Živé staré stromy
Staré živé stromy bývají označovány jako veteránské stromy. Právě jejich přítomnost v krajině je jedním z klíčových předpokladů pro zachování saproxylických brouků.
Je však třeba si uvědomit, že skutečně staré stromy dnes v běžných hospodářských lesích téměř nenajdeme. V prostředí, kde obmýtí jen výjimečně dosahuje 140 let a zpravidla se pohybuje mezi 80–100 lety, nemají stromy dostatek času dosáhnout vysokého věku a vytvořit potřebná mikrostanoviště.
Opravdu staré stromy proto dnes hledáme především v oborách, parcích, podél vodních toků, na hrázích rybníků nebo na dalších místech mimo běžné lesní hospodaření.
Mrtvé dřevo na živém stromě
Pojem mrtvé dřevo si většina lidí spojuje s mohutným padlým kmenem v pralese. Ve skutečnosti však lze velké množství biologicky cenného mrtvého dřeva nalézt i na stromě, který je stále živý.
Právě zde vznikají některá z nejdůležitějších stanovišť. Mrtvé dřevo na živých stromech často vytvářejí samotní brouci. Typickým příkladem je krasec lipový, který dokáže výrazně poškodit osluněné části dřeva na živých lípách.
Na živém starém stromě lze nalézt celou řadu tzv. mikrostanovišť, která poskytují útočiště mnoha specializovaným druhům.
Patří mezi ně například:
- plodnice a podhoubí parazitických hub,
- podkorní kapsy,
- dutiny vyplněné trouchem,
- místa s obnaženým dřevem,
- odumírající větve,
- hrabanka pod stromem,
- odumřelé kořeny.
Plodnice hub využívají například potemníci, zatímco dutiny s trouchem představují ideální prostředí pro různé druhy kovaříků a zlatohlávků (blíže viz rubrika Stromy s dutinami)..
Zajímavým mikrostanovištěm jsou také tzv. zrcátka, tedy místa vzniklá po odření borky. Ta bývají nejprve navštěvována většími zlatohlávky nebo roháči. Velmi rychle je však osidlují také drtníci a červotoči, jejichž aktivitu prozrazují drobné otvory připomínající vpichy po hřebících.
Právě tito brouci se spolu s houbami a dalšími mikroorganismy podílejí na postupném rozkladu dřeva a vzniku dutin. V některých případech mohou přispět i k odumření stromu.
Na starých stromech najdeme také množství proschlých větví osídlených larvami kůrovců, krasců nebo tesaříků. Pro některé druhy jsou důležité i listy, kterými se živí dospělí jedinci, například krasci nebo kovaříci.
Významná je rovněž vrstva opadaného listí a větviček pod stromem. Ta poskytuje útočiště například velkým nosatcům nebo střevlíkům.
Dokonce i odumřelé kořeny starých stromů představují důležité prostředí pro některé druhy, například pro roháče.
Starý strom proto není jen jeden organismus, ale celý komplex vzájemně propojených stanovišť, který poskytuje domov stovkám druhů rostlin, hub a živočichů.
