Stromy
a hmyz

Úvod

Zákony

Právní ochrana hmyzu v České republice

Ochrana hmyzu je v českém právním řádu upravena několika právními předpisy. Základním a nejvýznamnějším z nich je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na ochranu některých druhů hmyzu dopadají rovněž další právní předpisy, zejména zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, dále zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.

Na rozdíl od obratlovců není hmyz chráněn zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, neboť tento zákon považuje za zvířata pouze obratlovce. Ochrana hmyzu je proto soustředěna především do právní úpravy obsažené v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Pro ochranu druhů vázaných na staré stromy, dutiny a odumírající dřevo představuje tento zákon stěžejní právní nástroj.

Obecná ochrana hmyzu

Obecná ochrana živočichů je zakotvena v § 5 zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon zakazuje takové ničení, poškozování, sběr nebo odchyt živočichů, které by mohly vést k ohrožení existence druhu, narušení jeho rozmnožovacích schopností, zániku populace nebo poškození ekosystému, jehož je součástí. Ochrana se vztahuje rovněž na systematické jednotky nižší než druh, a dopadá tedy i na jednotlivé skupiny hmyzu.

V případě porušení těchto zákazů může orgán ochrany přírody rušivou činnost omezit nebo zakázat. Současně může vzniknout odpovědnost za přestupek nebo jiný správní delikt podle příslušných ustanovení zákona.

Fyzické i právnické osoby jsou dále povinny při zemědělské, lesnické, stavební, vodohospodářské, dopravní nebo energetické činnosti postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu živočichů ani k ničení jejich biotopů, pokud lze těmto následkům zabránit technicky a ekonomicky dostupnými prostředky. Nesplní-li tuto povinnost samy, může orgán ochrany přírody uložit zajištění nebo použití odpovídajících ochranných opatření.

Zvláště chráněné druhy hmyzu

Přísnější ochranný režim se vztahuje na druhy zařazené mezi zvláště chráněné druhy podle § 48 a násl. zákona o ochraně přírody a krajiny. Tyto druhy jsou podle stupně ohrožení rozděleny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich seznam stanoví prováděcí právní předpis vydaný Ministerstvem životního prostředí.

Zvláště chráněné druhy požívají ochrany ve všech vývojových stadiích. Ochrana se vztahuje nejen na samotné jedince, ale také na jejich sídla, rozmnožovací místa a biotopy. V případě saproxylického hmyzu tak bývají chráněny i stromy, dutiny, torza kmenů nebo jiné části dřevin, které těmto druhům poskytují životní prostor.

Zakázány jsou veškeré škodlivé zásahy do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů. Mezi takové zásahy patří zejména odchyt, držení v zajetí, rušení, zraňování nebo usmrcování jedinců, ale také poškozování či ničení jejich vývojových stadií, sídel a biotopů. V praxi může být takovým zásahem například pokácení stromu osídleného chráněným druhem hmyzu.

Zakázáno je rovněž zvláště chráněné druhy držet, chovat, přepravovat, prodávat, směňovat nebo nabízet k prodeji či výměně.

Výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů

Zákon připouští výjimky pouze v přesně vymezených případech. U některých zásahů souvisejících s běžným hospodařením, správou majetku nebo ochranou veřejného zdraví a bezpečnosti je nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody. Tento orgán může současně uložit vhodná náhradní ochranná opatření, například záchranný transfer jedinců.

Výjimku ze zákazů může orgán ochrany přírody povolit pouze tehdy, pokud jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. U druhů chráněných rovněž právem Evropské unie jsou podmínky ještě přísnější. Výjimku lze udělit pouze tehdy, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení a nebude-li ohrožen příznivý stav populace daného druhu z hlediska ochrany.

Mezi důvody umožňující udělení výjimky patří zejména ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti, prevence závažných škod, významný veřejný zájem, vědecký výzkum, vzdělávání nebo opatření směřující k zachování či obnově populací chráněných druhů.

Natura 2000 a evropsky významné lokality

Významná část ochrany ohrožených druhů hmyzu vychází z práva Evropské unie, zejména ze směrnice o stanovištích (92/43/EHS). Na jejím základě byla vytvořena soustava Natura 2000, jejíž součástí jsou evropsky významné lokality určené k ochraně vybraných druhů a stanovišť.

Jakýkoliv plán, koncepce nebo záměr, který by mohl významně ovlivnit předměty ochrany evropsky významné lokality nebo její celistvost, podléhá zvláštnímu posouzení. Pokud nelze negativní vliv vyloučit, musí být hledána alternativní řešení nebo přijata kompenzační opatření. Pouze ve výjimečných případech lze připustit realizaci záměru s negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného zajištění odpovídajících kompenzačních opatření.