Vyhledávání
 Profil Cally na Facebooku
|
|
|
|
|
Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.
|
|
Aktivní tvorba dutin
Aktivní tvorba dutin
Samovolný vznik dutiny trvá mnoho let - podle druhu stromu se dutina formuje ve věku zhruba 80 - 200 let. Často příliš dlouho, než aby organizmy na dutiny vázané měly šanci dlouhodobě přežít. Většina současných lokalit obývaných dutinovými specialisty - ať jde o parky, aleje nebo chráněná území- nemá do budoucna zajištěnu přítomnost dostatečného množství dutých stromů. Často akutně chybí mladší stromy, které by nahradily odumírající generaci. Proto je- vedle citlivé péče o stromy, které již dutiny poskytují - vhodné a někdy nezbytné přistoupit k aktivní tvorbě dutin.
Existují způsoby, jak vznik dutin urychlit a zajistit tak pro ohrožené obyvatele dutin dostatek stanovišť i na poměrně malé ploše. Některé jsou i u nás tradiční a obecně přijímané, další mohou působit poněkud drasticky. Je třeba si uvědomit, že v krajinách člověkem minimálně ovlivněných jsou dutiny běžné nejen ve starých stromech. K jejich vzniku přispívají blesky, požáry a především větší savci okusem a lámáním větví, ohryzem a loupáním kůry. Obrovská regenerační schopnost většiny našich dřevin ukazuje, že se ve své evoluční historii s působením těchto faktorů běžně setkávaly a naučily se s ním vyrovnat. Většinu "přirozených" faktorů urychlujících vznik dutin ve stromech člověk eliminoval, ale donedávna je částečně nahrazoval ořezem stromů a pastvou. Po opuštění tradičních způsobů hospodaření je ale dutin kritický nedostatek a my dnes máme na vybranou: Na aktivní tvorbu dutin můžeme pohlížet jako na žádoucí náhradu "přirozených", ale námi eliminovaných procesů. Pomůžeme tak přežít stovkám kriticky ohrožených organizmů. Anebo necháme stromy nerušeně (= "přirozeně") růst, a budeme nečinně přihlížet ochuzování přírodní rozmanitosti. A ačkoli níže uvedená doporučení spočívají ve "zraňování" stromů, je otázka, nakolik jim skutečně ubližují. Ty nejmohutnější a nejstarší stromy v Evropě, ať duby, buky nebo třeba vrby, totiž odjakživa byly pravidelně ořezávány.
Zásahy vedoucí k tvorbě dutin je třeba pečlivě promýšlet a konzultovat s dendrologem. Zároveň je vhodné se připravit na jeho odpor. Postup nezbytný k udržení populace nějakého ohroženého organizmu může být z hlediska sadovnického exemplárně chybný. A také může být vnímán a postihován jako poškození stromu. Věc je proto nezbytné dohodnout s místním orgánem ochrany přírody a krajiny, případně si zajistit také odborné zdůvodnění. Dutiny můžeme vytvářet přímo, nebo ořezem stromů (viz Dutiny a hlavaté stromy).
Přímá tvorba dutin
Dutiny vznikají v místě poškození stromu postupným rozpadem obnaženého dřeva. Jejich vznik proto můžeme podpořit jednorázovým nebo pravidelným ořezem větví (viz Dutiny a hlavaté stromy). Potřebujeme-li vznik dutiny urychlit, můžeme větev uříznout při kmeni, v místě, kde strom již nezvládne ránu zavalit a ani neobrazí. Nejlépe tak, abychom odstranili i větevní kroužek se spícími pupeny. Nebo naopak zavalení zabráníme zvětšením plochy obnaženého dřeva, třeba tak, že větev odřízneme 5-10 cm od kmene, její pahýl "roztřepíme" sekerou nebo pilou. Tím zároveň zvýšíme atraktivitu pahýlu pro xylofágní hmyz, jehož činnost vznik dutiny urychlí. Strom s dutinou musí žít co nejdéle, potřebujeme tedy řez, který povede ke vzniku dutiny, zároveň ale strom co nejméně poškodí. Protože dutina časem snižuje stabilitu stromu, je na místě strom stabilizovat prořezáním koruny a snížením těžiště. U listnáčů s tvrdým dřevem potrvá až desítky let, než z rány po větvi vznikne dutina vhodná například pro páchníka. Ale i u stromů s měkčím dřevem tento proces zabere dlouhé roky. V přírodě ho vedle dřevokazného hmyzu, urychlují také houby, datlové a strakapoudi, kteří přijdou za nimi. Pokud například v místech, kde je kontinuita výskytu stromových dutin významně ohrožena, potřebujeme vznik dutin urychlit, lze činnost datlovitých ptáků napodobit vrtačkou, dlátem nebo motorovou pilou. Nevýhodou tohoto přístupu je, že vyžaduje vzrostlé stromy, které nejsou vždy k dispozici.
 |
|
