Ďáblík číslo 4

1. 6. 2000

Ďáblík číslo 4 (červen 2000)

Putovní výstava o dálnici a dopravě už putuje

Trvale udržitelná (auto)mobilita

Petice proti přípravám dálnice D3

Kampaň za referendum v plném proudu

Calla navrhla několik nominací na Ropáky

Spor o Podskalskou a Poříčkou louku pokračuje

Rybník je nejen továrna na ryby, ale také významný krajinný prvek

Stát bude doplácet na uložení vyhořelého jaderného paliva !

Také se událo v oblasti energetické

Navýšení skládky životní prostředí nepoškodí, ale .....

U čeho jsme dále byli nejen v ochraně přírody a krajiny

Příští Bioklub bude bylinný, čt. 8. 6. (na Medarda) v 16.30, Calla

Co si také může přečíst konzument na štítcích? - II.

toto číslo Ďáblíku je věnováno především dopravě. že se neustále zvyšuje počet aut, a to zejména jednoválců (tj. auto, ve kterém se válí pouze jeden člověk, tedy řidič), si všímáme všichni každý den při čekání na přechodech či při jízdě MHD. Ukazuje se, že hlavním problémem Budějovic není doprava tranzitní, nýbrž vniřní. Je škoda, že ačkoliv Budějovice mají svojí rovinatostí podmínky pro cyklistickou dopravu naprosto dokonalé, neoplývají stezkami pro tato tichá jednostopá vozidla. Přibližně do 14-ti dnů bychom měli vědět, jak město naložilo s našimi připomínkami ke strategickemu plánu rozvoje města v oblasti dopravy. Doposud však celistvé řešení dopravy ve městě chybí.

Přál bych si, aby se stalo prestiží (motorizovaných) obyvatel města dostávat se do práce jinak než autem a aby tyto ekologicky příznivé druhy dopravy byly podporovány a zvýhodňovány. Osvědčených způsobů je mnoho, předpokládají však jiný žebříček hodnot společnosti. Za současného stavu by se s největší šancí na úspěch mohly ujmout slosovatelné jízdenky MHD o různé elektronesmysly do domácnosti a pro držitele průkazek každý měsíc losování o nový model jednoválce.

Víťa Doležal

Zpět na obsah

Můj deníčku,

- protože se chci poučit o obnovitelných zdrojích a úsporách energie, navštívím výstavu Hnutí DUHA Aby se nám rozsvítilo. Bude na náměstí Přemysla Otakara II v Budějovicích ve dnech 5. až 8. června od 9 do 18 hodin.

ve čtvrtek 8. června od 16,30 se koná další schůzka bioklubu v Calle. Povídat si budeme o bylinkách.
protože opravdu chci o Temelínu rozhodovat sám v referendu, pojedu tuto žádost podpořit do Prahy 14. června. Vše vypukne před Úřadem vlády ve 12 hodin. Na akci můžu jet i společným autobusem z Budějovic v 8,30 z Mariánského nám.
chci-li vidět obecní výtopny na dřevní odpad i slámu, kolektory amatérské výroby, kořenovou čistírnu, sušku ovoce a mnoho dalšího, neměl bych si nechat ujít poznávací výlet do Bílých Karpat. Pořádá jej JISOP tak trošku s Callou o víkendu 23. až 25. června.
abych se rozkrájel, protože mne zároveň zajímá rozdíl v ochraně přírody mezi NP šumava a NP Bavorský les. Hnutí DUHA a ArGe Waldwilnis pořádají od 24. 6. do 1. 7. poznávací pobyt šumava z obou stran. Informace získáte: lesy.duha@ecn.cz, tel.: 05 - 45 21 44 31.
už se těším na Tábor u Temelína a proto si na něj udělám aspoň pár dní volna v čase 1. až 14. července. Informace v Calle.

Zpět na obsah

Putovní výstava o dálnici a dopravě už putuje

Na podporu petice a v rámci osvěty v oblasti dopravy i zvýšení informovanosti o plánované dálnici D3 byla vytvořena putovní výstava o dopravě, jejíž část jste mohli shlédnout již na Ekostylu. Výstava má za sebou teprve dva dny na Lannovce a během června by měla navštívit větší obce, kterých se stavba dálnice přímo týká.

Měly by to být Velešín /6. 6./, Borek /12. 6./, Úsilné /pravděpodobně 13. 6./, Vráto, Dobrá Voda, St. Hodějovice, Roudné, Kamenný Újezd, Zubčice, Netřebice, Kaplice, Třebonín. Srdečně Vás všechny zveme, v místech výstavy vylepíme plakáty s přesným datem. Na výstavě je také možnost podepsat petici proti dálnici.

V dalších měsících poputuje výstava na sever od Budějovic. Výstava je skutečně putovní, protože ji nosíme na ramenou a na zádech. Je to romantika, ale uvítali bychom pomoc s přepravou výstavy od některého z motorizovaných přátel Cally, někde je to s autobusy komplikované. V případě zájmu s nám ozvěte na Callu: 038/ 731 01 66. Děkujeme.

Víťa Doležal

Zpět na obsah

TRVALE UDRžITELNÁ (AUTO)MOBILITA

aneb něco z přednášky Ing. Otepky o dopravě ve městě

Pohybovat se po městě pěšky nebo na kole považují mnozí z nás za samozřejmost. Je velmi zajímavé, že tyto ekologicky příznivé druhy dopravy (včetně MHD) jsou výhodné nejen podle ekologů, ale i podle dopravních průzkumů, a že se v mnohých (zatím hlavně rakouských a německých) městech vyplatilo změnit úhel pohledu na vnitřní dopravu města. Města se stavěla především pro lidi a ne pro auta, na což je třeba brát zřetel hlavně v jejich centrech. Je prokázáno, že v místech s atraktivním prostředím chodí lidé častěji pěšky a ujdou vzdálenost až o 70% delší, než v místech zanedbaných. Ve městech přeplněných auty žijí lidé neradi a tak každou příležitost využívají k úniku z města.

Možná by se nejeden řidič divil, kolik času stráví hledáním parkoviště (za stejnou dobu by došel k cíli i ze vzdálenějšího parkoviště), kolik místa z našeho společného prostoru zabere jeho dopravní prostředek v m2/osobu ve srovnání s plochou postačující chodci, cyklistovi nebo cestujícím i jen z poloviny obsazeného trolejbusu. O emisích nemluvě a to i u aut s katalyzátory, protože na tak krátké vzdálenosti je katalyzátor neúčinný; přibližně 50% všech cest se totiž uskutečňuje v rozmezí 5 - 7,5 km.

Je překvapivé, do jaké míry je liché tvrzení o úspoře času při použití automobilu. Každý člověk je totiž ochoten věnovat cestě (např. do práce) určitý čas. Zlepšení dopravních podmínek má za následek větší četnost jízd nebo přinese možnost dojíždění do vzdálenějšího místa. Mobilní čas člověka se nemění, mění se prostor. Takže se žádná úspora času nekoná. Časově nejvýhodnější je při městském provozu jízdní kolo (při 7 km/hod a cestovní vzdálenosti do 3 km). Při větší vzdálenosti je výhodné jet MHD, ta by však měla mít vyhrazené pruhy a přednostní vjezd do křižovatky před ostatní dopravou. Pokud porovnáme hlučnost doprav. prostředků nebo jejich pořizovací a provozní náklady, tak se jeví jako nejlepší zase jízdní kolo.

Samozřejmě zájmy a potřeby lidí na ulici jsou různé a nelze lidem nařídit, aby jezdili do práce na kole, je však důležité, aby se finance do jednotlivých oblastí v dopravě rozdělovaly rovnoměrně. Závěrem přednášky zazněla právě řečnická otázka: "Dovedete si představit, jak by vypadalo naše město, kdyby se na opravy a budování chodníků a cyklostezek věnovala stejná suma jako na budování a opravy silnic?".

Víťa Doležal

Zpět na obsah

Stále stejné řeči ..

Tato kniha pojednává o automobilu. Jejím cílem je pomoci mladým řidičům a milovníkům aut poznat a zamilovat si automobil. Vždyť automobil je plodem práce celé řady vynálezců, výsledkem tvrdé, usilovné a neúnavné práce. Jeho konstrukce se skládá z tisíců součástek, z nichž každá je dokonale promyšlena, mnohokrát měněna a do každé z nich je vloženo pracovní nadšení, tvůrčí mysl a úmorná práce. Automobilu je dána do vínku technická vynalézavost, pracovní úspěchy z oboru chemie a fyziky, složité matematické výpočty.

Sovětský svaz potřebuje mnoho automobilů. Celé armády automobilů jsou odesílány na Volhu, Don, Amu-Darju. Jsou odesílány na veliké stavby komunismu: na práce při zřizování průplavů a obrovitých, na světě dosud nevídaných elektráren. Kdybychom spočítali, kolik aut potřebují kolchozy, továrny, stavby a města, dospěli bychom k milionům. Miliony automobilů! To znamená - miliony řidičů, statisíce dělníků a tisíce inženýrů.

Během doby se naučí každý občan řídit automobil, ať má zaměstnání jakékoli. Jdete-li po ulicích sovětského města, předjíždějí vás a přijíždějí proti vám proudy automobilů: malých a obratných "Moskvičů", krásných a rychlých strojů s hrdým názvem "Poběda" a mnoho jiných. Nezatoužíte také vy zasednout za volant jednoho z těch nádherných vozů a prožít chvíle rychlé a pohodlné jízdy? ...

... Ulice jsou již příliš malé pro rozvinutý automobilový provoz. V Moskvě bylo nutno posunout domy a uvolnit tak cestu automobilu. A brzy vyvstane jeden z největších problémů automobilismu, ne kudy budou automobily jezdit, ale kde budou parkovat! Bude snad nutno umístit automobil pod zem. A půjdete-li někdy po širokém chodníku nebo alejemi zeleného parku, ani nezpozorujete, že pod vašima nohama jsou rozloženy podzemní garáže - noční přístavy automobilů. ...

... Pojem vzdálenosti je nyní zcela jiný něž dříve. Automobil zmenšuje vzdálenosti. Zapadlé vesnice a kraje se krok za krokem přibližují městu, města se spojují. Přibližuje a spojuje je hustá síť nádherných automobilových cest - dálnic. Na takových silnicích lze směle zvyšovat rychlost - třeba na 150 km za hodinu. Není tam překážek. Dálnice nemají nebezpečné zatáčky a křižovatky jako obyčejné silnice. Křižující cesty vedou buď pod ní nebo nad ní. Ani povozy, závory, kopce nebo prudké zatáčky neohrožují bezpečnou jízdu aut po dálnicích. Čím více takových dálnic bude křižovat zemi, tím dokonalejší bude automobilová doprava a tím mocnější soupeřem bude železniční dopravě. Takové dálnice již spojují největší sovětská města: Moskvu s Minskem a Rostovem, Kyjev s Charkovem a jiná.

Nádraží nedávno otevřené autobusové trati Moskva - Simferopol jsou den ze dne stále více naplňována cestujícími, kteří dávají přednost malebné dálnici před nudnou a jednotvárnou železnicí. Přibližuje se den, kdy po nekonečných dálnicích sovětské země, dnem a nocí, v zimě a v létě, budou projíždět dálkové autobusy. S kratičkými zastávkami ujedou sta kilometrů za noc. Cestující budou obědvat, číst, spát a bavit se, jako ve spacím voze prvotřídního rychlíku. ....

z knihy Vedle řidiče od V. Jerusalimského z roku 1953 přepsala Romana šímová,

(můžete si ji zapůjčit u Edvarda Sequense)

Zpět na obsah

Petice proti přípravám dálnice D3

Koncem března vydalo Sdružení Calla společně s dalšími čtyřmi organizacemi petici proti přípravám dálnice D3. Nesouhlasíme s touto stavbou, protože jsme přesvědčeni, že lze do Prahy kvalitně cestovat i bez dálnice. Stavbu dálnice nedoporučil ve svém posudku ani Ústav aplikované ekologie v Kostelci nad Černými Lesy.

Zastánci dálnice ji však považují za nezbytnou, mají v ní vidinu rozvoje jihočeského regionu, přestože (podle některých zahraničních odstrašujících příkladů) může být vliv na ekonomický rozvoj naprosto opačný. Ředitelství silnic a dálnic považuje dálnici za "moderní krajinotvorný prvek." My za destruktivní, protože taková stavba krajinu netvoří, nýbrž dělí. Další důvody našeho nesouhlasu a podrobnosti najdete na internetových stránkách http://cde.ecn.cz/detri, či přímo v textu petice i letáku. Obojí je součástí tohoto čísla Ďáblíku.

Prosíme Vás o pomoc se sběrem podpisů ve Vašem okolí. Můžete nám poslat i jen částečně vyplněné archy, petice bude sbírána do konce srpna. My sbíráme podpisy při různých veřejných akcích a při putování s výstavou o dálnici a dopravě. V současnosti je již 2000 podpisů. Moje zkušenost je taková, že část lidí sympatizuje s námi a nesouhlasí s dálnicí, hodně lidí věří, že je dálnice nezbytná - někteří se dokonce těší, až se po ní svezou a největší část se o dálnici nezajímá z různých důvodů nebo si myslí, že s tím nic udělat nemohou, je to daleko, abstraktní a nedotýká se jich to denodenně. Ale právě teď je doba, kdy se dá něco dělat. Myslím si, že nám "naše" krásná malebná jihočeská krajina za to stojí.

Víťa Doležal

Zpět na obsah

Kampaň za referendum v plném proudu

Jak dopodrobna víte ze speciálního čísla Ďáblíka, probíhá celostátní kampaň Referendum 2000 za vyhlášení tohoto občanského plebiscitu o tom zda JETE spustit či nespustit do provozu. Petici žádající vyhlášení referenda již podepsalo přes 61 tisíc občanů a elektronickou verzi na http://www.referendum2000.cz podpořilo dalších 1 419 lidí. Mezi podepsanými je celá řada známých osobností, například: Táňa Fischerová, herečka; Anna Geislerová, herečka; Roman Holý, moderátor ČT; Eduard Hrubeš, moderátor a bavič; Ivan Klíma, spisovatel; Michael Kocáb, hudebník; Václav Koubek, zpěvák a harmonikář; Ludvík Kundera, spisovatel; Vladimír Merta, písničkář; Karel Plíhal, písničkář; Michal Prokop, hudebník a senátor; Jan šabata, nakladatel; Ludvík Vaculík, spisovatel a celá řada dalších. V koalici Referedum 2000, která za celou aktivitou stojí, je nyní spojeno na 141 občanských sdružení a iniciativ z celé republiky.

Bohužel jižní Čechy v tomto velmi zaostávají (ze všech krajů jsme v počtu sebraných podpisů na poslední místě) přes neobyčejně velkou koncentraci občanských sdružení, které se Temelínem zabývají na plný úvazek. Chci Vás proto ještě jednou vyzvat i ku Vaší pomoci. Petiční aktivita bude ukončena ke konci června. Možná jste podepsané archy, které Vám byly zaslány minule, odexportovali rovnou do Brna, ale do Cally nic nedorazilo. že by byla odezva nulová mezi lidmi v adresáři odběratelů Ďáblíka se mi však nechce ani věřit.

Lidé mohou petici podepisovat na stálých sběrných místech - v Českých Budějovicích v Dobré čajovně pod Černou věží, v Etnoshopu Yavanna v České ulici, v klubu Černej velbloud (ul. U tří lvů), na Černé věži a v Centru ENERGIE (Česká 66), dále například v čajovně v Českém Krumlově, v čajovně ve Vimperku, ale setkají se s ní i návštěvníci hradu Rožmberk či zámku Kratochvíle. Kromě stálých sběrných míst chodí sběrači po Lannově třídě v Č. Budějovicích nebo po dalších frekventovaných místech. Sbírání aktivně pokračovalo i na výstavě Hobby 2000 u stánku Jihočeských matek a rovněž se vše veze spolu s putovní výstavou k dopravě a dálnici D3.

Přílohou Ďáblíka jsou pozvánky na tradiční tábor u Temelína a zejména na demonstraci před Úřadem vlády za podporu referenda, která se koná 14. června. I z jižních Čech pojede na tuto akci zvláštní autobus. Odjíždět bude v půl deváté ráno z Mariánského náměstí v Č. Budějovicích, další zastávkou bude Písek (9,30 před Okresním úřadem). Prosím pojeďte s námi. Na akci bude i doprovodný kulturní program, takže nebudete litovat. Rovněž prosíme o pomoc s propagací nejen této akce, ale i tábora. Plakátky je možno od nás dostat v jakémkoliv množství. Děkujeme.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Pomozte Stropnici!

Pro letní měsíce má sdružení CALLA připravenou pro své členy, ale i další zájemce z řad příznivců praktické ochrany přírody tradiční akci "PODEJ RUKU STROPNICI". Pod tímto názvem se skrývá účast na ručním kosení vlhkých rašelinách luk a terestrických rákosin v nivě řeky Stropnice v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn. Tuto činnost zde provádíme již jedenáct let a výsledky jsou dle odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích, která je investorem těchto akcí, na některých částech znatelné a povzbuzující. Po odkácení náletů dochází právě díky pravidelnému kosení a odstraňování hmoty z ploch k regeneraci nivy řeky Stropnice představující pestrou mozaiku vodních, pobřežních a rašelinných společenstev s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Vztah našeho sdružení k tomuto chráněnému území a pomoc při zabezpečování plánu péče souvisí s ochranou mokřadů, tvořící jeden z programů v oblasti ochrany přírody a krajiny. Navíc chráněné území bylo vyhlášeno v době největšího ohrožení celé Stropnice při rozhodnutí provést zde náhradní rekultivace pro získání zemědělské půdy za zábor pro Jadernou elektrárnu Temelín.

Brigády probíhají od června do září a uvítáme zájemce od 16 let, kteří alespoň částečně vládnou kosou nebo jsou součástí kolektivu, kde někdo takový je. Kolektivem myslíme skupinu do osmi lidí z důvodu kapacity ubytování. Ubytování poskytujeme zdarma na Peškově mlýně u Třebče, což je přímo v centru chráněného území. Zde jsou k dispozici dvě místnosti v objektu nebo zahrada pro postavení stanu či přístřešek. Ve mlýně je pitná voda a možnost vaření na plynu a kamnech. Jednotlivce se pokusíme umístit do některých stálých skupin. Odměnou za práci je mzda ve výši 35 - 40 Kč/hod. včetně proplacení jízdného. Uvítáme pomoc bez časového omezení. Rozhodující může být pouze kvalita vykonané práce. Dle zájmu zajistíme besedu o chráněném území a výlet na Novohradsko. Přihlásit se můžete osobně (šrámkova 35, České Budějovice), telefonicky či faxem (038-7310166), písemně (Sdružení CALLA, PO BOX 223, 370 04 České Budějovice) či e-mailem (calla@ecn.cz) do konce června. Na Váš projevený zájem se těší

Vladimír Molek

P.S.: Na mlýně jsme čerstvě vybílili, takže se budete cítit ještě lépe, než minule. E.S.

Zpět na obsah

Calla navrhla několik nominací na Ropáky

I Calla se rozhodla přispět několika nominacemi do letošního ročníku soutěže o Ropáka roku 1999 a do soutěže Zelená perla 1999, které opět vyhlásili Děti Země. V této tradiční anketě jsou zhodnoceny největší antiekologické činy a výroky za daný rok. Našimi kandidáty se stal zejména poslanec za ODS Jiří Drda, který se spolu se svými stranickými kolegy zasazoval o novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - vypuštění udělování výjimek MžP při stavbách v chráněných oblastech a omezení účasti veřejnosti ve správních řízeních. Poslanec Drda dále předložil návrh na dovoz odpadu ze zahraničí pro maximální využití kapacity českých spaloven a rovněž navrhl posunout používání PVC o dalších 7 let v zákoně o obalech.

Dále jsme kandidovali starostu Horní Plané Jiřího Hůlku, který patří mezi hlavní a neúnavné prosazovatele takových přírodě zhoubných projektů, jako je lyžařský areál s lanovkou (lanovkami) a sjezdovkou na Smrčině situované do nejcennějších oblastí NP šumava včetně jeho prvních zón, přemostění přehradní nádrže Lipno v oblasti Horní Plané a dále otevření nového silničního přechodu s Rakouskem ve Zvonkové. Všechny tyto projekty by po své realizaci způsobily vážné narušení dosud chráněného přírodního bohatství pravého břehu Lipna. Záměr vybudovat lyžařský areál na Smrčině je pak přímo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a se zákonem o lesích.

Posledním kandidátem se stal Ing. Pavel Veselý, který se jako držitel oprávnění podepsal pod dokumentaci Posouzení vlivu Návrhu energetické politiky na životní prostředí, kterou zpracovala firma March Consulting spol. s r.o. v září 1999. Při zpracovávání dokumentace došlo k závažným pochybením, které činí závěry hodnocení nepřijatelnými. Ministerstvo životního prostředí i na základě takto odvedené práce vydalo nesouhlasné stanovisko na závěr celého hodnocení.

Do soutěže o Zelenou perlu roku 1999 jsme nominovali tyto výroky:

"Plně rozumím slovům poslance Nečase, že jde o ekologický diktát (zákony na ochranu přírody - pozn.), který jinde v Evropě nemá obdoby.... Zachovalá příroda je pro Jindřichohradecko vlastně prokletím."

bývalý přednosta Okresního úřadu Jindřichův Hradec p. Mikulecký (ve svém funkčním období prosazující mimo jiné realizaci rekreačního parku Rajchéřov), Jindřichohradecké listy, 23.2.1999.

"Zpracovávám hodnocení životního prostředí v ČR s ohledem na stranický program."

Ing.Arch.Václav Mencl, stínový ministr životního prostředí ODS v odpovědi na otázku Lidových novin "Co konkrétně jste udělal za půl roku ve funkci stínového ministra?", otištěno 31.3.1999.

"Mezi obnovitelnými zdroji uvažovanými v rámci naplnění tohoto cíle bude tvořit rozhodující podíl využití biomasy (sláma, seno, lesní odpad). Zpracování resp. další využívání tohoto materiálu může vyvolat negativní působení na žP v oblasti zdravotních rizik - biologické vlivy (růst plísní, patogenních hub apod.) a zvýšení účinků zápachu. Rovněž lze očekávat potřebu dočasného záboru půdy v důsledku výstavby nových energetických zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie. V extrémních případech může realizace tohoto cíle narušit i topografickou charakteristiku krajiny. Pro minimalizaci resp. eliminaci výše uvedených negativních vlivů již na počátku procesu realizace doporučujeme každý jednotlivý projekt zabývající se touto problematikou samostatně vyhodnotit ve smyslu zákona ČNR č. 244/92 Sb. (pozn. každý kotel na dřevo, který dostane nějakou formu státní podpory by tak měl projít nákladným posouzením vlivů na životní prostředí.)"

Ing. Pavel Veselý, držitel oprávnění podepsaný pod Posouzením vlivu Návrhu energetické politiky na životní prostředí zpracované firmou March Consulting spol. s r.o., kde je tento výrok a řada jemu podobných uveden.

Potěšilo nás, že Jiří Drda se nakonec skutečně stal držitelem titulu Ropák roku 1999. Stejně tak výrok bývalého přednosty Mikuleckého obdržel ocenění ve formě Zelené perly. Prosíme, zaznamenávejte již teď výroky vhodné do dalšího ročníku, který spolu s Ropákem bude opět. Můžete nám je i poslat a my je dokonale uschováme do března 2001, kdy se budou nominace odesílat.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Spor o Podskalskou a Poříčkou louku pokračuje

Díky značné medializaci a popularitě města Hluboká nad Vltavou a to hlavně přičiněním starosty města Ing. Tomáše Jirsy, se zvyšuje zájem o konečný výsledek golfové přenice. K "dusné atmosféře přispívá" i Ing. Richard Tichý, vedoucí řešitelského týmu Jihočeské university zpracovávající biologické hodnocení na tento záměr. Neetické výpady proti ekologickým sdružením mají za cíl znevážit v očích veřejnosti naši činnost a podkopat věrohodnost námi předkládaných posudků. Jedním z nich je i posouzení vlivu stavby zmíněného golfového hřiště na krajinný ráz ve smyslu _ 12 zákona č. 114/1992 Sb., zpracované pro účely odvolacího řízení u územního odboru MžP ústavem urbanismu fakulty architektury ČVUT v Praze, jmenovitě doc. Ing. arch. Ivanem Vorlem, CSc. a Janem Hendrychem, Dipl.Landscape Architekt. Odvolací řízení se uskutečnilo 18. dubna za účasti obou autorů. Následovala tisková konference, při které byli novináři rovněž seznámeni s posudkem. Do vydání Ďáblíka nevydalo ministerstvo žP rozhodnutí přesto, že stavební úřad přerušil územní řízení do června letošního roku. Ze stejných důvodů je přerušeno řízení na vydání výjimky z ochranných podmínek ohrožených druhů živočichů a obdobné řízení vede MžP pro kategorii zvláště chráněných druhů. Stejné ministerstvo dosud nevydalo souhlas s vynětím 70 ha zemědělské půdy pro toto golfové hřiště. V této souvislosti uvítáme jakoukoliv podporu, námět či poznámku, která by pomohla objasnit "spor o Podskalskou louku". Na druhé straně nabízíme možnost nahlédnout do dokumentace a posudků, které máme k dispozici. Tato nabídka se ostatně týká všech správních řízeních, která vedeme a o kterých na stránkách Ďáblíku informujeme.

Na závěr si dovolím citovat nejvýznamnější část posudku doc. Vorla.

Navrhovaná stavba golfového hřiště bude zásahem do přírodní charakteristiky krajinného rázu (nadregionální a regionální ÚSES, památné stromy). Přírodní hodnoty budou různě silnými vlivy sníženy.

Navrhovaná stavba golfového hřiště bude silným zásahem do kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu (dochovanost historických krajinářských úprav, zřetelnost a slohová čistota parkové kompozice).

Navrhovaná stavba ovlivní hlavní pohledy na zámek a ze zámku do architektonicky upravené krajiny a tím z určitých směrů sníží význam kulturní dominanty zámku Hluboká.

Navrhovaná stavba se bude vizuálně výrazně uplatňovat v krajinné scéně, zejména v cennějších partiích krajiny a tím naruší zachování harmonických vztahů v krajině. K narušení harmonických vztahů přispěje i znepřístupnění prostoru krajinářského parku.

Na základě výše uvedeného je možno předpokládat, že realizací navrhované stavby dojde ke snížení a změně krajinného rázu dotčeného krajinného prostoru nad přijatelnou míru.

Z tohoto důvodu považujeme navrhovanou stavbu za nepřijatelnou z hlediska ochrany krajinného rázu dle _ 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

S tímto stanoviskem se ztotožňuje Památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích vystupující od počátku spolu se sdruženími CALLA a Jihočeské matky proti tomuto záměru.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Na Malši jde o společnou věc

Protipovodňová opatření na Malši v Havlíčkově kolonii si vydobyla své stálé místo na stránkách regionálního tisku a ještě nějaký čas tomu tak bude. Proto nemá smysl opakovat již vyřčené, ale spíše podat informaci členům našeho sdružení. Do řízení o výstavbě protipovodňových opatření v Českých Budějovicích jsme neměli úmysl vstoupit. Jednak z důvodu dostatečného vytížení jinými spornými stavbami a jednak proto, že odbor životního prostředí Úřadu města je důvěryhodný orgán, který si dokáže osobou paní Němcové lecos prosadit a obhájit. Ale právě upozornění z její strany a souběžné megalomanské a technokratické řešení protipovodňové ochrany na Hluboké nás přivedlo na českobudějovickou radnici. Od samého počátku jsme nalezli stejnou řeč s Agenturou ochrany přírody a krajiny a osobní zájem Ing. šámala je významnou podporou v celé kauze. Tradiční spolupartner Jihočeské matky přidal rovněž svůj hlas a přivedl mezi nás Ing. arch. Urbancovou, dnes již kopající za ROSU a znající mnohé radniční intriky. Jihočeské sdružení ochránců přírody při jednáních zastupoval Ing. Urban, kteří se spolu s manželkou Irenou, jinak dlouholetou členkou bývalého aktivu ochrany přírody a autorkou naučné stezky pro mateřinky na Borku, stali spoluiniciátory petice občanů. Dnes za JISOP pomáhá nalézt právní kličky předseda JUDr. Mlčoch. Významným a historickým okamžikem v celé záležitosti se stalo sestavení petice, kterou jsme na základě zkušeností z obdobných staveb a probíhajících řízení připravili pro petiční výbor. To, že vedle iniciativní paní učitelky Veselé a místního občana pana Jiráně se objevil v čele petičního výboru Ing. Kolář můžeme s odstupem doby hodnotit jako rozhodující moment v celém vývoji.

Dnes, po čtyřech měsících boje s úřady a investory probíhá odvolací řízení na zásah do krajinného rázu, je přerušeno územní řízení a zastupitelstvo města změnilo pod tlakem veřejnosti představující tři tisíce lidí podepsaných pod peticí, svůj názor na stavbu. Byl zpracován a naším sdružením částečně financován první oponentní posudek, který potvrdil chybná zadání ve výškopise a nadbytečně technokratické a finančně nadhodnocené řešení stavby na úkor životního prostředí. Občané dali neoficiálně svůj hlas petičnímu výboru při setkání s radnicí a projektantem a zpochybnili jejich argumenty prezentované Ing. Čápem a Ing. Vaclíkem. Z petičního výboru se stal rovnocenný opoziční odborně-politický "orgán" předkládající požadavky, pátrající v archívech a hledající řešení, které by bylo technicky i finančně přijatelné, adekvátní požadavkům na řešení protipovodňové ochrany na této části toku Malše a citlivé vůči přírodě. Pravidelný kontakt s občany prostřednictvím informačních letáků a vývěsky představuje spolu se schůzkami aktérů na Calle motor ženoucí stavbu "vzad". Jsem rád, že za Sdružení CALLA jsem u toho a věřím, že jedna z mála obdobných aktivit bude zdárně dovedena do konce a potvrdí smysluplnost naší činnosti.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Úhořové karbanátky

Tak nějak možná říkají masožraví ptáci a další konzumenti zbytkům, které vyplavuje výtokový kanál od turbin nádrže Lipno 1 (to je ta veliká nazývaná šumavské moře, Lipno 2 je pod ní u Vyššího Brodu). Podle uskutečněných studií a průzkumů je zde každoročně turbínami usmrceno 18 905 kg ryb a to ze 76 % úhoř, ze 14 % okoun, ze 4 % kaprovité ryby a zbytek ostatní druhy. Příčinou jsou nedostatečná technická opatření zabraňující průchodu ryb do vtokového kanálu na turbíny, ale také fakt, že úhoř byl rybáři do Lipna uměle vysazen pro ukojení jejich zálib. Právě Český rybářský svaz již roky vede s provozovatelem hydroelektrárny ČEZem spory a žádá nápravu nebo úhradu škod. Až v posledních měsících dostal vývoj spád, protože byl dokončen průzkum, ČIžP zahájila řízení, jehož byla Calla účastníkem a uložila ČEZu pokutu 300.000,- Kč. Na odvolání ji ale územní odbor MžP zrušil a věc je tam kde byla na počátku. Ochota ČEZu věnovat něco ze svých milionových zisků z prodeje lipenské elektřiny (minimálně 100 milionů korun), alespoň na realizaci hustějších česlí a elektronických odpuzovačů, je nulová. Tím méně na nějaké uspokojivější řešení.

Na rozdíl od Českého rybářského svazu nevnímáme likvidaci ichtyofauny jako hospodářskou škodu, ale jako usmrcování živých organismů. Řešení by tedy mělo být v režimu zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podporujeme prioritně realizaci dostupných technických opatření na nátoku do turbín, která by dostatečným způsobem zabránila průchodu ryb včetně úhořů a dále instalaci odpuzovačů. Konečný cílem by dle našeho názoru mělo být úplné zprůchodnění Vltavy pro migrující druhy ryb, jakkoliv se dnes tento cíl zdá neuskutečnitelný. že je to možné, ukazují příklady v Evropě i v USA. Díky snaze NPR šumava bude do několika let i horní tok Vltavy zprůchodněn až po Lipno I. Poté bude zapotřebí vyřešit problém, kterak zprůchodnit takové mohutné vodní dílo, kterým je hráz nádrže. Věříme, že řešení bude nalezeno. O financování by se měly podělit všechny zúčastněné strany tj. správce povodí, provozovatel elektrárny, orgány ochrany přírody i rybáři.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Není průmysl, jako průmysl

Obec Nová Ves si schválila v novém územním plánu průmyslovou zónu. Nyní, když se na okraj obce do blízkosti stávající i budoucí rodinné zástavby "tlačí" zahraniční závod montující automobilové a traktorové podvozky, přicházejí občané s peticí proti této stavbě. Uvědomují si, že může být poškozeno vlivem stavby a provozu nejen životní prostředí, ale i tzv. faktor pohody a klidu, který s tímto souvisí. S výstavbou závodu mající vzhledem k technologii výroby požadavek na rozměrné haly, nesouhlasí občanská sdružení Calla a Jihočeské matky. Domnívají se, na rozdíl od referátu životního prostředí OkÚ, že stavbou bude narušen krajinný ráz. Úřad města České Budějovice má obavu o významný krajinný prvek a územní systém ekologické stability, nicméně se spokojí s náhradní výsadbou dřevin. Ránu do zad nám doslova dal Ing. Beneš z fy INEKO - BM, který zastupuje investora a "obíhá pro něho potřebná razítka". Poté, co jsme mu vydali záporné stanovisko k územnímu řízení s požadavkem, aby stavba byla posuzována v řízení o dotčení krajinného rázu, se tato stanoviska ztratila a stavební úřad vydal kladné rozhodnutí bez toho, že se přiznal k převzetí našich stanovisek. Nepomohlo ani odvolání u Okresního úřadu a podnět České inspekci životního prostředí. Pravdu má územní plán, který si občané schválili a jestli se průmyslovou zónou myslí strojírenský závod nebo dílny podnikatelů, to už nikoho nezajímá a nikdo toto upřesnění při schvalování územního plánu nepožadoval. Jihočeské matky podaly návrh na přezkoumání vydaného rozhodnutí k Ministerstvu pro místní rozvoj, ale příliš nadějí na jeho zrušení není. Minimálně jde ale o trpkou zkušenost občanů i naší.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Rybník je nejen továrna na ryby, ale také významný krajinný prvek

Tlak na odbahňování rybníků nad rámec běžné údržby pokračuje. Snahou je získat především maximální vodní plochu z katastrální plochy rybníka pro intenzívní chov ryb a docílení co možná největší produkce. Děje se tak na úkor ekosystému rybníka a biotopu chráněných druhů flóry i fauny. Přesto, že po zpracování mapování biotopů a územních systémů ekologické stability mají orgány ochrany přírody na všech stupních dostatečné podklady pro zamítnutí nebo omezení vyhrnování rybníků, dochází nadále k likvidaci litorálních rákosin a mokřadních luk. Krajina je devastována deponiemi okolo rybníka, protože odvoz sedimentů vhodných na zlepšení půdních podmínek nebo rekultivace skládek prostě nikdo neuloží. V poslední době jsme dali podnět ČIžP na vyhrnutí rybníka Čekal u Lišova a nesouhlasně jsme se vyjádřili k projektu odbahnění "lesního rybníka" Dluhož u Levína, který je součástí lokálního biokoridoru a přesto zde referát životního prostředí OkÚ České Budějovice za tichého souhlasu odboru žP MÚ Lišov souhlasil s požadavky investora. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali odvolání.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Orty

V r. 1991 byl za přírodní památku vyhlášen bývalý kaolinový důl nacházející se mezi Hrdějovicemi a Borkem a stále nazývaný starým hornickým výrazem Orty. Lokalita, příležitostně vyhledávaná českobudějovickou mládeží chtivou dostupného dobrodružství, představuje pro zájemce o přírodu zajímavý doklad jednak geologického a mineralogického vývoje Českobudějovické pánve, jednak historických dobývacích hornických postupů.

Kaolin, hornina s vysokým obsahem nerostu kaolinitu, vznikl zvětráváním krystalických hornin (krystalinika) v průběhu křídy (nejmladší periody druhohor). Ve spodním až středním senonu (tedy ve svrchní křídě, před více než 80 miliony let), kdy jihočeské pánve vyplňovalo sladkovodní jezero, docházelo tu ke splachům kaolinitu, který následně pronikal do sedimentů, označovaných dnes jako klikovské souvrství. Kaolinické pískovce vzniklé na severním okraji Českobudějovické pánve se v moderní době samozřejmě staly předmětem těžby: stačí připomenout hrnčířskou tradici Hrdějovic nebo dvě cihelny u Borku.

Těžilo se vesměs v lomech, jen v jediném případě byly proraženy chodby hlubinného dolu (německé slovo Ort znamená v hornickém slangu čelbu, tedy razicí místo v dole). Nejkratší cesta k Ortům vede z Těšína (severní části Hrdějovic) podél severozápadního okraje lesa. Chceme-li však vidět více, můžeme zvolit poněkud delší, ale zajímavější cestu z Borku. Tam odbočíme za budovou obecního úřadu z pražské výpadovky doleva, dojdeme do slepé ulice u lesa a vpravo před sebou zahlédneme mezi stromy vyústění erozní rýhy, jež se po několika desítkách metrů promění v rokli, hlubokou až asi 7 metrů. Můžeme jít dnem rokle nebo zpočátku po lesní pěšině nad jejím levým okrajem (a u jediného rozdvojení rokle si vybereme levou větev). Po cestě si všimneme odkryvů červeného (feritizovaného) jílu na stěnách rokle. Les je hospodářský (převládají smrky a borovice) a v době zdejší těžby tu zřejmě ještě nebyl. Zaznamenáme i hranice celého chráněného území, které svou rozlohou 12,5 ha zahrnuje kromě samotného dolu také oblast s okrajovými stopami těžby a s výchozy bělavého kaolinického pískovce v lesní půdě.

Téměř po kilometru dorazíme k důlnímu vchodu v závěru rokle (jsme v nadmořské výšce 442 m). První zpráva o dolu pochází z r. 1872: majitelem byla českobudějovická firma Hardtmuth, která v polovině 19. století přenesla své sídlo z Vídně do Českých Budějovic a kromě výroby tužek se věnovala také produkci keramiky - až do r. 1898. Tato firma zřejmě dala důl vybudovat, i když těžba tu má jistě starší kořeny (patrně se nejprve těžilo z povrchu prohlubováním rokle).

Obecně lze říci, že Orty se vyznačovaly průměrnou surovinou, avšak mimořádně kvalitní architekturou hlubinného důlního díla. Zastoupení kaolinu v pískovci se pohybovalo kolem 10 procent hmotnostních, což je běžná hodnota. Zdejší kaolin byl sice málo vazký, tedy nepříliš vhodný pro odlévání keramiky, ovšem zaujal vysokým stupněm bělosti (79 - 82 %), a proto se - po smíchání s kaolinem z jiného ložiska - hodil pro tehdy oblíbenou bílou keramiku napodobující čínské vzory a anglický typ wedgwood (s reliéfním dekorem).

Tabule u vchodu uvádí, že vstoupit do dolu lze jen na vlastní nebezpečí a se souhlasem referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích. Bezprostředně za vchodem o šířce bezmála 5 m a výšce až 2,40 m se rozbíhají dvě štoly: levá končí po několika metrech, pravá, opatřená nezamčenými železnými vraty, vede do vlastního dolu (propadem stropu chodeb vznikl opodál v boční rokli ještě jeden úzký vchod, ovšem před jeho použitím je třeba opravdu varovat). Ložisko bylo dobýváno metodou chodbicování, tedy vytvářením pravoúhlé sítě chodeb velkého profilu. Výhodou je rychlost postupu, záporem nižší výtěžnost ložiska: jen 10 - 30 %, neboť musejí být zachovány masivní pilíře (v Ortech činí interval mezi chodbami nejčastěji 5 - 10 m). Razilo se ručně: stěny chodeb jsou zbrázděny bezpočtem stop po špičácích. Na čele chodby pracovali zpravidla tři horníci: první razil horní třetinu profilu a postupoval nejrychleji, druhý a třetí pracovali vždy s odstupem o úroveň níže. Profil chodeb byl vymodelován s nevšední pečlivostí, zaklenutí je většinou eliptické (parabolické). šířka chodeb činí zpravidla kolem 1,8 m, výška dosahuje až 4 m. Hornina se vyvážela dřevěnými kolečky. Hned před dolem se nechala na vzduchu rozpadnout a pak z ní byl kaolin vyplavován v dlouhém dřevěném žlabu.

Důl je rozdělen do 3 částí. První se nachází hned napravo od hlavní, vstupní štoly. Je patrně nejstarší, dnes zcela zaplavena jílem, a tedy nepřístupná. Druhá část má protáhlý kapkovitý půdorys a nabízí vše podstatné. Jen hlavní štola je asi po stu krocích přehrazena prohlubní, v níž se stále drží voda, ovšem překážku lze obejít chodbami vlevo. Teprve pak se před návštěvníky otevře síť chodeb v celé své kráse. Nejdále dosahuje chodba souběžná se vstupní štolou, ovšem o dva pilíře nalevo. Když dojdete až na její konec, budete od vchodu vzdáleni 200 m. Jestliže se na samém počátku sítě chodeb dáte doleva, dorazíte ke zděnému komínu, který ústí na povrch. Zajišťuje odvětrávání důlního systému, avšak je neprůchodný. Kolem komínu pokračoval průchod do třetí části dolu. Ta je dnes uzavřena a o její podobě se můžeme dozvědět jen z plánku: byl uveřejněn ve studii Václava Cílka Kaolinové ložisko Hosín u Českých Budějovic (Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 30, 1990, č. 3, s. 91 - 96), z níž také pocházejí odborné informace v tomto textu. Třetí část dolu byla nejrozsáhlejší, ovšem s řidší sítí chodeb. Snad právě tam dosahovaly některé profily maximální světlosti 6 m. Do skutečně nejzazší chodby ve třetí části ušel horník od vchodu 360 m a celková délka chodeb v dole se blížila 3 kilometrům.

Důl je v České republice unikátní ze dvou hledisek. Velmi dobře umožňuje sledovat profil pobřeží druhohorního jezera a nabízí příklad mimořádně propracovaného důlního díla 19. století. Z dalších zajímavostí uveďme, že stěny nabízejí i pohled na souvislou vrstvu železivce, která (o tloušťce 3 - 8 cm) v nadloží obepíná kaolinitické vrstvy (a je obzvlášť dobře patrná hned u vchodu). Důl je také významným zimovištěm netopýrů.

Odbornou správou dolu byla pověřena správa Chýnovské jeskyně a zabezpečovací práce, které financovalo MžP, provedla v 90. letech firma Diamo - ZES Okrouhlá Radouň.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

Stát bude doplácet na uložení vyhořelého jaderného paliva !

Generální ředitel ČEZ Petr Vobořil 24. května v diskusním pořadu Přísně veřejné vysílaném v přímém přenosu Českou televizí sdělil, že odhadované náklady na vybudování konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva budou činit 70 miliard korun. Potvrdil tak argumenty sdružení Calla a dalších nevládních sdružení, že na uložení vyhořelého paliva bude muset stát doplatit řádově desítky miliard korun. Poplatky, které nyní ČEZ na základě atomového zákona a vládního nařízení odvádí na státní jaderný účet, ze kterého má být hrazeno vybudování a provoz konečného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, byly totiž odvozeny od mnohem nižší potřebné částky - 40 miliard. Budete-li mít zájem, můžeme Vám doložit, jak se patrně účelově ve prospěch společnosti ČEZ měnila argumentace ke zmíněným poplatkům během krátkého časového období při vzniku atomového zákona i vládního nařízení.

Při stanovování výše odvodů se navíc počítalo s reálným zhodnocováním uložených prostředků na státním jaderném účtu. Jak však potvrzují informace ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která tento účet spravuje, je reálné zhodnocení prostředků za rok 1999 záporné. ČEZ na jaderný účet v roce 1999 odvedl 637 281 tis. Kč, průměrné roční zhodnocení těchto prostředků bylo 8,1 % p.a. Odečte-li se inflace (dle ČSÚ byla reálná míra v roce 1999 2,1 %) a náklady na činnost SÚRAO ve výši 70 milionů Kč, vychází "zhodnocení" prostředků odvedených na jaderný účet záporné - 3 %.

že však budoucí požadavek na uhrazení schodku jaderného účtu státem pro současnou vstřícnost vůči ČEZu může být ještě razantně vyšší, napovídají čísla ze zahraničí. Podle předpokladů bude stát vývoj, vybudování a provoz hlubinného úložiště v Německu 9 mld. DM (asi 167,4 mld. Kč), ve Francii 37,5 mld. FRF (asi 208,1 mld. Kč), v Kanadě 8,9 mld CAD (asi 236,1 mld. Kč) nebo v USA 8,8 mld. USD (asi 351,7 mld. Kč).

Jak vidno, budoucí elektřina z JETE může být propagandisty vydávána za levnou jen proto, že zdaleka neobsahuje všechny náklady, které by měla.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Také se událo v oblasti energetické

Na začátku dubna vypršela lhůta pro připomínky veřejnosti v rámci procesu posouzení vlivů změn v Budově pomocných aktivních provozů na JE Temelín na životní prostředí. I CALLA podala řadu vlastních, neboť dokumentace byla sice velmi obsáhlá, ale přesto s chybějícími podstatnými informacemi nebo s chybami. Kompletní připomínky můžeme všem zájemcům dodat. Pro Ďáblíka jsme však vybrali alespoň jednu malou ukázečku tvrzení obsaženého v dokumentaci v kapitole Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy , kde je doslova uvedeno: "Zrušení několika obcí obecně vždy má také určitý vliv na místní tradice spojené s touto zástavbou, převážně historického charakteru. U menších obcí však tato tradice není příliš silná, častěji je vázána na významnější obce v okolí." Tolik vše o totální likvidaci několika malých obcí, vlastně se nic moc nestalo.
Tak dlouho od února sliboval mluvka JE Dukovany, že jim právě příští týden stavební úřad vydá územní rozhodnutí na rozšíření Skladu vyhořelého paliva v Dukovanech, až to raději slibovat přestal. Připomínky nevládních organizací včetně CALLY nebylo tak lehké zdolat. Nicméně rozhodnutí přišlo v poslední květnový den a nyní připravujeme odvolání. Splněno z našich připomínek totiž bylo máloco, nebylo nám ani umožněno nahlédnout do mnohých podkladů, ze kterých investor zhusta citoval v materiálech pro řízení.
Setkali jsme se s poslanci výboru pro životní prostředí a veřejnou správu Poslanecké sněmovny na jejich výjezdním zasedání na jih Čech. Stalo se 26. dubna na zvláštním jednání s nevládními organizacemi (krom CALLY byly Jihočeské matky a JISOP) v hotelu GOMEL. Celé to bylo o Temelínu a celé to bylo na pytel.
Díky Jihočeským matkám a jejich právníkovi Petrovi Kužvartovi jsme se mohli přidat k jedné z jejich žalob na neplatnost rozhodnutí stavebního úřadu ve věci povolení změn stavby na JE Temelín. Jde o ty změny, o kterých MžP soudí, že u nich mělo proběhnout posouzení vlivů na životní prostředí. To znamená, že i našim sdružením toto mělo být oznámeno a měli jsme mít možnost těchto řízení se účastnit. Což se nestalo. Mimo to jsme díky právní pomoci EPS podali návrh na zrušení jiného rozhodnutí v mimoodvolacím řízení a konečně u třetího rozhodnutí návrh na obnovu řízení. nyní jsou věci v běhu.
Sledujeme přípravu důležitých energetických zákonů - zákona o podnikání v energetice a zákona o hospodaření s energií, které do značné míry předurčí budoucí podobu tohoto sektoru u nás. Momentálně prochází vládní návrh velkou diskusí v Poslanecké sněmovně. Ta bude obnovena v hospodářském výboru nyní 7. června. Podrobnější informace o obou zákonech můžete získat u mne.
Ke dni Země jsme přednášeli na Střední odborné škole pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí opětovně o obnovitelných zdrojích energie. Na jiné téma, o Temelínu, jsme besedovali v dubnu ve Volarech na večeru Přátel přírody a v květnu se studenty Pedagogické fakulty v Č. Budějovicích. Pod širým nebem jsme moderováni Petrem Vackem diskutovali o JETE v centru Plzně na tzv. Hyde parku v rámci sběru podpisů za referendum (bohužel účast Plzeňanů byla pro notný déšť chabá). Rovněž jsme aktivně vystupovali z pléna na diskusi o JETE pořádané 31. května v aule Filozofické fakulty UK v Praze.
Díváte se na diskusní pořad ČT1 Přísně veřejné? Ve středu 24. 5. jste nás mohli vidět v publiku, neboť jsme se tohoto přímého přenosu rovněž zúčastnili. Panelisty byli Jan Beránek z Hnutí DUHA, generální ředitel ČEZu Vobořil, exministr Moldan a uhelný poslanec za ČSSD Hojdar. Bohužel je pořad příliš krátký na to, aby se všichni zájemci dostali ke slovu, nicméně jsme z něj odjížděli s dobrým pocitem, že jaderné straně došly solidní argumenty.
V rámci projektu "Solární škola" prováděného pro Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie jsme zmapovali fungující firmy v oboru solární termické energetiky (kolektory apod.) v naší republice, podobně nevládní organizace a provedli průzkum jejich názorů. Nyní pracujeme na dalších rozborech, které budou diskutovány na připravovaném workshopu 13. června 2000.
Ve spolupráci s Ligou energetických alternativ pořádáme seminář "STUDIE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI PRO ČESKOU REPUBLIKU - NADĚJE U LEDU". Bude se diskutovat na téma, jaký byl přínos dokumentu, jehož zpracování se Světovou bankou inicioval ještě ministr Bursík, proč jej úředníci radši drží "u ledu" v šuplicich, co o studii mají vědět nevládní organizace prosazující pokrok v energetice a k čemu všemu mohou závěry tamo obsažené. Seminář se koná v Ekopavilonu v Praze na Barrandově dne 6. června 2000.
Patrně obdržíme granty od Open Society Fund a Nadace Partnerství na doposud stále odkládané převedení našeho Atlasu instalací obnovitelných zdrojů energií do veřejně přístupné elektronické databáze na Internetu. Spolupracuje s námi na tom Radim Machů z moravského Hostětína, který připraví vlastní program a my do ně přidáme data. Zní to jednoduše, ale té práce, co s tím ještě bude...
Pro JISOP se podílíme na realizaci projektu "Energie pro Novohradské hory", jehož smyslem je podpořit větší rozvoj obnovitelných zdrojů na tomto území. V první etapě jde o nabídku postavit si s pomocí odborníků a vyškolených osob solární zařízení pro ohřev vody á la Bílé Karpaty, kde bylo za dva uplynulé roky postaveno 35 takových systémů. Nyní proběhly první besedy v obcích. Na podzim se přidá biomasová část projektu, ale o té někdy příště. O víkendu 23. až 25. června se uskuteční zájezd do Bílých Karpat do obce Hostětín, kde je epicentrum těchto kolektorových systémů a čerstvě pak biomasová výtopna. Tamní buňka ČSOP patří k velmi aktivním, takže jedeme pochytat rozumy. Cestou navštívíme i jiné výtopny. Pojeďte s námi - informace podá Věra Horská, tel.: 038 - 720 21 96.
Zaštiťujeme realizaci projektu věnující se masivnímu vývozu ČEZké elektřiny do zahraničí, které má na starosti Milada Podpěrová z Centra pro dopravu a energetiku. Společně jsme založili Sdružení spotřebitelů elektřiny a za pomoci právníků ze sdružení ARS AEQUI et BONI se chystáme vymáhat od ČEZu peníze, kterými na náš úkor dotuje svůj vývoz. Brzy se o všem více dozvíte ze sdělovacích prostředků. Ministerstvo průmyslu a obchodu nám fakticky odepřelo přístup k informacím, které o vývozech má a které by ze zákona měly být veřejné. Požádali jsme proto o rozklad ministra Grégra. K tématu vývozů byla vypracována podrobná studie Radka Pavlovce, jež můžeme zájemcům poskytnout, ale jen v elektronické podobě.
CALLA se připojila k dopisové kampani organizace CEE Bankwatch Network, která se týkala výstavby jaderných elektráren Chmelnickyj 2 a Rivne 4 (K2/R4) na Ukrajině. šlo o dopis ministrům životního prostředí států G7 a Ruska, kterým je žádáme o zajištění toho, aby jejich státy vedly Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Světovou banku k plnění plánu energetických úspor Ukrajiny, který vznikl v roce 1998, a zároveň aby jejich státy neposkytovaly žádné finance na podporu jaderné energetiky na Ukrajině.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

S křížkem po funuse

Přesto, že demolici Červeného dvora, nevyhlášené to památky v Českých Budějovicích, odsoudila laická i odborná veřejnost, aktivita sdružení CALLA, Jihočeské matky, Památkářské obce českokrumlovska a zejména pak Klubu přátel města České Budějovice přišla trochu pozdě a minula se účinkem. To, že jsme reagovali pozdě není zcela naší vinou. Nechali jsme se ukolébat sliby památkářů a hlavně primátora. Tradiční neinformovanost pak zapříčinila, že se minula účinkem i všechna odvolání proti vydaným rozhodnutím a manželé Houžvičkovi mají volnou cestu ke stavbě nového rodinného sídla. Snad jen nominace na BESTII, což je zkrácená forma obdoby ROPÁKA pro všechny, kteří se zapříčinili o osud Červeného dvora, může být malou náplastí na další prohru. "Hlavně , aby se tento postup s demolicí "nechráněné stavby" nestal příkladem pro "rekonstrukci" obdobných staveb, jakou je např. soud či pošta" uvedl pro Mladou frontu DNES zastupitel arch. Jiří Brůha.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Přesvědčit se na vlastní oči

V případě žádosti majitele penziónu U koňské dráhy v Holkově o zatrubnění vodoteče, což představuje i zásah do biokoridoru jsem neváhal a napsal záporné stanovisko. Částečně jsem se nechal poučit i Českokrumlovskou obcí památkářskou, jejichž stanovisko jsme obdrželi a nadchlo mne ignorování ochranného pásma národní kulturní památky, kterou je koněspřežka i s objekty, byť přestavěnými. Na místo jsem se dostal až v odvolacím řízení a litoval jsem, že tomu nebylo dříve. Z principu nepíši stanoviska bez prohlídky terénu ale... U penziónu jsem zjistil, že půjde sice o zatrubnění osmi metrů velešínského potoka a zavezení "rokle". Nedojde však ke kácení břehových porostů a na zásah OkÚ Český Krumlov byl snížen požadavek z původních 27 metrů. Úpravami, které dle mého názoru neovlivní ekologickou stabilitu biokoridoru dojde k vytvoření dvoumetrového chodníku, který umožní propojit stezku z Velešína. Tímto popisem rozhodně neobhajuji jakýkoliv podnikatelský záměr, který může sebeméně narušit části chráněné dle zákona, ale upozorňuji na skutečnost, že opomenu-li bezpečnost chodců, kteří opravdu po této části silnice jsou nuceni chodit a situaci neřešilo zahájení provozu penzionu, pak nemohu zavřít oči nad stavem části kulturní památky, to jest mostku, zábradlí a zbytku rozpadajícího se kolejiště. O informační tabuli, která by demonstrovala význam této památky ani nehovořím. Ano, toto není povinnost občanských sdružení, ale je naší povinností na stav upozornit. Stejně tak není povinností majitele penziónu kosit cizí trávu na mostku a v okolí a usilovat o výstavbu rybníčků. Jistě, tyto úpravy zlepší vzhled okolí jeho podniku, ale nepatří to také k jeho povinnostem. Snad se tato akce stane poučením nejen pro mne, ale pro všechny, kteří kritizují, zaujímají stanoviska a vyjadřují se. Doporučuji se opravdu důkladně seznámit se všemi okolnostmi, byť přímo nesouvisejícími.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

"Navýšení skládky životní prostředí nepoškodí, ale ....."

(tisková zpráva Sdružení CALLA ze dne 30. 5. 2000)

"Každý, kdo hodlá provádět stavbu, činnost nebo technologii uvedenou v příloze zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivu stavby na životní prostředí, je povinen to oznámit příslušnému orgánu". Vzhledem k tomu, že v případě požadavku společnosti A.S.A. České Budějovice na rozšíření těsněné skládky v Lišově, kterou od roku 1998 provozuje, se tak nestalo, uplatnilo tento požadavek v rámci územního řízení Sdružení pro záchranu prostředí CALLA. Investor tak byl nucen podrobit svůj záměr na rozšíření skládky tomuto zákonnému hodnocení a stavební úřad přerušil územní řízení .

Jedním z vrcholných okamžiků celého posouzení je veřejné projednání posudku a připomínek veřejnosti k dokumentaci, kterou si nechá investor na své náklady zpracovat. Přesto, že se dala s ohledem na odpor občanů Lišova proti rozšíření, navýšení a prodloužení životnosti stávající skládky, očekávat větší účast, neobešlo se veřejné projednání svolané referátem životního prostředí okresního úřadu v Českých Budějovicích na 29. května, bez živé diskuse. Přítomní občané upozorňovali na malou pravděpodobnost splnění navržených opatření zabraňující poškození životního prostředí. Poukazovali na to, že stejným způsobem se Technické služby města Českých Budějovic, projektant, i orgány státní správy, které rozhodují o dnešním rozšíření skládky, zaručovaly za naprostou bezpečnost v roce 1994, když se tato skládka schvalovala. A opak je pravdou, což potvrzují znalecké posudky i vyjádření společnosti A.S.A. Dále bylo upozorněno na nezodpovědné rozhodování zastupitelů města Lišov o navýšení skládky, tedy rozhodnutí ve prospěch města České Budějovice, které si na úkor Lišova řeší svůj problém s odpady. Na tuto připomínku nebylo reagováno, neboť zastupitelé se, vyjma třech, tohoto veřejného projednání nezúčastnili. I tato neúčast byla spolu se způsobem pozvání veřejnosti předmětem kritiky.

Městský úřad splnil sice svou zákonnou povinnost a zveřejnil oznámení o konání veřejného projednání ve vývěsní skříňce, ale součástí hlášení městského rozhlasu zvoucí občany na nejrůznější kulturní pořady, se toto pozvání nestalo. Jedním z požadavků vznesených občany bylo objednání nezávislého posudku Městem Lišov u některé z vysokých škol. Tímto požadavkem byla částečně zpochybněna objektivnost posudků, které byl povinen předložit investor, ale zároveň hradil jejich pořízení.

Nejobsáhlejším bodem téměř čtyřhodinového projednání bylo vystoupení zpracovatele posudku RNDr. Tomáše Bajera, který reagoval na vznesené připomínky k rozšíření skládky ze strany orgánů státní správy, veřejnosti a ekologických sdružení Jihočeské matky a Calla. Nejkontraverznější otázkou v požadovaném rozšíření skládky z původních 240 tis. kubických metrů na požadovaných 450 tis. kubických metrů zůstává navýšení nad okolní terén a poslední slovo k narušení či nenarušení krajinného rázu a způsobu začlenění do krajiny tělesa skládky na ploše 3,46 ha o délce 278 metrů, šířce 148 metrů a udávané výšce na kótu 489,62 metrů nad mořem bude mít referát životního prostředí Okresního úřadu. Ten musí také do deseti dnů vydat stanovisko, bez kterého nemohou pokračovat další řízení.

Přesto, že občanská sdružení dosáhla posouzení vlivu rozšíření skládky na životní prostředí, s navrhovanými závěry nejsou zcela spokojeni, neboť zpracovatelem doporučená riziková analýza potvrzující závěry posudku má být předložena sice před vydáním stanoviska a územního rozhodnutí, ale mimo proces posuzování vlivu na životní prostředí. S tímto návrhem sdružení CALLA a Jihočeské matky nesouhlasí a požadují v souladu s odst. 3 _ 12 vyhlášky č. 499/1992 Sb. přerušit proces hodnocení vlivu na životní prostředí a předložit rizikovou analýzu veřejnosti k vyjádření.

Vladimír Molek

PS: plné znění uvádím proto, že média naše zprávy upravují

Zpět na obsah

Ještě ke skládce Lišov

Přesto, že podstatná informace je uvedena v tiskové zprávě, považuji za nutné uvést některé procesně správní a zákulisní informace. Územní řízení na rozšíření skládky je přerušeno do konce června a jedním z důvodů je námi požadované posouzení dle zákona 244/1992 Sb. Při veřejném projednání jsme požadovali posoudit před vydáním územního rozhodnutí stavbu dle _ 12 zákona č. 114/1992 Sb., tj. konečně rozkrýt možný vliv na krajinný ráz, který tato stavba, ať už bude čnít nad terénem 20 metrů nebo 10 metrů, beze sporu mít bude. K tomuto požadavku se okresní úřad přihlásil. Otázkou zůstává, jak naloží s rizikovou analýzou. Zda bude přerušen proces EIA nebo ne. V úvahu ještě přichází vydání stanoviska MžP, pokud využije své možnosti z důvodu umístění skládky v Chráněné oblasti podzemní akumulace vod Třeboňsko. Při slepé důvěře k okresu, vzhledem k jeho téměř nesouhlasnému stanovisku, jsme nevyužili možnosti o přímé vztažení této možnosti, ale osobní účast Ing. Honové na veřejném projednání snad nebyla samoúčelná. To, že se nepodařilo "zlákat" nikoho na oponentní posudek proti záměru A.S.A., je smutné i varující. Ale že rizikovou analýzu zpracuje bez mrknutí oka ve prospěch rozšířené skládky a popře tím zcela svůj předchozí posudek pro nás, je od fy ENVIRO EKOANALYTIKA neseriózní, že by se změnily natolik poměry na skládce? Pro životní prostředí by to samozřejmě bylo obrovské plus. Anebo se firma zalekla výhrůžky A.S.A. na žalobu o poškození dobrého jména? Jisté je, že procesem EIA kauza nekončí. Jisté je, že se podařilo díky aktivitě občanských sdružení a občanů odkrýt mnoho problémů na skládce a investor byl přinucen řešit prioritně závady. A to, že se podařilo zastavit záměr na vybudování zařízení pro biodegradaci kontaminovaných zemin namísto rekultivace starých skládek, je svým způsobem úspěch. Byť pro vlastní rozšíření skládky byl vysloven souhlas ze strany městského zastupitelstva, což je v současné době spolu se závěrem zpracovatele posudku EIA rozhodující.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

U čeho jsme dále byli nejen v ochraně přírody a krajiny

Nesouhlasili jsme s výstavbou objektů v areálu SPORT LIPNO, protože se nám zdálo, že záměr je nadsazený skutečné potřebě. Neuspěli jsme a byl upraven územní systém ekologické stability, takže záměr je neprůstřelný. -vm-
Zbytek z původní silniční aleje lip a kaštanů (cca 50 stromů) na krajnici silnice Lišov - štěpánovice byl pokácen. Souhlas vydal odbor životního prostředí města Lišov pouze na oznámení Správy silnic bez řádného řízení, které jsme požadovali. Zákon porušen sice nebyl, ale bez správního rozhodnutí nelze uložit náhradní výsadbu, třeba za silniční příkop. -vm-
Naruší opravna kamionů v Sedlci krajinný ráz nebo nenaruší? Na tuto otázku musí odpovědět referát životního prostředí OkÚ České Budějovice v souvislosti s žádostí o výstavbu opravny, což je hala s asfaltovým parkovištěm na volné louce u dubové aleje. Naše sdružení se domnívá, že by louka mohla být využita jiným způsobem a s předloženým návrhem nesouhlasí. Obec, zpracovatel územního plánu a investor jsou jiného názoru. -vm-
Zejména v souvislosti s vymezením území pro další aktivity společnosti A.S.A. na lišovské skládce a s procesem EIA na obchvat Lišova, jsme se vyjádřili k zadání územního plánu zpracovávaného ateliérem štěpán. Všeobecně se ale snažíme vyvolat větší aktivitu při projednávání územních plánů místních občanům, neboť naše připomínky nemusí, a také většinou nejsou, být akceptované.´-vm-
Po téměř roce upozorňování našeho Městského úřadu v Borovanech na nutnost odklizení staré černé skládky od rybníka u Třebče jsme konečně dosáhli nápravy - pomocí nakladače bylo místo uklizeno a upraveno. -es-
Na konci února jsme upozornili ČIžP na další černou skládku u Nových Hodějovic u trati. Ano, inspekce ji potvrdila, nafotila a podle výkladu MžP vše zaslala na referát životního prostředí Okresního úřadu. Máme červen a skládka je na svém místě, akorát méně vidět, protože vegetace raší sucho nesucho. že by také do roka a do dne? -es-
Břehule do pískovny v Třebči opět přilétli v hojném počtu. Nás těší, že se po našich intervencích podařilo zastavit nezákonnou těžbu písku v době hnízdění a že vjezd je bráněn sice chatrnou, ale aspoň nějakou závorou. Netěší, že není dodržena odtěžba stěny před hnízdní sezónou. Toto bude nutné zabezpečit, aby měly břehule stále vhodné podmínky pro stavbu svých hnízdních nor. -es-
Čapí hnízdo na kotelně v Borovanech přes jeho mírné přestěhování související s rekonstrukcí zůstává osiřeno. Čáp asi týden marně vyhlížející někoho do páru zůstal osamocen. Nevíte, kde je nějaká čapí seznamka? -es-
Petici proti lanové dráze a sjezdovce na šumavské Smrčině podepsalo až dosud přesně 1595 lidí. Protože ji nyní nijak aktivně nesbíráme, přibývá podpisů jen velmi, velmi pomalu. Máte-li zájem o urbanistickou studii včetně posouzení sociálně-ekonomických dopadů od Ing.Arch. Vepřeka z AUP Praha z roku 1996, která byla dělána na zakázku pro tehdejší ministerstvo hospodářství jako reakce na tlak exploatátorů dostat tyto projekty do připravovaného územního plánu Pravý břeh Lipna (který kvůli tomu zamrzl a nyní již je přímo u ledu, územní plány se nyní dělají v hranicích okresů), pak jsem pořídil kvalitní kopii a mohu zapůjčit. Ve studii jsou mimo jiné dobře viditelné veškeré diskutované varianty. Po ekonomickém zhodnocení autor došel k závěru, že očekávání starostů na ekonomický rozvoj tohoto koutu šumavy jsou bláhové. I přesto, že místní i regionální politici nemají v ruce žádnou podobnou studii tvrdící opak, nenechali si svůj názor doposud vyvrátit. -es-
Na konci června jsme se měli aktivně účastnit Slavností města České Budějovice přinejmenším ve stánku na náměstí navlečeni do dobového oblečení (100 až 150 let zpátky). Nenajdete nás tam. Město nechce cokoliv kontroverzního a na to, abychom si od úřednice na "městě" nechávali schválit, který materiál budeme mít na pultíku a který nikoliv, na to jsme neměli žaludek. Nehledě na to, že by pro nás byla účast přínosná právě při sběru petičních podpisů proti D3 a za referendum o JETE, kteréžto byly označeny za "závadové" rovnou. -es-
Počátkem května se konal třídenní hutný seminář věnovaný účasti v řízeních, správnímu řádu a právu na informace pořádaný Ekologickým právním servisem v Táboře. Za Callu se celého zúčastnil Edvard Sequens, jedné třetiny pak Vladimír Molek. Jsme nyní lépe připravenosti na strastiplná jednání s úředníky, jichž je naše práce plná. -es-
Čeká nás další práce při přípravě strategických plánů, tentokrát se bude jednat o Program rozvoje kraje. Ten má vycházet se Strategického plánu rozvoje Jihočeského regionu. Osobou Edvarda Sequense jsme zapojeni v pracovní skupině pro dopravu a infrastrukturu. -es-
Ing. Zuzana Toniková ze společnosti ENVI-TON z Prahy (známa například zpracováním posudku EIA na sklad vyhořelého paliva Skalka, který jsme napadli pro jeho neserióznost a také jako kritik novely zákona o EIA) uvedla v časopise "EIA - posuzování vlivů na životní prostředí", čísle 2/2000, že "... zákon (244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí- pozn.) dává maximální prostor ekologickým organizacím nejen pro hájení oprávněných zájmů přírody a životního prostředí, ale i zájmů svých nebo jiných subjektů, které mnohdy nemají s ochranou přírody a žP příliš společného (jak jistě každý zná nějaký příklad z praxe)". Připojili jsme se k dopisu řady zástupců občanských sdružení, kde požadujeme, aby svá závažná tvrzení doložila nebo se veřejně omluvila. Zatím se tak nestalo. -es-

Zpět na obsah

Příští BIOKLUB bude BYLINNÝ, čt. 8. 6. (na Medarda) v 1630, CALLA

Na minulém setkání jsme věnovali jako obvykle část času organizačním věcem: např. aby se při vyúčtování a rozdělování objednaných potravin vystřídali různí lidé a nedělali to stále ti samí a byla zachována svépomocná existence klubu. Přestože lze objednávat i konvenční potraviny, shodli jsme se na tom, že by se v objednávkách mělo jednat hlavně o potraviny z ekologického zemědělství, které nejsou běžně dostupné. Mnoho lidí si pochvaluje velká balení, u kterých není baleno každé kilo zvlášť, takže doma nevzniká tolik odpadu, nemusí se tak často objednávat (přičemž trvanlivost bývá dostatečně dlouhá) a konečně vyjdou i levněji.

Hlavním tématem však bylo povídání o receptech na ČISTOTU BEZ CHEMIE i vlastních zkušenostech s "domácí drogerií." Uvádím výčet těchto prostředků, většina je vyzkoušených:

mytí nádobí: horká voda + dřevěný kartáč s dlouhou rukojetí, ocet, syrovátka (příjemná na ruce, vhodná i na mytí těla), chomáč přesličky, citron. slupky, šťáva z kys. zelí (i na větší mastnotu), písek, zašlý hrnec se vyčistí i vařením jablečných povidel

mytí vany a umyvadla: ocet, soda , sůl, dřevěný popel (jemně prosátý)

čištění zubů: dřevěné uhlí (jemně drcené a prosáté) - někdo uvádí i popel, rozkousat šalvějové lístky, mořská sůl, prý i snězení syrového bramboru se slupkou 1x denně

mytí vlasů: čistá voda, žloutek, mýdlo s jelenem, kořen mydlice, odvary z bylin (kopřiva nebo odvar z kaštanových větviček s odvarem heřmánku na svělé či odvarem jitrocele na tmavé vlasy)

praní prádla: mýdlo s jelenem, kaštany (výluh kašt. drti ve vlažné vodě), louh z dřevěného popela (bělění i praní), bělit lze i vodou na trávníku, do skříně s prádlem je dobré umístit sušené byliny

záchodová mísa: bez receptu (asi proto, že dříve byly záchody suché) -mohlo by fungovat to, co je uvedeno u umyvadla

podlaha: voda, mýdlo s jelenem

leštění kovů: plavená křída + citr. šťáva

Kromě toho mohli zájemci podepsat petici za vyhlášení referenda o JE Temelín nebo si odnést domů sazenice tymiánu, salátů a gigantů. Za téma příštího setkání jsme si vybrali BYLINY A JEJICH UžITÍ k účelům léčebným, kulinářským, kosmetickým, výchovým, kutilským a jakým vším chcete. Máte-li osvědčené recepty (není to podmínka), přijďte (jako vždy druhý čtvrtek v měsíci) 8. 6. na Callu, šrámkova 35.

Vít Doležal

Zpět na obsah

Jak jsme stavěli morový sloup

V Hnutí DUHA nás dlouho a mnoho hnětlo zbytečné množství nevratných plastových obalů. Z toho se zrodil nápad postavit morový sloup z PET lahví. Tak, jako naše předky trápily různé epidemie moru, španělské chřipky či způsobené hladem, tak nás trápí záplavy plastů. Při té příležitosti chci podotknout, že dříve nevěděli lidé ani co je ekologie. Selský rozum jim však velel, že vše vyrobené spotřebovalo naši námahu a energii, proto se každý výrobek opravoval, pokud to šlo. Byl-li už neopravitelný, třeba se dal využít nějak jinak. To co děláme my s nevratnými obaly a výrobky na jedno použití, by naši předkové asi nepochopili.

Postavení zmíněného sloupu předcházelo pracné shánění, donáška umělohmotných lahví a jejich navlékání na pevné provázky. Bylo třeba sehnat sloupek zabetonovaný v pneumatice, vázací drát na ukotvení a kolíky. Povolení k záboru území nám ochotně vydala pí. Capůrková z českobudějovické radnice. Občanské sdružení Jihočeské matky nám laskavě zapůjčilo stolek a židle k provozování infostánku. Pak ještě napsat tiskovou zprávu do všech médií, vyrobit z kartonů příslušnou výzdobu a můžeme začít slavnostně stavět.

Den D byl 17. Duben. Vše se vydařilo a pak už jsme jen sklízeli úspěchy v podobě souhlasných reakcí lidí na naši aktivitu. V souhlasu proti záplavě plastových obalů nás především podpořili lidé střední a starší generace. Sebrali jsme více než 1000 podpisů a jelikož proběhla tato akce v dalších 10 městech, je jistě Poslanecká sněmovna, Senát i vláda petičními archy zaplavena. Sbírání podpisů u infostánku bylo též dobrým sociologickým průzkumem. Reakce lidí byly zajímavé. Ptala se jedna paní: "To je pro PET lahve nebo proti?". Též páni na radnici se obávali ostudy, pokud by stál morový sloup na náměstí Přemysla Otakara II. Čí asi by byla ostuda?

Za úspěch celé akce chci poděkovat občanskému sdružení Jihočeské matky, které nám pomohlo finančně. Můj dík za pomoc patří Vítkovi z Cally, chlapcům z Jihočeských matek a Nadě, Hance, Terezce, Markétě a Ondrovi z Hnutí DUHA.

Růžena šandová

Zpět na obsah

Co si také může přečíst konzument na štítcích? - II.

Na čínských řetězových vánočních lampičkách: "For indoor or outdoor use only." "Lze použít pouze uvnitř nebo venku."
Na japonském mixéru: "Not to be used for the other use." "Nesmí být použito pro jiné použití."
Na oříškách od Sainsburyho: "Warning: contains nuts." "Upozornění: obsahuje ořechy."
Na oříškách od Amerických Aerolinií: "Instructions: open packet, eat nuts." "Instrukce: otevřít balíček, jíst oříšky."
Na švédské řetězové pile: "Do not attempt to stop chain with your hands or genitals." "Nepokoušejte se zastavit řetěz rukama nebo genitáliemi."
Na dětském kostýmu Supermana: "Wearing of this garment does not enable you to fly." "Nošení tohoto oděvu vám neumožní létat."

toulalo se internetovými sítěmi

Zpět na obsah

Poděkování za podporu

Děkujeme tímto za finační dar panu šimkovi z Třeboně, který 500,- korunou přispěl do společného měšce na zakoupení stromu v rezervaci na Čergově. Dále děkujeme paní Bubnové z Veselí nad Lužnicí za přispění 100,- Kč na kampaň za referedum o JE Temelín.

Zpět na obsah

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Romana Šímová, Růžena Šandová, Tomáš Malina, Vítek Doležal, Vladimír Molek, V. Jerusalimskij, Edvard Sequens a neznámý autor. Internetovou podobu uchystala Gábina Dostálková.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího letního čísla nám laskavě dodejte do konce konce července 2000.

Právě vyšlo třetí, doplněné vydání brožury Proč je třeba zastavit JE Temelín - historie, fakta a souvislosti jaderné elektrárny Temelín.

Zájemci si ji mohou vyzvednout u nás nebo jim ji pošleme.

Zpět na obsah

Další zprávy

Sdílet

Chcete dostávat každé nové číslo Ďáblíku mailem?

Ďáblík číslo 4

Ďáblík číslo 4 (červen 2000)

Děkujeme za podporu činnosti Cally