Výroční zpráva Cally za rok 2003
Výroční zpráva 2003
Slovo předsedy Sdružení Calla
Uplynulý rok uzavřel první tucet let historie, po kterou se můžete potkávat s prací Sdružení Calla. Byl to rok, kdy Calla posílila svou základnu na 39 členů a 24 členů přispěvatelů a rozšířila i svůj profesionální tým. Ten nyní tvoří šest pracovníků, včetně posily jednoho civilkáře.
Ke svým letitým a tradičním programovým pilířům - aktivitám v energetice, ochraně přírody a krajiny a práci při údržbě Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn jsme přidali program dopravy. Jeho prioritou se stala plánovaná dálnice D3, IV. železniční koridor a řešení neuspokojivých podmínek pro cyklisty v Českých Budějovicích. Měli jsme plné ruce práce s posledním rokem úspěšného mezinárodního projektu SOLAR NET / Sluneční síť a také s podporou obcí a veřejnosti v místech ohrožených hledáním hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Velmi intenzivně jsme se také věnovali hledání řešení, jak postavit naše větrné elektrárny u Pavlova.
Podařilo se nám zamezit výstavbě stožáru Rádia FAKTOR na Kleti, velkokapacitního kravína v Habří a řadě dalších staveb, které by měly vážný dopad na jihočeskou krajinu. Pokračovaly aktivity vůči nezákonné výstavbě golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou, průmyslové těžbě vltavínů u Besednice i jiným devastačním záměrům. Založili jsme Středisko účasti veřejnosti SÚVa, kde zájemci pod jednou hlavičkou naleznou veškeré environmentální poradenství Sdružení Calla. Zorganizovali jsme několik výstav, zejména tu o vydře říční, řadu seminářů, konferencí a besed nejen v rámci již tradičních českobudějovických Zelených čtvrtků.
Za odvedenou práci a pomoc musím poděkovat všem, bez nichž bychom úspěchů a dnešní role Sdružení Calla nedosáhli.
Edvard Sequens
Obsah:
Program na podporu trvale udržitelné energetiky
Program ochrany přírody a krajiny
Program trvale udržitelné dopravy
Další aktivity Sdružení Calla
Zpráva o hospodaření za rok 2003
S kým jste se mohli setkat v kanceláři Sdružení Calla?
Program na podporu trvale udržitelné energetiky
Motto: "Calla - život s čistou energií"
Trvale udržitelnou energetiku si nelze představit bez vysokého podílu decentralizovaných a čistých obnovitelných zdrojů energie. V uplynulém roce jsme se právě této tématice věnovali v řadě projektů. Nosným byl česko-rakouský SOLAR-NET, připravovali jsme vlastní větrný park Pavlov, podíleli jsme se na vzniku Česko-německého větrného serveru, kriticky jsme sledovali cestu zákona na podporu obnovitelných zdrojů až do Parlamentu a uchystali několik exkurzí pro starosty i učitele. Jako již každoročně, doplnila naši osvětovou aktivitu řada přednášek na středních a vysokých školách i pro veřejnost a články publikované v odborném tisku.
Snažili jsme se, aby se podpora obnovitelných zdrojů energie stala součástí energetických koncepcí. Jednak regionálních - pro ten účel jsme ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí připravili workshop pro zpracovatele i úředníky. K praktické podobě jsme měli blíže v řídícím a kontrolním výboru pro zpracování jihočeské územní energetické koncepce. Především pak ale v loňském roce probíhala příprava nové státní energetické koncepce, kde jsme se snažili kromě prosazování čistých zdrojů čelit plánům na nové jaderné reaktory a devastaci severočeské krajiny pokračující těžbou uhlí.
Dalším naším nosným projektem byla podpora obcím a veřejnosti vůči záměrům státu na vybudování hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Věnovali jsme se ale i stavebnímu povolení na Sklad vyhořelého paliva v Dukovanech a dalším povolovacím řízením u našich jaderných elektráren.
V rámci našeho energetického poradenství (v Praze fungovala navíc spolu se Sdružením spotřebitelů elektřiny tzv. spotřebitelská poradna) jsme poskytli desítky porad osobně, e-mailem i telefonicky. Energetické programy vede Edvard Sequens, s tématikou obnovitelných zdrojů mu pomáhá Milada Podpěrová a s problematikou hlubinných úložišť pomáhala Jana Egerová, nyní Markéta Šišková.
Česko-rakouský projekt SOLAR NET / Sluneční síť
Třetím, závěrečným rokem jsme spolupracovali s Veronicou Brno a rakouskými organizacemi arsenal research a Arbeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE na mezinárodním projektu SOLAR-NET / Sluneční síť. Cílem projektu podpořeného z prostředků EU bylo přenést dobré rakouské zkušenosti se solárním ohřevem do České republiky a podpořit větší rozvoj tohoto oboru i zde.
Od listopadu 2002 do května 2003 jsme organizovali soutěž pro střední školy "Slunce před tabulí", která byla zaměřena na prohlubování odborných znalostí o solární termice, na rozvoj kreativního myšlení u studentů a jejich schopnost prezentace daného problému veřejnosti. Soutěže, nad kterou převzalo záštitu Ministerstvo životního prostředí, se zúčastnilo 37 školních pracovních skupin z celé republiky. Odborná porota na závěr vybrala tři nejlepší, jimž výhru (finanční odměna a věcné dary) předal osobně ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Připravili jsme pomůcku pro vedení přednášek o obnovitelných zdrojích energie pod názvem "Slunce - energie budoucnosti". Je k dispozici jak na CD, tak i v podobě souboru 45 fólií pro zpětný projektor. Připravené prezentace jsou doprovázeny textem, který přednášejícímu pomůže zvládnout dané téma. S pomocí souboru je možno uskutečnit přednášky pro různé skupiny posluchačů. Představení sborníku učitelům a lektorům ekologické výchovy se konalo v lednu na semináři "Jak a co přednášet o sluneční energii" na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Součástí projektu bylo i prověření, nakolik je k nám možno přenést v Rakousku osvědčený systém svépomocné instalace solárních kolektorů. Na konci června jsme po měsících příprav sestavili a namontovali svůj první svépomocný kolektor v Českých Budějovicích.
U příležitosti olomouckého veletrhu Ekoenergie
jsme 6. listopadu na zdejší Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého uspořádali
druhou česko-rakouskou konferenci "Slunce 2003", zaměřenou na solární
ohřev v bytových domech. Nadmíru úspěšné konference se zúčastnilo více než
110 posluchačů. Na veletrhu jsme zároveň měli vlastní informační stánek. Projekt
SOLAR-NET jsme též představili na veletrhu Aquatherm 28. listopadu v Praze.
V rámci projektu byla publikována řada zahraničních článků a vznikly i internetové
stránky http://www.solar-net.info.
Větrné elektrárny u Pavlova
Pracovali jsme na přípravě realizace dvojice větrných elektráren na Pavlově (lokalita Pavlov se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, nedaleko od Třeště). Především jsme hledali vhodného partnera, který by dokázal přinést chybějící finanční prostředky a zajistit půjčku od Státního fondu životního prostředí. To se nám přes nadějná vyjednávání a právní připravenost smluvních vztahů do konce roku nepodařilo. V druhé polovině roku probíhala veřejná obchodní soutěž na realizační firmu. Ani zde se nám nepovedlo nikoho vybrat a toto kolo soutěže jsme museli zrušit. Vydařila se však exkurze uskutečněná v květnu ve spolupráci s firmou ELDACo a to do Spörbichlu v Rakousku. Tady naši přátelé provozují stejné větrné elektrárny Vestas V 47-660/200 kW, které plánujeme i my. Účastníky výletu s přednáškou byli představitelé obcí z Vysočiny, včetně Pavlova, kteří se na vlastní oči i uši přesvědčili, co v praxi obnáší sousedství s větrnými turbínami.
Česko-německý větrný server
Zájemci o informace z oboru větrné
energetiky mohou od léta 2003 využívat nový odborný internetový server, který
najdou na adrese http://www.vetrnyserver.cz.
Naleznou zde dvojjazyčné česko-německé stránky s aktuálními zprávami a články
z oblasti energetického využití větru. Důraz je kladen na nabídku zkušeností
z německé strany pro české zájemce. Na druhé straně také předkládáme německy
hovořící veřejnosti informace z dění na české větrné scéně. Server vyplňuje
informační mezeru, která zejména na českém poli existovala. Má napomoci k urychlení
rozvoje větrné energetiky v České republice a zároveň ve svém důsledku umožnit
větší příliv investicí do této oblasti. Na provozu serveru se podílí organizace
Ökologische Beratung Deutschland/ Tschechien (Německo-české ekologické poradenství)
a Sdružení Calla.
Vraťme právo rozhodovat o sousedství s úložištěm radioaktivních odpadů do rukou občanů!
Domníváme se, že problém radioaktivních odpadů si musíme vyřešit sami v této zemi, ale že je naprosto nepřijatelné, aby byl prosazován proti vůli obyvatel. V rámci našeho projektu jsou občané z dotčených míst prostřednictvím podpory místních občanských sdružení, iniciací místních referend a dalšími aktivitami vtahováni k vyjadřování svého názoru k věcem veřejným. Za pomoci Ekologického právního servisu jsme pomohli s přípravou referend k úložišti ve třech lokalitách a také s náležitostmi ke vzniku několika dalších lokálních občanských sdružení.
Aktivně jsme se během roku zúčastnili řady veřejných schůzí a dalších akcí takřka ve všech lokalitách, ať už je pořádali místní občanská sdružení, starostové anebo iniciátorem byla Správa úložišť radioaktivních odpadů. Rovněž jsme názor veřejnosti obhajovali na diskusním tematickém semináři "Kam s ním?" na Ekofilmu v Českém Krumlově. Při příležitosti představení návrhu konceptu územního plánu Jihočeského kraje v listopadu jsme vystoupili i na veřejném happeningu s kritikou zakreslení lokalit úložiště do územního plánu již v této fázi.
Ve spolupráci s Hnutím DUHA jsme vydali a rozeslali tři čísla zpravodaje JADERNÝ ODPAD? DĚKUJEME, NECHCEME. a aktualizované informační letáky o problematice jaderných odpadů. Spolu s dalšími organizacemi jsme 6. prosince v Táboře uspořádali celodenní seminář pod názvem "Úložiště radioaktivních odpadů - máme právo se rozhodnout" za účasti cca 40 starostů, jejich zástupců a představitelů místních občanských sdružení ze všech ohrožených lokalit. Setkání bylo všestranně informační a jeho závěrem bylo přijato společné memorandum určené vládě a Parlamentu.
Zpět na obsahProgram ochrany přírody a krajiny
Motto: "Jihočeská příroda - věc občanů"
Na projekt "Občanské sdružení a správní řízení", který byl od roku 1997 nosnou částí celého programu navázal nový projekt "Ochrana jihočeské přírody - věc občanů". Reagujeme tak na nové územně správní členění kraje a kromě praktické účasti ve vybraných rozhodovacích procesech a řízeních se zaměřujeme na metodickou a poradenskou činnost, která dostala společnou podobu Střediska účasti veřejnosti - SÚVa. S novou nabídkou a okruhem odborných poradců byla tato bezplatná služba slibně využívána prostřednictvím osobních a telefonických konzultací i písemnou a e-mailovou poštou. Pomoc našeho sdružení při realizaci plánu péče v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn pokračovala i v roce 2003, kdy byl nejen splněn úkol stanovený smlouvou, ale bylo dosaženo i příznivých ekonomických výsledků. S touto aktivitou souvisel projekt podpořený v programu MATRA Nizozemskou ambasádou v Praze, který byl završen odborným seminářem Borovanech, vydáním barevné brožury o NPR Brouskův mlýn, uspořádáním nové putovní výstavy a zhotovení informační tabule přímo v chráněném území. V ekologicko osvětové práci se stěžejní stala výstava Vydra říční - tajemná dáma vod a mokřadů uspořádaná ve spolupráci z Českým nadačním fondem pro vydru u příležitosti Světového dne mokřadů. Spolupořádáním a účastí na diskusních besedách na téma "Chceme žít v CHKO Novohradské hory" byla prosazována a objasňována nejen problematika vyhlášení CHKO, ale i principy soustavy NATURA 2000 a zejména pak související problematika návrhů tzv. ptačích oblastí v regionu. Aktivně jsme se zapojili do zpracovávání krajské koncepce systému environmentální výchovy, osvěty a vzdělávání a aktivit k získání společného zázemí pro ekologické nevládní organizace, tzv. zeleného domu. Připomínkovali jsme krajskou odpadovou koncepci a měli jsme podíl na jejím nepřijetí. V souvislosti se vstupem sdružení do kampaně proti výstavbě Střediska zimních sportů Chlum ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice jsme se stali členy koalice NATURA 2000 usilující mimo popularizaci soustavy a přijetí návrhů předkládaných nevládními organizacemi o přijetí akceptovatelné novely zákona o ochraně přírody a krajiny.
Občanské sdružení a správní řízení
S využitím ust. §70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsme na základě tzv. generální žádosti postihovali většinu vybraných správních řízení vedených správními orgány v kraji a ministerstvem životního prostředí. Pozornost jsme věnovali i těm řízením, kde jsme mohli podpořit místní občanské aktivity (občanské sdružení Za Rusko krásnější, Česká Kanada, Větrovy, Cesta 2001, Domovina, Malše, Dubičák, Jihočeský habr, Za Pětidomí, Třeboňské podzámčí, V. Kuny a další). Některá občanská sdružení jsme pomáhali zakládat a poskytujeme jim trvalou metodickou pomoc. Díky společnému úsilí, podpoře odborných organizací a odborných posudků námi požadovaných nebo předkládaných, se např. podařilo zabránit výstavbě tiskárny uprostřed sídliště Pražská, omezit negativní vlivy ze sportoviště TJ Meteor a ovlivnit řadu správních řízení ve prospěch zájmů ochrany přírody a krajiny. Dalším kriteriem účasti bylo upevnění pozice orgánu ochrany přírody ze strany účastníka řízení. Hlavní kauzy byly vedeny v součinnosti občanských sdružení Jihočeské matky, Hnutí Duha, Ekologický právní servis, Českokrumlovská obec památkářská, ČSOP Šípek Český Krumlov, Děti Země Bohumilice, Arnika České Budějovice.
Velkokapacitní kravín v CHKO Blanský les v obci Habří
Také tato dlouhodobá kauza byla ukončena ve prospěch návrhu obce, občanských sdružení a především krajiny. Investor neprosadil svůj záměr, využil námi navrhované řešení opuštěného velkokapacitního teletníku v sousední obci. K tomuto výsledku přispělo bezesporu neměnné stanovisko obce a jeho snaha udržet územní plán a posudek doc. Vorla. Přesto, že záměr "prošel" procesem EIA i odvolacím řízením u ministerstva životního prostředí, investor svůj původní úmysl nakonec změnil!
Besednické vltavíny
Na základě povolení ministra životního prostředí Kužvarta v rozkladovém řízení byla povolena těžba vltavínů na části chráněného území přírodní památka Besednické vltavíny. Zároveň ale odmítl průzkumnou těžbu v navazujících lokalitách podle požadavků občanských sdružení. Investor požádal o další rozšíření těžby, čehož jsme se obávali. Tento záměr nejprve povolil správní orgán jemuž toto rozhodnutí nepříslušelo a poté i Krajský úřad Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že správní orgán neakceptoval naše požadavky přizvání odborných konzultantů s cílem vyhodnotit dosavadní těžbu, podala občanská sdružení odvolání proti tomuto rozhodnutí.
Golfové hřiště Hluboká nad Vltavou
Kauza odporu nevládních a odborných organizací (např. Agentury ochrany přírody a krajiny) proti výstavbě golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce u Hluboké nad Vltavou pokračovala pátým rokem. Přesto, že dle závěrečné zprávy ochránce veřejných práv byla v postupu orgánů státní správy shledána nezákonnost, aktivity na hřišti trvají. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas s udělením výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů. Sdružení Calla podalo v zastoupení Mgr. Pavla Douchy soudní žalobu na ministerstvo životního prostředí. Výsledky zatím nepřinesla ani jednání mezi nevládními organizacemi, investorem a městem, směřující k vypracování odborné expertizy atelierem doc. Vorla za součinnosti prof. Hansonna z USA. Na základě závěrečné zprávy ochránce veřejných práv zahájila řízení Česká inspekce životního prostředí a shledala v několika případech zásah do ochranných pásem památných stromů.
Vysílač Rádia Faktor na Kleti v CHKO Blanský les
Pravomocným rozhodnutím Správy CHKO Blanský les byla ukončena tříletá kauza "Vysílač Rádia Faktor" na Kleti. Stěžejní roli zde sehrála součinnost nevládních organizací se Správou CHKO Blanský les a jejich aktivita. Zejména Sdružení Calla, které koordinovalo petiční akci, společně s občanským sdružením Jihočeské matky předložilo odborné posudky, o které se správní orgán opíral při svém rozhodování. Ke kauze byla vydána řada tiskovin a tiskových zpráv.
Protipovodňové opatření na řece Malši v Českých Budějovicích
O prosazení oponentní studie usiluje nově založené občanské sdružení Malše. Rovněž zastupitelstvo města České Budějovice zadalo zpracování variantního, ekologicky a ekonomicky přijatelnějšího řešení protipovodňových opatření na řece Malši. Závěr ale dosud nebyl přijat.
Procesy posuzování vlivů staveb na životní prostředí a IPPC
V loňském roce jsme se zapojili do deseti procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) s cílem zabránit ukončení procesu zjišťovacím řízením a podpořit veřejnost při zapojování občanů do procesu. Jednalo se zejména o posuzování vlivu Lázeňského komplexu LAVANA Třeboň, kde bylo dosaženo vrácení dokumentace a její přepracování v duchu našich připomínek. Dále pak v řízení Větrné elektrárny Bradáčov, záměru několika supermarketů a pod. Vstoupili jsme do procesu projednávání integrovaného povolení na skládku komunálního odpadu Lišov.
Asanační a regulační opatření v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn
Na základě uzavřené smlouvy s Agenturou ochrany přírody a krajiny provedlo Sdružení Calla práce dle plánu péče na vymezených plochách. Jednalo se o ruční kosení cca 7,5 ha terestrických rákosin na rašeliništích, porostů podmáčených a ostřicových. Součástí zásahu byla likvidace křídlatky sachalinské v ochranném pásmu přírodní rezervace, odstraňování náletů, nežádoucí vegetace, péče o pokusné tůňky, likvidace polomů a pařezů.
Práce prováděli členové a zaměstnanci Sdružení Calla posíleni o civilkáře Josefa Polívku. A také osvědčené skupiny studentů pod vedením Honzy Tomana, Kuby Hulce, jenž pracovali za každého počasí. Touto cestou bychom jim rádi poděkovali. Odpracováno bylo celkem 2278 hodin, z toho podíl brigádníků činil 1591 hodin, za které obdrželi příslušnou mzdu. Díky vstřícnosti Povodí Vltava a. s. se podařilo zhotovit a instalovat dvě nové lávky přes Stropnici stržené povodní a v rámci projektu "MATRA" informační tabuli o přírodních hodnotách rezervace.
Opětovně jsme zajistili údržbu hnízdní stěny pro břehule říční v bývalé pískovně v Třebči. Jednalo se o odstranění po zimě sesutého písku těžkou mechanizací. Podnítili jsme proces vyhlášení této lokality jako přechodně chráněné plochy. Jde totiž o jedno z největších hnízdišť ohrožených břehulí na jihu Čech.
Program trvale udržitelné dopravy
V minulém roce Sdružení Calla přijalo novou pracovnici Markétu Šiškovou, která "rozjela" program dopravy. Za uplynulý rok se nám podařilo uskutečnit některé dopravní projekty, které byly zaměřeny především na osvětu veřejnosti. Soustředili jsme se na problematiku velkých liniových staveb - dálnice D3 a IV. železničního koridoru, kde jsme se stali účastníky několika správních řízení. Opomenuta však nebyla ani problematika dopravy v Českých Budějovicích. Své síly jsme věnovali především tomu, aby se zlepšily podmínky pro cyklistickou dopravu ve městě. Sdružení Calla se stalo členem tzv. pracovní skupiny BYPAD, která se podílí na vyhodnocování cyklistické politiky města. Podařilo se nám rozšířit i naše webové stránky o dopravní problematiku.
Den bez aut
Aktivně jsme se zapojili do programu Evropského dne bez aut, jehož pořadatelem byl českobudějovický magistrát. Evropský týden mobility jsme zahájili vernisáží výstavy fotografií brněnského autora Petra Barana nesoucí název "Město - místo pro lidi". Součástí expozice byly i fotografie autorky Jaroslavy Brožové, které měly upozornit na některé dopravní problémy komplikující život chodcům a cyklistům v Českých Budějovicích. Pro zájemce o hlubší pochopení dopravní problematiky jsme uspořádali besedu s dopravním poradcem Ing. Tomášem Otepkou s názvem "(Auto)mobilita - problém Českých Budějovic?". Na samotný Den bez aut jsme připravili informační kampaň pro veřejnost, jejímž cílem bylo upozornit na nejzávažnější problémy individuální automobilové dopravy ve městě a na problematiku výstavby dálnice D3/R3. Den bez aut jsme zakončili již tradiční cyklojízdou, tentokrát pojatou jako "exkurzi" po problematických úsecích českobudějovických cyklostezek. Této cyklojízdy se zúčastnila také náměstkyně primátora Ivana Popelová. Sdružení Calla se stalo rovnocenným účastníkem v tzv. cyklistické skupině, která pracuje při magistrátu města a jejímž úkolem je řešit konkrétní problémy cyklistické infrastruktury ve městě. Dne bez aut jsme také využili k oficiálnímu předání Petice proti přípravám dálnice D3.
Dálnice D3
Nedílnou součástí dopravního programu byla i osvětová kampaň zaměřená na problematiku dálnice D3 a to především v její jižní části, tedy v úseku České Budějovice - hranice okresu Český Krumlov a rychlostní komunikace R3 v navazujícím úseku k rakouským hranicím. Důležitým příspěvkem ke zlepšení informovanosti veřejnosti o problematice výstavby rychlostní komunikace R3 byl diskuzní večer v Kaplici s dopravním poradcem Ing. Tomášem Otepkou. Na jeho realizaci se společně s námi podílelo také Sdružení Jihočeské matky a Hnutí Duha České Budějovice. Místo konání besedy - město Kaplice bylo vybráno záměrně v oblasti, která byla nejvíce ovlivněna široce medializovanou nehodou autobusu u Nažidel a zneužita pro lobbování některých politiků za urychlenou výstavbu dálnice D3/R3. Nezanedbatelným přínosem besedy byla i účast hejtmana Jihočeského kraje a starostů z Kaplice a Dolního Dvořiště. Reakcí na uskutečněnou besedu byla žádost o vyčlenění odpovídajících finančních prostředků na úpravu nebezpečných úseků komunikace E 55 v oblasti Krasejovka - Dolní Dvořiště, se kterou jsme se obrátili na Státní fond dopravní infrastruktury.
Další aktivity Sdružení Calla
V loňském roce se nám podařilo zrealizovat další osvětové aktivity. Jednou z nich byla beseda s názvem "Šumava - mediální obraz a skutečnost". O tom jak média dokáží změnit skutečný stav věcí jsme diskutovali s publicistou a kritikem Vladimírem Justem.
I v loňském březnu jsme prezentovali problematiku Tibetu. Kromě tradičního vyvěšování vlajky u borovanské radnice jsme v tomto městě spolu s Rosou připravili třítýdenní výstavu fotografií Petra Hasala pod názvem "Tibeťané, Tibeťanky, Tibeťančata".
Pro Stranu zelených a Nadaci Heinricha Bölla jsme s pomocí naší stážistky Zity Georgievové připravili seminář "Povodně, klima a ochrana krajiny". Konal se v dubnu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jeho cílem bylo srovnat přístupy zemí Evropské unie a České republiky k otázkám změny klimatu, ochraně krajiny, niv a ozřejmit vzájemné souvislosti. Ze zahraničních hostů se ho zúčastnila Dr. Madeleine Petrovic, poslankyně rakouského parlamentu za Zelené, která byla zároveň jednou z přednášejících. Záznam ze semináře byl formou CD nosičů zpřístupněn veřejnosti.
Časopis Ďáblík
Tento občasník si našel mezi členy a přáteli Sdružení Calla své místo. Po pětiletém vydávání se okruh jeho čtenářů pomalu ale jistě zvyšuje, což nás těší. V časopise informujeme činnosti Sdružení Calla, kauzách, o projektech a jejich plnění. V loňských číslech si čtenáři mohli přečíst články vlastivědné, o ekologických aktivitách studentů Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích, články od pravidelných čtenářů, v nichž se autoři podělili o své všední i nevšední zážitky. Prostřednictvím Ďáblíka zveme zájemce na besedy, akce k různým výročím vztahujících se k ekologii, přírodě, výstavy a setkání, která pořádá jak naše sdružení, tak i spřátelené organizace.
Zelené čtvrtky
Přednáškový cyklus nazvaný Zelené čtvrtky, který zapustil své kořeny v naší činnosti už koncem roku 2002, pokračoval po celý rok 2003 úspěšně dál. Ve spolupráci se společností Rosa se nám podařilo zrealizovat celkem deset besed. Jako hosty jsme přivítali například Mgr. Josefa Albrechta z Agentury ochrany přírody a krajiny, který společně s RNDr. Jiřím Guthem, koordinátorem Natury 2000, přednášel o přírodních hodnotách Novohradských hor v souvislosti s návrhem na vyhlášení chráněné krajinné oblasti. O tom, zda je voda v našich rybnících a řekách bezpečná pro koupání jsme si povídali s hydrobiologem RNDr. Richardem Fainou. Astronoma RNDr. Jana Hollana z Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně jsme přivítali jako hosta na besedě s tematickým názvem "Globální oteplování- výmysl nebo realita?". Akci Falco nám představil Pavel Koubek z Klubu ochrany dravců a sov při hnutí Děti Země. Při výběru témat jsme nezapomněli ani na problematiku hypermarketů, o té jsme diskutovali s Milanem Štefancem z Nezávislého sociálně ekologického hnutí - NESEHNUTÍ Brno. O tom, jaké jsou trendy v energetice 21. století přišel besedovat Jan Beránek, předseda Energetického informačního servisu - WISE Brno. Zájem veřejnosti o besedy byl velký, proto budeme v "Zelených čtvrtcích" pokračovat i v dalším roce.
Zpět na obsah
Zpráva o hospodaření za rok 2003
Příjmy v roce 2003:
členské
příspěvky - 9 150 Kč
dary - 50 850 Kč
granty nadací - 1 341 200 Kč
dotace od státu a samosprávy - 445 500 Kč
pronájem kanc. prostor - 41 650
Kč
úhrady za kopírování - 2 900 Kč
vlastní činnost - 851 900 Kč
úroky z bankovních účtů - 10 750 Kč
přeplatky plynu, vodné - 2 500 Kč
Příjmy celkem 2 756 400 Kč
Výdaje v roce 2003:
mzdové náklady - zaměstnanci - 835 100 Kč
civilní služba - 26 150 Kč
právní služby - 12 500 Kč
odborné expertizy
a konzultace - 22 200 Kč
služby externistů - 228 900 Kč
nájemné, energie
- 164 800 Kč
pronájem sálů - 9 550 Kč
telefon, internet - 151 700 Kč
poštovné - 51 350 Kč
spotřební materiál - 119 000 Kč
pojištění
kanceláře - 2 050 Kč
publikační náklady, propagace, tisk - 217 250 Kč
technické vybavení, software - 91 600 Kč
cestovné a doprava - 64 150 Kč
výstřižková služba - 14 850 Kč
nákup literatury, časopisů - 9 100 Kč
nákup služeb - 347 800 Kč
účast v jiných organizacích, vložné semináře -
6 300 Kč
bankovní poplatky - 9 850 Kč
výhry v soutěži Slunce před tabulí
- 22 000 Kč
Výdaje celkem 2 406 200 Kč
Zůstatek k 31. 12. 2003: 350 200 Kč
Zůstatek umožní realizaci projektů v roce
2004.
Zpět na obsah
S kým jste se mohli setkat v kanceláři Sdružení Calla?
| Edvard Sequens, 38 let |
Jako předseda sdružení je zodpovědný za jeho vedení, hospodaření a strategické plánování. Má na starost energetickou sekci. Ve volném čase se zajímá o chov koček, stavební práce a turistiku. | |
| Vladimír Molek, 49 let |
Vedoucí sekce ochrany přírody a krajiny, zajišťuje asanační práce v NPR Brouskův mlýn a poradenskou činnost ve svém oboru. Věnuje se chovu domácích zvířat a filatelii. | |
| Lenka Novotná, 25 let |
Ve Sdružení Calla pracovala jako účetní, sekretářka a asistentka kanceláře. Ráda čte klasickou literaturu. | |
| Milada Podpěrová, 29 let |
Asistentka pro energetickou sekci, soustřeďuje se především na solární energetiku. Tvoří pražskou pobočku Sdružení Calla. Je vedoucí člen Sdružení spotřebitelů elektřiny. Jejím koníčkem je výtvarné umění. | |
| Markéta Šišková, 27 let |
Asistentka pro sekci ochrany přírody a krajiny. Pracuje na vlastních projektech v oblasti dopravy. Je vášnivá cyklistka. | |
| Josef Polívka, 24 let |
Vybral si naše sdružení jako dočasné pracoviště v rámci civilní služby. Svou prací udržuje chod kanceláře sdružení. Sbírá známky a uděluje rady, jak dobře třídit starý papír. |
Výbor Sdružení Calla tvoří Tomáš Malina, Vladimír Molek, Romana Panská, Jiří Řehounek, Edvard Sequens a Dalibor Stráský. Revizní komise pracuje ve složení Štěpánka Homolková, Pavlína Šímová a Markéta Šišková.
Poděkování
Děkujeme Nadaci Partnerství, Ministerstvu životního prostředí ČR, Nadaci Open Society Fund Praha, ARGE Atomstromfrei Rakousko, Royal Netherlands Embassy, Statutárnímu městu České Budějovice, Heinrich-Böll-Stiftung, e.V. a Unabhängiges Institut für Umweltfragen e.V. z Německa za laskavou finanční podporu našich projektů v roce 2003.
Za pomoc a spolupráci děkujeme Agentuře ochrany přírody a krajiny, Josefu Albrechtovi, Arbeitsgemanschaft ERNEUEREBARE ENERGIE z Rakouska, Arnice, arsenal research z Rakouska, Janu Beránkovi, Jaroslavu Boháčovi, Jitce Bolechové, Pavle Bublíkové, Jiřímu Burešovi, Martinu Bursíkovi, Josefu Cepákovi, Ondřeji Cudlínovi, Olze a Zdeňkovi Černých, Rostislavu Černému, Jitce Červencové, Českému nadačnímu fondu pro vydru, Pavlu Čihákovi, Jakubu Čurdovi, Vítězslavu Dohnalovi, Pavlu Douchovi, Václavu Dragounovi, Elišce Duškové, Econnectu, Janě Egerové, Janu Flíčkovi, Marii Fuksové, Yvonně Gailly, Zitě Georgievové, Vítu Grulichovi, Zuzaně a Jiřímu Guthových, Mileně Haiderové, Štěpánu a Janu Hejzlarovým, Petru Henebergovi, Ivaně Hlinkové, Hnutí DUHA, Janu Hollanovi, Petru Holubovi, Štěpánce Homolkové, Milanu Hrádkovi, Jakubu Hulcovi, Václavu Chalupskému, Ivě Jakešové, Martinu Klozovi, Kateřině Kňazovické, Jakubu Kocourkovi, Růženě Kolářové, Martinu Kolářovi, Ireně Kopáčkové, Monice Koupilové, Zdeňce Kovářové, Milanu Krištůfkovi, Alexandře Kubákové, Daně Kuchtové, Richardu Lhotskému, Leoši Lipplovi, Stanislavu Malíkovi, Jiřímu Markovi, Jiřímu Matějkovi, Václavu Matějkovi, Liboru Matouškovi, Kateřině Matouškové, českobudějovické kavárně Měsíc ve dne, Městskému úřadu v Borovanech, Marii Mikešové, Ministerstvu životního prostředí ČR, Tomáši Mohlerovi, Pavlu Molkovi, Anně Motzové, Ludmile Murtingerové, Karlu Murtingerovi, Haně a Ondřeji Nedvědovým, Václavu Novákovi, Janu Novému, Odbornému učilišti a praktické škole Lišov, agentuře OMNIS, Tomáši Otepkovi, Romaně a Martinu Panských, Miroslavu Patrikovi, Madeleine Petrovic, Karle Petřivalské, Gabriele Pohlové, Janu Pokornému, Karlu Polaneckému, akciové společnosti Povodí Vltava, Jiřímu Pykalovi, Bernhardu Rieplovi z Rakouska, Miroslavu Rokosovi, Miladě Rozvoralové, Martinu Říhovi, Pavlu Schreiberovi, Sdružení Jihočeské matky, Sdružení Krajina 2000, Anně Sehnalové, Janě Sequensové, Společnosti ROSA, Lucii Starčevské, Františku Staškovi, Vojtěchu Stormovi, Radku Strachotovi, Ondřeji Syrovátkovi, Miroslavu Šafaříkovi, Janu Šefčíkovi, Boženě Šeré, Růženě Šimkové, Tereze Šimonové, Josefu Šímovi, Lucii Štíchové, Růženě Štojdlové, Jaroslavu Švecovi, Janě a Miloši Tichým, Janu Tomanovi, Lence Trnkové, Evě Tylové, Kamilu Urbánkovi, Slavomíru Valdovi, Pavlu Vlčkovi, Ivanu Vorlovi, Výzkumnému ústavu zemědělské techniky v Praze, Windkraft Innviertel z Rakouska, Neele Winkelmannové a manželům Wolterovým z Německa, Zelenému kruhu, ZO ČSOP Veronica, Janě a Ondřeji Zuntychovým a p. Žaludovi.
Samozřejmě děkujeme i ostatním zde neuvedeným jednotlivcům a organizacím, kteří nám jakkoliv pomohli konat to, co děláme.
Pokračování našich aktivit závisí na Vaší podpoře! Děkujeme za ni.
Číslo našeho konta: 3202800-544 / 0600 u GE Capital Bank, pobočka České
Budějovice