Umělé náhradní dutiny – broučí budky
Podobně jako ptačí budky nahrazují ptákům přirozené dutiny, je možné vytvářet také speciální „budky“ pro některé bezobratlé obyvatele dutin.
Hned na úvod je však třeba zdůraznit, že větší význam mají broučí budky v ekologické výchově, na soukromých zahradách nebo jako demonstrační prvek, než v přímé ochraně ohrožených druhů. Umožňují zájemcům jednoduše pozorovat a podporovat zajímavé obyvatele dutin, a právě v tomto směru je lze jednoznačně doporučit.
Na druhou stranu existuje řada důvodů, proč jejich využití není na mnoha lokalitách vhodné. Jde sice o opatření, které může zvýšit šanci na přežití některých druhů, například zlatohlávků, avšak spektrum organismů schopných osídlit broučí budku je ve srovnání s přirozenou dutinou výrazně omezené.
Broučí budky neposkytují stabilní mikroklima, nevyhovují druhům vázaným na dutiny živých stromů a neumožňují přežití řady náročnějších obyvatel mrtvého dřeva. Přestože mohou na první pohled působit šetrněji než ořez stromů nebo aktivní tvorba dutin, nelze jimi nahrazovat opatření vedoucí ke vzniku skutečných dutin ve skutečných stromech.
Broučí budky jsou méně efektivní, mají kratší životnost a jejich zřízení bývá často nákladnější. V žádném případě by neměly sloužit jako náhradní opatření ospravedlňující kácení stromů s dutinami.
Jak by měla broučí budka vypadat?
S konstrukcí broučích budek experimentovali například švédští entomologové (Jansson et al., 2008). Podle jejich zkušeností by budka měla být co největší, minimálně přibližně 70 × 30 × 30 cm. Větší objem umožňuje vytvoření dostatečné vrstvy substrátu a omezuje výkyvy mikroklimatu.
Mnoho dutinových druhů se vyvíjí několik let, proto je důležité, aby budka vydržela dlouhodobé používání. Ke stavbě je vhodné použít nemořená prkna z listnatých stromů, ideálně z dubu. Samotné dřevo budky totiž může sloužit jako součást živného prostředí. Stěny by měly být silné přibližně 2,5 cm, dno ještě robustnější, zhruba 5 cm.
Praktickým prvkem je odklápěcí stříška a průhledné okénko na boku, které umožňuje sledovat dění uvnitř budky bez zbytečného narušování jejího obsahu.
Vhodný substrát a vlhkost
Obyvatelé dutin vyžadují vlhké prostředí. Proto je vhodné do stříšky vyfrézovat drážky nebo vyvrtat drobné otvory, které umožní zatékání dešťové vody.
Pro lepší udržení vlhkosti lze dno vymazat jílem a vytvořit v něm mělkou prohlubeň. Budka se následně zhruba ze tří čtvrtin vyplní směsí:
-
dubových pilin,
-
dubového listí,
-
sena,
v poměru 6 : 3 : 1, doplněnou přibližně 5 litry vody.
Vhodné je také zvýšit obsah bílkovin v substrátu. Ve zmíněné studii byla použita vojtěšková mouka, posloužit však může i malé množství masokostní moučky nebo sušeného mléka.
Protože různým druhům vyhovují odlišné podmínky, lze složení substrátu dále obměňovat. Ve švédských pokusech byly do budek přidávány například ovesné vločky, brambory, drůbeží trus nebo dokonce uhynulé slepice, které napodobovaly prostředí dutin využívaných ptáky.
Umístění budky
Ve studii byly budky zavěšovány přibližně 4 metry nad zemí na nejstinnější stranu kmene. Takové umístění omezuje přehřívání a pomáhá udržovat stabilnější mikroklima.
Na místech s kontrolovaným pohybem osob, například na soukromých zahradách nebo v naučných areálech, je samozřejmě možné budku umístit i níže, aby byla snadno přístupná pro pozorování a údržbu.
Broučí budky mohou být zajímavým doplňkem zahrad a výborným nástrojem environmentální výchovy. Nenahrazují však skutečné dutiny ve starých stromech, které zůstávají pro většinu druhů nenahraditelným prostředím.