Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

Jak vytvořit nový hlavatý nebo ořezávaný strom?

• Výchova (řezat) v co nejnižším věku, začít nejlépe když strom dosáhne požadované výšky.
• Většina druhů v mládí snadno obráží. Čím lépe strom zmlazuje, tím starší jedince můžeme seříznout.
• Obrážející větve nesmíme řezat příliš blízko a u křehčích druhů ani příliš daleko od kmene nebo "hlavy" (obrázek Ořez hlavaté vrby).
• Ořezávaní jedinci i ořezaná místa na stromech musejí mít dostatek světla, konkurence jiných stromů je může snadno zabít. Lokální zástin třeba větvemi téhož stromu snižuje pravděpodobnost, že ořezané místo obrazí. Platí i pro stínomilné dřeviny (snad krom habru).
• Je třeba pečlivě vážit, v jaké výšce řez provedeme. Výmladky chutnají býložravcům, takže je užitečné držet je mimo jejich dosah. Srnec dosáhne do výsky ca 1,3 m, kráva do 2 m a kůň až do 3 m.
• Vchod do dutiny obvykle vzniká v místě ořezu, ve městech je proto lépe stromy ořezávat mimo dosah kolemjdoucích.
• Hůře obrážející stromy většinou obrážejí pod řezem, první řez je třeba vést výše, než kde chceme nechat korunu větvit (Obrázek - Výchovné řezy).
• Hůře obrážející druhy (dub, buk) vyžadují ponechání několika tzv. vodících větví na kmeni. Tedy prořezávat postupně, část větví ponechat a uříznout teprve když strom obrazí. Ponechané větve se musí navzájem vyvažovat - tedy ponechávat alespoň dvě.
• Stromy můžeme, podle druhu a potřeby, ořezávat každoročně nebo v intervalech zhruba 5-30 let. Mladší jedince ořezáváme častěji než staré.
• Starší jedinci obrážejí hůře, než mladí. Začínáme-li s výchovou stromu ve vyšším věku, ponecháváme více větví (obrázek - Postupný ořez).
• K překlenutí mezery v kontinuitě výskytu starých stromů mohou být ořezány i stromy ve věku 100-150 let. V takovém případě musejí nižší větve zůstat neořezány. Strom (i dub a buk) pak většinou neobráží z kmene, ale právě z nich.
• Stromu bychom zároveň s ořezem neměli změnit podmínky, třeba vyřezat okolní vegetaci. Napřed je třeba strom uvolnit, ořezat ho až když se na novou situaci adaptuje.
• Zkušenosti získané na jednom místě, nemusejí platit jinde, takže postup je vždy třeba napřed vyzkoušet, poradit se s dendrologem a/nebo pamětníky (Obrázek - Jak odhadnout reakci stromu na ořez).
• Většinu stromů je vhodné ořezávat v zimě, někdy (jasan) může být vhodnější ořez v pozdním létě.
• Při výsadbách zachovávat průhledy a nesázet stromy příliš blízko dosud živých starých stromů.
• Stromy (hlavně jasan) někdy obrážejí až druhým rokem. Zachovejte klid.
• Veřejnosti je třeba zásah i jeho důvody pečlivě vysvětlit

Jak a které stromy ořezávat?

Buk - Vhodný strom, ale choulostivý. Při ořezu mladých jedinců musí zůstat několik větví zachováno, právě ty nejvíce porostou a z nich vyraší výmladky. Starší jedinci prakticky neobrážejí, ale ponechané větve rychle rostou. U starších jedinců je vhodné najednou odstranit max. 25 - 50 % koruny. Reakce bývá velmi individuální.
Bříza - Spíše nevhodný strom. Starší jedinci zřejmě obrážejí špatně, mladší dobře. Nutno vyzkoušet.
Dub - Vhodný, ale choulostivý strom. Ořez i mladých jedinců raději rozfázovat do více let (Obr. Výchovné řezy). U starých stromů postupovat velmi opatrně. Výsledky ořezu se liší místo od místa a také druh od druhu. V suchých letech a na sušších lokalitách pravděpodobnost přežití zásahu klesá.
Habr -Vhodný strom, jedinci do průměru kmene 45 cm přežijí i úplné odstranění koruny a to i v zástinu. U starších je vhodné ponechat kratší větve nebo pahýly až 2 m dlouhé. Prořezávat v zimě. Někdy dobře obrazí a po několika letech uschne, takže místně vhodný postup je třeba testovat delší dobu. Odstranění větví na jaře strom většinou nepřežije. Mohutné, dříve ořezávané habry u nás najdeme např. na sušších místech v luzích na Břeclavsku.
Hloh - Vhodný strom, obráží velmi dobře.
Jasan - Výmladky často vyrážejí nízko na kmeni, takže první řez je potřeba vést vysoko, nechat růst 4-5 let a pak znovu ořezat níže. U mladších stromů je někdy možné odstranit celou korunu, ale lepší je pracovat postupně (Obr. Výchovné řezy). Jasan obráží pozdě, může lépe reagovat na řez v pozdním létě. Někde jsou i vzrostlé stromy zcela ořezávány, ale reakce jasanu se mohou lokálně velmi lišit. Jasany se stopami ořezu u nás potkáme hlavně ve vyšších polohách.
Javor babyka - vhodný strom, obráží velice dobře, hlavně mladí jedinci, u starších nutno vyzkoušet a raději dočasně ponechat několik větví. Na jižní Moravě občas najdeme i staré "hlavaté" babyky.
Javor klen - vhodný strom, pravděpodobně ale obráží poněkud hůře, než babyka. U starších jedinců nutno vyzkoušet a raději dočasně ponechat několik větví. Mohutné kleny se stopami ořezu potkáme hlavně ve vyšších polohách.
Javor mléč - vhodný strom, přinejmenším mladí jedinci obrážejí velmi dobře. V Terezíně žijí páchníci v dutinách mladých hlavatých mléčů (ca 30 cm průměr kmene).
Jehličnany - krom tisu naše domácí druhy ořez nesnášejí.
Jilmy - Vhodný strom, naše jilmy obrážejí velmi dobře, většinou i staré stromy. Ztráty ale bývají vysoké kvůli grafióze. Prosvětlení může zvýšit aktivitu xylofágních brouků přenášejících houbu způsobující tuto chorobu, proto starší jedince raději neprořezávat. Dříve ořezávané jilmy najdeme např. v NPR Křivé jezero.
Jírovec maďal - Méně vhodný strom, má křehké dřevo, střední schopnost obrážet, např. v Roztokách u Prahy existují mohutné kmeny, které po ořezu dobře obrazily.
Lípa - Velmi vhodný strom, výborně obráží z kmene, korunu je možné kompletně ořezat, u starých jedinců stromů pro jistotu ponechat 20 - 30 cm dlouhé pahýly větví.
Morušovník - Velmi vhodný strom, běžně ořezávaný na hlavu. Podobně jako lípa.
Olše - Mladé by měly obrážet dobře, starší jedinci pravděpodobně také. Běžnější než ořez bylo u olší zřejmě pařezení, jak ukazuje podoba mnoha olší v nivách.
Ovocné dřeviny (Prunus, Pyrus, Malus etc.)- zejména mladí jedinci a divoké nebo zplanělé formy obrážejí velmi dobře. Sadaři a zahradníci mají většinou dostatek zkušeností, konzultujte s nimi.
Platan - Velmi vhodný, i starší stromy reagují dobře, ořez větví u starých jedinců raději postupný, často ořezávané platany (každé 2 - 3 roky) nakonec zřejmě začnou trpět nedostatkem spících pupenů.
Topoly - Vhodné stromy, vedle vrb snad nejčastěji ořezávané stromy u nás. Většinou obrážejí velmi dobře, zejména mladí jedinci. U starších je vhodné ponechávat část koruny.
Vrba - Zejména úzkolisté formy většinou obrážejí velmi dobře. Strom umožňující rychlou náhradu dožívajících stromů, vhodný zejména pro dutinové specialisty. Pravidelný ořez vede ke vzniku dutin už ve věku 15 - 25 let (zasazeny byly větve o průměru do 5 cm). Vrby (například vrba bílá) navíc velmi ochotně zakoření, což umožňuje usazení kůlů o průměru 10-25 cm (snad i silnějších, je třeba vyzkoušet) a tím vznik dutin dále urychlit. Velkou vrbovnu najdeme např. ve Vojkovicích nad Svratkou nebo v NPR Křivé jezero. Stromy ořezávané na hlavu většinou sloužily jako zdroj paliva, pruty pro košíkářství se získávaly v tzv. prutnících.

Podle H. Read: Veteran Trees: A guide to good management

Ořez hlavaté vrby

Pravidla pro ořez vrb a dalších, dobře obrážejících, zejména měkkých listnáčů (lípa, babyka, jilm , morušovník atd.).

 

	Špatně – příliš vysoko vedený řez Je-li řez veden příliš vysoko (jsou ponechány  „pahýly“ vyšší než 7 cm) dochází k neúměrnému narůstání mohutnosti a hmotnosti hlavy, a ta se potom rozlamuje vlastní vahou.
	Špatně – příliš nízko vedený řez Je-li řez veden příliš nízko (řeže se až do kmene) dochází k odstranění pupenů v oblasti větevního kroužku, vrba není schopna obrazit a následně odumírá.
	Správně vedený řez Řez je veden asi 4-7 cm od kmene, plynule, mírně šikmo v závislosti na posazení větve. Na kmeni nezůstávají dlouhé pahýly, nedochází k řezání do kmene.

(kresba a text M. Drobílková)

Literatura:

Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management, http://naturalengland.etraderstores.com/NaturalEnglandShop/IN13

Ořezávané vrby (Vojkovice nad Svratkou), foto Lukáš Čížek


Ořezávaný topol (Vojkovice nad Svratkou), foto Lukáš Čížek


Ořezávané vrby (Vojkovice nad Svratkou), foto Lukáš Čížek


Starý selský buk v Beskydech (Soláň) nese stopy pravidelného ořezu. Podobné stromy jsou zásadními nositeli biodiverzity saproxylických organizmů. Foto Lukáš Čížek