Ďáblík číslo 26
Ďáblík číslo 26 (srpen 2005)
Úvodník
Kdo to má platit ?!
Zákon začíná platit - a ceny?
Senát podpořil práva obcí
Zelená perla 2004 - další místa
Proč dohoda o golfu?
Calla se dohodla o Růžovu
Jihočeské obce a "zelené úřadování": jak to dělají v Rakousku?
Besedy, akce a tentokrát i brigády
Úvodník
Milí čtenáři,
protože je poklidný čas dovolených a prázdnin, odvažuji se nabídnout vaší
trpělivé pozornosti pár slov z románu mého oblíbeného autora:
"Cožpak u
nás strom roste jako v kraji? Pomalu roste, zima a sníh nedají a jarní mrazy mladé
větvičky pálí; za dvě stě let u nás té výše a tloušťky nedosáhne, k níž dospěje
dole za padesát."
"A k tomu ty velké malým ve vzrostu brání," dodal mladý jakýs
člověk.
"Brání ve vzrostu," uchopil se zase slova jednooký stařec, "to máš
pravdu, ale zato také chrání! Ty velké tu stály od nepaměti, ale věčně státi nebudou;
zetlí ten onen, jeden po druhém, a padne; na jeho místo jiný postoupí a zmohutní,
třebas i zadlouho. Tak se stává, že dokud celou věc člověk lesu samému ponechává,
nic lesu se nestane. Co les ztratí, zase si vynahradí. Ale pokácejte ty staré
stromy s kraje, ty velké, a uvidíte! Vzepře se vítr do husté drobotiny, a povídám
vám, celou rázem ji položí. To bude mela! Kdyby nás tu pak sto bylo, ty záseky
neodstraníme, nezpracujeme." (Karel Klostermann: Ze světa lesních samot, 1894)
Pokud
vás zajímají jména prominentních odpůrců takovéhle literatury, najděte si na následujících
stránkách citace Zelených perel 2004. Kromě toho vám ovšem přinášíme i dva články
o účelové regulaci cen elektřiny, zprávu o přijetí novely atomového zákona (osud
návrhu jsme sledovali již dříve), fotografické připomenutí několika našich posledních
akcí pro veřejnost a další texty včetně pozvánek na akce pořádané na konci srpna
a v září.
Tomáš Malina
Kdo to má platit ?!
Naposledy pan Klaus v roli prezidenta, ale před ním i jiní zákonodárci převážně z tábora ODS vytýkali novému zákonu na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, že svými zvýhodněnými cenami deformuje tržní prostředí. Získávání obnovitelné energie je totiž dražší, než cena elektřiny z dnešních konvenčních zdrojů - starých uhelných elektráren a běžících reaktorů. Například u větrné elektřiny téměř třikrát, u fotovoltaiky až patnáctkrát. Dlouhodobě garantovaná zvýhodněná výkupní cena je tedy nezbytnou podmínkou pro to, aby projekty využívající obnovitelné zdroje energie byly vůbec rentabilní a investice do nich návratné. Zdá se, že o zvýhodnění není pochyb. Nebo je to přece jen jinak?
Při bližším pohledu zjistíme, že stávající prostředí na energetickém trhu je silně pokřivené. Do ceny konvenční elektřiny nejsou započítány tzv. externality - náklady na znečištění životního prostředí, poškozené zdraví obyvatel, sociální i materiální škody. Nedávná studie Univerzity Karlovy ukázala, že na 50 miliard korun, za které se ročně prodá česká uhelná elektřina, připadá dalších skrytých šedesát miliard právě na těchto dodatečných výdajích. Podobně tomu je u elektráren jaderných, kde nejsou započteny skutečné náklady na likvidaci vyhořelého paliva i samotných reaktorů. Tyto peníze neplatí výrobce, ale hradí je nebo bude hradit stát, přesněji tedy každý daňový poplatník. Systémové změně - fiskálně neutrální ekologické daňové reformě, která by do ceny zdrojů zmíněné škody zahrnula, a na druhé straně snížila zdanění práce - se ale naši politici zatím úspěšně brání. Při započítání externalit by se ale rázem stala velká část obnovitelných zdrojů konkurenceschopnou. Dnes ovšem nezbývá než jít cestou navýšení výkupních cen pro obnovitelnou energii, aby byly alespoň částečně narovnány tržní podmínky.
Nesmíme také pominout, že české uhelné i jaderné elektrárny byl postaveny s účastí státu. Podobně i jiné státy podporovaly svůj uhelný a jaderný průmysl. Ač jsou třeba jaderné technologie již za svým zenitem, dostaly mezi lety 1974 až 2002 v zemích OECD v souhrnu sedmkrát vyšší podporu na vědu a výzkum, než zdroje obnovitelné. Ale jsou tu rovněž méně viditelné podpory - provozovatel jaderné elektrárny například neručí v plné výši za škody způsobené případnou jadernou havárií, stát platí ochranu přepravy jaderného paliva i odpadu. Uhelné energetice jsou poskytovány nepřímé dotace ve formě podpory útlumového a rekvalifikačního programu. Nedivme se tedy logické podpoře obnovitelným zdrojům. Za této situace si ji jako nové moderní technologie pro 21. století zcela po právu zaslouží.
Důležitým důvodem pro podporu je role, kterou místně dostupné obnovitelné zdroje přinesou pro snížení naší závislosti především na dovážené ropě a plynu. Již dnes platíme každým rokem za zmíněná paliva více než 80 mld. Kč. Tyto peníze zmizí mimo republiku, někdy i na jiné kontinenty. Naopak investiční prostředky směřované do zdrojů využívajících Slunce, biomasu, či vítr, zůstávají v regionu a slouží jeho obyvatelům. Pro představu - do roku 2010 by investice do obnovitelných zdrojů měly díky přijatému zákonu dosáhnout až 50 miliard Kč. S tím úzce souvisí pozitivní efekt pro zaměstnanost. Kolik asi pracovních míst pro místní obyvatele přinese plně plynofikovaná obec ve srovnání se sousedy, kteří vsadili na spalování biomasy ze svého okolí v obecní výtopně?
Podle analýzy společnosti CityPlan, provedené pomocí modelu GEMIS, můžeme při plánovaném zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 8 % hrubé domácí spotřeby elektřiny k roku 2010 očekávat vytvoření 1 500 trvalých pracovních míst souvisejících s produkcí biomasy. Dalších 2 770 míst může vzniknout v oblasti provozu, údržby a oprav nových zdrojů. Výroba technologií, jejich výstavba a související činnosti odpovídá dalším 116 500 pracovním místům, avšak v tzv. člověkorocích. Část jich bude mimo Českou republiku, protože například větrné elektrárny budeme spíše dovážet. Konečně Němci udávají, že v jejich větrném průmyslu, při stávajících 17 tisících MW instalovaného výkonu větrných turbín v Německu, nalezlo práci již na 60 tisíc lidí.
V poslední době se také učíme oceňovat bezpečnost dodávek energií, která je tím vyšší, čím jsme méně závislí na trubce s palivem z nestabilních regionů nebo na drátech z centrálních elektráren. Malé decentralizované obnovitelné zdroje tuto jistotu zvyšují. Cena obnovitelné energie se bude i nadále snižovat s tím, jak poroste množství jejího využití. To se dělo již v minulosti - například u větrných elektráren se náklady na výrobu jedné kilowatthodiny za posledních dvacet let snížily o více než 80 % a tento trend pokračuje. Podobně je tomu u fotovoltaických článků. Každé zdvojnásobení jejich celkového instalovaného výkonu s sebou až doposud přineslo průměrně dvacetiprocentní pokles ceny modulů.
Závěrem musím konstatovat, že na místě není strašení prudce rostoucími cenami energie pro drobné spotřebitele z důvodu nutnosti platit vyšší výkupní ceny za obnovitelnou elektřinu, jak to nedávno předvedl ČEZ, když zdražil svoji produkci z roku na rok o 11 %. Jde jen o trapné výmluvy. V ceně elektřiny pro domácnosti se podpora obnovitelných zdrojů odrážela v roce 2004 částkou 1,2 hal za kilowatthodinu. Ani zvýšení v důsledku podpory podle nového zákona, při plánovaném citelném znásobení dnešního potenciálu, není nijak dramatické. Do roku 2010 má podle odhadů vyrůst tato cena asi na 16 haléřů za kilowatthodinu a dosáhne zhruba 4 % ceny elektřiny pro domácí spotřebitele. Jiné vlivy na trhu mají na cenu elektřiny daleko větší dopad.
Edvard Sequens, psáno pro Sedmou generaci
Zpět na obsahZákon začíná platit - a ceny?
Klíčový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který může nastartovat revoluci v české energetice, vstoupil v pondělí 1.8. v platnost. Zda bude úspěšný, ovšem záleží na důležitých vyhláškách, které právě dokončuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Úřad dnes zveřejnil návrh výkupních cen na rok 2006 /viz tisková zpráva ERÚ na www.eru.cz/tisk.htm. ERÚ "uvažuje [o] snížení současné ceny 2,60 Kč/kWh pod úroveň 2,50 Kč/kWh". Především na těchto sazbách však závisí, kolik větrných elektráren se u nás vyplatí postavit.
Vážně se obáváme výrazného snížení výkupní ceny, kterým by se řada projektů ocitla pod hranicí rentability. Investory navíc mohou odradit prudké změny podmínek. Projekty nových elektráren by taková cena vytlačila pouze na největrnější místa na vrcholcích hor. Ty jsou přitom paradoxně nejdále od energetických sítí. Naopak místa blízko sítí by zůstala nevyužitá. Ideálním řešením by přitom bylo podobně jako v Německu cenu diferencovat podle toho, jak silný zde fouká vítr, což i český zákon umožňuje.
ERÚ už jednou chybu udělal, když v letech 2003-2004 příliš vysoko stanovil výkupní cenu pro takzvané spoluspalování biomasy v uhelných elektrárnách. Deformoval tak trh s dřevní štěpkou, kterou jako palivo skoupil do svých kotlů ČEZ, a poškodil tak řadu obecních výtopen.
Očekává se, že účinná motivace k výstavbě větrných elektráren může přitáhnout asi 20 miliard korun investic do české ekonomiky během pěti let. Sníží znečištění oxidem uhličitým asi o milion tun ročně, tedy ekvivalent čtvrtiny všech kamionů a nákladních aut na našich silnicích.
Jestliže chceme mít moderní a oproti dnešku čistější energetiku, bez podílu, který představují větrné elektrárny, se neobejdeme. Prezentované záměry ERÚ o snížení ceny však vedou k obavám, že tomu tak nebude. Zdá se, že úřad se svými výpočty nesplňuje dikci ani smysl zákona. O vývoji situace Vás budeme informovat v dalším vydání Ďáblíku.
Vojtěch Kotecký, Petr Holub (oba Hnutí DUHA) a Edvard Sequens
Senát podpořil práva obcí
Senát Parlamentu ČR přijal 29. července návrh novely atomového zákona, kterou sdružení Calla a další nevládní organizace prosazovaly několik let. Návrh v lednu 2004 předložila senátorka Jitka Seitlová (Nezávislí - Přerov) se šesti dalšími členy horní komory, na svět jsme mu pomohli s kolegy z Ekologického právního servisu. Podpořily jej desítky obcí a tři kraje. Senát dnes velkou většinou hlasů přijal kompromisní znění, které sestavil Jiří Brýdl (KDU-ČSL - Svitavy), předseda výboru odpovědného za životní prostředí.
Pokud změnu zákona schválí také Poslanecká sněmovna, postižené obce a kraje budou účastníky povolovacích řízení na úložiště radioaktivních odpadů. Stavba úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, které je vysoce nebezpečné po desítky tisíc let, navždy změní život postižených obcí. Proto místní lidé musí mít právo o stavbě účinně spolurozhodovat. Paradoxně nejdále se s budováním úložiště dostaly Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Gratulace patří především senátorce Seitlové, která změnu zákona navrhla a prosazovala, a senátoru Brýdlovi za schválené kompromisní řešení. Pokud právo obcí mluvit do stavby úložiště potvrdí také Poslanecká sněmovna, má stát šanci konečně získat důvěru mezi místními lidmi. Potvrzují to zkušenosti ze skandinávských zemí. Není možné, aby úřady vinou svého nátlakového přístupu donekonečna vedly zákopovou válku s obcemi a kraji."
A my dodáváme, že schválení novely atomového zákona Senátem je první krůček k odstranění systémových výhod, kterých využívá jaderný průmysl. Výsledná podoba je kompromisem, více nebylo při současném složení Senátu a obecné náladě omezovat práva veřejnosti, dosažitelné. Bohužel se zatím nedaří odstranit další podstatné záležitosti, jako je omezená finanční odpovědnost provozovatelů jaderných elektráren za škodu při případné havárii.
Podle společné tiskové zprávy Sdružení Calla a Hnutí DUHA Edvard Sequens
Podrobnější
údaje o novele atomového zákona na webové stránce:
www.calla.ecn.cz/index.php?path=energetika&php=8_atomzak.php
a
v informačním listu: http://www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/rao_novela.pdf
Zelená perla 2004 - další místa
Třetím dílem nyní uzavíráme malý seriál o anketě Ropák roku 2004, se kterou je nedílně spjata i soutěž Zelená perla. Za loňský rok ji získal temelínský inženýr Václav Havlíček (informoval červnový Ďáblík). Nyní vám nabízíme další místa. Vypadá to jako oddechové letní čtení, ale když si uvědomíme, jaké někteří autoři výroků zastávají postavení a co vše mohou ovlivnit...
V anketě Zelená perla 2004 se tedy od místa druhého po osmnácté umístily tyto výroky a jejich protagonisté:
2)
Karel Kříž, ekonom:
"A nakonec, i kdyby opravdu stoupal objem kysličníku
uhličitého v atmosféře, i kdyby stoupala teplota ovzduší, máme kvůli tomu plakat?
Bujněji by rostla vegetace, celkově by přibylo srážek a bylo by o kapku příjemněji
i v takových končinách, jakou je střední Evropa."
Z článku Oteplování Země
je přelud - MF Dnes, 14. 10. 2004
3) Jaroslav Foldyna,
zástupce hejtmana Ústeckého kraje a zastupitel Děčína (ČSSD):
"Nebojím
se tvrdit, že jsou ekologové přímo zodpovědní za všechno špatné, co se děje na
našich silnicích."
Z článku Jak to vidí: Jak pomoci lidem u silnice plné
kamionů? - MF Dnes -severní Čechy, 20. 10. 2004
4)
Miroslav Šefara, radní města Děčína a člen představenstva ČSPL, a. s.:
"Opravdu
si myslíte, že zákony, které tvořili komedianti, zpěváci a povaleči z hospod,
kteří si říkají disidenti a o legislativě dodnes neví nic, jsou dobré až skvělé?"
Vyjádření k výstavbě dvou jezů na dolním Labi, z pořadu ČT2 Nedej se, 18.
2. 2004
5) Michael Vít, hlavní hygienik ČR:
"Člověk
součástí životního prostředí tedy není a informaci o jeho zdraví nelze požadovat
ani na základě § 2 písm. a) bod 3. zákona č. 123/1998 Sb. (o právu na informace
o životním prostředí) ve znění pozdějších předpisů."
Ze zdůvodnění, proč
byla žádost Ekologického právního servisu o poskytnutí kopií výsledků výzkumů
s rozbory krve občanů obcí Neratovic, Libiše a Tišic na Mělníku v blízkosti Spolany,
a. s. zamítnuta, z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví pod č.j.: HEM-325-22.12.03/709/04,
5. 1. 2004
6) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu
a obchodu (ČSSD) a Ropák 2004:
"A co považuji za velkou tragédii
pro ČR je to, že parlamentem prošla Arhuská úmluva. My teď budeme na principech
této úmluvy stavět, jenže tyto principy jsou zrůdné samy ze své podstaty."
Z
článku Rozhovor s Ing. Martinem Pecinou, MBA, náměstkem ministra MPO, Česká energetika
a elektrotechnika č. 3 a 4/2004
7) Martin Jahn, místopředseda
vlády pro ekonomiku:
"Ti, co dělali ten seznam, jsou zmanipulovaní
ekologičtí aktivisté. Nevěřím v jejich nezávislost, dokladem toho je fakt, že
16 z 41 navržených chráněných oblastí leží v místech, kde jsou ložiska nerostných
surovin. Chtějí nám totiž takto zabránit v další těžbě."
K diskusi o tom,
zda vyhlásit průmyslovou zónu u Dolní Lutyně na Bohumínsku na místě uvažované
ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolzí, z článku Ministři se slavíka nezalekli,
Respekt č. 46, 8.-14. 11. 2004
8) Jaroslav Foldyna,
zástupce hejtmana Ústeckého kraje a zastupitel Děčína (ČSSD):
"Zákony
se nám vymkly z ruky. Tyto zákony jsou zneužívány různými ekoteroristickými skupinami,
protože to, že se věci řeší takovýmto způsobem, já nazývám ekoterorismem a jsou
k tomu zneužívání poctiví a slušní ekologové."
Vyjádření k výstavbě dvou
jezů na dolním Labi, z pořadu ČT2 Nedej se, 18. 2. 2004
9)
Jaroslav Kubera, senátor P ČR (ODS):
"Občanská sdružení, a zejména
bojůvky ekologických teroristů a jakoby ochránců, nejsou veřejnost."
Z
projevu na 13. schůzi Senátu při projednávání návrhu zákona o nakládání s geneticky
modifikovanými organismy a genetickými produkty, senátní tisk č. 250, 22. 1. 2004
10)
Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (ČSSD):
"Ani
malé dítě nemůže věřit tomu, že stabilizace hladiny Labe zahubí okolní život.
Pochopitelně živočichové i rostliny budou mnohem lépe prosperovat v prostředí
stabilním než v prostředí chvíli suchém a chvíli zatopeném."
Z článku
Energie, nebo životní prostředí?, Energetika č. 8-9/2004
11-12)
Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD):
"Limity jsou pozůstatkem
posttotalitní doby, kdy ještě neexistovaly základní demokratické právní principy."
Z článku Vítězství rozumu nad ideologií, Právo, 11. 3. 2004
11-12)
Jiří Hanzlíček, poradce Ministerstva průmyslu a obchodu pro ekologii:
"Jsem
proto přesvědčen, že hromadná výstavba větrných elektráren a případné celostátní
rozšíření spalování biomasy, jež by si vyžádalo vyčlenění mnoha set kilometrů
zemědělské půdy, by byly ekologickým zločinem."
Z článku Nestačí spoléhat
na obnovitelné zdroje, Hospodářské noviny, 18.2.2004
13)
Jiří Vlach, zástupce hejtmana Jihočeského kraje (US-DEU):
"V důsledku
přehnané ochrany by se kyvadlo překlopilo na druhou stranu a došlo by k poškození
životního prostředí"
Z jednání Zastupitelstva Jihočeského kraje k návrhu
na vyhlášení ptačích území soustavy NATURA 2000 v Jihočeském kraji, 10. 2. 2004
14)
Petr Zbytek, náměstek primátora města Brna (ODS):
"Výsledek referenda
se dá interpretovat tak, že většina Brňanů věří radnici a je pro projekt železničního
uzlu Brno s nádražím v nové poloze."
Reakce na zveřejnění výsledků brněnského
místního referenda o budoucí poloze hlavního železničního nádraží, kterého se
zúčastnilo celkem 24,9 % voličů, z nichž pouze 14,1 % hlasovalo pro odsun nádraží
z centra města, z článku Brněnské nádraží se bude stěhovat, MF DNES-jižní Morava,
11. 10. 2004
15) Milan Venclík, radní Jihomoravského
kraje (ODS):
"Za stagnaci stávajícího centra Brna mohou aktivisté,
kteří nechtějí, aby do něho vjížděla auta, čímž zabraňují jeho dalšímu rozvoji."
Odpověď na námitku, že nedomyšlený odsun železničního nádraží na okraj města může
způsobit vylidnění a umrtvení života v centru Brna, z besedy kandidátů na hejtmana
Jihomoravského kraje v Brně, 2. 11. 2004
16-17) Antonín
Terber, radní Ústeckého kraje (ODS):
"Ale takové Děti Země jsou
typická teroristická organizace, která se neštítí demagogie ani vydírání, maří
rozvoj kraje a přírodě v zájmu sebezviditelnění spíše škodí."
Z článku
(placená inzerce) ODS Ústeckého kraje: Ekologie bez teroristů, zemědělci musí
přežít!, Deník Litoměřicka, 6. 10. 2004
16-17) Richard
Nouza, ředitel sekce koncepční Ministerstva průmyslu a obchodu:
"Příroda,
včetně té nejvzácnější, je zde pro lidi a ne pro pár frajerů ze správ NP a CHKO,
kteří se rádi za státní peníze prohánějí po "zapovědniku" v terénních Toyotách."
Kritika názoru, že nadměrný turistický ruch zvyšuje riziko poškozování přírodních
hodnot, ze Stanoviska MPO k 3. verzi Návrhu Strategie udržitelného rozvoje ČR
jako pracovní materiál Rady vlády pro udržitelný rozvoj, 7. 6. 2004
18)
Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje (ODS):
"A v neposlední
řadě mne znepokojuje, že se Správa parku chystá ponechat vrcholové partie napospas
kůrovci zavedením bezzásahového managementu. To může být na dlouhá léta konec
zelené Šumavy."
Z projevu při zahájení 31. ročníků výstavy Země živitelka,
26. 8. 2004
Proč dohoda o golfu?
Na začátku června se ke svému prvnímu zasedání sešla monitorovací komise Golfového hřiště Hluboká nad Vltavou. Po více jak čtyřletém sporu o umístění hřiště na Podskalské louce jsme přistoupili na vyjednávací strategii. Rozhodně se nejedná o ústupek nebo prohru. Podepsání smlouvy nás nevylučuje z případných správních řízení. Oč tedy vlastně v dohodě jde?
Všechny strany, rozumějme tím Sdružení CALLA, Jihočeské matky, Ekologický právní servis, Město Hluboká nad Vltavou a Hluboká INVEST, se tak přihlásily ke koncepci záměru dostavby golfového hřiště, kterou na podzim loňského roku pro město Hluboká nad Vltavou zpracoval pražský ATELIER Vorel. Koncepce byla zpracována z našeho podnětu a řeší v prvé řadě nápravná opatření, která se nepodařilo realizovat formou správních řízení.Nevládním organizacím je dána šance nejen monitorovací, ale i dozorová. V neposlední řadě pak je naděje na interpretaci v mediích, ( viz níže citované znění tiskové zprávy), což nebylo dosud jednoduché.
Účastníci dohody se zavazují postupovat v souladu s koncepcí, která přesně pojmenovává ty herní prvky, jež by mohly ohrozit biodiverzitu Podskalské louky, kde je hřiště situováno. Také ekologické organizace od začátku existence golfového areálu upozorňují na některé problematické prvky jeho současné podoby. "Takovéto prvky budou upraveny v duchu závěrů koncepce," uvedl Pavel Dlouhý, zástupce investora. Rovněž při výstavbě golfové klubovny bude investor respektovat požadavky odborné koncepce. "Přestože golfové hřiště není z hlediska ochrany přírody a krajiny nejideálnějším využitím Podskalské louky, stane se v případě akceptování koncepce dostavby kompromisem mezi ochranou přírody a sportovním využitím. Rozhodně se již nejedná o zcela nepřijatelný projekt, který byl před lety investorem předložen," uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.
Zástupci ekologických organizací, investora a města se dále dohodli, že veškeré sporné otázky budou řešit nejprve na půdě monitorovací komise. Pro tyto případy hodlají spolupracovat s dalšími odborníky, zejména z Agentury ochrany přírody a krajiny a z Národního památkového ústavu. V současné době se jednotliví partneři navzájem "oťukávají" a sledují plnění úkolů. My vybíráme zpracovatele prvních biologických posudků porovnávajících skutečný stav a stav před vybudováním hřiště. Investor konzultuje s EIA Servisem možnost zpracování posouzení v procesu EIA.
Koncepce záměru dostavby hřiště zpracovaná ATELIEREM V je k nahlédnutí v kanceláři Sdružení CALLA.
Vladimír Molek
Calla se dohodla o Růžovu
Sdružení Calla a akciová společnost Růžov, kterou za účelem provozování skládky odpadů založily firma Marius Pedersen, město Borovany a obec Ledenice, uzavřely smlouvu o prevenci a sledování některých vlivů na životní prostředí u záměru rozšíření skládky Růžov a vybudování kompostovací plochy. Calla stáhla své odvolání vůči územnímu rozhodnutí o rozšíření skládky, neboť splnění některých svých požadavků dosáhne smluvně.
Investor se ve smlouvě mimo jiné zavázal zajistit nezávislé autorizované měření hluku u obytné zástavby nejvíce dotčené dopravou odpadů i měření prašnosti a plynných exhalací na hranici skládky ve směru na obytnou zástavbu a s výsledky Callu seznamovat. Občanům osady Růžov pak společnost nabídne periodické provádění rozboru vody ve studních, protože skládka se přiblíží k jejich domům. Růžov a.s. se rovněž zavázala požádat o změnu územního rozhodnutí tak, aby mohly být naplněny podmínky nyní končícího procesu hodnocení vlivů záměru na životní prostředí. Jak jsme psali v červnovém Ďáblíku, provozovatel získal územní rozhodnutí na rozšíření na základě stanoviska EIA z devadesátých let bez ohledu na právě končící proces nový.
Připomeňme si, že dnešní skládka odpadů Růžov u Borovan o kapacitě 213 tis m3 je již téměř zaplněna. Nyní se jedná o rozšíření skládky na celkovou kapacitu 1.193 tis. m3, která by teoreticky měla zajistit více než třicetiletý provoz a vybudování kompostovací plochy na 10 tis. tun přijímaného rozložitelného odpadu ročně. Nejproblematičtější záměr (plocha na biodegradaci nebezpečných odpadů) nyní již nedostane, jak bylo avizováno, souhlasné stanovisko zodpovědných úřadů.
Naplněním smlouvy dosáhneme splnění těch podmínek, o které bychom usilovali při odvolacím řízení k vydanému územnímu povolení. V něm bychom však měli šance poměrně malé, naše odvolání stálo zejména na procesních pochybeních stavebního úřadu v Ledenicích. Ten nás neseznámil s později doplněnými podklady - projektem zeleného ochranného pásu - a také si zapomněl vyžádat stanovisko orgánu ochrany přírody ohledně možného dotčení Stropnice jako lokality soustavy Natura 2000. Smlouvou nejsme omezeni v dalších řízeních. Zejména v následujících jednáních o vydání povolení integrovaného (IPPC) a stavebního.
Edvard Sequens
Zpět na obsahJihočeské obce a "zelené úřadování": jak to dělají v Rakousku?
Zástupci pěti jihočeských obcí - Chyšek, Ledenic, Nových Hradů, Suchdola nad Lužnicí a Vlachova Březí - se byli na středeční exkurzi uspořádané obecně prospěšnou společností Rosa přesvědčit, jak se vede obcím, které se snaží o šetrnější přístup k životnímu prostředí a podporují v něm i své obyvatele. Oberndorf, Scheibbs i Kirchberg an der Pielach jsou malebnými sídly u dolnorakouského St, Pöltenu v půvabně kopcovité krajině Předalpí. V jejich snaze o zelené nakupování z obecního rozpočtu i aktivitách na ochranu klimatu jim jsou nápomocni odborníci z dolnorakouské sítě ekologických poraden Umweltberatung Österreich. Představitelé těchto obcí po srdečném přivítání seznámili hosty z Jižních Čech se svými aktivitami na poli ochrany životního prostředí. Podělili se o svoje zkušenosti a konkrétní výsledky svého úsilí. Jihočeši se při následných diskusích nejvíce zajímali o systémy vytápění využívající obnovitelné zdroje energie, např. výtopny na biomasu a solární panely.
Tyto obce se snaží při svém provozu používat recyklovaný papír a plánují nákup energeticky úsporné počítačové techniky. Od roku 2003 se zde k prospěchu životního prostředí a zdraví zaměstnanců snaží vylepšovat i metody úklidu v obecních budovách - zejména efektivním používáním ekologických přípravků. Veřejné osvětlení je do velké prováděno energeticky úspornými svítidly. Obce podporují také rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což se odráží v jejich členství ve Sdružení pro ochranu klimatu (Klimabündnis). Oberndorf má obecní úřad vytápěný tepelným čerpadlem. Scheibbs i Kirchberg již léta k vytápění veřejných i obytných budov využívají dřevní štěpku z obecních lesů. Kirchberg má dokonce i fotovoltaickou elektrárnu, která přeměňuje sluneční energii přímo na elektřinu. Všechny obce poskytují svým občanům nevratné půjčky na vytápění z obnovitelných zdrojů energie - spalování biomasy.
Obce též významně podporují místní ekonomiku tím, že maximálně využívají služby místních podnikatelů a produkty místních zemědělců a podporují i veřejnou dopravu. "Lidé jsou naším největším potenciálem - nejdůležitější je, aby tu žili rádi a bylo jim tu dobře", řekl při setkání s návštěvou z jižních Čech starosta Kirchbergu pan Gonaus. Tato zásada v Kirchbergu, zdá se dobře funguje, protože toto městečko má se svými 3500 obyvateli 55 spolků.
Vedoucí městského úřadu v Scheibbsu připomněl, že ani rakouské úspěchy nebyly dosaženy hned a bez počátečních obtíží a nedůvěry občanů. Zdůraznil, že nejdůležitější je poznat počáteční stav a z něho, postupnými kroky, vycházet. "Přesvědčený skeptik je ten nejlepší spolupracovník", dodal v diskusi o důležitosti úzké spolupráce úřadu se zaměstnanci i obyvateli obce pro úspěch aktivit na ochranu životního prostředí a klimatu na úrovni obce. Zástupci hostitelských obcí otevřeně vyjadřovali svoji ochotu pomáhat českým obcím v jejich snahách o zavedení principů zeleného nakupování a využívání obnovitelných zdrojů energie a podělit se o svoje zkušenosti v této oblasti.
Chyšky, Ledenice, Nové Hrady, Suchdol nad Lužnicí a Vlachovo Březí se účastní projektu Rosy, o.p.s. "Zelená kancelář". Cílem tohoto projektu je pomoci obcím osvojit si princip zeleného nakupování a tím zvýšit efektivnost a šetrnost jejich provozu k životnímu prostředí. Realizace projektu "Zelená kancelář" je podporována z prostředků Evropské unie. Projekt je též podporován Krajským úřadem Jihočeského kraje.
Tzv. Zelené nakupování se stává v Evropě čím dál větším fenoménem a tato oblast se začíná intenzívně rozvíjet i v České republice. Hlavním konceptem zeleného nakupování je vynakládání prostředků na provoz a údržbu tak, aby nakoupený materiál i služby byly co nejšetrnější k životnímu prostředí a zdraví lidí. S tím souvisí i jejich efektivnější využívání, což umožňuje dosáhnout úspor materiálu a energie a tím finančních prostředků. Na českém trhu je v současnosti k mání dostatečná škála "šetrných" výrobků, což dovoluje rozvoj tohoto přístupu i u nás. Nesmírný význam má zelené nakupování ve veřejných (státních) institucích, které svou spotřebou ovlivňují významnou část trhu a svou orientací na výrobky a služby šetrnější k životnímu prostředí mohou usnadnit jejich dostupnost i vyšší kvalitu. To ulehčuje přijetí tohoto zodpovědnějšího přístupu k životnímu prostředí i na menších úřadech, mezi podnikateli i v domácnostech. V tomto trendu jsou nejdále skandinávské země, kde podíl veřejných prostředků vynaložených s ohledem na životní prostředí činí až 40-50% z celkového veřejného nakupování a zásobování.
Pavel Hrubý, Rosa, o.p.s
Zpět na obsahBesedy, akce - seřazeno chronologicky od nejbližších
* * *
Ekologické bydlení v Jihočeské vědecké knihovně
Pořádání, ale též tvorba výstav pro veřejnost má již řadu let pevné místo v osvětových a výchovných aktivitách Cally. Do projektu jihočeské sítě environmentálních poraden jsme tak mohli nabídnout výrobu dvou nových výstav a organizační zajištění dalších zapůjčených. K nim bude patřit i výstava Harmonie, ekologie, ekonomika v bydlení, kterou pro Vás a další zájemce v září připravíme ve 2. patře Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Výstavu o současném ekologickém pojetí bydlení jsme pro Vás půjčili od o.s. Ekodům. Zjistíte na ní, co je to ekologická architektura a urbanismus, jak optimálně uspořádat vnitřní a vnější prostředí domu nebo z čeho stavět, a to včetně materiálů jako je sláma a hlína. Na výstavních panelech doplněných modely naleznete fundované informace o hospodaření s vodou a energií až po bydlení v doufejme brzké budoucnosti, tedy v domech, které mají spotřebu energie naprosto minimalizovánu.
O tom všem zároveň bude doprovodná přednáška Ing. Arch. Aleše Brotánka v pondělí 5. září od 15 do 17:30 hodin pod názvem "Ekodomy - lepší bydlení v teorii i praxi" v promítacím sálku JVK (vedle výstavy). Můžete ji spojit s návštěvou vernisáže, kterou pro Vás máme nachystánu též 5. září, ale již od 14,30 hodin. Pokud to pondělí nemůžete, nezoufejte, výstavu budete moci shlédnout až do 29. září v otevírací době knihovny. To je Po až Čt od 9 do 18 hodin a v Pá od 12 do 18 hodin.
* * *
Ekofilmek Nadějkov 26. - 28. 8. 2005
Festival
se koná v obci severozápadně od Tábora a pořádá jej občanské sdružení Zachovalý
kraj.
Uvádíme stručný výtah z programu (Calla je jedním z účastníků):
Pátek 26. 8. - během odpoledne možnost návštěvy kozí farmy u Dvořáků ve Vratišově,
V kruhu znovuzrození - promítání v kinobaru U kostela,
od 19.00
Sběratelé absolutna (Jan Kluganost), V kruhu znovuzrození
(Viliam Poltikovič), Tibet - k posvátné hoře Kailáš (Martin Kratochvíl)
Sobota
27. 8. - Muž, který sázel stromy - promítání v kinobaru U kostela,
od 10.00
Host: Pavel Křížek
Muž, který sázel stromy, Dva muži
na Sibiři (Olga Sommerová), Svend a kánoe (Jorgen Skouboe), O vstavačích, bagrech
a svěží myšlence (Václav Borovička):
a o nadějkovském učiteli, autoru naučné
stezky, panu Bohuslavu Hedvikovi.
Po skončení promítání výlet po naučné
stezce Nadějkovsko.
Živá voda - promítání v kinobaru U
kostela, pro děti, od 15.30
Tanec modrých andělů (Steve Lichtag),
Živá voda (Jarmila Rusinková), Příběh ryb (Kurt Skoog)
Po skončení
promítání malá výtvarná dílna pro děti.
Nová energie -
promítání v kinobaru U kostela, od 18.00
Hosté: Edvard Sequens (Calla),
Ing. Arch. Aleš Brotánek
Kdysi dávno (Leandro Blanco), Nová energie (Franz
Fritzke), Elektrická energie z biomasy (Petr Janda), Ze sedláků dodavateli energie
(Franz Fricke)
Neděle 28. 8. - Duše krajiny - promítání
v kinobaru U kostela, 10.00
Spolu (Pavel Strnad), Duše Evropy
1., 2. (Josef Císařovský), Tatry, mystérium (Pavol Barabáš), Myšlení vody (Tomáš
Škrdlant)
Neděle odpoledne: koncert u kaple sv. Maří Magdaleny
v Jistebnici ve 14.30
Sbor Hosana a Jistebničtí pištci: Jihočeské
lidové písně V Jistebnici bude možno navštívit věž kostela a pamětní síň malíře
Richarda Laudy.
V zajetí zelených bohů - závěrečné promítání v
kinobaru U kostela, 18.00
Křováci (Zuzana Petráková), Marooned/Na
pospas (Joschka Wessels), Vrána (Filip Markes), Lesní medicína - Amazonie (Soumendu
Bhattacherya), Moucha (Renata Stránská), V zajetí zelených bohů - lékaři faraonů
(Peter Prestel), Westwoodský příběh (Tomáš Konvička)
Pondělí 29. 8. - během dne možnost návštěvy koňské farmy Diagonála Ypsilon v Cunkově (tel. 381 273 686, 723 984 579), ekologické farmy paní Markové v Mlýnci (tel. 606 204 739) a obce Borotín - výrobna dřevěné štěpky, malá vodní elektrárna (tel. 381 285 815, 724 189 516 - p. A. Brož), doprava vlastní (cca 7, 13 a 15 km z Nadějkova, směr Borotín), autobusové spojení není ohlaste se, prosím, alespoň jeden den předem na uvedených telefonních číslech
Výstava:
"Harmonie, ekologie a ekonomika v bydlení" Na obecním úřadě v Nadějkově ve dnech
22. - 31.8., pondělí-čtvrtek 7-16, pátek 7-19, sobota a neděle 10 -18
Ubytování:
možnost přespání v tělocvičně ZŠ Nadějkov (bez možnosti vaření, vlastní spacák)
domluvte se, prosím, alespoň jeden den předem na tel. 606 366 566
Další
a podrobnější informace a aktuality: knihovna a obec Nadějkov (381 272
017, 381 272 117, www.nadejkov.cz)