2003 měla v galerii a kavárně Měsíc ve dne v českobudějovické Nové ulici velký den spojený s uvedením komiksu a autogramiádou i legenda českého komiksu Kája Saudek. Namalovat po desetiletí opět komiks nebylo lehké, ale výsledek jistě stojí za to.Čtenáři Ďáblíku jsou společně s našimi vládními činiteli exkluzivně jedni z prvních, kterým se dostává do rukou, protože hromadná distribuce se chystá až po prázdninách.

Pavel Vlček, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí

Zpět na obsah

Jak nerozebrat Dukovany

Víkend Hospodářských novin z 25. července přinesl zajímavou reportáž Zdeňka Zuntycha o likvidaci bývalých východoněmeckých jaderných elektráren pod názvem "Jak rozebrat jadernou elektrárnu". Dozvídáme se z ní, že likvidace jaderné elektrárny Greifswald se 4 vyhaslými reaktory VVER-440 má stát 1 miliardu eur. Jestliže v době likvidace JE Dukovany, která má také 4 bloky VVER-440, budou ceny prací stejné jako nyní v Německu (a proč by ne, naše ceny ty evropské do konce desetiletí jistě doženou), pak se musíme ptát, kdo likvidaci zaplatí u nás. Státem stanovená rezerva na vyřazování jaderných elektráren z provozu je u Dukovan totiž jen 12,52 miliardy korun. Tyto peníze by na účtu měly být k roku 2017. Je správné, že ČEZ z každé megawathodiny vyrobené v jaderné elektrárně odloží padesátikorunu na vázaný účet, což je u Dukovan 650 mil. Kč za rok, ale je to málo! Odvod by měl být nejméně dvojnásobně vyšší. Anebo si zaděláváme na "českou cestu", tedy že chybějící peníze nakonec zaplatí státní rozpočet? Prostě by se k šedesáti miliardám, které naše kapsy bude stát likvidace následků těžby a zpracování uranu, přihodilo dalších dvacet. A to nemluvím o Temelínu, kde stát určil rezervu na vyřazení na "pouhých" 11,12 miliard korun. Hlavně že je ta jaderná elektřina tak levná ...

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Problém jaderného úložiště nespí

Protože stále zajišťujeme informační servis pro obce i lokality ohrožené konečným úložištěm radioaktivních odpadů, snažíme se zúčastnit i různých jednání v těchto obcích. Jedno z nich pořádalo občanské sdružení Zachovalý kraj 23. května v Nadějkově na Táborsku. Hlavním hostem před plným sálem kulturního domu byl RNDr. Šimůnek, autor studie výběru lokalit do další etapy průzkumu. Protože zodpovědná Správa úložišť radioaktivních odpadů nakonec vybrala po svém, musel se RNDr. Šimůnek od výběru distancovat. O to zajímavější byla diskuse s ním.

Další setkání bylo 9. června v Lodhéřově na Jindřichohradecku. Svolali jej starostové obcí a kromě mne byli hosty hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a senátor Štěch. Společnou notu s těmito pány jsme sice nenašli a ani oni mezi sebou, alespoň si starostové udělali obrázek, co lze od koho očekávat.

Během června jsme všem starostům i občanským iniciativám rozeslali informační balíček s materiály, které zpracoval Ekologický právní servis v Táboře, ve kterých se snažíme podat návody, co mohou učinit v nadcházejícím období. Ať už se jedná o přelety vrtulníků s měřící aparaturou, problematiku vyhlášení průzkumného území nebo uspořádání místního referenda.

Se starosty Lodhéřova, Nadějkova a Chyšek jsme se sešli 17. května ve Věžovaté Pláni na popud rakouských organizací. Vyměnili jsme si tam informace, Rakušané od starostů jasně slyšeli, že jejich angažmá ve věci úložišť by na české straně nebylo vnímáno příliš pozitivně. Přesto nabídli pomoc s uspořádáním malé exkurse po praktických ukázkách instalací obnovitelných zdrojů a nízkoenergetického stavění. Ta se uskutečnila na počátku července ke spokojenosti všech.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Další přednášku pro středoškoláky o vizi energetiky, kterou prosazujeme a zejména o obnovitelných zdrojích energie jsem měl 27. května na gymnáziu v Soběslavi. Přednášku pomohl zorganizovat náš člen Jirka Řehounek, který zde učí.
Práce na studii potenciálu biomasy pro energetické účely v Jihočeském kraji se blíží ke svému závěru. Vlastní studii zpracovalo LESInfo spolu s organizací CZ Biom a přizvanými odborníky. Na posledním kontrolním dnu (pracuji v projektovém týmu) jsme ji ještě, ač to bylo původně v plánu, nemohli v předložené podobě schválit. Pokud však zpracovatelé zareagují na podané připomínky a studii dle nich dopracují, mohla by být hotova do konce srpna. Posléze přijde na řadu oponentura.
Jihočeská energetická koncepce byla dokončena. Bohužel dobré způsoby veřejného projednávání byly ze strany autorů i úředníků Krajského úřadu zanedbány. Například o veřejném slyšení se novináři dozvídali až od nás a ještě 5 minut před jeho začátkem v Malém sále Gerbery 24. června bylo zamčeno a nic jejímu konání nesvědčilo. V září by energetická koncepce měla jít ke schválení do krajského zastupitelstva.
Krajskými energetickými koncepcemi a rolí obnovitelných zdrojů energie v nich se zabýval i worskhop, který jsme uspořádali za podpory Nadace Partnerství a ve spolupráci s odbory ekonomiky životního prostředí a ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí 23. června v zasedačce Českého ekologického ústavu v Praze. Nakonec přijelo hojně účastníků z řad zpracovatelů jednotlivých koncepcí, krajských úředníků i krajských energetických agentur. Diskuse byla také živá, takže jsme měli problém vejít se do naplánovaného času. Workshop naplno ukázal, že chybí metodika, jak s obnovitelnými zdroji v koncepcích nakládat, takže jednotlivé přístupy se vzájemně hodně liší. Výsledná upotřebitelnost tedy bude hodně různorodá. Bude zajímavé srovnat po čase, k čemu ta která metoda v praxi v některých krajích dospěla.
Na 6. listopad připravujeme 2. česko-rakouskou konferenci "Slunce 2003" v rámci projektu SOLAR NET / Sluneční síť. Tentokrát bude pořádána jako doprovodný program veletrhu Ekoenergie Olomouc, který ten den začíná. Protože na výstavišti jsme nenašli vhodný prostor, místem konference bude Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Více podrobností Vám ještě přineseme.

Zpět na obsah

Petice CHKO České Středohoří

V příloze Ďáblíka nacházíte také text Petice proti stavbě povrchové varianty dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Problém této stavby byl již dostatečně medializován, takže asi není potřeba připomínat, o co se jedná. Vyplněné petiční archy je nutno co nejdříve zaslat na adresu Ministerstva životního prostředí, která je uvedena v pravém horním rohu petičního archu.

Markéta Šubrtová

Zpět na obsah

Temelín v rukou infantilů?

Zpozorněl jsem už při první informaci, že někteří vedoucí pracovníci jaderné elektrárny Temelín posílali posměšné SMS protitemelínským aktivistům. Ještě více pak po přečtení dnešní obhajoby jednoho z operátorů Ing.Tyce (Lidové noviny 15.5.). Jeho stesky, poplakávání, žalobníčkování a na druhé straně nedůstojné klukoviny a poťouchlosti mi totiž živě připomněly mé dětské klienty s poruchami chování. Tentýž ukřivděný tón, totéž ukazování na druhé, totéž popírání vlastního podílu viny na konfliktech, tatáž neschopnost alespoň určitého nadhledu.

Na druhé straně tito páni již delší dobu, patrně na vlastní pěst a aniž se o tom příliš ví, podnikají spanilé jízdy po českých školách a následně se chlubí, kolik desítek tisíc dětí už převrátili na temelínskou víru. Odůvodňují to poněkud paranoidně, že česká média jsou vesměs zaměřena jednostranně protitemelínsky. Snad by se takové chování ještě dalo tolerovat, kdyby "přednášecí komanda" tvořili vedle zastánců také odpůrci jaderné energetiky a kdyby tak nebyla porušována zásada vyváženosti podávaných informací. Jinak řečeno, kdyby nedělali totéž, z čeho obviňují druhé.

Celé toto chování určitých pracovníků JETE na mě působí dojmem, že jde o lidi osobnostně značně nevyzrálé, psychicky nepříliš vyrovnané, kteří mají problémy vyrovnat se s poměrně běžným stresem. Bylo by to asi všechno spíše k pousmání, kdyby ovšem nešlo o zaměstnance zařízení, bezpečnost jehož provozu je tak nesmírně citlivá na kvalitu obsluhy. Jsou-li mé obavy opodstatněné, řídí-li Temelín parta labilních infantilů, pak nám všem pomáhej Pámbu.

PhDr. Miroslav Hudec

Zpět na obsah

Seminář je uložen na CD

Nejde o nějaký výukový kurz, ale o výstup semináře Povodně, klima a ochrana krajiny, který jsme pro Stranu zelených a Nadaci Heinricha Bölla zorganizovali 17. dubna (hezky o něm v minulém Ďáblíku referovala Zita Georgievová). Konečně se za pomoci AID podařilo umístit lektory dodané materiály na CD. Mimo statí o ochraně klimatu od charismatického Jana Hollana z brněnské hvězdárny a od Dušana Váchy z Českého hydrometeorologického ústavu zde najdete prezentaci k retenční schopnosti jihočeské krajiny od Richarda Lhotského z ENKI, prezentaci na téma ochrany říčních niv od Jiřího Bureše ze Správy CHKO Třeboňsko a další podklady. Ještě několik stříbrných disků nám tu zůstalo, tak tuto stať považujte za nabídku. Ke spuštění Vám stačí PC s CD mechanikou a nainstalovaný internetový prohlížeč. Vše samo sebou najdete i na našich internetových stránkách http://calla.ecn.cz.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Červená, žlutá, zelená? Urbanův energetický semafor!

Není to tak dlouho, co jsme kritizovali ministra průmyslu Rusnoka za to, jak kráčí ve stopách "atomového dědka" Grégra a plánuje další rozvoj jaderných elektráren v naší zemi. Ministr průmyslu se nečekaně změnil, nyní se jmenuje Urban, ale představy dotáhl do ještě horšího konkrétního návrhu. Ministerstvo totiž na počátku června představilo svých šest scénářů státní energetické koncepce do roku 2030 - bílý, zelený, černý, červený, modrý a žlutý. Žádný není takový, jaký bychom mohli podpořit. Za koncepcí jsou vidět lobbystické zájmy uhlobaronů i ČEZu.

Problémy přináší přehnaně akcentovaný požadavek na NEZÁVISLOST, což v představě ministerstva znamená zejména maximální orientaci na domácí zdroje, tedy uhlí a na jaderné elektrárny (i přestože jaderné palivo bude výlučně z dovozu). Je však paradoxní, že i v té podle tohoto kritéria nejlepší variantě (zelené) se dovozní energetická závislost z dnešních 33 procent dostane na téměř dvojnásobných 59 procent v roce 2030. Přestože posouzení vlivů koncepce na životní prostředí teprve začne, ministerstvo, ale i předseda vlády Špidla už dali najevo, že preferují tzv. zelený scénář. Podle názvu se ale v tomto případě orientovat opravdu nelze, zelený je označen asi nám navzdory. Jeho realizace by znamenala zrušení územně-ekologických limitů těžby hnědého uhlí a bourání dalších severočeských obcí, stavbu až tří dalších jaderných bloků, naše zaostávání v oblasti využití obnovitelných zdrojů energií a také bychom zůstali největším evropským znečišťovatelem ovzduší. Není divu, že tento scénář podpořili bez výhrad staré energetické struktury včetně ČEZu a uhelných dolů.

Pokud jde o scénáře, vlastně ještě nejlépe vychází tzv. bílý, který neznamená žádné zásadní zvraty proti dnešnímu stavu. A to také není dobré. Proto jsme připraveni zpracovat scénář vlastní, tak jako se nám to podařilo už v roce 1998. Dvakrát jsme se již k diskusi o koncepci s dalšími ekologickými sdruženími sešli s novým náměstkem ministra průmyslu Martinem Pecinou, který má vytvoření energetické politiky na starosti. Schůzka s ministrem Ambrozkem nám pomáhá vytvářet prostor pro vlastní variantu a také se nám zdařilo prosadit zástupce nevládních ekologických sdružení v podobě mé osoby do Konzultativního týmu pro posouzení vlivů na životní prostředí. V brzké době se tedy dozvíte co nového pěkně od pramene.

Závěrem pro odlehčení něco citátů z dosavadních jednání z dílny tvůrců energetické koncepce:

"Spořit elektřinu? Přestaneme svítit nebo co?!", "Naše podpora obnovitelným zdrojům energie už dnes je naprosto bezprecedentní ..."

Ing. Martin Pecina, MBA, náměstek ministra průmyslu a obchodu

"Rekultivovaná krajina po těžbě uhlí je někdy hezčí, než byla ..."

"Decentralizace? Chcete říci, že se budou stavět elektrárny na Moravě a vozit tam uhlí z Mostecka?"

Ing. Jiří Mohelník, zástupce ředitele odboru energetické politiky MPO

Zapsal a sepsal Edvard Sequens

Zpět na obsah

Stanovy Sdružení Calla u Ústavního soudu!

Možná si ještě vzpomenete na naši kauzu okolo neúspěšného získávání informací o spouštění 1. bloku Jaderné elektrárny Temelín ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ten nám v roce 2000 rozhodnutím své předsedkyně odmítl zpřístupnit podstatné dokumenty, zejména protokoly o připravenosti zařízení 1. bloku JETE důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Z utajovaných informací bylo možné zjistit, nakolik oprávněné byly zprávy o závažných nedostatcích a odsunutých zkouškách ve jménu splnění Grégrových politických termínů. Čas nám již dal za pravdu - SÚJB ve výroční zprávě za rok 2001 přiznává svou nespokojenost s manipulacemi se zkouškami na JETE ze strany ČEZ.

Nezbylo nám tehdy, než se obrátit o pomoc na Vrchní soud v Praze, kterému příslušela oblast žalob na rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Přestože odmítnutí zpřístupnit dokumenty podle zákona o právu na informace bylo tak absurdní, že by Vrchní soud s žalobou neměl mnoho práce, od roku 2000 do roku 2002 nijak nepokročil a posléze řízení v této citlivé kauze zastavil. A to z důvodů, které nyní Ústavní soud označil za "nepřiměřeně tvrdé a formalistické, odpírající žalujícímu Sdružení Calla právo na soudní ochranu". Soudce Vrchního soudu se totiž rozhodl vyložit svévolně stanovy našeho sdružení tak, že neuznal právo statutárního zástupce, tedy mne jako předsedy, poskytovat plnou moc k podání správní žaloby. Dle jeho výkladu se na tom měla usnést členská schůze sdružení. Nemyslíme si to, ale shodou okolností to členská schůze schválila. Jen jsme tuto záležitost nepostihli v zápisu z ní (také se od té doby zápisy notně zpřesnily). A Vrchní soud nám ani nedal šanci toto prokázat.

Za pomoci právní kanceláře JUDr. Janů z Tábora, konkrétně pak Františka Korbela jsme se vůči takové nespravedlnosti vloni obrátili se stížností na poslední instanci, tedy na Ústavní soud. A ten k našemu zadostiučinění a radosti svým nálezem z 29. května 2003 napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil. Celý proces se tak vrací k novému projednání věcné podstaty u Nejvyššího správního soudu (ten mezitím začal fungovat a převzal problematiku do níž spadá naše žaloba od Vrchního soudu).

A co na úspěch František Korbel, který nás zastupuje? Říká: "Ústavní soud opět poukázal na tzv. defenzivní formalismus části české justice, tj. snahy odepírat výkon spravedlnosti umělým nalézáním procesních překážek. Vrchní soud v Praze porušil čl. 6 Evropské Úmluvy, neboť nezákonně odepřel základní právo sdružení na soudní ochranu proti utajování informací o Jaderné elektrárně Temelín."

Bohužel uplynuly již 3 roky od podání žaloby a ještě zdaleka není vše u konce. Pokud se nakonec dobereme k utajovaným dokumentům, mohou sloužit už jen jako zajímavý doklad převahy politických zájmů nad jadernou bezpečností při spouštění JE Temelín na přelomu milénia.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Calla v Bruselu

Na počátku června mě vyslala Calla jako svého zástupce do Bruselu, zjistit těsně před referendem, co po případném vstupu do Unie čeká nejen republiku, ale zejména ekologické nevládní organizace. Výjezd byl pořádán pod hlavičkou nadace NROS, která také zajistila financování stravování a ubytování účastníků, mezi nimiž bylo vybíráno zejména podle kvality angličtiny, která byla hlavním komunikačním jazykem tohoto výjezdního semináře, jehož titul zněl: Studijní cesta zástupců českých NGO's do Bruselu.

Celkem se jednalo o tři dny (10.6. - 12.6.), které naše zhruba tři desítky zástupců různých českých nevládních organizací (zdaleka nejen ekologických, zavítaly mezi nás i zástupkyně katolické charity či feministického hnutí) strávily diskusemi nad různými otázkami poměru Unie a jejích struktur k nevládnímu sektoru v ČR. První dva dny seminářů proběhly v budově Evropského parlamentu (čili v komplexu budov označovaných samotnými Bruselany za Caprice du Dieu, čili Hříčku bohů...), přičemž prvý den byl věnován evropským institucím. Přišli s námi debatovat zástupci zejména Evropské komise a Hospodářského a sociálního výboru, druhý den pak byl ve znamení evropských sítí neziskových organizací, takže jsme mohli "parazitovat" na zkušenostech zástupce polských neziskových organizací v Bruselu Pawla Krzeczunowicze a proběhlo i "seznamovací odpoledne" s představiteli jednotlivých sektorových evropských sítí. Samozřejmě včetně sítí evropských neziskovek zaměřených na problematiku životního prostředí, které byly bohužel pouze dvě. Třetí a poslední den pak proběhl zpátky na české půdě, konkrétně na půdě Mise ČR v Bruselu. Tento den byl ovšem kratší než dny předchozí, které trvaly až do podvečera, neboť vedoucí české delegace při EU, Pavel Telička, nekompromisně vyhlásil, že seminář je nutno v půl čtvrté ukončit, aby mohl zamknout misi a odjet k evropskému referendu.

A jaké je hlavní poselství této cesty? Podle mne zhruba takovéto: po vstupu ČR do Unie, jenž byl mezitím potvrzen referendem, se toho příliš mnoho nezmění, neboť budou vlastně jen pokračovat procesy, které už delší dobu běží (to byla hlavní myšlenka vedoucího vyjednávací týmu Komise pro ČR, pana Rutgera Wisselse). Malé ekologické organizace rozměru Cally na vstupu primárně příliš nevydělají, neboť na granty vypisované přímo Komisí stejně nedosáhnou. Ty jsou vypisovány v částkách milionů eur a vyžadují přeshraniční rozměr. Na tyto prostředky tak nadále můžeme dosahovat pouze zprostředkovaně přes granty přerozdělované na úrovni ministerstva ŽP nebo např. krajů, nebo případně aliancemi s jinými nevládními organizacemi z jiných členských států Unie. Nebo napojením na některou z jejich sítí prostřednictvím členství v nich, které ovšem není bohužel zadarmo. Hlavní přínos této cesty však samozřejmě není toto nepříliš radostné poselství, ale napojení na různé kontakty a informační kanály, z nichž se dá zjistit a sledovat, jak se například vyvíjí evropská legislativa v oborech, jež jsou pro nás podstatné. Už nyní tak využíváme první kontakty a snažíme se přímo v Evropském parlamentu vysledovat, jak se vyvíjí tzv. "jaderný balíček" nových směrnic s jadernou tematikou a některých dalších budoucích předpisů, které pro nás od příštího května budou stejně závazné jako výplody českého parlamentu...

Dalším přínosem pak může být milé zjištění, že tolik hanobení "eurokrati" z Bruselu jsou opravdu byrokraty par excellence. Naštěstí však je alespoň jejich ústní projev mnohem zajímavější, než jejich nečitelné legislativní výplody; a přínosem je snad i to, že Calla i tímto způsobem drží stále prst na příslovečném "tepu" dění v českém neziskovém sektoru. Takže poslední zpráva z neziskových kuloárů: velmi pravděpodobně se chystá, že i české neziskovky budou mít svého reprezentanta v Bruselu a dohoní tak jisté zpoždění, které mají za svými polskými, maďarskými a estonskými kolegyněmi...

Pavel Molek

Zpět na obsah

§ Právní okénko §

Co nového v životním prostředí v EU na jaře 2003

Direktiva o bio pohonných hmotách vstoupila v platnost

14.3.2003 Evropský parlament projednal návrh na direktivu o bio-pohonných hmotách. Přiklání se k tomu, aby minimální objemy bio-pohonných hmot na celkové spotřebě tvořily 2% v roce 2005 a 5,75 % v roce 2010. Zároveň bere v úvahu, že cíle jednotlivých členských států pro zvýšení objemu bio-pohonných hmot se mohou od celoevropských lišit z objektivních důvodů, kterými mohou být např. limitované možnosti výroby bio-pohonných hmot z biomasy, využití biomasy pro jiné energetické účely než pro dopravní sektor, využití jiných zdrojů obnovitelných energií pro pohon dopravních prostředků.
26.5.2003 Publikací v Official Journal vstoupila Direktiva č. 2003/30/EC ze dne 8.5.2003 v platnost. Jejím cílem je zvýšit podíl bio pohonných hmot na celkové spotřebě pohonných hmot na 2% do konce roku 2005 a 5,75 % do konce roku 2010. Členské státy mají do konce roku 2004 čas na transpozici této direktivy do národních legislativ.

Sloučeniny organotinu zakázány na všech lodích vplouvajících do evropských přístavů

24.3. Rada EU přijala bez výhrad nařízení, které zakazuje použití sloučenin organotinu na všech lodích vplouvajících do evropských přístavů. Navržená opatření (zákaz barviv obsahujících aktivní TBT, návštěvy inspektorů, uznávání AFS certifikátů) se začnou aplikovat na evropská plavidla tři měsíce poté, co vstoupí v platnost příslušné nařízení nebo 1. července 2003, a na všechny ostatní plavidla od 1. ledna 2008. Nařízení směřuje ke snížení nepříznivých efektů barviv proti znečištění životního prostředí používaných na lodích. Členské země by měly uplatňováním tohoto nařízení přejít k ratifikaci AFS Konvence o kontrole škodlivých látek na lodích od 5. října 2001

Dohoda o zákazu provozu jednoplášťových tankerů

28.3.2003 V zájmu ochrany světových moří došla Rada EU k dohodě o návrhu Evropské komise na okamžitý zákaz vstupu do přístavů členských států EU a kotvení v teritoriálních vodách pro jednoplášťové tankery typu Erika nebo Prestige, které jsou starší než 23 let. Tyto tankery tzv. 1. kategorie by měly být z mezinárodní přepravy úplně vyloučeny po roce 2005. Pro tankery 2. a 3. kategorie - starší než 28 let bude platit stejný zákaz s tím, že by měly být z přepravy úplně vyloučeny do roku 2010. Pro jednoplášťové tankery pozdější výroby dohoda schvaluje zpřísnění preventivních inspekcí.

Požadavek Evropského parlamentu na snížení používání pesticidů

31.3.2003 Evropský parlament požaduje, aby množství pesticidů používaných v členských zemích EU bylo do roku 2010 sníženo na polovinu. Vyzývá Evropskou komisi, aby připravila k tomuto cíly návrh opatření a termínů včetně návrhu závazné legislativy, kterou by se členské státy musely řídit při zavádění omezení. Návrh Evropské komise na odstranění opatření, která členským státům umožňují použití snížené sazby DPH na pesticidy, byl Evropským parlamentem plně podpořen.

Osivo kontaminované geneticky modifikovanými organismy má ztíženo přístup na trhy EU

11.4. Evropský parlament schválil zprávu zástupkyně francouzských Zelených, která aktualizuje návrh nového právního předpisu o běžném osivu ve smyslu zavedení nových opatření k zabránění rizika kontaminace výrobků z osiva geneticky modifikovanými organismy. Parlament tímto umožnil zavést ještě nižší minimální limit kontaminace, než se uplatňuje pro běžné osivo kontaminované geneticky modifikovanými organismy v důsledku nehody či z technicky nevyhnutelných důvodů. Prahová hodnota minimální kontaminace bude stanovena na co nejnižší možné úrovni podle nejnovějších vědeckých doporučení.

Parlament podporuje návrh Komise o čistících prostředcích a žádá přesnější označování prostředků a přísnější podmínky

17.4. Evropský parlament podporuje návrh ke konsolidaci a novelizaci evropské legislativy týkající se čistících prostředků a jejich vedlejších produktů s cílem odstranit bariéry volného pohybu těchto výrobků a zároveň chránit životní prostředí a veřejné zdraví. Navržené právní předpisy by měly nahradit pět existujících směrnic (které rozšíří aplikaci předpisů na všechny povrchová činidla klasifikována jako čistící prostředky, saponáty včetně prostředků obsažených v tekutých pracích prostředcích a změkčovadlech) a doporučení Komise ohledně označování čistících prostředků.

Komise připravuje směrnici o koexistenci geneticky modifikovaných a "normálních" plodin

25.4.2003 Evropská komise připravuje směrnici, která má pomoci členským státům EU pomoci vyřešit problém koexistence geneticky modifikovaných a tradičních a organických plodin. Evropská komise tak převezme roli prostředníka, který bude koordinátorem, poradcem a zprostředkovatelem výměny nejlepších praktik. Pokud se týká finanční pomoci farmářům, Evropská komise prověří, zda národní legislativy již obsahují postačující opatření pro poskytnutí případné kompenzace, pokud by došlo ke smíšení GM a tradičních plodin. Za velmi důležité považuje EK zavedení spolehlivého systému značení GM plodin, tak aby bylo možné předejít záměně nebo smíchání osiva.

Zveřejněna nová legislativa o chemikáliích

7.5. 2003 Komisařka pro ochranu životního prostředí Margot Wallström a komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen dnes zveřejnili návrh nového legislativního rámce o chemikáliích. Ten by měl nahradit stávajících 60 směrnic v této oblasti i současný systém rozdělení tzv. "existujících" a "nových" výrobků. Legislativní rámec je založen na systému registrace, posuzování a autorizace chemikálií známým pod zkratkou REACH. Hlavním důvodem pro předložení legislativní novely je rychle rostoucí množství nových chemikálií, které mají na svědomí stále vážnější zdravotní komplikace i ohrožování životního prostředí. Zavedení nové legislativy do praxe by měla pomoci Evropská agentura pro chemikálie, jejímž úkolem bude dohlížet nad fungováním celého systému, vystupovat jako poradní orgán Evropské komise a pomáhat členským státům a podnikům v zavádění nové legislativy. Zveřejněním legislativního návrhu začíná osmitýdenní konzultační proces, do něhož se mohou zapojit všechny zainteresované subjekty. Po skončení konzultačního období předloží Evropská komise svůj oficiální návrh, do něhož zahrne všechny relevantní připomínky.

Nová pravidla pro emise motorových člunů schválena

15.5.2003 Evropský parlament a Rada EU schválily návrh nové direktivy upravující provozování rekreačních plavidel. Nová direktiva mění pravidla stanovená směrnicí 94/25/EC a rozšiřuje a zpřísňuje požadavky na konstrukční řešení a ochranu životního prostředí v oblasti emisí a hluku. Nová direktiva má být implementována členskými státy do 1.1.2005 a požaduje, aby od tohoto data do 1.1.2007 postupně všechna provozovaná rekreační plavidla splnila stanovené limity. Cílem je zmenšit znečištění rekreačních vod až o 50 % poté, co budou nová pravidla plně respektována.

Přísnější směrnice o odpadech z obalů

23.5. 2003 Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu schválil kontroverzní návrh novely směrnice o obalech a odpadech z obalů. Výbor se nakonec přiklonil k návrhu cílů pro zpětný odběr a recyklaci předloženému Radou EU, čímž se výrazně přiblížilo přijetí zpřísňující novely. Dle tohoto návrhu by tedy měly členské státy zajistit, že minimálně 60% použitých obalů bude zpětně odebráno a minimálně 55% použitých obalů bude recyklováno. Minimální cíle pro recyklaci jednotlivých materiálů obsažených v obalech byly stanoveny následovně: sklo 60%, papír a karton 60%, kovy 50%, plasty 22.5% a dřevo 15%. Výbor Evropského parlamentu však v rozporu s Radou navrhuje, aby bylo těchto cílů dosaženo již do konce roku 2006, místo navrženého roku 2008. Výbor zároveň navrhuje udělení přechodného období na zavedení směrnice Řecku, Irsku a Portugalsku. Je pravděpodobné, že novým členským státům Evropské unie včetně České republiky bude nabídnut minimálně stejně dlouhý odklad. Evropský parlament by měl o návrhu novely hlasovat ve druhém čtení na svém plenárním zasedání 1. července 2003.

Pavel Molek

Zpět na obsah

Právníci diskutovali o novelách správního řádu

Dne 13.5.2003 uspořádala Evropská asociace studentů práva (ELSA) Brno a občanské sdružení Páragraf na půdě Právnické fakulty MU v Brně vědecký seminář s názvem Nový správní řád. Jednalo o téma velmi aktuální, díky tomu, že právě v těchto týdnech je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednáván jednak poslanecký návrh částečné novely a jednak vládní návrh celkové rekodifikace této "páteře" českého správního procesu. Právě díky této aktuálnosti a zájmu autorů obou těchto legislativních návrhů podařilo se organizátorům pozvat na seminář mnoho zajímavých osobností a vytvořit skutečně mnohoúhelný pohled na možné a potřebné změny správního řádu.

Jako první pojednal o poslanecké novele RNDr. Miloš Kužvart, který je jedním ze tří poslanců předkládajících tuto novelu, jež by měla zachovat celkovou strukturu správního řádu, ovšem vypustit některé právní archaismy až paleontologismy, jako jsou ustanovení operující s dávno neexistujícími národními výbory, či ingerencí prokuratury, nahrazené již státním zastupitelstvím.

Po pohledu prosazujícím poslanecký návrh přišel na řadu pohled akademický, reprezentovaný JUDr. Stanislavem Kadečkou, vyučujícím z Katedry správní vědy, správního a finančního práva Právnické fakulty MU. Doktor Kadečka rozebral jak historickou úpravu na našem území, tak úpravu současnou a navrhovanou, přičemž pozitivně zhodnotil ve svém charismatickém projevu zejména legislativně technické kvality návrhu vládního.

Tomuto pohledu ihned oponovala JUDr. Ing. Libuše Tkadlecová z Krajského úřadu Zlínského kraje, která připojila pohled z praxe samosprávních úřadů, respektive sarkasticky zařadila vládní návrh rekodifikace mezi skupinu zátěží správní správy společně s loňskými povodněmi.

I proto bylo více než vhodné, že po krátké přestávce vystoupili spoluautoři vládního návrhu novely a sice Mgr. Jiří Kaucký a Mgr. Věra Ondračková, oba z Ministerstva vnitra ČR, kteří se pokusili pomocí zdařilých nákresů a velmi věcných rozborů množství správních postupů, které by byly uskutečňovány podle vládou předkládaného návrhu. Podařilo se jim díky tomu rozpoutat velmi rozsáhlou diskuzi prakticky všech zúčastněných.

Seminář potom zakončila dvojice kratších referátů, které po vyčerpání všech pohledů v přímo na předkládané novely v předchozích příspěvcích zasadily problematiku správního procesu do širších souvislostí. Jednalo se jednak o referát Mgr. Pavla Černého, který coby zaměstnanec Ekologického právního servisu rozebral účast veřejnosti při ochraně veřejných zájmů, a to zejména z pohledu ekologických hnutí a iniciativ. Z nadhledu lidských práv pak celý seminář uzavřel JUDr. Valášek z kanceláře Veřejného ochránce práv, který se zamyslel na základě inspirací podáními řešenými právě v kanceláři českého ombudsmana nad nejčastějšími kolizemi současné úpravy správního řízení se základními lidskými právy.

O kvalitě tohoto semináře, byť byl pořádán až v zápočtovém týdnu, tedy v době mnoha jiných studijních povinností studentů, vypovídá i velké množství podnětů ze strany publika. Navíc se tento seminář stal i pro přednášející zajímavou příležitostí k výměně pohledů z praxe, z pohledů předkladatelů obou návrhů změn správního řízení a konečně i z prostředí akademického, jež se opět ukázalo jako vhodná platforma pro takováto setkání.

Pavel Molek

Zpět na obsah

Borovanský seminář o NPR Brouskův mlýn

Vyvrcholením projektu podpořeného Holandskou ambasádou v Praze v programu MATRA se stal pracovní seminář konaný 5. června na borovanské radnici. Třicet účastníků mělo možnost v průběhu dopoledne vyslechnout devět příspěvků a v době přestávky si ještě prohlédnout novou výstavu fotografií ing. Jana Nového nainstalovanou v nových výstavních rámech, které jsme pořídili pro obdobné výstavy v rámci projektu. Přes problémy s účastí některých lektorů se podařilo soustředit do referátů hlavní problematiku chráněného území a díky zájmu a aktivitě přítomných byla živá a plodná diskuze. Ta vyvrcholila v podvečer formováním závěrů, které by měly napomoci při tvorbě nového plánu péče. Absenci botaniků Albrechta a Husáka suplovali zejména v terénu pánové Lippl a Černý, kteří se rovněž zasloužili o výše uvedené závěry. Terénní exkurze byla v parném odpoledni opravdu náročná. Ti kteří ji absolvovali mohli v terénu nejen shlédnout některé botanické zvláštnosti rezervace, ale přiblížit si i podmínky, ve kterých jsou zde prováděné práce směřující k obnově a zachování mokřadních a rašelinných společenstev. Obdivuhodný výkon podal v tomto směru ing. Švarc ze ZO ČSOP Nové Hrady, který absolvoval celou trasu a ještě dokázal diskutovat nad problémy. Věřím, že seminář přispěl nejen k ucelenému poznání problematiky ochrany tohoto území, ale stal se příležitostí i pro větší prezentaci rezervace na veřejnosti, o což se zasloužila rovněž brožura a výstava, která bude představena na podzim v Jílovicích a počátkem příštího roku v Českých Budějovicích. Ze semináře byl vydán sborník, který byl rozeslán účastníkům a v omezeném množství je k dispozici vážným zájemcům v kanceláři Cally. V elektronické podobě bude zveřejněn na internetových stránkách Cally.

Přesto, že jsem předpokládal větší zájem o seminář, a to zejména ze strany úřadů a nevládních organizací, myslím, že akce splnila svůj účel. Poděkování patří nejen Agentuře ochrany přírody za odbornou garanci, ale i pracovníkům MÚ Borovany, jmenovitě starostovi Dr. Malíkovi a kulturní referentce paní Seberové, tak kolegyním Lence, Markétě a Zitě za organizační pomoc.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Stropnice 2003 v poločase

Díky příznivému počasí, které je sice svými třicetistupňovými teplotami kruté k brigádníkům, ale vyhovující vegetaci v nivě Stropnice nesoucí jen minimální příznaky po loňských povodních, se daří zatím slibně plnit smlouvu na práce v chráněném území. Kosení bylo prakticky zahájeno první červencový týden, kdy nastoupila první parta Jendy Tomana složená většinou z osvědčených tahounů, což se projevilo splněním požadovaného úkolů v plném rozsahu. Po ní nastoupil Kuba Hulec se zbytky "Tomanovců", posílených o samostatnou skupinu studentů z Brna. Rovněž tyto skupiny odvedly dobrou práci, což bylo kvitováno při předání vedoucím Agentury ochrany přírody a krajiny dr. Albrechtem. Přesto, že někteří zájemci na poslední chvíli změnili svůj zájem o brigádu, byl díky dobré organizaci a zodpovědným přístupem ukrojen podstatný díl z plánovaných 2.632 hodin, které by měly zabezpečit splnění letošních závazků. K dobré pohodě a plnému pracovnímu nasazení přispívá i zázemí Peškova mlýna a mobilní ekoWC využívané na rozdíl od některých let pouze v rámci biologických norem, neboť kromě vosích žihadel, která jsou letos obzvláště nepříjemným doplňkem, nedošlo zatím k žádnému úrazu a ochoření. I problematická likvidace hmoty pálením se obešla bez většího "zahoření" a věřím, že tomu tak bude po celou dobu naší aktivity na Stropnici. Nelze opomenout účast zaměstnanců kanceláře Cally, pro něž představuje tato aktivita existenční finanční příjem. Zatím se na Stropnici dle svého pracovního vytížení a zdravotního stavu činí Lenka Novotná, Markéta Šubrtová a Vladimír Molek. Vítanou posilou je "vojín civilní služby Pepa Polívka" a občasně vypomůže Jana Egerová. Také zde je předpoklad, že plánovaný objem prací bude splněn. Pro představu to činí 814 pracovních hodin, které budou věnované zejména kosení, hrabání, pálení, likvidaci náletů krušiny, křídlatky a úpravě tůněk.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Moudrá slova

Nechtěj všeho žádati, co vidíš, všemu věřiti, co slyšíš,

vše mluviti, co víš, vše činiti, co můžeš, všeho se odvažovati, co se ti líbí,

známým býti všem, kteří se s tebou setkají, důležitým se činiti všem známým.

Kromě toho věcí ztracených zapomeň, věci přešlé pusť mimo sebe

a budeš moudrý...

Jan Amos Komenský

Zpět na obsah

Ze zápisníku Vladimíra Molka

S ohledem na prázdninové vydání Ďáblíka se budu průběhu dlouhodobých kauz věnovat podrobně v dalším čísle. Již nyní ale mohu naznačit, že se stále něco děje.

Odbor životního prostředí Dačice reagoval na naše připomínky a v duchu metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny nepovolil mysliveckým společnostem požadované vysazování polodivokých kachen na rybníky. Tento postup je zcela v souladu se zachováním ekologicko-stabilizační funkce rybníka jakožto významného krajinného prvku.
Calla se odvolala proti rozhodnutí MÚ Dačice, kterým byl udělen souhlas s umístěním rekreačního domku u obce Dolní Radíkov. Důvodem je nevhodné zastavování volné krajiny v přírodním parku, což potvrzuje i odborný posudek doc. Vorla, který jsme si nechali zpracovat.
Pokračuje spor o tzv. hygienizaci Stromovky v Českých Budějovicích, kdy do hry o opatření proti povodním mající v některých případech tvrdý technický požadavek neslučující se s posláním a funkcí významného krajinného prvku, vstoupil vlastník pozemků.
Krajský úřad vyhověl odvolání Památkového ústavu a občanských sdružení Calla a Jihočeské matky a udělil památkářům souhlas s výstavbou oplocení zámeckého parku, čímž zrušil rozhodnutí bývalého okresního úřadu. Případ se stal pro některé úředníky a politiky odvetou za golfové hřiště na Podskalské louce a z těchto důvodů bránili rekonstrukci oplocení, které nenaruší estetické ani biologické hodnoty a funkce tohoto parku.
Ukončení procesu EIA zjišťovacím řízením pro žárové zinkovny Signum a Wiegel se ukazuje jako chybné. Krajský úřad dal podnět nejen ke sporům mezi oběma firmami, ale tento krok fakticky blokuje průběh stavebních řízení. Pro nepředložení auditu o ekologické zátěži v areálu bývalé Škodovky nepostoupil Wiegel v územním řízení. Naopak Signum získalo již stavební povolení pro rekonstrukci haly bývalé panelárny ve Vrátě. Obě firmy musí ale splnit požadavky plynoucí ze zákona o integrované prevenci znečistění a havarijním plánování.
Společnost T-Mobil se odvolala proti rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny, kterým jí nebyl udělen souhlas s výstavbou základnové stanice u obce Bedřichov v Novohradských horách. Orgán ochrany přírody přistoupil k tomuto výroku po předchozím zamítavém stanovisku AOPAK České Budějovice a OS Jihočeské matky a Sdružení Calla.
Přesto, že Seat Rallye Český Krumlov je již za námi a znovu můžeme pouze konstatovat nedodržení podmínek. Českokrumlovský úřad řeší spor o zpětném převzetí žádosti organizátorů o vedení trasy přes přírodní park Poluška. Tento "takticko administrativně alibistický postup" správního řízení zvolil odbor životního prostředí a měl by se stát precedentem pro pořádání dalšího ročníku.
Na otázku položenou řízením o železniční estakádě pro IV. železniční koridor u obce Rzavá a Moraveč odpoví doplněk posudku. Z hlediska optimalizace, bezpečnosti i zachování krajinného rázu se jeví přijatelné rozšířit stávající zářez trati, což odpovídá i požadavku obcí.
Vyjádřili jsme se k několika žádostem na odbahnění rybníků s tím, že lze souhlasit s odtěžením sedimentů za předpokladu jejich využití pro rekultivační účely, např. skládky a při respektování ekologicko stabilizační funkce rybníka, jakožto významného krajinného prvku, což většinou projektant nerespektuje a zejména plošnou likvidací litorální porostů a neúměrným kácením dřevin přeměňuje tyto přirozené biotopy v požární nádrže a bazény.

Zpět na obsah

SÚVa radí a informuje

Středisko účasti veřejnosti - SÚVa - má za sebou další dva měsíce činnosti, během nichž se podařilo díky Janě Sequensové vytvořit vtipné logo, se kterým jsme se již pochlubili ve výroční zprávě. Dalším krokem bude vytvoření propagačního informačního letáku pro veřejnost a zavedení zvláštní rubriky na internetových stránkách Cally. Zatím funguje komunikace příslušných pracovníků a poradců s veřejností pomocí dvou pevných českobudějovických telefonních linek, tří mobilních telefonů a tří elektronických adres. Zvláštní spojení je na pražskou pobočku Milady Podpěrové vedoucí poradenskou činnost pro spotřebitele elektřiny. Většinu dotazů z energetiky ale řeší Edvard Sequens. Postupně se do poradenské aktivity dostává Markéta Šubrtová v oblasti dopravy a to zejména v souvislosti s aktuální dálnicí D3 a rychlostní komunikací R3, IV. železničním koridorem, ale i v rámci místních dopravních problémů, jakým se například v poslední době stává dopravní propojení pod nádražím ČD. Poslední pátek v měsíci vede externí spolupracovník Pavel Molek právní poradnu, kterou využívají především občanská sdružení a petiční výbory.

V průběhu měsíce května a června jsme těmito způsoby komunikace poskytli čtyřicet konzultací a informací zejména nově založeným občanským sdružením Pětidomí, Malše, Lomnice nad Lužnicí, Dubičák, Větrovy Tábor, Cesta 2002 Ševětín, petičnímu výboru Rožnov, petičnímu výboru Pražské předměstí. V první polovině roku 2003 odpovědělo sdružení spotřebitelů elektřiny, tj. Milada Podpěrová a Edvard Sequens na 48 dotazů týkající se energetiky. Téměř polovina jich byl řešena e-mailem a polovina telefonicky. Ve 34 případech se jednalo o dotazy na obnovitelné zdroje energie. Další aktivita SÚVy spočívá v šíření metodických a informativních zdrojů týkajících se především možnosti účasti a zapojení veřejnosti. V tomto směru využíváme jednak vlastních materiálů, osvědčených separátků Ateliéru pro životní prostředí Praha, ARNIKY a Ekologického právního servisu. Nenahraditelnou formou jsou v tomto směru besedy a přednášky pro veřejnost, zejména pak studenty. V měsíci květnu jsem se zúčastnil semináře Nadi Johanisové na Pedagogické fakultě a obdobnou formu pak realizoval v Lipovském učilišti.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

EUPRI A ROSA VÁS ZVOU

v sobotu 6. září 2003 na

Exkurze do přírodních zahrad na jihu Čech a

v Dolním Rakousku/Waldviertelu

Odjezd autobusu je v 700 z Českých Budějovic, očekávaný příjezd kolem 1900 hodiny do Č. Budějovic. Během exkurze zhlédnete školní zahradu ve Vyšším Brodě, Ráj motýlů Langschlágský les, bylinnou zahradu paní Anny Eichnger, zahradu jako obývací pokoj rodiny Hrouzovy.

Přihlášky na exkurzi se vyřizují do 31.8. 2003 v kanceláři ROSY (u L. Jozkové, příp. M. Zelenkové), Nádražní 55, 370 01 České Budějovice (otevřeno ve čtvrtek od 12 do 18 hodin, jinak po telefonní domluvě), tel.: 387 432 030, e-mail: rosa@ecn.cz nebo prirodni.zahrada@quick.cz

Součástí závazné přihlášky je zaplacení poplatku. Poplatek za exkurzi ve výši 400,- Kč je nutné zaplatit předem (do 31.8.). V případě neúčasti je poplatek nevratný, ale je v plné výši převoditelný na náhradníka. Ve všech zahradách kromě Ráje motýlů Langschágský les je vstup zdarma, na vstup do Ráje motýlů Langschlágský les si s sebou vezměte 3,- EUR. Tlumočení v Rakousku je zajištěno.

U paní Eichinger v bylinné zahradě je možnost nákupu jejích výrobků. Pokud máte zájem, vezměte si s sebou tedy i kapesné na útratu (v EUR).

Vzhledem k časové náročnosti exkurze není možné zajistit společné stravování, proto prosíme účastníky, aby si občerstvení na celý den vzali s sebou. Rovněž pojištění na cesty je nutné zajistit si osobně (není povinné). Nezapomeňte si doma platný cestovní pas.

Na exkurzi, která se uskuteční v rámci realizace projektu "Přírodní zahrada", Vás srdečně zvou pořadatelé - EUPRI a ROSA. Projekt je spolufinancován z Programu Evropské unie - SFMP CBC Phare.

Zpět na obsah

Malé letní veršování

Táta náš šel na houby,

Jestli on tam zabloudí.

Nezabloudí, těšte se,

On nám houby přinese.

Sysel seče otavu,

Liška pohrabuje,

Zajíc na vůz nakládá,

Myška našlapuje.

(lidová říkadla)

Zpět na obsah

HNUTÍ DUHA VÁS ZVE NA

POCHOD NAPŘÍČ NÁRODNÍMI PARKY ŠUMAVA A BAVORSKÝ LES

(V. ročník)

27.-30.srpna 2003

Co uvidíte:

Nejkrásnější místa národních parků Šumava a Bavorský les - "Zelené střechy Evropy": horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy a rašeliniště.

Schwarzenberský kanál, Plešné jezero, Trojmezenský prales, Modrava, Cikánská slať, Malá Mokrůvka, Černá hora, Prameny Vltavy, Bučina, Luzný, Roklan, Roklanské jezero, Seelensteig (stezka lesních prožitků), Teufelsloch (Ďáblova soutěska).

Uvidíte také problémy národních parků: lesy napadené broukem kůrovcem ponechané přírodnímu vývoji, i místa, kde se lesníci snažili kůrovce zahubit.

Co dělá kůrovec? Katastrofa nebo přírodní proces? Kácet nebo nechat přírodu přírodou? Jak dnes vypadá les, který napadl kůrovec před dvaceti lety? V Národním parku Šumava se kácí, v Národním parku Bavorský les se nekácí.

Udělejte si názor sami, přijeďte se podívat.

Odborný průvodce zajištěn.

Zahájení v Nové Peci 27.8. v 8.00 ráno na veřejném tábořišti. Doporučujeme přijet do Nové Pece již 26.3. odpoledne.

Přihlášky, podrobnosti o programu, trase, potřebách a další nezbytné informace:

www.hnutiduha.cz...

Zpět na obsah

Z moderní učebnice dějepisu - 4. díl

1568 n.l. - Smutný nad pošpiněním svého dobrého jména, vyvraždil Ivan Hrozný dalších 100.000 rolníků, aby ho přestali nazývat Ivanem Hrozným.

1618 n.l. - Příští generace byly odsouzený k záhubě, když Angličané popravili Sir Walter Raleigha, ale jeho tabákové rostlinky nechali na pokoji.

1642 n.l. - Devět studentů obdrželo úplně první tituly bakaláře umění na americkém kontinentě a okamžitě zjistili, že nejsou žádná volná místa pro chlapce s pokrokovým uměleckým vzděláním.

1670 n.l. - Puritáni byli natolik zabraní do upalování falešných čarodějnic, že ani neoslavili kulaté výročí získání své náboženské svobody.

1755 n.l. - Samuel Johnson vydal první anglický slovník, čímž alespoň malým dětem poskytl knížku, ve které mohly najít všechna sprostá slova.

1758 n.l. - New Yersey je vybráno, jako místo pro první americkou Indiánskou rezervaci. To mělo Indiánům ukázat jak nuzný život je od této chvíle v podobných zařízeních čeká.

1763 n.l. - Francouzsko-Indiánská válka skončila. Jak Francouzi tak Indiáni prohráli.

1770 n.l. - Zastřelení tří lidí během Bostonského masakru zažehlo plamen revoluce. O 200 let později by zastřelení tří lidí v Bostonu bylo považováno za průměr pro sobotní noc.

1773 n.l. - Kolonisté v bostonském přístavu naházeli do moře náklad čaje. Britové tento čin nazvali barbarstvím, protože nikdo k tomu nepřidal mléko.

1776 n.l. - Napoleon se rozhodl udržovat neutrální postoj k Americké revoluci. Primárně proto, že mu bylo teprve sedm let.

Zpět na obsah

Můj deníčku,

16. září je dnem ochrany ozónové vrstvy, která je pro nás tak důležitá při pobytu na slunci.
A je tu další Zelený čtvrtek první po prázdninách. 18. září pořádájí Sdružení Calla a společnost ROSA besedu, tentokrát na téma "(Auto)mobilita - problém Č. Budějovic?" s Ing. Tomášem Otepkou. Beseda se bude konat od 1700 hodin v galerii Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice.
V prostorách Jihočeské vědecké knihovny proběhne dne 22. září vernisáž fotografické výstavy "Město - místo pro lidi", zaměřená na problematiku dopravy. Autorem výstavy je brněnský rodák Petr Baran. Expozice bude doplněna i o fotografie z Č. Budějovic.
Mezinárodní den bez aut, 22. září, nás vybízí ponechat naše čtyřkolé čadící kamarády v garáži a přemluvit naše zakrnělé nožky, aby udělaly o nějaký ten krok víc.
S 23. zářím přichází podzim a s ním i podzimní rovnodennost. Babí léto, červené šípky a jeřabiny, vítr prohánící se po strništi, listy hrající všemi barvami, chladná rána a slunné dny a děti pouštící papírové draky.
A co naši "spolubydlící" na planetě? Kdo se jich zastane? 4. října je den ochrany zvířat a nejen těch, co chováme doma. Třeba i těch méně hezkých, např. pavouků, hadů, žab, hmyzu, prostě všech zvířátek.
I stromy mají svůj den. 20. října si zaslouží alespoň malé poděkování, že nám osvěžují naše okolí a uklidňují naši mysl.

Zpět na obsah

Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Hnutí Duha, PhDr. Miroslav Hudec, Pavel Molek, Vladimír Molek, Romana Panská, Milada Podpěrová, Pepa Polívka, Petr Resch, ROSA, Edvard Sequens, Markéta Šubrtová, Lucie Zimmlová a studenti Česko-anglického gymnázia. Do konečné podoby sestavila Romana Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Obsah prošel jen velmi hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 15. září 2003.

Další zprávy

Sdílet

Chcete dostávat každé nové číslo Ďáblíku mailem?

Ďáblík číslo 14

Ďáblík číslo 14 (červenec 2003)

Děkujeme za podporu činnosti Cally