dostalo se mi té cti, vyslovit "moudro" v úvodníku. Přírodu svým způsobem vnímám, miluji a chráním nejrůznějšími projevy a způsoby již pěknou řádku let. K ní se utíkám léčit nejen z neduhů, ale i z pesimizmu a nostalgie. Patří jí i moje první návštěva v roce, kdy neholdujíc obvyklým silvestrovským oslavám, odcházím ještě za úsvitu z domova, abych vykonal svou tradiční novoroční obchůzku, jak tvrdí moje rodina. A stejně tak, jako se vrací věřící očištěni ze stánku božího, vracím se i já šťasten, a odhodlán dál se prát s nesmyslnými projekty, čelit zlobě a nenávisti a těšit se z každé chvilky v lese, zpříjemňující mi život, který ať chci,nebo nechci plyne a nevrací se. Bývala období, kdy i já jsem si dával novoroční předsevzetí. Dnes si ale při svých novoročních obchůzkách, které vedou již třicet let po stejné trase kolem rodného Lišova, jenom přeji a vzpomínám. Stále častěji vzpomínám na své rodiče a momenty, kdy jsem se usmíval jejich výrokům "to za nás..., tenkrát..., když my byli..." Dnes, kdy i já, a rozhodně ne ve zlém a většinou téměř nevědomky, opakuji tyto zaklínací formulky "pamětníků", si při novoročních toulkách zimní zasněženou krajinou rád vzpomenu na dobrodružné výpravy naší hlídky přírody "ábíčka", které vedly většinou právě do těchto míst. Při překračování potoka se mi vybaví činnost místní organizace ČSOP, kterou jsem zakládal a deset let stál v jejím čele. Společně s mým oddílem mladých ochránců přírody Lvíčata a Bobři jsme tento potok každoročně čistili při otvírání studánek. A později, to už jako "úředník ochrany přírody", jsem ten samý potok zachránil před zatrubněním. Letos poprvé jsem ho nepřeskočil, ale přešel po můstku. Bolela mne totiž záda. V té chvíli jsem si uvědomil, že je sice krásné a ušlechtilé, když si člověk vytyčí svůj životní cíl a domnívá se, že je to jeho poslání, kterému podřídí vše, ale na druhé straně si neuvědomuje životní hodnoty, které ho míjí. Láska, zdraví, rodina, přátelství. To je bohatství lidského života, které nemůže nic nahradit, ale kterého si nedovedeme vážit a uvědomujeme si jej většinou až jako pamětníci. Je sice ušlechtilé, nenaplníme-li z nejrůznějších důvodů svůj "životní příběh" některou z těchto hodnot, zvolit si za své životní poslání ochranu přírody. Není to však příliš sobecké a nezodpovědné?

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Jihočeši nechtějí úložiště v územním plánu!

Krajský úřad Jihočeského kraje připravuje svůj územní plán. Jeho návrh zadání byl v posledních měsících roku prezentován veřejnosti a byly sbírány připomínky. K nemalému a nemilému překvapení starostů a obyvatel dotčených obcí jsou již v návrhu zakresleny území pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů na Jindřichohradecku (Lodhéřov-Pluhův Žďár) a Táborsku (Božejovice-Vlksice). Navíc s velmi podivným komentářem zpracovatele: "Ačkoliv kraj nesouhlasí s umístěním úložiště na svém území, je pro potřeby územního plánování uvažovat s oběma lokalitami jako s dlouhodobými územními rezervami." Jihočeským obcím, které jsou ohroženy vybudováním úložiště a ekologickým sdružením se takovéto předjímaní hrubě nelíbí. Zakreslení potenciálních lokalit vážně poškozuje rozvoj dotčených obcí. Navíc je nyní předčasné, neboť není jisté, že právě tato místa budou vhodná - průzkumné práce jsou na samém počátku. Podle dlouhodobého plánu Správy úložišť radioaktivních odpadů, schváleného vládou, mají být poslední dvě vybrané lokality v rámci ČR chráněné v územních plánech až od roku 2015. I podle písemného potvrzení mluvčí SÚRAO Ing. Šumberové, které získala obec Nadějkov, nežádal úřad o zanesení do územních plánů, neboť to považuje rovněž za předčasné.

U příležitosti prezentace návrhu zadání územního plánu Jihočeského kraje na Krajském úřadě v Českých Budějovicích dne 24. listopadu se před budovou a posléze i na veřejném projednávání sešli starostové a další zástupci obcí z obou jihočeských lokalit a dále členové Jihočeských matek, Sdružení Calla a OIŽP, aby vyjádřili svůj jasný názor na celý tento záměr. Táborské obce kromě vtipných transparentů přišly i s vlastní úpravou písně "Čechy krásné, Čechy mé" na rtech. Požadujeme po Krajském úřadu, aby byly obě lokality hlubinných úložišť ze zadání územního plánu vyřazeny. To několikrát podpořil i hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Nezbývá tedy než předpokládat, že šlo o nemístnou iniciativu některého z úředníků - zpracovatelů.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Lodhéřovští řekli svůj názor jasně

Krátce před Vánoci, 18. prosince, se v jihočeském Lodhéřově konalo veřejné jednání zastupitelstva zaměřené na jediné téma - aktivity proti ohrožení hlubinným úložištěm vysoceradioaktivních odpadů. Na setkání přijala pozvání i řada hostů - starostové okolních obcí ze sdružení "Za Klenovský masiv", starosta Jindřichova Hradce, hejtman Jihočeského kraje, poradce ministra životního prostředí, lidé ze sdružení Jihočeské matky a Calla a konečně i Správy úložišť radioaktivních odpadů. Starosta p. Dvořák shrnul, co se událo a jaké kroky učinila obec vůči záměru vyhledávat v okolí Lodhéřova místo pro konečné úložiště.

Mluvčí SÚRAO pí. Šumberová přijela s nabídkou, kterou starostové dostali jen několik dní před jednáním - přistoupit na jednání o rozvojových investicích výměnou za pokračování průzkumů, nebo vyjádřit nesouhlas k odložení průzkumných prací o 5 let. Dala sice čas na rozmyšlenou do konce března, ale zastupitelstvo svůj jednoznačný nesouhlas vyjádřilo rovnou. Obec Lodhéřov dále schválila vyhlášení místního referenda k úložišti na 31. ledna. Ve stejný den se konalo i v sousední Deštné. Starostové pak podepsali společný dopis jihočeským senátorům, aby podpořili novelu atomového zákona. Hejtman Zahradník zdůraznil svůj nesouhlas s umístěním úložiště v Jihočeském kraji, který je již "jaderně" postižen přítomností JE Temelín a následky po zpracování uranu v Mydlovarech.

Bohužel si hejtman neodpustil nemístné napadení ekologických organizací poté, co si uvědomil, že máme u starostů i občanů slušný kredit. Vyzval přítomné, aby nám nevěřili, neboť naše skutečné záměry jsou temné, či spíše temně zelené. Totiž zamezit jakémukoliv rozvoji Jihočeského kraje (rozuměj zamezit stavbě dálnice, silnic, lyžařských areálů, průmyslových zón apod.) vyhlášením soustavy NATURA 2000 na 40 procentech území kraje a také vybudováním nové zelené opony podél hranic v oblasti té bývalé železné. Jak se ukázalo později při rozhovoru s Hnutím DUHA, nechápe hejtman vůbec význam biokoridorů, migrace živočichů, ochranu druhů apod. Na ředitele gymnázia a středoškolského profesora jsou to velmi vážné nedostatky ve znalostech.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Diskuse v Budišově

V polovině ledna, konkrétně v pátek 16. jsme s Liborem Matouškem z Hnutí DUHA a Daliborem Stráským z MŽP přijali pozvání budišovských aktivistů z nové organizace Zdravý domov Vysočina na veřejný diskusní večer k problematice hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Mezi naše názorové oponenty patřili lidé ze Správy úložišť radioaktivních odpadů v čele s předsedou Dudou a k našemu překvapení i sám náměstek ministra průmyslu a obchodu Pecina. Bylo totiž právě dva týdny před konáním místního referenda a jadernému průmyslu hrozila ztráta další lokality. Jak se ukázalo, našli se i oponenti v sále, protože Budišov leží na Třebíčsku a mnozí zde jsou pracovně spjatí s Jadernou elektrárnou Dukovany. To byl zřetelný rozdíl oproti jiným lokalitám, kde je odpor vůči tomuto záměru mnohem jednoznačnější. Mohli jsme se tak od pana Pospíšila, který rozvoji jaderného průmyslu dle svých slov zasvětil 28 let, dozvědět, že místo svých rad raději máme "jet sbírat mrtvé ptáky pod ten les vrtulí větrných elektráren do Krušných hor". Tak už nejen sázení stromků a sbírání odpadků ... . Až na to a tradiční propagandu i lži náměstka Peciny (z nich vypíchněme alespoň tu o tom, že neexistuje žádný scénář MŽP k energetické koncepci) se výměna názorů nesla v relativně korektním duchu. Náměstek se snažil přesvědčit místní obyvatele o tom, jak chtějí diskusi a odmítání v počátku ji zabíjí. Velmi natvrdo pak otevřeně řekl, že nenajde-li se nyní žádná obec, která by souhlasila s úložištěm, tak práce opravdu dočasně přeruší, ale pak si bez ohledu na názor lidí prosadí svou.

A jak dopadlo referendum? Nad očekávání dobře. O tom však v následujícím článku.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Seminář k hlubinnému úložišti zakončilo memorandum

Občanská sdružení Jihočeské matky, Calla, Hnutí Duha a Občanská iniciativa pro životní prostředí uspořádali v Táboře 6. prosince seminář pod názvem "Úložiště radioaktivních odpadů - máme právo se rozhodnout" pro starosty a aktivisty ze šesti lokalit, kde probíhají průzkumy pro umístění úložiště. Sjelo se na něj cca 40 starostů, jejich zástupců a představitelů místních občanských sdružení ze všech ohrožených míst. Pozvali jsme i hejtmana jihočeského kraje a několik senátorů a poslanců. Všichni se nakonec omluvili, ale hejtman a poslankyně Kupčová doručili svá stanoviska písemně. Ministr Ambrozek pak své podpůrné stanovisko sdělil ústy svého poradce Dalibora Stráského.

Hlavním cílem semináře byla výměna informací k problematice vyhledávání úložiště - přístup českého státu ve srovnání se zahraničím, otázky bezpečnosti, právní aspekty apod., k situaci v jednotlivých lokalitách, dále navázání osobních kontaktů a koordinace budoucích aktivit. Snažili jsme se povznést aktivity z jednotlivých lokalit na společnou platformu. Totiž jen když zazní jednotný hlas, můžeme dosáhnout potřebných změn. Toto se podařilo, setkání mělo i velmi pozitivní mediální ohlas.

Závěrem starostové a zástupci občanských sdružení projednali a přijali memorandum žádající vládu, Poslaneckou sněmovnu i Senát Parlamentu o přehodnocení dosavadní strategie a zajištění transparentního procesu a také žádající přijetí energetické koncepce bez dalších jaderných odpadů (celé memorandum viz příloha).

Edvard Sequens

Zpět na obsah

I SÚRAO nadělovalo

Novinkou, která rozčeřila adventní dny, byl dopis ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Vítězslava Dudy adresovaný všem starostům obcí dotčených výběrem za vhodnou lokalitu pro hlubinné úložiště. Chce po nich do března 2004 důležité rozhodnutí. Pokud obec vyjádří zásadní nesouhlas s budoucí realizací úložiště na svém katastru, slibuje pozastavení všech aktivit v těchto lokalitách na dobu minimálně pěti let, po nichž má být situace znovu vyhodnocena. Co je myšleno pod termínem "pozastavení všech aktivit" přiblížila mluvčí SÚRAO Věra Šumberová na jednání v Lodhéřově - nebudou dělány technické práce na území obce. To znamená, že ostatní práce, vyhodnocování apod. budou pokračovat dál.

Je tu však druhá část nabídky od vedení SÚRAO, na jejímž počátku stál náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, který tak rozhodl na posledním jednání Rady SÚRAO 11. prosince. Pro obce, jež vyjádří záměrům státu vstřícnost, má být připraven a realizován vzájemně odsouhlasený doprovodný rozvojový program, týkající se zejména potřebné infrastruktury v návaznosti na možnou budoucí výstavbu úložiště.

Zajímavá situace nastane, pokud záměr odmítnou všechny obce. Bude tomu ale tak? Informačně-osvětové koutky SÚRAO jsou již připravovány ve spolupráci s radnicemi v Lubenci, Rohozné a v Budišově. Správa na ně má v rozpočtu na rok 2004 1,7 miliónu korun a navíc přijme jednoho pracovníka do oddělení práce s veřejností, který by se jim měl věnovat. To vše a ještě více najdete v Plánu činnosti SÚRAO, který schválila vláda 19. listopadu a jež je tentokráte ke stažení i na internetové stránce Správy (www.surao.cz). Vaší pozornosti v Plánu by neměla uniknout část 8.2.1 Základní etapy programu vývoje hlubinného úložiště. Dozvíte se z ní, že došlo k některým úpravám oproti dříve prezentovaným plánům. Konkrétní počet lokalit, na kterých mají být zahájeny geologické práce po roce 2007 budou stanoveny až na základě expertního vyhodnocení získaných výsledků v předešlé etapě. A jak píše SÚRAO: "V tomto hodnocení mohou být při splnění bezpečnostních a technických požadavků na lokality uplatněna významně i netechnická kriteria (souhlas obyvatel s realizací stavby)."

Až od roku 2015 by měly být vybrané dvě lokality zařazeny do územních plánů a to cestou stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zákona č. 44/1988 Sb. (horního zákona). Ovšem v Plánu činnosti se dočítáme i znepokojující věty. "Tímto způsobem je rovněž možné zajistit ochranu zkoumaných lokalit již od okamžiku jejich zúžení, tj. od roku 2006. Tímto opatřením se předchází pozdějším střetům zájmů." K jakémuže termínu chce SÚRAO skutečně fixovat lokality v územních plánech?

Vrtulníkové průzkumy již skončily. Sice s velkým zpožděním, ale nakonec je firma G-IMPULS zvládla ještě v roce 2003. Předběžné výsledky byly ukázány starostům na tzv. kontrolním dnu v Praze 3. prosince, další má být uspořádán do poloviny března 2004, kde již budou výsledky závěrečné. Druhým bodem programu kontrolního dne pro starosty bylo předvedení výsledků zprávy "Vymezení střetů zájmů", kterou zpracovával T-PLAN. Nu a konečně - je zpracována kritická rešerše archivovaných geologických informací všech lokalit. Pro SÚRAO ji vytvořilo sdružení GEOBARIÉRA. Všechny tyto zprávy byste měli mít možnost získat pomocí zákona o právu na informace, neboť byly pořízeny za veřejné peníze. Podobně jako další, v poslední době dokončené studie, které si SÚRAO nechalo zpracovat. Tedy "Optimalizace projektu HÚ" (určuje problémy, jež mají přímý dopad na postup výběru lokalit včetně kvalitativního ocenění těchto dopadů) a "Dopady přípravy a provozu hlubinného úložiště na obyvatelstvo" (má zohledňovat dopady na obyvatelstvo u všech činností od výzkumných, průzkumných, přes stavební až po provozní). Poslední dvě zmíněné studie máme na Calle k dispozici a to i v elektronické podobě.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Calla se vydala na poznávací stáž do Berlína

V listopadu jsem využila nabídky, několikadenní stáže, německé organizace UfU (Unabhängiges Institut für Umweltfragen e.V. Fachgebiet Umweltrecht und Bürgerbeteiligung) u jejich organizace. Ve dnech 8.-12. 12. 2003 jsem tedy navštívila organizaci UfU (http://www.ufu.de), která se zabývá oblastí energetiky podobně jako Calla. Jejich prioritou je oblast úspor energie a jejich prosazovaní na školách pomocí různých projektů. Hlavním projektem organizace je úspěšná kampaň "Fifty-fifty", která je cílena na berlínské školy. Kromě mnoha podrobných brožurek a návodů, jak projekt na škole realizovat, dostane každá zúčastněná škola smlouvu, kde je stanoveno, jak naloží s penězi za uspořenou energii v rámci projektu. Ve srovnání s našimi podmínkami je tato skutečnost velmi zajímavá, protože celá škola je tímto způsobem motivována mít co největší úspory na škole, protože to pro ni znamená více peněz pro vlastní potřeby. V porovnání se situací v ČR, kdy škola dostane příští rok o to méně peněz, o kolik ušetřila, je uzavíráním těchto smluv se školami jednoznačným úspěchem. Druhým podstatným rysem těchto projektů je skutečnost, že nedílnou součástí podobných projektů je vždy počáteční podpora ze strany státních institucí, zastupitelstva a představených města. V rámci těchto projektů se studenti naučí zacházet s řadou pomůcek, jako např. měřič teploty v místnosti, měřič světla, měřič spotřeby energie nebo měřič hluku.

UfU se snaží ukazovat na veřejnosti i pomocí demonstračních projektů, zaujal mě např. projekt "Der Klimaballon", kdy byli kolemjdoucí seznámeni s nebezpečím růstu emisí prostřednictvím nafukováním velkého balonu dětmi. Na balonu byl znázorněn výpočet množství emisí na člověka za 1 rok. Podle organizátorů byla akce mediálně velmi úspěšná.

Moje další návštěva během pobytu v Berlíně mířila na vyšší střední školu (Oberschule), kde je instalováno zařízení na měření energetické spotřeby školy a solární panely na ohřev teplé vody a vytápění budovy školy. Právě se zde prováděla kontrola chodu zařízení a prezentace všech k tomu příslušných zařízení, včetně zásobníku, rozvodu potrubí od půdních prostor po budově školy a strojoven na ohřev vody a vytápění. Viděla jsem také instalaci zařízení na měření úsporných opatření, které denně sleduje teplotu v budově školy a její spotřebu, které musí mít všechny školy zapojené v projektech na realizování úsporných opatřeních na školách. Toto zařízení slouží většinou i jako součást výuky při demonstraci spotřeby energie v budově.

Protože se naše Sdružení Calla zabývá i poradenstvím pro veřejnost, měla jsem zájem navštívit organizaci DASS (http://www.dass-online.de), která se stará o správné fungování systému "Der Grüne Punkt", zaměřeného na třídění odpadu balicích materiálů, které se znovu zpracovávají. Dozvěděla jsem, jak tento systém v Německu funguje, jak je financován, jak je veřejností využíván a jak jsou spotřebitelé informováni o tom, že tříděný odpad je zdarma a jakým způsobem se obalový odpad třídí. Důležitou roli v tom hraje zákon, kde je jasně stanoveno, kdo za odpad a obalové materiály zodpovídá a jak je potřeba s odpady nakládat, aby vznikl co nejmenší dopad na životní prostředí. Osvětová činnost probíhá i na školách, organizace dělá semináře pro veřejnost i odborníky (podnikatele, úředníky apod.).

Navštívila jsem organizaci WWF (http://www.wwf.de), která má projekt na ochranu klima "Power Switch", kdy pomocí seminářů zveřejňuje informace o obnovitelných zdrojích energie a o možnostech získání "zelené elektřiny". Komunikují s organizacemi, které odebírají největší množství energie, zda by chtěly spolupracovat na projektu s WWF a ovlivňovat výrobce, aby byla se vyráběla energie co nejvíce z obnovitelných zdrojů. Spolupráce je kromě velkých podniků vedena i s veřejností, která dostává informace o tom, proč je třeba chránit klima a o zvyšujícím se znečišťování životního prostředí emisemi. Na třetí úrovni spolupracuje WWF s politickou veřejností, která by měla být spojencem při prosazování některých opatření.

Velmi přínosný pro naši práci sdružení byl rozhovor se zástupcem organizace "DGS - Deutsche Gesellschaft für Sonnenenergie e. V", jejíž hlavní činností je další vzdělávání inženýrů, architektů a solárních firem, na školách a ve firmách. Účastnili se i tvorby zákona na podporu obnovitelných zdrojích energie. DGS (http://www.dgs-berlin.de) zveřejnila již 6.vydání obsáhlého průvodce pro odborníky o solárních systémech, kterou prodávají zájemcům. Byla jsem podrobně seznámena s obsahem této brožury, kde jsou informace o možnostech využití solárních systémů, jejich instalace, typy a různá využití, dále propočty a programy na měření úspor energie a další údaje. DGS nabízí podobnou publikaci i pro fotovoltaiku. Dozvěděla jsem se zajímavé informace o velkém zájmu v Německu o fotovoltaiku, který začal před několika lety a velmi zesílil a o podpoře využívání sluneční energie pro veřejnost formou osvěty v médiích a informačních brožur zasílaných zdarma přímo spotřebitelům. V porovnání se situací v ČR, kdy ještě není využívání sluneční energie tak rozšířené a kdy jsou využívány i svépomocné solární systémy, je v Německu realizace svépomocných systémů již minulostí a jednoznačně převažují profesionální systémy. Zástupci DGS projevili velký zájem o spolupráci na společných německo-českých projektech v oblasti solární energie a o další informace o činnosti Sdružení Calla.

Poslední organizací, kterou jsem navštívila, byla kancelář "Lokální agendy 21" v berlínské čtvrti Köpenick (http://www.berlin.de/ba-treptow-koepenick/Aktuelles/lokaleAgenda21.html). Zde jsem získala zajímavé informace o chodu Lokální agendy v Berlíně vůbec a o konkrétních projektech v Mövenpicku. Dozvěděla jsem se, jak byl dokument Lokální agenda zpracováván, jak prakticky funguje a kdo dohlíží na to, aby byly plněny jeho konkrétní cíle. Byla jsem informována i o tom, jak jsou projekty financovány a jaký je zájem veřejnosti o činnosti Lokální agendy a jak je případně podporuje. Jako nejdůležitější se opět ukázala podpora ze státních institucí, konkrétně podpora starosty této lokality a některých politiků, kteří mají o podobné aktivity zájem.

Milada Podpěrová

Zpět na obsah

Dejme přednost lidem

Česká vláda bude v nejbližší době projednávat novou státní energetickou koncepci. Bohužel ji Ministerstvo průmyslu připravilo ve spolupráci zejména s uhelnou lobby a také tak vypadá. Proto jsme se rozhodli před jejím projednáním jasně říci ministrům svůj názor. Ve spolupráci s Hnutím DUHA (to mělo na bedrech většinu organizační práce), Jihočeskými matkami, se starosty obcí i jejich obyvateli, kteří by na takovou koncepci doplatili, jsme se na konci ledna (28.) sešli v počtu okolo 150 lidí před Strakovou akademií v Praze. Zejména potěšily dva autobusy protestujících z Pačejova a jeden z Horního Jiřetína.

Ten den příroda předvedla, že i v Praze může být sníh, byla zima a tak jsme se museli rozehřívat jen řečmi. Na pódiu se řečníků vystřídalo mnoho, starostové, politici, osobnosti, nevládky, obyvatelé obcí... . Z osobností jmenujme alespoň Terezu Boučkovou, Táňu Fischerovou, Sváťu Karáska nebo Vladimíra Mertu.

Přijíždějící ministři dostávali otevřený dopis, kde požadujeme zejména:

zachování územních ekologických limitů těžby, které chrání Horní Jiřetín a další severočeské obce před postupem uhelných dolů;
zrušení projektu dalších dvou atomových reaktorů, které mimo jiné zvýší výrobu radioaktivních odpadů;
zastavení uspěchaného a rizikového programu vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého vysoce radioaktivního odpadu, proti kterému se postavily obce ve všech postižených místech, a co nejrychlejší zastavení produkce vysoce radioaktivních odpadů do doby, než se podaří skutečně vyřešit problém nakládání s nimi;
snížení mimořádně vysokých českých exhalací oxidu uhličitého, hlavní příčiny globálních změn podnebí; českých 12,5 tuny na obyvatele a rok je o 40 % vyšší, než současný průměr Evropské unie a je nejvíce ze všech stávajících i přistupujících zemí;

To, že toto všechno jde, ukazuje návrh Ministerstva životního prostředí. Oproti verzi Ministerstva průmyslu a obchodu dává větší důraz na zvyšování energetické efektivity, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a počítá s ekologickou daňovou reformou. Ekologické organizace navíc prosazují odstavení jaderné elektrárny Temelín a neprodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany.

Účastníci shromáždění ministry požádali, aby dali přednost lidem před zájmy uhelných a energetických společností a krátkozrakými plány státních úředníků. Žádali také, aby ministři podpořili změny zákonů, které zajistí respektování stanovisek obcí a místní veřejnosti při plánování projektů s vážnými důsledky pro jejich život - například úložišť radioaktivních odpadů nebo rozvoje těžby uhlí.

Na začátku února se na vládu ve výzvě s podobnými požadavky obrátilo i třiadvacet osobností. Signatáři výzvy jsou: filozof profesor Václav Bělohradský, spisovatelka Tereza Boučková, moderátorka Zuzana Bubílková, hudebník a spisovatel Jan Burian, hudebník, publicista a překladatel Jiří Dědeček, bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal, herec Jaroslav Dušek, herec, scénárista a režisér Arnošt Goldflam, prezident České křesťanské akademie profesor Tomáš Halík, hudebníci Roman Holý a Jaroslav Hutka, fotografové a vítězové Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič a René Jakl, spisovatel Ivan Klíma, filozof profesor Erazim Kohák, herec Pavel Nový, herečka Simona Postlerová, biolog profesor Dalibor Povolný, novinářka Petra Procházková, režisér Otakar Schmidt, herec Miloslav Šimek, dokumentaristka Olga Sommerová a herec Petr Vacek.

S využitím společné tiskové zprávy Edvard Sequens

Zpět na obsah

Demonstrace v Praze

Jedné krásné téměř až (neuvažuju-li těžké sněhové mraky na obloze) slunečné středy se sešli před úřadem vlády lidé. Měli jednoznačný úmysl. Zase otravovat ty naše chudáčky poslance, kteří mají tolik práce, až z toho ve sněmovně usínají. Napřed se tedy sešlo pár jedinců, malé pódium, transparenty a barel s čajem. Pak se to rozrostlo na skupinku, ale když dorazili občané Pačejova a okolních vesnic, už to byl najednou dav. A to dav nespokojený. No, co naplat, ještě že má úřad vlády také zadní vchod.

A co to vlastně ti lidé chtěli? Tak hlavně chtěli podpořit návrh energetické koncepce Ministerstva životního prostředí. A pak chtěli nepodpořit návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, který plánuje rušit limity těžby uhlí (a tudíž i obce ležící na jeho ložiscích) a stavět nové jaderné bloky (vždyť energie je málo, vyvážíme jí teprve 35%).

V půl deváté to celé pak vypuklo. Pod moderováním Edy Sequense a Martina Andery se rozjely proslovy starostů obcí, lidí z ekologických sdružení a podobně. To vše doprovázené pískotem na přijíždějící ministry, vztyčenými transparenty a z oblohy se sypajících hromad sněhu.

Některé projevy se mi líbily, jiné méně. Smutno mi bylo z těch, kdy vyznívalo, že dotyčný řečník je nimby (to je anglické označení určitého typu protestujících a znamená "not in my back yard - ne za mými humny"). Takoví lidé mi přijdou tak trošku hloupí a omezení. Jenže obecně je jich mezi obyčejnými lidmi většina. Naštěstí ale na pódiu jich většina nebyla.

Po hodině a půl (v níž prohodil pár uspěchaných slov i ministr Ambrozek) ukončil celé shromáždění Vladimír Merta dvěma nádhernými písničkami. A my se rozešli vstříc (blankytným? černým? zářným?) zítřkům.

Pepa Polívka (zaujatý pozorovatel)

Zpět na obsah

Tříkrálová novela atomového zákona

Vyvážené a rovnocenné postavení obcí v procesu rozhodování o lokalitách pro jaderná zařízení a jejich využívání by měla nově zajistit senátní novela atomového zákona (č. 18/ 1997 Sb.). Návrh předložilo sedm senátorů ze senátorských klubů Nezávislí, Klubu otevřené demokracie a KDU - ČSL, pod vedením senátorky Jitky Seitlové. Protože předsedovi Senátu Petru Pithartovi byl návrh novely předán 6. ledna 2004, říká se jí tříkrálová. Jde o další pokus napravit stávající zvýhodnění jaderného průmyslu. Pamětníci vědí, že se o to snažíme již od roku 1996, kdy vznikal první atomový zákon. Podruhé to bylo při vládní novele zákona v roce 2001. Tento třetí pokus je zvláštní tím, že jde cestou legislativní iniciativy Senátu za situace vyhrocené vyhledáváním hlubinného úložiště. Na tvorbě paragrafů pro nás pracoval Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.

Navržená novela reaguje především na požadavky obcí, které jsou podle současné právní úpravy vyloučeny z účasti nebo nemají odpovídající kompetence na rozhodovacím procesu při přípravě a povolování jaderných zařízení. Současně je jejím cílem zajistit uplatnění oprávněných garancí právnických a fyzických osob na náhradu škody z možné jaderné události nebo havárie.

1. Právo obce rozhodnout o přípravě a umístění jaderného zařízení nebo úložiště jaderných odpadů na jejím území.

Podle platných právních předpisů nemá obec rovnocenné postavení v řízeních o přípravě a umístění jaderných zařízení na jejím území, stejně jako v řízeních o povolení výstavby, vyřazování zařízení z provozu nebo rekonstrukci zařízení ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení. Jediným účastníkem těchto řízení je podle atomového zákona žadatel o jejich vydání. Tato rozhodnutí přitom mohou mít obzvlášť závažné dopady do sféry zájmů obcí a jejich občanů. Také v dalších řízeních pro jaderná zařízení, která jsou vedena podle stavebního, horního nebo geologického zákona, je stanovisko nebo rozhodnutí obce možné vždy změnit rozhodnutím centrálních státních orgánů.

Právo obce na samosprávu, realizované zákonem o obcích, stanovuje obcím kompetenci jednat v zájmu svých občanů a dbát o územní rozvoj a životní prostředí. Platné právní předpisy pro jaderná zařízení neumožňují toto právo obce a jejich občanů na samosprávu efektivně uplatňovat. Návrh proto rozšiřuje účastníky uvedených správních řízení atomového zákona o obce. Současně stanoví, že stejně jako u jiných staveb posuzovaných podle zákona 100/2001 Sb. (o posuzování vlivů na životní prostředí) mohou být účastníkem řízení také občanská sdružení, která se podílela na procesu EIA.

Postavení obce v návrhu dále posiluje podmínka jejího souhlasu s vydáním povolení o umístění jaderných zařízení, stejně jako se zahájením samotné přípravy a průzkumu lokality pro úložiště na jejím území. Zkušenosti zemí, které místo pro uložení radioaktivních odpadů připravují již dlouhodobě, dokládají, že transparentnost celého procesu, právo obcí účastnit se rozhodování a zákonem garantovaná možnost zamítnutí úložiště, jeho lokalizaci a přípravu urychlují a zprůchodňují. Také ve Finsku a Švédsku, v obou zemích EU, kde jsou již lokality pro hlubinné úložiště odpadů vybrány, předcházel jejich schválení souhlas dotčených obcí.

2. Příspěvek z jaderného účtu obcím, kde probíhá příprava úložiště, leží jaderná zařízení nebo zasahují zóny jejich havarijního plánování.

Novela zavádí možnost kompenzovat rizika plynoucí z umístění jaderných elektráren a úložišť radioaktivních odpadů obcím, na jejichž území leží, a obcím sousedním, nebo těm, které jsou v zónách jejich havarijního plánování. Mimo potenciální dopady, plynoucí z rizika nehody, jsou dotčené obce navíc trvale postiženy dopady do atraktivity života a dalšího rozvoje. Výše příspěvku je navržena pevnou sazbou 0,20 Kč za m2 ročně.

Pro obce, na jejichž území probíhá příprava a průzkum úložiště radioaktivních odpadů je navržen příspěvek ve výši 0,10 Kč za m2 ročně. Tím je řešena problematická doba vyhledání vhodné lokality, kdy jsou obce, na jejichž území je s úložištěm uvažováno, již omezeny v dalším využití území a jiném rozvoji.

3. Zrušení nízkého finančního limitu celkové odpovědnosti provozovatele jaderného zařízení za jaderné škody a prodloužení termínů vymahatelnosti náhrady škody postiženými.

Platné znění atomového zákona omezuje nejvyšší odpovědnost držitele povolení k provozu jaderné elektrárny, skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva do výše 6 miliard korun, pro jiné jaderné zařízení a přepravu pouze 1,5 miliard korun. Také záruka státu na náhradu škody je omezena stejnou maximální částkou. Pokud by celková škoda z jaderné havárie byla vyšší, není na odškodnění převyšující stanovenou částku právní nárok. Dosah vážné havárie z jaderných elektráren a zařízení přitom podle reálných odhadů může zákonem limitovanou částku významně překročit.

Novela navrhuje, aby odpovědnost držitele povolení k provozu byla neomezená (tedy, aby odpovídal celým svým majetkem) tak, jak je to běžné pro jiné provozy, obdobně principu podle občanského zákoníku. Dále návrh navyšuje celkovou částku odpovědnosti státu za škody na dvojnásobek. Pokud je ze strany orgánů státu rozhodnuto o povolení jaderného zařízení, měl by stát za toto rozhodnutí nést plnou odpovědnost a nenechat bez garance na odškodnění osoby poškozené jadernou havárií.

Právo na náhradu jaderné škody je současným zákonem omezeno také časově, a to do tří let od doby, kdy se poškozený o tom, kdo za jeho škodu odpovídá dověděl, ale současně pouze do deseti let od vzniku jaderné havárie. Tato doba se jeví velmi krátká zejména s ohledem na exaktně ověřené dlouhodobě se projevující dopady jaderných havárií na zdraví lidí.

Novela navrhuje prodloužit dobu možnosti uplatnění náhrady na škody na deset let pro poškozeného a do 30 let od vzniku havárie. Reaguje tak na nové podmínky novely Pařížské dohody o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

Zákonu se již koncem února věnovali dav senátní výbory. Hospodářský jej dle očekávání nepodpořil a navrhne novelu zamítnout. Co překvapilo byl fakt, že debata na výboru vůbec nebyla k věci. Smutní jsme ale odjížděli i z výboru pro životní prostředí. Zde nakonec padl názor na roční přerušení jednání, než se ujasní, jak to bude se směrnicí Evropské unie (tak zní oficiální zdůvodnění, ale spíše se do změn senátorům nechtělo). A jak varoval náměstek průmyslového ministra Pecina - nemáme šanci, ČEZ to má pevně v rukou. Na plénum Senátu by novela zákona měla přijít v polovině března.

Podle tiskové zprávy Jitky Seitlové doplnil a upravil Edvard Sequens

Zpět na obsah

Úřední škrt v cenách poškodí rozvoj čisté energie

Další komplikaci v budování větrných elektráren bude znamenat propad výkupní ceny, který na příští rok připravil Energetický regulační úřad (ERÚ). Snížil totiž cenu větrné elektřiny v nových zařízeních z roku na rok o celých 10 % (na 2,70 Kč za kilowatthodinu). Výkupní ceny dalších čistých zdrojů energie se rovněž mění. Viz tabulka. Takové houpání cen bere podnikatelům jistotu a komplikuje cestu k bankovním úvěrům.

Sdružení Calla a Hnutí DUHA spolupracují při prosazování nového zákona, který by podnikatelům a obcím zaručil dlouhodobou jistotu alespoň na 15 let a podpořil tak výrobu čisté energie. Stát musí otevřít těmto moderním technologiím cestu na trh, aby pomohl snížit závislost domácí ekonomiky na uhelných a jaderných elektrárnách i rekordní české exhalace oxidu uhličitého, hlavní příčiny globálních změn klimatu. Dopad na spotřebitele je zanedbatelný. Na průměrné ceně elektřiny pro malé zákazníky v roce 2004 se obnovitelné zdroje energie - větrné a malé vodní elektrárny, spalování biomasy a další - budou podílet asi jedním procentem. V Německu, kde úspěšný zákon zajistil rozvoj čisté energie a větrné elektrárny zde vyrábějí téměř tolik proudu jako Temelín a Dukovany dohromady, vedl tento boom ke zvýšení ceny v přepočtu o necelé 2 haléře na kilowatthodinu.

Podle tiskové zprávy Hnutí DUHA a Sdružení Calla upravil Edvard Sequens

Zpět na obsah

Temelín čelí stížnostem ve Štrasburku

Sdružení Jihočeské matky napadlo v tomto roce Jadernou elektrárnu Temelín hned dvěma stížnostmi u Evropského soudu ve Štrasburku.

První se týká trvalého utajování informací o bezpečnosti elektrárny. Sdružení marně žádá od roku 2000 o nahlédnutí do projektu požární zprávy budovy pomocných radioaktivních provozů. Tuto budovu stavebník po dlouhou dobu odmítal nechat posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, až jej k tomu donutil Vrchní soud v Praze. Ani poté se však sdružení požadovaných informací nedočkalo a nápravu nezjednal žádný vnitrostátní orgán.

Tím byl porušen článek 10 Evropské úmluvy, podle nějž má každý právo přijímat informace bez zasahování orgánů státu a bez ohledu na hranice. Podle názoru právního zástupce sdružení Františka Korbela neexistuje žádný důvod přípustný Úmluvou, pro který by měly zůstat informace utajeny. V evropských státech platí jednoduchá zásada, že "co není tajné, má býti veřejné".

Další stížnost k Evropskému soudu napadá hned šest rozhodnutí o podstatných změnách technologie stavby JETE v průběhu 90. let. Po pádu režimu přistoupila společnost ČEZ k zásadním změnám stavby elektrárny kvůli přechodu ze sovětské jaderné technologie na americkou. Tyto změny povoloval stavební úřad v Českých Budějovicích bez posouzení dopadů na životní prostředí a po úplném vyloučení všech dotčených osob, kromě elektrárenské společnosti. Takový postup porušoval právo dotčených osob na spravedlivý proces. České soudy se odmítly stížnostmi zabývat.

Podle právníka Františka Korbela již tento problém řešil Evropský soud ve věci Athanassoglou proti Švýcarsku v roce 2000. Tehdy jen velmi těsným poměrem odmítl stížnost odpůrců jaderné elektrárny, kteří namítali právě porušení práva na spravedlivý proces, neboť se k jejímu provozu mohli jen omezeně vyjádřit. Odpůrci elektrárny v Temelíně však byli z řízení vyloučeni zcela. Navíc jaderná elektrárna Beznau II ve Švýcarsku nevykazovala na rozdíl od JETE prakticky žádných poruch.

Dana Kuchtová, Jihočeské matky

Zpět na obsah

Podejme ruku Stropnici

Při psaní této výzvy sice za oknem padá sníh a nic nenasvědčuje tomu, že bychom mohli uvažovat o horkém létu na Stropnici. Nicméně čas běží a myslím, že i s ohledem na nepravidelnost Ďáblíka, je ta správná chvíle vyzvat členy Cally a příznivce k letošní pomoci v NPR Brouskův mlýn. Kosení mokřadních, rašelinných a "rákosových" luk, včetně odklízení hmoty, to je nabídka práce, kterou budeme organizovat od června do října. Nářadí a ubytování na Peškově mlýně je zajištěno. Mzda odvislá od vykonané práce se bude po navýšení pohybovat v přepočtu na hodinu kolem 50 Kč. Pracovat lze ve stálých skupinách Honzy Tomana a Kuby Hulce, pokud se zde uvolní místo a vedoucí Vás přijmou, nebo v nově vytvořené partě, popř. uvítáme i jednotlivce či dvojice na doplnění profesionálního týmu Cally. Takže už od března lze projevit svůj zájem telefonicky či prostřednictvím e-mailu. Zájemcům potvrdíme takto podané předběžné přihlášky do konce května.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Nevládní ekologické organizace řekly NE Lyžařskému areálu Chlum

Na nedávném setkání v Horní Plané se zástupci ekologických nevládních organizací regionu shodli na stanovisku, vyjadřující nesouhlas s realizací Lyžařského areálu Chlum. Naopak o tomto záměru vážně uvažuje soukromá společnost Lipno Servis, která si nechala již zpracovat od projekční kanceláře Atelier 8000 studii představující lyžařský areál s 28 km sjezdových tratí, šesti lanovkami, běžecký areál, ubytovací a stravovací zázemí, příjezdové komunikace, parkoviště a další atraktivity umožňující pořádat sportovní události světového významu. To vše za 1,8 miliardy korun. Vítaným společníkem pro Sdružení Chlum se stal Jihočeský kraj, který prostřednictvím svého zastupitelstva schválil záměr Lyžařského areálu Chlum v listopadu loňského roku jako jeden ze strategický projektů Programu rozvoje a Akčního plánu. Celý projekt představovaný jako "revitalizace původní atmosféry a života lokality" je umocněn projektem Šumavské tramvaje propojující celý region.

Proč právě Chlum? Území mezi CHKO Blanský les a CHKO Šumava představuje výjimečnou konfigurací terénu a vhodnými klimatickými podmínkami ideální předpoklad pro vybudování centra s širokým zimním, ale i letním využitím, uvádí se ve studii společnosti Lipno servis. Zároveň však autoři připouštějí, že oblast leží ve srážkovém stínu, což předpokládá technické zasněžování. Také zkušenosti místních obyvatel, kteří již vyjádřili peticí svůj nesouhlas s budováním areálu, hovoří o klimatických podmínkách nepříznivých záměru. Ekologické nevládní organizace mají na projekt jiný názor. Území vojenského výcvikového prostoru mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi doslova svádí k obdobným podnikatelským záměrům. Polopravdy o zdevastovaném vojenském prostoru vytváří spolu s vidinou opuštěných armádních objektů lákavou představu. Jedná se o pramennou oblast několika toků ovlivňujících svou čistotou výskyt chráněné kriticky ohrožené perlorodky říční na řece Blanici.

Zdevastované území nebo přírodní skanzen? Vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně pozoruhodné území s výjimečnými přírodními podmínkami. Botaniky zde bylo zjištěno 180 ohrožených a fytogeograficky významných druhů rostlin, z čehož 45 druhů je chráněných zákonem a 133 je zahrnuto v tzv. Červeném seznamu. V samotné oblasti Chlum byl zjištěn výskyt 100 chráněných a ohrožených druhů rostlin na více jak 3000 lokalitách, z nichž mnohé vzácné druhy zde mají také zřejmě nejpočetnější zastoupení v rámci celé ČR, uvádí se ve zprávě Agentury ochrany přírody a krajiny z mapování biotopů pro Soustavu NATURA 2000. Hlavní příčinou současně velmi příznivého stavu přírodního prostředí je skutečnost, že krajina přestala být vznikem vojenského výcvikového prostoru po roce 1945 extenzivně obhospodařována a díky tomu chybí zdroje znečištění.

Naším cílem je prokázat, že území je ekologicky důležité, lidé se nesmí zaleknout ochrany přírody. Na tom se shodli zástupci nevládních organizací. Z těchto důvodů jsme si také vyžádali v souladu se zákonem o poskytování informací o životním prostředí uvedené výstupy. Specifický režim využívání vojenského prostoru měl za následek vznik unikátního prostředí, jehož vysoká rozmanitost umožňuje existenci mnoha celoevropsky ohroženým druhům ptáků. Z těchto důvodů bylo území navrženo jako oblast ochrany ptactva v rámci soustavy NATURA 2000. Česká společnost ornitologická zpracovala na základě dlouholetých výzkumů návrh tzv. ptačích oblastí pro celou republiku.

Je zde příroda, která nabízí odkrytí mnoha dosud nepoznaných ekologických zákonitostí a která by se do budoucna mohla stát zásobárnou života pro regeneraci a revitalizaci dnešní těžce zkoušené civilizované krajiny. Tím ovšem nechceme usilovat o její zakonzervování a znepřístupnění. Rovněž obava o ztrátu zaměstnání ze strany místních obyvatel v souvislosti s případným vyhlášením chráněného území není na místě. Vždyť právě díky dosavadnímu specifickému režimu využívání a hospodaření, mělo za následek vznik unikátního prostředí. Avšak navrhované megalomanské projekty by zde neměly najít uplatnění. O to se chtějí nevládní organizace zasadit vstupem do projednávání Soustavy NATURA 2000, připomínkováním územního plánu velkého územního celku a v neposlední řadě připravujeme společnou petici, kterou zašleme ministrům obrany, životního prostředí a krajskému zastupitelstvu. O průběhu této významné kauzy budeme čtenáře dále informovat.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Občanská sdružení se obávají o Dlouhý vrch

V průběhu dvou měsíců přichází obec Dubičné s dvěma návrhy změny územního plánu řešící několik lokalit ve prospěch nových stavebních parcel, z nichž největší představuje výměru okolo 9 hektarů! Proti těmto změnám se staví občanská sdružení Calla, místní sdružení Dubičák a Plachtařský klub historických kluzáků. Není tedy pravdivé tvrzení starosty obce uveřejněné v Jihočeských listech dne 9. 1. 2004, že nikdo nevyužil možnosti nový územní plán připomínkovat. Navrhované změny se dotýkají rovněž Dlouhého vrchu, známého spíše jako Dubičák a jeho bezprostředního okolí. Platný územní plán z roku 1998 vymezuje Dlouhý vrch pro území sportu a rekreace, což je i v souladu s požadavky Pozemkového fondu při převodu některých pozemků na obec. Dlouhý vrch je totiž využíván nejen pro zimní sporty, ale představuje i sedmdesátiletou tradici v činnosti Plachtařského klubu historických kluzáků.

"Dlouhý vrch představuje z hlediska ochrany přírody zajímavou část území v těsné blízkosti města České Budějovice a jako součást Lišovského prahu je svými 551 m nad mořem pohledovou dominantou českobudějovické pánve", uvádí se v posudku Agentury ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích, která potvrdila návrh občanských sdružení na ochranu Dubičáku jako významného krajinného prvku. Toto vyhlášení provedl Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice na konci loňského roku. Mozaika extenzivních luk, lesních remízků a pohledově exponovaný západní svah s druhově pestrou skladbou vegetace představují příklad území jehož sportovně rekreační využívání je v souladu s ochranou přírody a krajiny, ale odporuje návrhu na zastavění. I když se v této změně neuvažuje o zastavění celého vrchu, může se stát projednávaný návrh příkladem pro další vlastníky pozemků a výstavba rodinných domků na úpatí svahu pod dlouhým vrchem by poškodila nejen krajinný ráz, ale znemožnila by sportovně rekreační využívání Dubičáku.

Občanská sdružení nebrání svým stanoviskem rozvoji obce, ale doporučují orientovat novou bytovou výstavbu do oblasti navazující na stávající zástavbu severně od Dubičného. Jsme zásadně proti takovému rozsahu výstavby, který je možno spatřit na Srubci, Pohůrce nebo Kodetce u Rudolfova.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Na Kleti nebude stát další vysílač

Po třech letech úsilí Rádia Faktor o získání potřebného souhlasu orgánů ochrany přírody k umístění vysílače na Kleti je rozhodnuto. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím svého pracoviště v Českých Budějovicích zamítlo odvolání JUDr. Ladislava Faktora proti rozhodnutí Správy Chráněné krajinné oblasti Blanský les, která v říjnu loňského roku neudělila tomuto soukromému rádiu souhlas s výstavbou vysílače. Přesto, že se od roku 2000, kdy byla podána první žádost o souhlas se stavbou v CHKO, jednalo již o třetí variantu řešení, úředníci Správy CHKO trvali na původním stanovisku. Ve svém rozhodnutí se opírali o závěry tří na sobě nezávisle zpracovaných odborných posudků, z nichž všechny potvrdily, že cit. "Stavba tohoto charakteru není v souladu s ochrannými podmínkami chráněného území, zásadně naruší dochované harmonické vztahy a měřítka v krajině a negativně ovlivní krajinný ráz, kulturně historickou charakteristiku místa a oblasti."

Svůj význam v rozhodnutí Správy CHKO Blanský les měla bezesporu negativní vyjádření tří účastníků řízení, Sdružení Calla, Hnutí Duha a Památkářské obce českokrumlovské.

Přesto, že v odvolání JUDr. Ladislav Faktor navrhuje, aby odvolací orgán rozhodl o povolení výstavby stožáru Rádia Faktor kladně s tím, "že jsou připraveni maximálním způsobem spolupracovat s orgány ochrany přírody a nalézt takové řešení, které povede k minimalizaci škod", Ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo!

Odvolací orgán dospěl k názoru, že další projednávání předmětné věci se žadatelem by bylo ze strany orgánu ochrany přírody pouze formálním aktem, neboť se v podstatě ztotožnil se závěry odborných posudků a názorem prvoinstančního orgánu, a to že ve vrcholové části Kleti již nelze realizovat žádný další stožár.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Nesouhlasili jsme s kácením dvou lip požadovaném pro opravu hráze rybníka Podhájského u obce Lnáře, což akceptoval správní orgán i investor.
Přesto, že jsme nesouhlasili s návrhem změny územního plánu za obcí Dobrá Voda u rybníka Lusný ve prospěch bytové zástavby, negativní stanovisko rady změnilo zastupitelstvo a ve volné krajině určené maximálně pro stavbu klasických zemědělských usedlostí zaručující obhospodařování okolních luk, se budou stavět honosné rodinné domy.
Stavební úřad Rudolfov vydal v souladu s naším stanoviskem stavební povolení pro žárovou zinkovnu SIGNUM v bývalé panelárně Vráto, což je trnem v oku konkurenční německé firmě Wiegel. Obě stavby bohužel skončily na zjišťovacím řízení EIA, což se projevuje prodlužováním řízení.
Na vzdušné straně hráze rybníka Jordán v Táboře musí být z technického hlediska odstraněno větší množství náletových dřevin, což je sice v souladu s oborovou normou, stanoviskem památkářů, komise životního prostředí i našeho sdružení, ale problémem zůstává náhradní výsadba, kterou jsme podmínili náš souhlas.
Krajský úřad zamítl odvolání společnosti T-Mobil a potvrdil rozhodnutí MěÚ Trhové Sviny, kterým nebyl udělen souhlas s umístěním vysílače v obci Bedřichov v Novohradských Horách. Se stavbou jsme rovněž z důvodu narušení krajinného rázu nesouhlasili. Obdobným způsobem bylo zamítnuto odvolání společnosti Radiomobil proti nesouhlasu MěÚ Jindřichův Hradec s umístěním vysílače v Přírodním parku Česká Kanada u Starého města pod Landštejnem. Prvostupňový i odvolací orgán se opíraly o odborný posudek AOPAK, který jsme požadovali.
Jak nám sdělil ředitel ČIŽP ing. Jan Slanec, "Hlavním důvodem odvolání ing. Miroslava Böhma z funkce vedoucího oddělení ochrany přírody českobudějovického inspektorátu byly dlouhodobé nedostatky v oblasti řízení oddělení". Takže to nebyla "oděna" za Šumavu a Hlubokou ???
Za pokácených pěti javorů u svého obchodu v Českých Budějovicích se zavázala společnost LIDL vysadit padesát nových stromů, což je výsledek kampaně vyvolané Dětmi Země po nelegálně pokácených 102 stromů. K "tažení proti Lidlovi" jsme se rovněž přihlásili.
Odbahnění rybníka Kunifer u Otína by mělo proběhnout v duchu rozhodnutí MěÚ Jindřichův Hradec, který akceptoval připomínky občanských sdružení k zachování litorálních porostů, kácení dřevin a uložení sedimentů.
V současné době se myslivecká sdružení rozhodují, na které rybníky vysazovat "divoké" kachny, a v jakém množství. Protože k této činnosti musí mít souhlas orgánu ochrany přírody, bude zajímavé porovnat například neudělené souhlasy MÚ Dačice, ke kterému jsme přispěli i naším stanoviskem.
Do 31.března je platná udělená výjimka Krajským úřadem Jihočeského kraje pro odstřel kormorána velkého na rybnících společnosti rybníkářství Hluboká nad Vltavou. Jakékoliv poznatky z přírody uvítáme, neboť v tomto řízení jsme byli účastníky a přesto, že byla žádost udělena při splnění několika podmínek, jedná se stále o "vytloukání klínu klínem". Naopak na vodárenské nádrži Lipno II bylo povoleno pouze plašení kormoránů střelbou naprázdno, což jsme přivítali.
Zdravotní probírkou porostu byly de facto zahájeny přípravy pro výstavu areálu volného času, představující zejména golfové hřiště u osady Ortvínovice.
Souhlasili jsme s výstavbou dřevěné stavby sloužící k obhospodařování rybníka u obce Jenín.
Ve shodě s orgány památkové péče, ochrany přírody i nevládních organizací bylo povoleno odborem životního prostředí MÚ Tábor odbahnění rybníka Rudický v Nemyšli.
Tlak na výstavbu rekreačních objektů v Přírodním parku Česká Kanada neochabuje, ale naopak sílí. Proto i v případě Dobré Vody bylo nutno stanovit přísná architektonická kriteria pro umístění rekreačního domku.
Krajský úřad Jihočeského kraje zrušil v odvolacím řízení rozhodnutí bývalého Okresního úřadu Český Krumlov o umístění třípodlažního terasovitého domu v Českém Krumlově.
Na základě odborného posudku AOPAK byla povolena společnosti Eurotel výstavba základnové stanice u obce Chlebov.
Magistrát města České Budějovice neudělil souhlas se změnou kultury z louky na zahradu nedaleko obce Plástovice, nýbrž souhlasil pouze se změnou kultury na sad, což je akceptovatelné zejména z hlediska následné možné stavby.
Přesto, že kapacita 38 osobních automobilů se jeví v případě nového parkoviště v osadě Údolí u Nových Hradů pro návštěvníky národní přírodní památky Terčino údolí trochu předimenzovaná, vydal Krajský úřad Jihočeského kraje souhlas se stavbou parkoviště, které nahradí kolizní a nevkusné stávající u brány do Údolí.
V prostoru bývalých Fučíkových vojenských kasáren došlo při povolování kácení stromů ke shodě mezi orgánem státní správy, žadatelem a nevládními organizacemi. Poškozené stromy podél obvodových zdí budou nahrazeny kvalitní výsadbou.
Na základě posouzení AOPAK udělil MÚ Milevsko souhlas s umístěním základnové stanice Českého mobilu u obce Velká u Milevska. Se stavbou jsme rovněž z důvodu méně pohledového místa souhlasili.
Pro povodňovou opravu propustky na trati Číčenice-Volary musela být vydána výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu živočicha - perlorodky říční, z čímž jsme po konzultaci se SCHKOŠ souhlasili.
Souhlasili jsme s umístěním základnové stanice GSM Eurotel u obce Nákří.
Město Týn nad Vltavou si přeje omezit plochu autobusového nádraží a souhlasilo přes naše připomínky s výstavbou supermarketu LIDL a to i přes skutečnost, že v těsné blízkosti je již PENNY market a TEMPO Jednoty. Každé s vlastním parkovištěm! Předpokladem výstavby je rovněž kácení vzrostlých stromů.
MÚ Kaplice nepovolil výstavbu základnové stanice u obce Jenín, čímž potvrdil nesouhlasná stanoviska ekologických nevládních organizací.
Souhlasili jsme se zalesněním orné půdy v ochranném pásmu přírodní památky Dubová stráň u Dačic v druhovém složení upřednostňujícím listnáče.
Souhlasili jsme s vybudováním vodní nádrže Malá Bradáčka u obce Stoklasná Lhota s extenzivním chovem ryb, neboť touto stavbou dojde k posílení ekologicko stabilizační funkce územního systému ekologické stability.
U Litvínovické silnice, v prostoru bývalého vodního vojenského cvičiště, bude vystavěn soubor obytných domů "Vltavapark", což umožní nově schválená urbanistická studie.
Napsali jsme poslancům před závěrečným hlasováním o novele zákona o vnitrozemské plavbě, že za nepřijatelný považujeme návrh na vynětí vodních cest z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto návrhu by se zákon č. 114/1992 Sb. přestal úplně vztahovat na veškeré či vybrané projekty rozvoje a modernizace vodních cest mezinárodního významu.

Zpět na obsah

LIDL tvrdě útočí na České Budějovice

V duchu své současné strategie v posílení pozice mezi nadnárodními řetězci provozující sítě supermarketů a hypermarketů v České republice postupuje firma LIDL i v Českých Budějovicích. Nespokojila se s jednou prodejnou na sídlišti Vltava a usiluje o výstavbu dalších dvou prodejen. Jedna má být postavena v blízkosti křižovatky ulic Mánesova a Lidická a druhá rovněž u křižovatky ulic Rudolfovská a Vodní. V cestě k prosazení svých záměrů jí nestojí v těchto případech pouze stromy, ale například i školní jídelna, kterou hodlá přemístit. Základní škola Matice školské, která tuto jídelnu využívá, je postavena téměř před hotovou věc. Se záměrem firmy LIDL se však nehodlají smířit ekologická občanská sdružení. Další výstavba prodejen tohoto typu v Českých Budějovicích může být sice v souladu s územním plánem a politickou vůlí komunálních politiků, ale dostává se do rozporů s ochranou životního prostředí a rozvojem maloobchodu ve městě. Radnice volila při projednávání záměru firmy LIDL "netradiční" postup.

Současné zákony předepisují pro obdobné případy jasný postup spojený s územním a stavebním řízením, případně posouzením vlivu stavby na životní prostředí. V tomto případě to zřejmě neplatí, neboť záměr firmy LIDL obdržel odbor územního plánování a architektury přímo z odboru kanceláře primátora pro jednání rady ! Povolení prodejen v blízkosti rušných křižovatek by bylo políčkem dopravě. To, že obě prodejny mají být postaveny v blízkosti rušných křižovatek, přičemž na Lidické má být vybudována kruhová křižovatka a v blízkosti Vodní ulice bude vedena tzv. Zanádražní komunikace, by znamenalo dle vyjádření i některých dopravních specialistů, prohloubení kolapsové dopravní situace v Českých Budějovicích.

Jak řeší strategický plán města České Budějovice rozvoj obchodní sítě? Na tuto otázku bychom zřejmě těžko hledali odpověď, neboť například připomínka týkající se právě rizik nepřiměřenosti rozvoje velkoobchodních sítí na území města České Budějovice zřejmě zapadla bez povšimnutí, neboť jak jinak si vysvětlit pokračující "útok supermarketů na České Budějovice". Nejedná se dle našich informací pouze o LIDL, ale "obětována" pro tyto účely má být například část výstaviště, kde již proběhlo řízení pro umístění obslužné komunikace a proces EIA byl ukončen zjišťovacím řízením, tedy nebude se zpracovávat dokumentace EIA a nebude veřejné projednání, kde by občané mohli vyjádřit svůj názor! Rovněž za střediskem obchodu a služeb pro cestující v nově projektovaném autobusovém nádraží se skrývá jeden z článků řetězce nadnárodních společností. Pro jaké účely je tedy zpracována studie firmy KOLPRON CZ týkající se rozvoje maloobchodní sítě a konstatující, že po této stránce jsou České Budějovice již supermarkety nasyceny, ptají se zástupci občanských sdružení. Proč nebyla s touto studii seznámena veřejnost? "Funkce maloobchodu má významný vliv na funkci města. Ponechá-li se vývoj v této oblasti plně dynamice trhu, je velmi pravděpodobné, že důsledky tohoto vývoje budou mít negativní dopad na město i jeho okolí" (cit. ze studie fy KOLPROM).

Dnes již víme, že rada nepřijala návrh LIDLA na výstavbu střediska v Mánesově ulici, ale nezavrhla druhou možnost ve Vodní ulici.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Setkal jsem se s ministrem

V předvánočních dnech jsem se zúčastnil setkání ministra životního prostředí Libora Ambrozka s nevládními organizacemi působícími v oblasti ochrany životního prostředí. Příjemné prostředí v kolektivu známých i méně známých zástupců ekologických nevládek bylo umocněno vánoční výzdobou a zejména volná diskuze umožnila řadu věcných i přátelských rozhovorů. Vzhledem k tomu, že toto setkání jsme využili pro položení několika zásadních otázek ministrovi, jeho náměstkovi a řediteli sekce ochrany přírody a krajiny, dovoluji si s některými otázkami a odpověďmi na ně seznámit tímto způsobem naše čtenáře.

V úvodu Daniel Vondrouš shrnul nejdůležitější úspěchy a neúspěchy MŽP v uplynulém období:

Úspěchy

schválení Plánu odpadového hospodářství
příprava zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jeho schválení vládou
předložení Aarhuské úmluvy do Senátu, který ji schválil, a do Poslanecké sněmovny rozšíření krajinotvorných programů MŽP
nová koncepce Národního parku Šumava a vyhlášení výběrového řízení na pozici jeho ředitele

Největším neúspěchem je to, že nebyla schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v listopadu 2003.

Pro NNO je důležitá novinka, že na základě příkazu ministra č. 24/2003 o meziresortním připomínkovém řízení mohou prostřednictvím Zeleného kruhu dostávat k připomínkování strategické a programové dokumenty, které MŽP předkládá do meziresortního připomínkového řízení.

Během roku proběhla řada pracovních neformálních schůzek ministra životního prostředí s NNO k různým tématům. Takové schůzky budou v případě potřeby probíhat i nadále, kontaktní osoba pro jejich zprostředkování je tajemník Daniel Vondrouš.

Dosažené úspěchy doplnil pan ministr Libor Ambrozek:

v roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj
bylo nebo do konce roku ještě bude schváleno celkem 8 zákonů týkajících se životního prostředí
evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová při své prosincové návštěvě pochválila ČR za dosažený pokrok

Problémy, které do budoucna v ochraně životního prostředí vidí ministr Ambrozek:

ohrožení účasti veřejnosti - přibývá námětů na omezení účasti veřejnosti a tento trend se bude ještě zvyšovat
plánování velkých investičních akcí, zejména v oblasti dopravní infrastruktury - např. připravovaný zákon o dálnicích
diskuse o ochraně přírody a krajiny - je třeba počítat s rostoucí rolí krajů a budovat partnerství na krajské úrovni

Dotaz Zeleného kruhu: již několik let se nevládní organizace domáhají změny v tom, aby činnosti MŽP, které musí ministerstvo zajišťovat ze zákona (např. CITES), byly vyřazeny z dotačních titulů pro podporu NNO. Co v tom ministerstvo hodlá dělat?

Odpověď Jakuba Kašpara: plánujeme, že programy A1, A2, A3 se pro rok 2005 rok vyřadí z dotací pro občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti a přesunou se do sekce ochrany přírody a krajiny. Ta na ně v roce 2004 vypíše veřejnou zakázku a o příslušnou částku bude navýšen její rozpočet. To znamená, že přes vyřazení programů A1-A3 zůstane výše dotací v kapitole pro občanská sdružení zachována - na zbývající programy tedy připadne výrazně více prostředků než dosud. K problematice dotací MŽP proběhne 14. 1. od 1000 hodin na Zeleném kruhu pracovní schůzka, které se zúčastní zástupci odboru vnějších vztahů MŽP a Zeleného kruhu a zváni jsou na ni všichni zájemci z řad NNO, zejména ti, kteří mají jakékoliv připomínky či dotazy. Doplnění ministra Ambrozka: na Státním fondu životního prostředí existuje program č. 8 zaměřený na environmentální výchovu, osvětu a vzdělávání, z něhož lze hradit i investiční výdaje. V letošním roce z něj byla podpořena řada projektů a podpora bude pokračovat i v příštím roce. Dalším zdrojem financí pro environmentální výchovu, osvětu a vzdělávání v příštím roce bude operační program Rozvoj lidských zdrojů, prostřednictvím kterého budou podporovány velké projekty nad 5 mil. Kč, na nichž se bude účastnit více partnerů.

Dotaz CpKP: chystá se MŽP zapojit do přípravy Nové dopravní politiky ještě před začátkem oficiálního meziresortního připomínkového řízení? Jak?

Odpověď pana ministra: MŽP se do přípravy dopravní politiky zapojuje. Je zřízena pracovní skupina k dopravní politice, která připomínkuje materiály MDS. Zástupce MŽP bude chodit na schůzky k dopravní politice. Ministerstvo zároveň uvítá aktivity NNO v dopravní oblasti, koordinaci mezi MŽP a NNO zajišťuje Daniel Vondrouš. Doplnění od ředitelky odboru strategií L. Kárové: cílem práce pracovní skupiny, kde jsou zastoupeny všechny dotčené obory MŽP, je předem vyjednávat s Ministerstvem dopravy a nenechat střet až na meziresortní připomínkové řízení. Do redakční rady Nové dopravní politiky byl přizván jako její člen ředitel odboru ekonomiky ŽP Ing. Hájek.

Dotaz Ekologického právního servisu: jaké jsou prioritní dopravní kauzy, kde bude MŽP trvat na upřednostnění zájmů ochrany přírody? Podle čeho se MŽP rozhoduje při řízeních o dopravních stavbách?

Odpověď náměstka Ladislava Mika: vždy je třeba trvat na ochraně přírody podložené zákonem. Stanovisko je možné dodat i písemně. Stručně jednotlivé kauzy: dolní Labe - zcela konfliktní věc, MŽP trvá na záporném stanovisku; D-O-L - pracovní skupina vytvořená ministrem připravuje podklady pro vládu - ke zrušení vládního usnesení o územní ochraně trasy kanálu; D8 - probíhají jednání o možnostech úprav na trase D8 přes České středohoří; D3 - stále trváme na alternativách, ještě je možné některou prosadit; R 35 - trváme na posouzení více alternativních variant, vyjednali jsme ústupek v oblasti Komárova - trasa se vyhne území Natury 2000.

Dotaz obč. sdružení Krajina 2000: jaké je stanovisko MŽP, jako dotčeného orgánu veřejné správy, k územnímu plánu Benešovska, a to konkrétně k trase dálnice D3? Co dál chystá MŽP v této záležitosti podniknout?

Odpověď pana ministra: u D3 je třeba usilovat o to, aby dálnice nebyla vedena Posázavím, nutná je spolupráce s obcemi, jsou variantní řešení a existují různé studie. Odpověď náměstka Ladislava Mika: v polovině ledna 2004 proběhne jednání s Ministerstvem dopravy a spojů, na němž bude snad možno něco dojednat. Klíčové v této věci bude rozhodnutí středočeského kraje o podobě koridoru dálnice v územním plánu.

Dotaz (Pro-BIO): podle monitoringu bylo ze 40 odebraných vzorků sóji, surovin na výrobu krmných směsí, a krmných směsí 30 pozitivních na geneticky modifikované organismy (GMO), žádný nebyl označen podle platných předpisů. To hovoří o nefunkčnosti systému označování GMO v ČR, která je zapříčiněna také špatnou informovaností. Jaké osvětové aktivity ohledně zákona o GMO ministerstvo dosud podniklo?

Odpověď pana ministra: Greenpeace se odvolalo ohledně povolení pěstování GMO kukuřice v ČR, v současné době rozkladová komise MŽP panu ministrovi doporučuje pěstování povolit, ministr dosud nerozhodl. Pan ministr žádá o spolupráci ekologické zemědělce. Téma GMO by se mělo řešit na evropské úrovni.

Poznámka: V létě 2004 by mělo být známo definitivní rozhodnutí EU ohledně GMO. Pro-BIO a Greenpeace žádají ministra Ambrozka o pozdržení jeho rozhodnutí o pěstování GMO kukuřice v ČR do doby rozhodnutí EU.

Dotaz České společnosti ornitologické: jaký je postoj (politika) MŽP, co se týče výstavby a provozu větrných elektráren v ČR?

Odpověď náměstka Ladislava Mika: velké parky větrných elektráren jsou neslučitelné s ochranou v ptačích oblastech. Největší záměr nyní prochází posuzováním EIA. Dokumentaci MŽP vrátilo investorovi (Venti) k přepracování. Sekce ochrany přírody připravuje přehledy lokalit vhodných, nevhodných a sporných z pohledu konfliktu ochrany přírody se stavbou větrné elektrárny.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Ropák a zelená perla roku 2003

Do 22. 3. 2004 máte jedinečnou možnost zaslat Dětem Země Brno své nominace na ropáka a zelenou perlu roku 2003. Tyto ankety, jejichž 12. respektive 9. ročník probíhá, vám jistě představovat nemusím. Naštval-li vás tedy někdo vloni svým protiekologickým činem či výrokem, zažádejte si u nás, či Dětí Země o formulář, nebo si jej stáhněte z adresy www.detizeme.cz/ropak. Výsledky této ankety pak budou oznámeny v pátek 30. 4. v divadle v Brně.

Zpět na obsah

Státní úřad pro jadernou bezpečnost porušoval zákon!

Hned třemi rozsudky v krátké době odsoudil Nejvyšší správní soud v Brně nezákonné praktiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při utajování informací o Jaderné elektrárně Temelín. Ty byly dlouhodobě předmětem kritiky i ze strany Sdružení Calla. Na SÚJB se ujala praxe, že úřad v zákonem stanovených lhůtách na žádosti o informace vůbec nereagoval. Teprve s dlouhým zpožděním byla vydávána rozhodnutí o odepření informací, které se často týkaly bezpečnosti jaderného provozu a aktuálních poruch v elektrárně. Přitom nejde o informace spadající pod obchodní tajemství ani utajované skutečnosti, ale obecné informace o dopadech a rizicích provozu elektrárny na její okolí.

Nejvyšší správní soud nyní konstatoval, že v případech zatajování informací Sdružení Calla, Jihočeským matkách i Občanské iniciativě pro životní prostředí byl porušen zákon o svobodném přístupu k informacím. Podle názoru soudu jsou tři napadená rozhodnutí předsedkyně SÚJB nezákonná a porušují práva žalobců (a tím i veřejnosti) na včasné informace o Jaderné elektrárně Temelín.

V případě Cally jde o tajení protokolů o zkouškách před zavezením paliva do 1. bloku JETE z léta 2000. Tehdy jsme věděli, že není vše v pořádku a že některé zkoušky musely být přesunuty do dalších etap, i když to odporuje vyhláškám SÚJB. Šlo však o splnění politických termínů dokončení elektrárny daných ministrem Grégrem. Vrchní soud se naším případem odmítl zabývat z malicherných důvodů. Museli jsme proto za pomoci právníka Františka Korbela nejprve vyhrát u Ústavního soudu. Teprve poté, se stejným předsedou senátu JUDr. Hnízdilem, ale v jiném obalu (nyní jde o Nejvyšší správní soud) se soud dobral rozsudku. SÚJB porušil zákon, ale po čtyřech letech informace stále ještě nemáme a ani mít nebudeme. Musili bychom si o ně požádat znovu. Předsedkyně SÚJB si již dá asi pozor, ale je tu ještě mnoho úřadů, které mají problémy s informační povinností. Musí k plnění zákona vždy vést cesta 4 let soudních tahanic?

S využitím společné tiskové zprávy Edvard Sequens

Zpět na obsah

Místní referenda o hlubinných úložištích dopadla jednoznačně

Jak už víte, v řadě dotčených obcí se od listopadu konají místní referenda, kde se obyvatelé vyjadřují k plánování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva na území své obce.

Nikdo úložiště nechce. Zajímavý je však ještě jeden aspekt - účast občanů. Ta je mnohem vyšší, než u voleb parlamentních. Ukazuje se, že když jde o záležitost, kde lidé mohou něco změnit, tak k volbám zajdou. Když si ale myslí, že stejně nic nezmění, což při odtrženosti Parlamentu od problémů lidí není problém, tak už ani nevidí důvod k volbě. Tam kde referenda proběhla, jsou nyní jednotlivá zastupitelstva a starostové vázáni tímto názorem obyvatel. Úložiště nechtějí ani kraje - Ústecký, Plzeňský a Jihočeský. Jihočeské krajské zastupitelstvo se pak negativně vyjádřilo kromě úložiště i ke třetímu a čtvrtému boku JE Temelín. Škoda, že zatím kraje v tomto nevyužili svoji zákonodárnou iniciativu.

A co na to premiér Špidla? Při své lednové návštěvě Náměšti nad Oslavou prohlásil:

"S plnou zodpovědností prohlašuji, že problém úložiště je technicky zvládnutelný. Místní referenda nemohou být důvodem ke změně energetické politiky státu, protože menšiny nemohou stát v cestě obecnému blahu. Tuto otázku lze řešit jen na celostátní úrovni. Případného vystoupení z jaderné energetiky by mohlo dosáhnout jen silné všelidové hnutí, které u nás zatím není."

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Spolu s Vojtěchem Koteckým a Petrem Holubem jsme se 20. ledna večer sešli s premiérem Špidlou v jeho vládní pracovně. Tématem více než hodinového jednání byla státní energetická politika. Snažili jsme se předsedovi vlády sdělit naše výhrady a možnosti řešení ke čtyřem základním okruhům - stavbě nových jaderných reaktorů, rušení limitů těžby hnědého uhlí, produkci skleníkového oxidu uhličitého a ekologické daňové reformně. Diskuse byla zajímavá, ale technokraticky zaměřeného a z MPO jednostranně informovaného Špidlu k zásadní změně postojů patrně nepřivedla.
Ocitl jsem se na větvi. Tedy v ekologickém diskusním pořadu Na větvi, kde se propíralo téma potřeby hlubinného úložiště vyhořelého jadrného paliva a to na stejné větvi se senátorkou J. Seitlovou, starostou Nadějkova Z. Černým a právníkem EPS P. Douchou. Na jiném kmeni seděl náměstek MPO M. Pecina a ředitel SÚRAO V. Duda. Pořad již byl odvysílán, máme jej pro zájemce natočený v Calle na videu.
Naši videotéku rozšířily dvě videokazety věnované obnovitelné energii biomasy. Biomasa pro vytápění v obcích a městech a Elektrická energie z biomasy. Lze taktéž zapůjčit.
Vydali jsme CD "Obnovitelné zdroje energie a krajské energetické koncepce" s příspěvky ze stejnojmenného semináře.
Výsledky česko-rakouského projektu SOLAR-NET jsem představoval na Výstavišti v Praze a to hned dvakrát. Poprvé v rámci Dne pro solární energii na konferenci TZB 2003 konaném v rámci veletrhu Aquatherm 28. listopadu. Podruhé pak na veletrhu Střechy 2004, 29. ledna tohoto roku.
O větrné energetice jsem měl přednášku na tradiční, již čtvrté, Konferenci o obnovitelných zdrojích energie Vysočiny v Jihlavě a to 26. listopadu 2003.
Starostům Plzeňského a Karlovarského kraje a úředníkům státní správy jsem přednášel o nutnosti využívání obnovitelných zdrojů energie na semináři na plzeňské radnici. Tuto akci pořádalo 24. února 2004 Západočeské energetické sdružení obcí.
Přednášel jsem i studentům a to Pedagogické fakulty JČU.
Zastupitelstvo Českých Budějovic schválilo městskou energetickou koncepci, kde se kromě jiného rozhodlo neuvažovat více o přivedení tepla z JE Temelín a uvolnit blokované pozemky pro tepelný přivaděč. Co mne velmi překvapilo - koncepci i přes státní dotaci na její zpracování Magistrát považuje za důvěrnou a nechce ji veřejnosti poskytnout. Snažíme se o to přes zákon o právu na informace. Zatím mohu říci, že koncepci jsem na Magistrátu viděl, a tedy potvrzuji existenci, ale odnést jsem si nic nesměl.
9. prosince jsme se s dalšími zainteresovanými nevládními organizacemi sešli s ministrem Ambrozkem na debatě o postupu k prosazování zákona o obnovitelných zdrojích energie v Parlamentu. Diskutovali jsme i další kroky kolem energetické koncepce.
Po celodenním maratonu 14. února, kdy jsme diskutovali nad strategií dalšího rozvoje Cally, mne závěrem zimy a v předjaří čekalo ještě několik podobných akcí. 19. a 20. února mezinárodní hodnocení a plánování energetických projektů rozdělovaných Nadací Partnerství v Modré u Pezinoku a v sobotu 28. února náročné setkání v Českém Krumlově o budoucnosti podpory Hornorakouské zemské vlády. Ta sice není u Cally velká, ale zatím je potřebná. Nu a 8. března zase musím do Vídně na plánování mezinárodního projektu CERNET týkajícího se obnovitelných zdrojů energie.

Zpět na obsah

Ze zápisníku Markéty Šiškové

13. listopadu se v Kaplici uskutečnila již dlouho plánovaná beseda s ing. Tomášem Otepkou zaměřená na problematiku rychlostní komunikace R3. Účastníků se sešlo relativně hodně, dokonce nechyběl ani jihočeský hejtman, starosta Kaplice a starosta Dolního Dvořiště. Očekávání, která jsem do účasti hejtmana vkládala se nakonec ukázala jako značně naivní. Hejtman totiž na besedu nepřišel diskutoval, ale pouze veřejně, už po několikáté, zopakovat stanovisko kraje k dálnici D3 a to jak jistě mnozí z vás ví, je pozitivní. Je smutné, že ani argumenty dopravního odborníka nemohou tohoto bývalého profesora gymnázia přesvědčit o zbytečnosti této stavby.
15. prosince se v zasedací místnosti Rady města uskutečnilo jednání na téma Cyklodoprava v Českých Budějovicích, které se zabývalo především finančním rozpočtem na cyklistickou dopravu v roce 2004 (viz. článek "Blýská se na lepší časy?").
15. ledna nabylo právní moci rozhodnutí Odboru životního prostředí v Táboře, kterým byl vydán nesouhlas s výstavbou železniční mostní estakády v rámci akce "ČD DDC, Modernizace trati Tábor-Sudoměřice" u obce Chotoviny (IV. železniční koridor). Odbor životního prostředí tak podpořil variantu, kterou prosazovala obec Chotoviny a kterou podpořila také Calla. Jedná se o tzv. azurovou variantu, která umožňuje dosáhnout "pouze" rychlosti 130 km/h (soupravy s výkyvnými skříněmi dosahují 160 km/h), ale zato více šetří životní prostředí, protože částečně využívá stávající drážní těleso a je budována v zářezu.
V polovině ledna byla zveřejněna dokumentace, která se zabývá hodnocením vlivu na životní prostředí IV. železničního koridoru a to ve dvou konfliktních úsecích: České Budějovice (včetně)-Ševětín (mimo) a části Soběslav (včetně -Doubí u Tábora (včetně). Obě dokumentace jsou do 15. února veřejně přístupné na magistrátu města (odbor ochrany životního prostředí) a na krajském úřadě. Do 14 dnů od ukončení veřejného nahlédnutí lze k těmto dokumentům vyjádřit svoje připomínky.
27. ledna proběhl tzv. scoping SEA (strategická EIA - posuzování vlivu koncepce na životní prostředí) nové dopravní politiky, ke kterému NNO vypracovaly společné připomínky, které mají upřesnit SEA týmu na co se při posuzování NDP má zaměřit. Dopravní politiku najdete na stránkách ministerstva dopravy nebo vám ji mohu v elektronické podobě poskytnout já.

Zpět na obsah

Cyklostrategie

Jak možná někteří z vás zaregistrovali v červnu 2003 byla dokončena "Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy", která byla veřejně představena v květnu na cyklistické konferenci v Srní na Šumavě. Její zpracování zaštiťovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV) a tento materiál vznikl za spolupráce odborníků z MD, MZ, MMR, MP, MMT, MZe, široké veřejnosti, zástupců obcí a nevládních organizací. Prostřednictvím Ministertstva pro místní rozvoj měl být tento materiál v listopadu 2003 předložen vládě ČR. To se ale bohužel nestalo a tak to vypadá, že veškerá práce na Cyklostrategii byla zbytečná. Ale jak praví známé přísloví "Naděje umírá poslední." A proto se Calla rozhodla zareagovat na výzvu ing. Jaroslava Martínka z CDV a oslovila ministra dopravy, aby s podporou ministra životního prostředí a Rady vlády pro zdraví a životní prostředí předložil tento strategický materiál vládě ČR on.

Ministerstvo dopravy si s odpovědí pospíšilo. Cituji z jeho dopisu: "V současné době ministerstvo dopravy dokončuje materiál Nové dopravní politiky, která má být předložena vládě ČR do 31. 3. 2004. Tento materiál v oblasti cyklistické dopravy vychází ze zpracovaného materiálu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR. Vzhledem k faktu, že vláda ČR zrušila úkol pro ministra MMR předložit "Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy v ČR" na jednání vlády, dopracuje ministerstvo dopravy tento materiál po dokončení Nové dopravní politiky jako odvětvovou politiku." Tak to jsou slova náměstka ministra dopravy ing. Tesaříka, uvidíme jaký osud Cyklostrategii dále čeká.

Markéta Šišková

Zpět na obsah

Je libo svézt se parníkem?

V prosinci loňského roku byla veřejnosti představena Studie dokončení Vltavské vodní cesty Kořeňsko-České Budějovice. Jejím zpracovatelem jsou Vodní cesty a.s., jmenovitě pánové ing. Kareis a ing. Klimeš. Cílem tohoto projektu je splavnění Vltavy v úseku České Budějovice-Kořeňsko pro plavidla do 300 t, v první etapě pouze pro rekreační plavbu. Druhá etapa by pak měla umožnit i nákladní dopravu.

Tento kontroverzní projekt podporuje Jihočeský kraj jako součást tzv. Akčního plánu rozvoje kraje. "Na turistickém ruchu a samozřejmě také výstavbě dálnice D3 závisí další šťastná budoucnost kraje", tak zní často omílaná fráze hejtmana Zahradníka. Máme tu tolik přírodních krás, tak proč bychom je nemohli co nejrychleji zpeněžit? Jednostranný pohled na podstatu současného vnímání cestovního ruchu dokládá i trefné přirovnání, které zaznělo z úst jednoho propagátora rekreční plavby: "Turistický ruch je průmysl". A tak je nutné k němu přistupovat. Cílem turistického "průmyslu" je tedy vyrobit co nejvíce produků - turistů.

V této studii je počítáno s nárůstem turistů o cca 9-10 % ročně. Mají to být především ti majetnější, kteří jsou schopni tzv. generovat peníze. V Evropě představuje vnitrozemská rekreační plavba nový trend cestovního ruchu a každoročně tak tráví dovolenou asi 75 tis. turistů. Ale abych neodbíhala příliš od tématu.

Jaká plavidla se tedy budou po náležitých úpravách po Vltavě "prohánět"?

Největší lodí by měl být parník cca pro 80-100 lidí podobného typu jako jsou ty, které v současné době brázdí vody Vltavy v Praze. Protože šířka koryta"naší" Vltavy je omezená, další lodě budou znatelně menší (motorové čluny a obytné lodě tzv. housboaty).

A jaké budou technické úpravy koryta řeky Vltavy?

Asi nejdůležitější stavbou budou plavební komory, které mají být doplněny na jezu Hněvkovice, v Českém Vrbném a v Hluboké nad Vltavou. Pro zvýšení hloubky koryta na 2, 7 m mají být provedeny u výše zmíněných jezů také tzv. prohrábky, které u jezu Hněvkovice dosáhnou až 3 m pod současné dno. Nezanedbatelným zásahem do současného koryta řeky bude i úprava břehů, ať už jejich opevňováním či odstřelováním skal. A to ještě není zdaleka všechno. Součástí projektu je i vybudování doprovodné infrastruktury - nástupiště a výstupiště. Na ně by měla navazovat cyklistická a turistická infrastruktura. Možná vám vrtá hlavou, kdo bude tento projekt financovat. Pokud se nenajde český investor, spoléhají zpracovatelé na strukturální fondy Evropské unie.

Markéta Šišková

Zpět na obsah

Blýská se na lepší časy?

Tak se snad konečně cyklisté dočkají změny k lepšímu. Koncem roku se v zasedací místnosti Rady města konalo "cyklistické jednání" za účasti náměstků primátora ing. I. Popelové a Mgr. J. Thomy a dále vedoucích odboru dopravy, investičního odboru a správy veřejných statků. Veřejnost zde zastupoval pouze Mgr. Cepák. Calla ani Rosa k účasti přizvána nebyla, ač jsme o to s Vlaďkou Hejzlarovou na předcházející schůzce "skupiny BYPAD" usilovaly. Abych nebyla nespravedlivá, dostalo se mi za to omluvy z úst ing. Šrama (koordinátora cyklistické dopravy magistrátu města), s příslibem, že na další schůzky už s námi počítá. Ale abych si jenom nestěžovala a dostala se k tomu, co se vlastně na schůzce dohodlo.

Pro rok 2004 má být z rozpočtu města na cyklistiku vyčleněno 10 mil Kč.Ty budou použity na dokončení trasy A (cyklostezka v ul. Jirsíkova podél Senovážného náměstí). Další připravovanou stavbou je trasa B (propojení centra města s obchodní zónou Strakonická), dále trasa D, která je vedena bývalou Nádražní ulicí a má sloužit k propojení cyklotras B a C. Cyklisté ze Suchého Vrbného by se měli dočkat trasy E, která jim umožní bezpečnější spojení s centrem města a Rudolfovskou třídu. Dalším krokem ke zlepšení současné situace bude jistě i příprava trasy H, která by měla sloužit k propojení sídliště Vltava se sídlištěm Máj. Dále by mělo být omezeno parkování na Zátkovo nábřeží v úseku ulic Biskupská a Dr. Stejskala, tím dojde k vytvoření prostoru pro cyklostezku, která je už v současné době v těchto místech vyznačena. Pokud město obdrží dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, dočká se rekonstrukce i lávka přes Levobřežní komunikaci (u Kauflandu). Svůj kabát určitě změní lávka u Rabenštejnské věže, která bude rozšířena pro společný provoz chodců a cyklistů.

Tak to by byl výhled na další rok, možná příliš optimistický. Ale lépe je mít vysoké cíle a nezrealizovat je, než nemít cíl žádný (alespoň dle mého názoru). Kromě těchto větších stavebních počinů čekají na cyklisty ještě některé drobnější změny, jako např. možnost jízdy v protisměru v Radniční ulici, vyznačení některých přejezdů pro cyklisty (Levobřežní komunikace, most přes Mlýnskou stoku v Resslově ulici), nový kolostav na Piaristickém náměstí a další. Co se ale bohužel ani do budoucna nezmění je stav Dlouhého mostu, který nadále zůstane pro cyklisty neprůjezdný. Tak to by asi zhruba bylo to nejdůležitější co se v letošním roce chystá. Uvidíme, kolik z toho zůstane pouze na papíře a kolik se zrealizuje. Jako důležitou změnu vnímám také obrat v postoji ing. Mráze (vedoucí odboru dopravy). Ten se zřejmě pod částečným tlakem náměstků rozhodl převzít zodpovědnost za některé konfliktní, legislativně nedostatečně ošetřené problémy jako jsou např. přejezdy pro cyklisty. Stav budoucích věcí bude tedy do značné míry záviset i na jeho osobní statečnosti, zda ve svém postoji vytrvá a dokáže jej obhájit a to především před českobudějovickou policií. Neméně důležitá bude i aktivní účast nás - cyklistů. Takže pokud máte nějaké připomínky k současné cyklistické infrastruktuře ("zlepšovací návrhy"), neváhejte a dejte mi je co nejdříve vědět.

Markéta Šišková

Zpět na obsah

Mapování biotopů soustavy Natura 2000 v dolním Posázaví

Klíčovou právní normou Evropské unie v oblasti ochrany přírody je Směrnice Rady číslo 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.Tato legislativa ukládá členským státům EU, aby na svém území sledovaly stav všech typů přírodních stanovišť a všech druhů a poddruhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, pro něž se vyhlašují lokality soustavy NATURA 2000. Soustava důsledně propojuje druhovou ochranu s územní ochranou. Členské státy EU v šestiletých intervalech zasílají Evropské komisi hlášení o této činnosti. Od listopadu 2001 řeší Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozsáhlý výzkumný projekt, zaměřený na monitoring druhů rostlin a živočichů a typů přírodních stanovišť soustavy NATURA 2000 z hlediska uvedené legislativy EU. Součástí projektu, který má být ukončen v roce 2005, je též ověření navržených metodických postupů tohoto monitorování v praxi státní ochrany přírody.

Porušování této legislativy EU členskými státy je sankciováno. Např. Evropský soudní dvůr uložil Francii zařadit do soustay NATURA 2000 mokřady v povodí Loiry. Pro nerespektování tohoto rozsudku Evropská komise žaluje Francii k placení penále 105 000 eur denně, až do zjednání nápravy.

Občanské sdružení KRAJINA 2000 požádalo dne 14. 8. 2003 Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR o interpretaci mapování biotopů pro návrh soustavy NATURA 2000 v dolním Posázaví. Vzhledem k rozsáhlosti díla agentura přednostně zpracovala podle kriterií soustavy NATURA 2000 území, kterým by procházela kontroverzní Jílovská varianta dálnice D3 v úseku mezi Libří a Lešany. Ze zprávy Agentury zn. 7128/03 z 9. 12. 2003 uvádím:Plánovaná trasa dálnice ovlivní biotopy na svazích Sirotčí rokle, zde se jedná o naturové dubohabřiny (tzn. že jsou součástí přílohy I Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) se střední zachovalostí a nenaturové acidofilní doubravy. Velkým negativním zásahem by byla navrhovaná stavba ústí tunelu. V jižním pokračování trasy by byl postižen velmi dobře zachovalý lesní komplex s dominantními dubohabřinami v místě, které má nazev Svatováclavské lázně (tj. vrch Skalka - pozn. O.Š). Nejproblematičtějším úsekem je průchod lesním celkem severně Luk pod Medníkem a následně překonání kaňonovitého údolí Sázavy. Jedná se tu o nadprůměrně zachovalé vysýchavé dubohabřiny v mozaice s acidofilními doubravami. V místě překonávání kaňonu Sázavy by byly zasaženy biotopy kvalitních dubohabřin a silikátových skal a sutí. Na protějším břehu Sázavy plánovaná trasa protíná lesní komplex severovýchodně od Krňan, kde se vyskytují poměrně dobře zachovalé naturové acidofilní bučiny a dubohabřiny. V údolí levostranného bezejmenného přítoku Sázavy kříží trasa dálnice z hlediska NATURY 2000 velmi cenné prioritní naturové biotopy údolních jasanovo- olšových luhů. Z dostupných prezentovaných údajů je zřejmé, že plánovaná trasa dálnice D3 silně ovlivní cenné plochy naturových biotopů.

Po ukončení digitalizace mapových materiálů, bych se chtěl k dané problematice ještě vrátit.

Ing. Otakar Šmíd

Pozn. Autor je členem Sdružení KRAJINA 2000, které nesouhlasí s vedením trasy dálnice D3 přes Posázaví.

Zpět na obsah

§ Právní okénko §

Právní informace na okraj

V poslední době se množí dotazy a rozpory ohledně toho, zda jsou správní orgány povinny informovat ekologická občanská sdružení o zahájení udělení souhlasu k odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Neobvykle je v tomto případě třeba dát za pravdu představitelům veřejné moci, neboť podle dosavadních právních názorů tuto povinnost správní orgány opravdu nemají.

Je třeba vyjít ze znění odst. 2 § 70 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto ustanovení má místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, oprávnění požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Podstatné je spojení "zamýšlené zásahy a správní řízení."

Souhlas s odnětím ze zemědělského půdního fondu, který vydává orgán ochrany zemědělského půdního fondu, totiž je pouze souhlasem a jeho udělení není svou povahou vůbec správním řízením ve smyslu správního řádu (viz např. Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2000, str. 225). Souhlas s odnětím není ani "zásahem", neboť zásah musí mít faktickou podobu, zásahem by bylo například započetí terénních úprav a podobně. Souhlas s odnětím ze ZPF tak není ani zásahem, ani zahajovaným správním řízením, a proto na informaci o jeho započetí nemá občanské sdružení nárok, jeho poskytnutí je pouze odrazem dobré vůle ze strany orgánu ochrany ZPF.

Zcela jiná situace je například při odnímání pozemků určených plnění funkcí lesa (prostě lesních pozemků, zákonodárce se zde jazykově opravdu vydováděl...). Zde už se jedná o správní řízení a občanská sdružení zde na základě své generální žádosti musejí být informována.

Pavel Molek

Zpět na obsah

Akce Falco 2004 - boj o přežití pokračuje

Akce Falco patří mezi nejznámější akce na ochranu dravých ptáků u nás. Jejím cílem je uhlídat hnízda vzácných dravých ptáků především sokolů a rarohů před rušením návštěvníky přírody a horolezci, kteří mohou z neznalosti vyplašit rodičovský pár a může dojít k opuštění vajíček či mláďat. Stále je však nutné hnízda hlídat i před možným vykradením mláďat překupníky zvířat, kteří je prodávají tzv. milovníkům přírody.

Akce probíhají v různých místech ČR i Slovenska nepřetržitě od roku 1990 a za tuto dobu se podařilo uhlídat několika stům dobrovolných strážců za dohledu odborníků celkem 43 mláďat rarohů velkých, 22 mláďat sokolů stěhovavých a 20 mláďat orlů královských. Bylo zaznamenáno několik pokusů o vykradení, ale žádné ze střežených hnízd díky bdělosti strážců vykradeno nebylo. V roce 2003 zasahovali strážci ve 120 případech proti neukázněným horolezcům, kteří mohli vyplašit rodičovský pár na hnízdě ve skalní stěně.

Akce Falco pokračuje pod koordinací Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země i v roce 2004. Nelze ji však realizovat bez pomoci desítek dobrovolných strážců, kterým není lhostejný osud dravých ptáků, přírody vůbec a jsou ochotni obětovat několik dnů volna. Chtěli bychom požádat o pomoc i Vás. Hlídá se v týdenních turnusech (od soboty do soboty) 24 hodin denně za každého počasí. Strážní skupiny o počtu 4-6 lidí jsou ubytovány v základním táboře (chata, stan, přívěs) a po instruktáži odborníkem se střídají ve dvojicích a zajišťují ostrahu hnízda.

V případě, že se nám, ale především dravcům rozhodnete pomoci podrobnější informace můžete získat na internetově adrese http://kodas.detizeme.cz a nebo přímo u koordinátora náboru strážců na adrese: Ivo Páral, Holubice 258, 683 51 Holubice, tel. mobil 605468263, e-mail: akcefalco@email.cz kde se můžete již dnes přihlásit.

Pavel Koubek; KODAS DZ

Zpět na obsah

Calla hledá sponzory

Situace v hospodaření nás nutí k hledání nových finančních zdrojů v případech, kdy plánované akce nejsou pokryté projekty. Bude se jednat zejména o výstavy. Konkrétně v letošním roce bychom v Českých Budějovicích rádi vystavili fotografie autorů Ševčíka a Nového z NPR Brouskův mlýn ve vztahu k NATUŘE 2000 a výstavu fotografií "Příběhy sedláka Raitnera" o invazi průmyslových zón na krajinu. Vzhledem k tomu, že Magistrát města České Budějovice "podpořil" 5 tis. Kč pouze výstavu fotografii "Příběhy...", kterou máme zapůjčenou od Ekologického právního servisu a která pod záštitou Václava Havla putuje po vybraných městech, hledáme sponzory, kteří by nám pomohli nejen peněžní formou, ale i službami spojenými s realizací těchto výstav (tisk, propagace, poštovné, doprava) Uvítáme proto vaše podněty na získávání sponzorů a předem za ně děkujeme.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Výstava o NPR Brouskův mlýn putuje

Po loňské premiéře v Borovanech se výstava fotografií ing. Jana Nového představí letos v Jílovicích, v Lišově a v Českých Budějovicích. Doplněna bude o fotky "živáčk" dr. Jana Ševčíka a vstupní informaci o soustavě NATURA 2000, neboť Brouskáč usiluje o zařazení do této soustavy.V Jílovicích bude výstava instalována v březnu u příležitosti Měsíce vody a prvního jarního dne. V Lišově Stropnici představíme v dubnu při Dnu Země a v červnu by měla výstava zakončit putování ve vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Veřejnosti nabídneme nejen barevné fotografie obou autorů, zachycující život v NPR Brouskův mlýn, ale i brožuru, kterou jsme vydali v loňském roce.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Vlk a koza

Dohodneme se na hospodářské základně: já nebudu žrát tvou trávu, a ty mně za to budeš dodávat tvé vlastní maso.

Liška

Nevěřte slepičím kdákům. Když se nažeru, vždycky je v kurníku mír.

Karel Čapek; Bajky a podpovídky

Zpět na obsah

Můj deníčku,

Společnost Rosa a Sdružení Calla Vás zve dne 18. března na besedu na téma "Obr a kašpárek" aneb ekolog v komunální politice s RNDr. Mojmírem Vlašínem z Ekologického institutu v Brně. Beseda se bude konat od 1700 hodin v galerii Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice.
21. března se můžeme již radovat z příchodu jara (alespoň dle kalendáře).
Všichni víme, jak vzácná je voda. A když je ještě čistá jak křišťál, tak už je to téměř malý zázrak. Proto si vydobyla také svůj svátek, a to dne 22. března.
Zazpívej slavíčku, zazpívej písničku. A nejen slavíček ale i ostatní ptáci ať nám pohladí naše hlukem unavené uši a starostmi přeplněné duše. 1. dubna si připomeneme Den ptactva.
I v dubnu Vás čeká Zelený čtvrtek a to na téma "Zelená energie v českých podmínkách". Na besedu s přednášejícím Ing. Edvardem Sequensem ze Sdružení Calla Vás zve Sdružení Calla a společnost Rosa do galerie Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice od 1700 hodin. A který že čtvrtek? 15. dubna.
Ve středu 21. dubna Vás zve společnost Rosa na Piaristické náměstí, kde se bude pořádat tradiční Ekotrh ke Dni Země, od 1000 do 1800 hodin.
V galerii Měsíc ve dne v Českých Budějovicích, v Nové ul. se 28. dubna od 1730 hodin můžete dozvědět od prof. Valerije Ivanoviče Glazka (ukrajinský genetik), jaký má vliv radioaktivní záření na živé organismy. Pan profesor se mimo jiné zabývá i následky černobylské havárie. Na besedu k výročí havárie v Černobylu Vás zvou Sdružení Jihočeské matky a Sdružení Calla.

Zpět na obsah

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Pavel Koubek, Dana Kuchtová, Pavel Molek, Vladimír Molek, Romana Panská, Milada Podpěrová, Pepa Polívka, Edvard Sequens, Markéta Šišková, Otakar Šmíd.

Do konečné podoby sestavila Romana Panská.Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 15. 4. 2004.

Zpět na obsah

Další zprávy

Sdílet

Chcete dostávat každé nové číslo Ďáblíku mailem?

Ďáblík číslo 16

Ďáblík číslo 16 (březen 2004)

Děkujeme za podporu činnosti Cally